Devtka technologi a trend, kter mohou utvet pt desetilet

0
75

1Solrn a vtrn elektrrny

Vlivem uzavrn nkterch zdroj a rostouc poptvce po elektin dochz k tomu, e jej cena atakuje historick maxima. Do poped zjmu se tak logicky dve ne kdy jindy dostv monost vyrbt si elektinu z obnovitelnch zdroj. Proto si cel ada organizac, ale i domcnost montuje vlastn elektrrny na pozemcch. Solrn a vtrn elektrrny nejsou dnou novinkou, avak bhem poslednch deseti let dolo k jednomu zsadnmu zlomu.

Cena za pozen klesla a v dsledku nrstu ceny elektiny z distribun st ji lze vyrobit levnji ne koupit. Za poslednch deset let nklady na solrn energii kleslypodle nkterch zdroj o vce ne 85 %, u vtrnch potom o 56 %. To mn pravidla hry, protoe pesvdovn lid, aby stavli vlastn vtrn a solrn elektrrny a vyuvali obnoviteln zdroje energie, ji nebude tak tk dv to smysl. Cena vyroben energie z vtrn nebo solrn elektrrny pitom bude klesat i nadle.

Vtrn a solrn elektrrny

Ilustran foto – vtrn a solrn elektrrny

2mRNA vakcna

K een globln pandemie vznamnou mrou pispla vakcna. Spolenost Pfizer jako prvn uvedla na trh lk na bzi messenger RNA (mRNA). Je nepravdpodobn, e tato vakcna bude posledn svho druhu. Ba naopak. Technologie mRNA je nov, ale ne neznm vdci se jejmu vvoji vnuj poslednch 30 let. Vyuita ji byla k pprav vakcn proti virm, nap. chipce, onemocnn virem zika, vzteklin a cytomegaloviru, a proti nkterm typm ndor. U tchto vakcn byla na zatku klinickch studi zjitna nestabilita voln RNA v organismu, neoekvan zntliv projevy a nzk imunitn odpov.

Technologick pokroky v oblasti biologie a chemie poslednch let vedly ke zlepen stability, bezpenosti a innosti vakcn pipravench touto technologi. V onkologii je vakcinace mRNA v rmci preklinickch a klinickch studi pouvna ke kdovn ndorovch antigen stimulujcch imunitn odpov zamenou na odstrann nebo zmenen malignch ndor. Proto se vyuv k nauen naeho imunitnho systmu reagovat na konkrtn hrozby m mon neomezen potencil k prevenci a lb nemoc, vetn onemocnn AIDS, srdench chorob, rakoviny, a dokonce i samotnho strnut. Navc rychlost, s jakou lze vyvinout nov vakcny, by mohla bt klem k zastaven dal pandemie dve ne peroste v globln.

mRNA vakcna

Ilustran foto – mRNA vakcna

3Autonomn vozidla

Autonomn vozidlo

Je pravdou, e vvoj samodcch voz trv dle, ne se pvodn pedpokldalo, ale jakmile bude technologie vyladna a veejnost spokojen s vsledky, tedy autonomnm zenm, ve se zmn k lepmu. Dopravn nehody se stanou vzcnm jevem. Peprava se zrychl dky sv plynulosti. Je teba si uvdomit, e robotit kamioci nemus spt. Flotily sdlench aut (vdy ptomnch k pronjmu) by mohly eliminovat pote s vlastnictvm automobilu. Logicky tak dojde ke zlepen kvality ivota monost v automobilu odpovat, relaxovat, pipravovat se na vlet nebo schzku, i se dokonce nebt vkroit do komunikace, protoe robot vs nepejede.

4Vymrn

Pokroky v genetickm inenrstv ns stle vce pibliuj k zchran ohroench druh zvat ped jejich vyhynutm, a dokonce si kladou za cl pivst zpt k ivotu ji vyhynul druhy. Pedstavte si svt s holuby ltavmi, ptky dodo, alkami, vakovlky i mamuty a mte uritou pedstavu o tomto potencilu. Zda by vyhynul zvata mohla najt vhodn domov na na znien zemi, je otevenou otzkou, ale pinejmenm by si sv msto, podobn jako ji dnes jin hodn ohroen druhy, mohla najt sv msto v zoologickch zahradch. Obdoba Jurskho parku? Mon

5iv roboti

Vdci z Tuftsovy univerzity podle svch slov jako prvn na svt vytvoili prvn programovateln organismy iv roboty. Xenoboti jsou vyrobeni z abch bunk a jde o milimetrov biologick roboty, kte se um sami replikovat. Tento nov druh organismu je tvoen pouze ze smrujcch se bunk a na n nalepench pasivnch bunk. Xenobot je tak jedinen organismus, jen se chov jako iv tvor z ivch bunk i jako stroj, kter mohou vdci naprogramovat tak, aby se projevoval uritm zpsobem.

Vzkum je zatm v ran fzi, ale tyto mal roboty by bylo mon pouvat k itn ocen od mikroplast, odstraovn jed z pdy, dodvn lk na bunn rovni atd.

6Exoskelety

Zatmco dve vdan pouze ve filmech, dnes u jsou reln. e je o exoskeletech. Bionick pomcky pomhaj zdravotn postienm lidem chodit a nen dvod, pro by se technologie exoskeletu neustle nezlepovala, dokud invalidn vozky nebudou minulost. I kdy praktick exoskelety (umoujc napklad lidem dodat vt slu) nejsou jet na takov rovni, ji nyn pedstavuj velk potencil do budoucna usnadnit fyzick koly, pedchzet zrannm apod. Navc je teba potat s tm, e vldy budou chtt vlastnit robotick supervojky, a to znamen, e do jejich vvoje na vzkum pjde mnoho penz.

7Jetpacky

Pestoe nkte lid jetpacky ji ltaj, a dokonce jsme lovka ve specilnm obleku s tryskami mohli vidt na vlastn oi v Praze, pravdpodobn bude jet njakou dobu trvat, ne budou iroce dostupn (cenov, ale i technologicky). Avak technologie pokroily natolik, e si skuten lze podit jaksi tryskov batoh, a v budoucnu budou lep, bezpenj a levnj. Tak byste chtli mt monost se dky nmu pepravovat i dostat do vzduchu a podvat se na svt z vky?

8Haptika

Mylenka celotlovho obleku, kter by lidem umonil zat nefalovan vjem z virtulnho nebo rozenho prostoru spolu s obrazem a zvuky, je sice trochu straideln, ale v modernm svt m sv msto. Krom nkolika vc (jako napklad displeje a rukavic) u na svt existuj cel chytr obleky simulujc proitek sta se nathnout do przdnho prostoru a zskat odezvu nap. takovou, kterou byste obdreli, kdybyste uchopili skutenou vzu do ruky; ppadn ctit, e vs zashl pedmt, kter na vs nkdo hodil.

Jinmi slovy, haptick obleky umouj lidem ctit fyzicky virtuln objekty. Rozhran kombinuje haptiku, snmn pohybu, biometrii a dv zptnou vazbu. Tm otevr monosti ve kolen zamstnanc, v medicn, ve sportu, v leteckm prmyslu atd.

9Senzory pro zdrav

Internet vc pinesl skvl monosti, nap. monost na dlku ovldat termostat, zsuvky i rovky, zapnout robotick vysava nebo se podvat pes kameru dom, ppadn zjistit, zda v lednici nedochz njak potravina. Inteligentn domovy se stvaj realitou. Dalm krokem bude vyut internet vc k tomu, aby analyzoval i nae zdrav.

Napklad ji existuj toalety, kter monitoruj a analyzuj pznaky onemocnn, zrcadla, kter nm poskytnou zprvu o naem zdrav pouhm pohledem, i zubn kartky, kter nm prozrad, zda si zuby istme dostaten sprvn. Dal zazen jsou jet neohraban, drah a vypadaj hloup, ale vudyptomn lkask senzory hladce zabudovan do naich domov by to mohly zmnit. Zachraovaly by ivoty a pomhaly nm.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno