Deset tisc let star mda dinosauch nhrdelnk

0
69

Onm dokladem je fantastick objev fosilnch skopek vajec neznmch oviraptorosaurnch teropod v pravkm neolitickm sdliti na zem mongolsk pout Gobi. Teropodi jsou men opeen dinosaui z rodu Oviraptor nebo nkterho jinho zstupce eledi Oviraptoridae.Nhodn objev pozdn kdovch fosilnch vajench skopek starch destky milion let s umle provrtanmi otvory je nezpochybnitelnm dkazem faktu, e se zkamenlinami dinosaur se lid ji v dvnch dobch ped vznikem dynastickch civilizac nejenom setkvali, ale pmo je vyuvali a snad je i v nkterch ppadech zmrn vyhledvali a sbrali.

Samozejm v tomto asovm seku, snad ji od pleistocnu a po zatek 19. stolet, nemli jet nhodn objevitel sebemen tuen o tom, e se setkvaj s pozstatky fantasticky psobcch a zcela neznmch tvor, kte dominovali pevninm na planety v nepedstaviteln asov vzdlench obdobch. To nic neubr na zajmavosti skutenosti, e ji pinejmenm neolitit obyvatel pout Gobi nali vyuit pro fosiln pozstatky dinosaur hojn se vyskytujc v okol jejich sdli.

Ale te u hezky popodku. Kamenn nstroje vyroben pravkm lovkem asi ped 100 000 lety jsou znm pmo z kotliny Nemegt na zem jinho Mongolska (Jihogobijsk ajmag), lidsk osdlen oblasti, proslaven ji od 20. let minulho stolet v celm paleontologickm svt, je tedy velmi dvnho data. V tto dnes ji velmi nehostinn lokalit se nachzej sedimentrn vchozy proslulch geologickch souvrstv Nemegt, Barun Goyot a Djadochta, pedstavujc zkamenlou pohlednici z obdob nejpozdnj kdy a svta jednch z poslednch znmch asijskch dinosaur (st tchto vrstev in asi 75 a 69 milion let).

K objevu samotnch dinosauch artefakt dolo v okol lokality abarak-usu, v blzkosti tzv. Planoucch tes (Flaming Cliffs tak si prvn americk expedice ped stoletm pektila vrazn zbarven vchozy Bajan Dzak), nleejcch do souvrstv Djadochta. G geologick formace m mocnost kolem 90 metr a jedn se pedevm o erveno-oranov pskovce star asi 75 a 71 milion let.

V souvrstv Djadochta bylo objeveno velk mnostv fosili jetr, elv, ptk a savc, mnohem vzcnji rostlin, obojivelnk nebo ptakojetr.Pedevm jsou vak odtud znm fosilie dinosaur, a to k dneku asi 22 formln platnch taxon a zhruba stejn poet dosud nepopsanch a potenciln novch dinosauch taxon (teropod, sauropod, hadrosaurid, ceratops i pachycefalosaurid). Souvrstv Djadochta je tak vlastn jednm z nejbohatch na svt, co se nkdej dinosau biodiverzity tk.

Pochzej odtud i tak znm dinosaui, jako je dromeosaurid rodu Velociraptor, euceratops rodu Protoceratopsnebo ji zmnn oviraptorid rodu Oviraptor.A prv posledn jmenovan rod ns v tomto ppad velmi zajm, protoe fosiln fragmenty skopek jeho vajek nebo vajek nkterho z pbuznch druh slouily neolitickm obyvatelm Mongolska jako pvsky, nramky i nhrdelnky. Nen jist, ktermu dinosaumu taxonu vajka nleela, krom druhu Oviraptor philoceratops to mohl bt druh Citipati osmolskae (znm tak uniktnm nlezem jedince sedcho na hnzd), dle Khaan mckennai, s men pravdpodobnost Avimimus portentosus (vlastn prvn prokazateln opeen nepta dinosaurus)nebo nkter z dal tveice dosud neznmch oviraptorid, objevench v sedimentech tto formace.

Fosiln dinosau vejce z tohoto souvrstv jsou mimochodem vdcm znm pod svmi vlastnmi jmny, jako je Macroolithus, Protoceratopsidovum, Gobioolithus, Faveoloolithus.Poprv bylo hnzdo s dinosaumi vejci objeveno prv zde pi americkch expedicch ve 20. letech minulho stolet, z tto doby tak pochz objev zmnnch archeologickch sdli s upravenmi fosilnmi vejci.

Autenticitu tchto objev potvrdily pozdji tak vpravy polskch tm, vedench proslulou paleontolokou Zofi Kielan-Jaworowskoua, od 90. let znovu americk, ale tak kanadsk nebo japonsk vpravy smujc do tto sti Mongolska.

Sdlit s artefakty objevila nhodn druh vprava v roce 1925, jak ji popisuje sm vedouc expedic Americkho prodovdeckho muzea v New Yorku Roy Chapman Andrews ve sv knize z roku 1932.Nlezy byly pevezeny do zmnn instituce a dnes jsou s velkou p uchovvny v depoziti muzea.

Mnoho informac o nich zatm nen, strun popis byl zveejnn pouze v dizertan prci badatelky Lisy Janz v rmci jejho studia na Arizonsk univerzit, publikovan v roce 2006.Autorka prce uvd, e nlezy z lokality abarak-usu pochzej z obdob kolem roku 8000 p. n. l., tedy z doby, kdy jet podmnky v tto oblasti byly pznivj pro trval osdlen. Tehdej obyvatel tu ped deseti tisciletmi ji disponovali keramikou, vyrbli pomrn precizn kamenn nstroje a vyuvali vech monost obivy, kter jim stepn krajina a ekosystmy okoln bezodtok oblasti nabzely.

Mezi vtan zdroje ivin patila tak ptros vejce, jeliko ptrosi se zde v tto dob jet hojn vyskytovali.Prv datovn subfosiln skopky ptrosho vejce (kostern pozstatky nebyly objeveny) z kulturn pbuzn jeskynn lokality umonilo datovat dobu osdlen na zmnnch piblin 10000 let. Tomu odpovdaj tak daje archeologick, sedimentologick a klimatologick, i kdy samozejm nelze datovat lokalitu abarak-usu s nijak zvratnou pesnost.

Zemdlstv sice v oblasti jinho Mongolska v prbhu neolitu nevzniklo, pesto je mon vysledovat kulturn prvky, kter sem pesahuj ze sousedn neolitick ny.Pro obyvatele tto oblasti byli ptrosi spolu s divokmi kopytnky nepochybn vznamnm lovnm objektem a zrove i zdrojem vznamn zsoby blkovin v podob objemnch vajek. Navrtan lomky jejich skopek proto nejsp nosili i na svch pvscch.

Podobn vyuit mla tak ptros vajka, objeven na archeologickch lokalitch v severn n nebo na jihu Afriky, a to ji v pozdnm pleistocnu. Skopky velkch ptrosch vajec slouily neolitickm obyvatelm jin sti pout Gobi tak jako ndoby a nejsp i jako jist pozitivn symboly i pmo talismany nebo amulety.

V tto podob proto nosili lomky skopek rovn provrtan na svch nhrdelncch a mon i jinch pvscch. A zde u se konen dostvme k podstatn informaci neolitit obyvatel Gobi nesbrali za tmto elem pouze skopky erstvch ptrosch vajec, ale tak msty poetn se vyskytujc fosiln skopky vajec dinosauch.

Slavn paleontologick lokalita Planouc tesy se ostatn nachz pouh dva kilometry severn od archeologick lokality abarak-usu a neustle psobc povrchov eroze zde zkamenl dinosau hnzda odkrv po destky i stovky tiscilet.

Je nepochybn, e obyvatel pedvkch sdli tyto zkamenliny asto objevovali, a hned tak poznali, e se jedn o vajka (akoliv jim bylo jasn, e nepat ptrosm, o em svdil jejich prothl tvar a dle zejm fakt, e jsou z kamene). Snad npadn vejce oviraptorosaurnch dinosaur povaovali za jaksi nadpirozen znamen, snad vili, e noen lomk zkamenlch skopek jim pinese tst pi lovu nebo odvrt hlad, prodn katastrofy a dal nepjemnosti.

O takovch interpretacch samozejm nic nevme a vdt ani nebudeme, psemn zznamy se v tto dob jet nevedly je ovem nepochybn, e fosiln vajka stla tehdejm lidem za nemalou nmahu, aby do nich vyvrtali otvory a nasazovaly je na sv pvky. Dokld to ji letm pohled na tisce poloek uskladnnch v depozitch Americkho prodovdeckho muzea v New Yorku, v rmci kolekc z lokality 1 a lokality 2 se zde toti nachz asi 220 fragment ptrosch vajec a tak 16 lomk fosilnch vajek oviraptorosaurnch dinosaur.

Vechny jev stopy po zmrnm opracovn v podob rh a navrtanch kruhovch otvor, svdcch o snaze vyrobit z tchto prodnch materil korlky do nhrdelnk nebo jinch pvsk.Je tak mon, e tyto cenn prodn objekty byly peveny do dalch oblast a snad se mohly stt i pedmtem jaksi jednoduch formy smny i obchodovn.

Ani o tom vak samozejm dn konkrtnj poznatky nemme. Pipomeme tedy jen tolik, e toto ve se dje zhruba 8 tiscilet ped pelomem letopotu neboli cel tisce let ped egyptskmi pyramidami a mezopotamskmi zikkuraty. Je prakticky jist, e ani v tomto ppad to nen nejstar interakce mezi dvnmi lidskmi populacemi a dinosaumi fosiliemi, avak podle veho je to nejstar relativn dobe doloen setkn.

A zatmco pravdpodobn pvodce fosilnch vajek byl vdou identifikovn a pojmenovn a na pelomu druhho a tetho tiscilet naeho letopotu, jeho fosiln vajka mon hojn slouila dvnm obyvatelm stedn a vchodn Asie ji o celou destku tiscilet dve.

lnek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimra Sochy a byl redakn upraven. Pvodn verzi vetn bohatho odkazovho rejstku najdete zde.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno