Armda si pod bojov drony. Velkou anci maj izraelsk

Jednoduch przkumn drony tily dlouh lta zejmna z umu leteckch model. A protoe eskoslovensko bylo v tto oblasti velmoc, nemohlo zstat ve vvoji nov techniky stranou. Akoli nae armda pouvala i velk operan proudov taktick drony sovtsk vroby Rejs, zejm nejznmjm bezpilotnm prostedkem, kter znaj i laici, je eskoslovensk komplet Sojka III, vyvinut na sklonku studen vlky Vojenskm technickm stavem letectva a protivzdun obrany.

Sojka prskaka

Sojka III je vceelov, ale ryze nebojov stroj, vyroben ze sklolamintu, jeho zkladn npln prce byl leteck a rdiov przkum a ruen neptelsk komunikace. Od svch obsluh zskal familirn pezdvku Sojka prskaka, podle postaviky z Krkonoskch pohdek.

Soust jednoho kompletu byly vdy ti letouny, odpalovan raketovm zazenm ze startovac rampy. To bylo umisovno na podvozku Tatra 815, kter zrove nesl vechno potebn vybaven k nasazen stroj do akce. Automatick reim ovldn umooval naprogramovat a osm waypoint, po jejich doclen letoun pistl na padku. Poloautomatick reim pitom umonil opertorovi systmu mnit profil letu i v jeho prbhu, samozejmost byla schopnost okamitho nvratu do msta odpalu, pokud k nmu dala obsluha povel.

Hlavn vbavou kompletu Sojka III byly televizn kamery, kter bylo mon rozit o dal vybaven, napklad infraerven zie v ppad, e komplet slouil jako bezpilotn cvin cl. Przkum bylo mon provdt se zptnm vyhodnocenm i v relnm ase. Bojov dolet celho sytmu byl cca 40 km pi rychlosti 140 km/h a maximln vce letu 4 000 metr.

Sojky v na armd slouily k velk spokojenosti mezi lety 2000 a 2010, dnes maj adu nsledovnk, zpravidla vak zahraninch.

Bojov drony

Nai vojci maj i po vyazen komplet Sojka k dispozici irokou paletu bezpilotnch prostedk, kter byly ad hoc nakupovny zejmna pro zahranin mise. Jsou to vak zatm prostedky mal velikosti. Vzhledem ke zkuenostem z Afghnistnu, Irku, Nhornho Karabachu i Ukrajiny bylo naase zabvat se nkupem vtch typ i takovch, kter jsou schopn nst protizemn vzbroj.

V ervnu 2018 proto ministerstvo oficiln pedstavilo program nazvan TUAS, v jeho rmci plnovalo nakoupit vceelov drony, kter nebudou mt jen przkumn, ale tak bojov schopnosti. Pvodn stka na pozen novch systm byla 1,5 miliardy korun, po aktulnch zkuenostech z Ukrajiny je vak mon, e se zv s tm, jak poptvan schopnosti postupn bobtnaj. Nkup je rozplnovn od letonho roku na dalch pt let.

Letoun nov poizovanho systmu ml bt pvodn o hmotnosti do 600 kilogram, piem jeho primrnm kolem byl leteck przkum nejen pomoc optickch senzor, ale tak pomoc radioloktoru. Ml bt tak schopen elektronickho boje, komunikan retranslace a, co je dleit, poadovala se tak schopnost nst zbraov systmy pslun hmotnosti.

Do vahy pichzelo nkolik zejmna izraelskch a americkch typ, kter umoovaly vzdun przkum ve dne i v noci a pokroilou detekci a rozpoznvn stacionrnch i pohybujcch se cl. Radioloktor se syntetickou aperturou ml bt schopen mapovat tern, to ve v operanm dosahu 300 kilometr se standardn vkou letu 6 000 metr, vdr 20 hodin a schopnost pln automatickho vzletu a pistn na nezpevnnch plochch.

Jak typy jsou k dispozici?

Na tma bojovch dron se vak nejen uvnit armdy, ale uvnit cel bezpenostn komunity vedla velmi intenzivn diskuze. V jejm rmci vtina odbornk doporuila armd specifikace aspo mrn upravit. Armda tak uinila a pi stejnch operanch schopnostech poadovala nov vt bezpilotn platformu s maximln vzletovou hmotnost a 1 300 kilogram, rozptm kdel zhruba 15 metr a vdr ve vzduchu del ne 24 hodin. Pestoe se d teoreticky uvaovat tak o nkterch francouzskch, britskch i italskch typech, reln se d pedpokldat, e se bude vybrat zhruba ze t ty typ bezpilotnch letoun.

Velmi vyhledvnm obchodnm artiklem jsou v souasn dob tureck bezpilotn letouny Bayraktar TB2, kter jsou schopn jak przkumu, tak omezenho protizemnho boje. V nedvn vlce v Nhornm Karabachu byly vyuvny s spchem a Ukrajinci doufaj, e jim pomou odrazit ppadnou ruskou agresi.

Jako prvn musme zmnit tureck stroj Bayraktar TB2. Akoli jeho hvzda nad bojiti Nhornho Karabachu je ponkud umle pifouknut tureckm PR (vtinu akc zerbajdnskho letectva provdly star sovtsk bitevn letouny Su-25, nikoli tureck drony, jak tvrdilo tamn ministerstvo obrany), je nutn piznat, e jde o kvalitn konstrukci. Jak v Karabachu, tak nyn na Ukrajin se opakovan spn zapojila do boj nejen przkumem, ale tak pouitm zbraovho systmu. Problmem Bayraktaru tto verze je, e m na esk poadavky pli malou nosnost i dolet. Vtina armd, kter jej provozuj, se zrove potk s tm, e systm je schopen nst pouze zbran tureck vroby.

Druhm strojem, kter je nutn zmnit, je americk MQ-1C Gray Eagle. Jde o menho synovce slavnho Predatoru (MQ-1). Predator, jakoto prapvodce rozen bojovch dron do povdom veejnosti, ml dva nsledovnky. Jeho ideovm nsledovnkem je typ MQ-9 Reaper, o nm jet bude e, a jeho konstruknm nsledovnkem MQ-1C Gray Eagle. Ten je s maximln vzletovou hmotnost 1 600 kilogram a schopnost nst na tyech zvsncch a tyi protitankov zen stely AGM-114 Hellfire o nco mlo vt, ne pvodn Predator. Z hlediska bojovch dron jde vak stle spe o budget verzi.

MQ-1C Gray Eagle

Napklad Polsko objednv msto dron stedn velikosti drony velk, prv americk Reapery (vzletov hmotnost pes 4 600 kilogram) a je otzkou, jestli by se o tento typ nemla zajmat tak nae armda. ada odbornk soud, e nmi vybran stedn typy stejn zaas nebudou armd dostaovat, proto by bylo rozumn u te zat s vcvikem na menm potu vkonnjch typ, jako je prv zmnn MQ-9 Reaper. Ten m vt dostup (7 500 metr), dolet (1 900 kilometr) a s cestovn rychlost 330 km/h je schopen obshnout za jednotku asu mnohem vt zem. Krom obvyklch stel Hellfire unese tak zen pumy Paveway II o ri 500 liber, pumy JDAM nebo britsk zen stely Brimstone.

Mnohem pravdpodobnj v naich relich je vak nkup izraelskho systmu spolenosti Elbit, kter nabz velmi populrn drony stedn velikosti Hermes 900. Jde o zvtenou odvozeninu starho typu Hermes 450 a dky sv pzniv cen (jakkoli jeho schopnost nesen zbran je asto zpochybovna) si zskal mezi armdami znanou popularitu.

Hermes 900

Drony nad Perovem

Krom vbru konkrtnho typu se armda tak zabvala tm, odkud nov drony budou ltat. Nakonec zvtzila varianta reaktivace dalch st bval 23. zkladny vrtulnkovho letectva v Perov, odkud ltaly nae bitevn helikoptry Mi-24, ne byly pesunuty na bvalou zkladnu sthacch bombardr Su-25 a Su-22 v Nmti nad Oslavou. V Perov tak bude psobit 533. prapor bezpilotnch systm generlmajora in memoriam Josefa Dudy, kter se sem pesune z Prostjova, kde se opertoi dlili o kasrny se 102. przkumnm praporem a 601. skupinou specilnch sil, ale kde zejmna nebyla k dispozici standardn betonov vzletov a pistvac drha.

Perovsk zkladna m k dispozici vzletovou a pistvac drhu o dlce 2 500 metr, co by stailo i na mnohem vt bezpilotn letouny, ne nae armda poptv a m proto dal potencil rstu. Ministerstva obrany a prmyslu a obchodu zrove podepsala memorandum o tom, e v Perov vznikne tak zkuebn polygon, kter bude slouit pro testovn vojenskch i civilnch dron obou resort.

Letit bude kadopdn i nadle spravovat sttn podnik LOM PRAHA a esk armda bude v tuto chvli jednm z uivatel, tedy podobn systm, kter funguje na letiti v Pardubicch, kde sdl Centrum leteckho vcviku.

Jak bezpilotn letouny nae armda nakoup se dozvme brzy, nezbv ne doufat, e krom lowcost rychlch een, kter poizuj zejmna zem tetho svta, nezapomene tak na kvalitnj stroje vych td, kter nm dle vydr, a kter budou schopn lpe spolupracovat s chystanm systmem naeho vlastnho druicovho przkumu.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts