Dinosaurus se zhadnou leben trubic. Byl to norchl nebo spe trombn?

0
54

Prvn fosiln pozstatky parasaurolofa objevili v roce 1920 lenov paleontologickho tmu z Torontsk univerzity pi sv expedici k ece Red Deer na jihu kanadsk provincie Alberty. Typov exempl, kter dnes nese sbrkov oznaen Krlovskho ontarijskho muzeaROM 768, je pomrn kompletn kostra postrdajc pouze ocasn obratle a st kostry zadnch konetin. U tehdy zaujalprominentn dutou trubici, zanajc u nozder na pice tlamy a konc a daleko za hlavou dinosaura.

Fosilie byla objevena v sedimentech geologickho souvrstv Dinosaur Park (jak jej nazvme dnes) a jej st tedy in piblin 75,8 a 76,9 milionu let.

Rekonstrukce piblinho vzezen hlavy a pedn sti tla kachnozobho dinosaura druhu Parasaurolophus walkeri. Tento asi jako nosoroec tk stdn bloravec obval zem souasn kanadsk Alberty v dob ped zhruba 76 miliony let.

V ji zmnnm roce 1922 popsal typov druh Parasaurolophus walkeri paleontolog William Parks. V prbhu doby pak bylo objeveno nkolik dalch exempl ze stejnho souvrstv, nleejc pravdpodobn rovn tomuto druhu.

V nkterch pramenech je uvdna ptomnost tohoto hadrosaurida tak v mladm souvrstv Hell Creek na zem Montany, podobn tvrzen ale zatm nebylo pesvdiv doloeno (znamenalo by nicmn prodlouen doby existence tohoto rodu pinejmenm o dalch 6 milion let).

U v roce 1921 vykopal Charles Hazelius Sternberg lebku dalho parasaurolofa z hornin spadajcch do souvrstv Kirtland, a to na zem Novho Mexika. O deset let pozdji popsal tuto fosilii vdsk paleontolog Carl Wiman jako nov druh P. tubicen.V roce 1995 byla rovn v Novm Mexiku objevena tm kompletn lebka pisouzen stejnmu druhu, akoliv o vdeck platnosti tohoto taxonu se stle vedou spory. Ty me do budoucna vyeit revize ji objevenho i ppadnho nov zskanho fosilnho materilu.

V roce 1961 pak pibyl ze souvrstv Fruitland (dle jinch pedpoklad Kirtland) dal druh P. cyrtocristatus, formln popsan paleontologem Johnem H. Ostromem. I kdy nkter vzkumy naznauj, e to nemus bt validn (vdecky platn) druhy, jin vzkumy jejich platnost nejsp potvrzuj.

Navc se tak zan ukazovat, e nsk druh Charonosaurus jiayensis je ve skutenosti nejsp jen vchodoasijskm zstupcem rodu Parasaurolophus. Pokud je to pravda, pak tento rod existoval piblin celch 10 milion let a dokal se i katastrofickho konce kdy ped 66 miliony let.

K emu slouila leben trubice, nen jist

Parasaurolofov byli pomrn velc kachnozob dinosaui, jejich maximln rozmry vak neznme. Zatmco typov exempl druhu P. walkeri toti dosahoval dlky asi 7,5 a 9,5 metru a odhadovan hmotnosti kolem 2 600 kilogram, jeho 1,6 metru dlouh lebka (i s vraznm trubicovitm hebenem) byla o dobrou tetinu krat ne lebka holotypu druhu P. tubicen (dlka pes 2 metry).

Velikostn porovnn dosplho lovka a dvou ze t znmch druh rodu Parasaurolophus P. cyrtocristatus (vlevo) a P. walkeri (vpravo). V obou ppadech se jednalo o hadrosauridy dosahujc bn dlky asi 7,5 a 9,5 metru a hmotnosti piblin mezi 2 a 3 tunami. Nepochybn se vak vyskytovali i podstatn vt, vrazn odrostl jedinci.

D se pedpokldat, e velc jedinci tohoto druhu dosahovali dlky kolem 12 metr a hmotnosti pesahujc 4 tuny. Tomu ostatn odpovd i velikost asijskch zstupc rodu Charonosaurus, jeliko 135 cm dlouh stehenn kost naznauje dlku a kolem 13 metr a hmotnost blzkou 7 tunm.Tito dinosaui byli navc pomrn mohutn stavn, co dokazuje prv i relativn robustnost jejich stehennch kost.

Nejnpadnjm anatomickm znakem tchto pozdn kdovch ornitopod je vak nepochybn jejich leben heben, jeho pesn funkce nen dosud s jistotou znm.

Nejastj hypotzy, vysloven o funkci tchto lebench tvar se v prbhu doby mnily. Hovoilo se tak o jakmsi biologickm norchlu, umoujcm dinosaurovi setrvvat del dobu pod vodou,i o vnitnm lonm prostoru pro zsobu vzduchu nebo potravy. Tak to mohla nkterch vdc bt zkladna pro ukotven hebnku z mkk tkn, dle pak signalizan a rozpoznvac zazen v rmci druhu, ppadn anatomick tvar pro zdokonalen ichu, nebo tak zbra vyuvan pi vnitrodruhovch soubojch. Dal teorie pedpokldaj, e je to vrstek pro odklnn pekejc vegetace, ale teba i inn rezonann tvar pro vyluzovn zvuk i prostedek pro termoregulaci (udrovn konstantn tlesn teploty).

Hebeny vak mohly plnit hned nkolik z tchto pedpokldanch funkc najednou nebo slouily jet k jinm elm, o kterch zatm prakticky nic nevme.

Nejpravdpodobnj vak zstv hypotza o hebeni jako signalizanm zazen, kter pomhalo pi vzjemnm rozeznvn len stda a umoovalo jim lpe se dorozumt.Vyvrcena nebyla ani hypotza o hebeni coby akustickm zazen, kterm mohli nkte jedinci parasaurolof vyluzovat thl buiv zvuky.Tuto mylenku poprv vyslovil ji zmnn paleontolog Carl Wiman v roce 1931, kdy formln popsal druh Parasaurolophus cyrtocristatus. Pesn o padest let pozdji u se j seriznji zabval jeho americk kolega David Weishampel, kter mimo jin odhadl, e tito dinosaui produkovali zvuky v rozsahu frekvenc 55 a 720 Hz.

V roce 1997 byl vytvoen trojrozmrn model leben rezonann komory parasaurolof, podle kterho ml jimi vyluzovan zvuk frekvenci piblin 30 Hz, velkou roli zde ale hrla konkrtn anatomie naslnch dutin v lebkch tchto kachnozobch dinosaur.

Objev malho Joea

I pes znan zempisn rozen rodu Parasaurolophus jsou jejich fosiln pozstatky pomrn vzcn (alespo ve srovnn s mnoha jinmi rody hadrosaurid). Tak proto se stal velmi vznamnm objevem nlez mldte parasaurolofa s oznaenm RAM 14000 a pezdvkou Joe, oznmenm v roce 2013. Fosilie byla objevena v sedimentech geologickho souvrstv Kaiparowits v roce 2009 a dlka jejho pvodce dosahovala jen 2,5 metru, co pedstavuje pouze tvrtinu dlky dosplch a pln dorostlch jedinc.

Dky tto zkamenlin u mme pomrn dobrou pedstavu o tom, jak zsadn se vyvjel tvar a proporce lebenho hebene v prbhu ontogeneze (individulnho vvoje) parasaurolof. U mldte toti nen heben prothl a trubicovit, ale nzk, ploch a m zaoblen profil. Teprve v prbhu vvoje se z malho vrstku stval stle del a vraznj tvar, a nakonec u odrostlch exempl mohl zvit celkovou dlku lebky na vce ne dva metry.

Parasaurolophus byl zstupcem podeledi Lambeosaurinae v rmci eledi Hadrosauridae a jeho nejblimi pbuznmi byly pravdpodobn vchodoasijsk rody jako Charonosaurus nebo Nipponosaurus. Parasaurolofov se svm nepehldnutelnm trubicovitm lebenm hebenem nicmn zstvaj jednmi z nejznmjch kachnozobch dinosaur, a tm i nejvce ikonickch ptakopnvch dinosaur vbec.Take na zvr snad u jen jedno pomysln pn hezk stolet vro, mil dinosaui se norchlem!

lnek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimra Sochy a byl redakn upraven. Pvodn verzi vetn bohatho odkazovho rejstku najdete zde.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno