ech, kter zahnal kamikaze a sestrojil n prvn slicov pota

Syn profesora etiny na prask prmyslovce se zajmal o hudbu a matematiku. Po maturit zaal Antonn Svoboda studovat Fakultu strojnho a elektrotechnickho inenrstv eskho vysokho uen technickho, pozdji si pibral i fyziku na Prodovdeck fakult Univerzity Karlovy. Jako asistent katedry fyziky VUT obhjil doktorskou disertaci na tma Pouit tenzorovho potu v penosu elektrick energie.

Bhem zkladn vojensk sluby, do n nastoupil v roce 1936, vyvjel spolu s astronomem Vladimrem Vandem zamova pro protiletadlov dlostelectvo. Pomrn rychle navrhli originln pstroj, kter vypotval budouc polohu letadla a uroval msto, kde bude v okamiku, kdy tam dolet nboj.

Po obsazen eskho pohrani Nmci na podzim 1938 poslalo ministerstvo nrodn obrany Svobodu se enou a Vandem do Francie. Tam pokraovali oba vynlezci pod ochranou francouzskho ministerstva vlky v prci.

tk a diferenciln analyztor

Antonn Svoboda prchl ped gestapem do Francie, kam spolen s kolegou Vladimrem Vandem vyvezl jejich projekt uniktnho zamovae pro protiletadlov dlostelectvo. Spolen pak pracovali na projektu ve spolenosti SAGEM. Jejich patent bylzaloen na analogovm een diferencilnch rovnic popisujcch dynamiku letadla.Svobodapopisuje v pepisu audiozznamuz 15. listopadu 1979 jeho fungovn takto:

Obvykle se letadla sna ochrnit tm, e ltaj nahoru, dol, doleva, doprava.Diferenciln analyztor vak umonil pedpovdt, co letadlo udl, a jeho budouc poloha byla extrapolovnasprvn. Samozejm se souasnmi rychlostmi by to u nelo. Ale v t dob byly pro tuto pedpov rychlosti tak akort ()Byl to matematick stroj, analogov pota, jeho hlavn st byl diferencilnanalyztor. Diferenciln analyztor je stroj, kter e diferenciln rovnice. Kdy znte zrychlena rychlost objektu, mete pedpovdt jeho budouc polohu pomoc diferenciln rovnice jeho pohybu.

Kdy se Francie a Velk Britnie dostaly do konfliktu s Nmeckem a nmeck armda prorazila frontu, utekli manel Svobodovi se synem Tomem a Vandem za dramatickch okolnost pes Marseille do Lisabonu a potom v lednu 1941 do USA. V New Yorku nejprve pracoval Svoboda u firmy ABAX, kde opt projektoval zamovae protiletadlovho dlostelectva. Pitom zskal nkolik patent.

Zamova pro 40mm kann Bofors

Po pdu Francie se Antonnu Svobodovi s rodinou podail za dramatickch okolnost tk do USA, kde nejprve pracoval pro spolenost ABAX na zamovacm systmu pro 40mm protileteck kanny Bofors.

Na tento zamovac systm jsem dodnes pyn. Je toti velmi obtn zashnout nzko letc letoun, protoe hel jeho rychlosti je extrmn velk. To je tak dvod, pro letadla asto toila v mal vce stelci nebyli schopni je zamit. Problm jsem vyeil tak, e jsem men rozdlil do dvou rovn. Prvn stelec u dicho kola a pedl sledoval letadlo, ale nemusel pesn mit. O to se staral druh stelec, kter ml u k men siln teleskop, estkrt zvtujc obraz.

Protiletadlov kann MK 12 Bofors na palub USS Hornet bhem cvin stelby, nor 1945

Po dvou letech peel do Radian laboratoe proslul techniky MIT (Massachusetts Institute of Technology) v Bostonu. Dostal se tak mezi lidi, kte zakldali novou potaovou techniku, jako byli Norbert Wiener, Claude E. Shannon a John von Neumann. Spolu s dalmi konstruktry vyvjel radarem zen protiletadlov zamova pro vlen lodi Mark 56. Pispl k nmu adou neotelch npad.

Na sklonku vlky v Pacifiku zachrnil tento pstroj ivoty tisc americkch nmonk a americk vlen nmonictvo udlilo Antonnu Svobodovi prestin vyznamenn Naval Ordnance Development, patrn jako jedinmu echovi.

Radiolokan zazen protileteck obrany MARK 56

MARK 56 je radiolokan zazen protileteck obrany pro tk dla. Je v nm jist elegance. Muste stlet v systmu, kter se nehbe vi hvzdm na obloze, navzdory tomu, e se lo houpe. To je non mra dlostelc. Ve je provedeno pomoc velmi elegantnhokusu hardwaru. Tm je gyro, ovlivnn dvma armaturamistejnosmrnho motoru. Pesnost gyra udvaj signly, odvozen z chybovho signlu pichzejcho z radaru.

Stanovit radarovho systmu MARK 56 pro zen protiletadlov palby na palub letadlov lodi USS Randolph, cvin stelby, 1966

(V Radian laboratoi)jsem vyvinul spojovac potaov systm. Pedstavme si dv sti: Prvn se jmenovala OMAR. To byl pota zaloen na vysoce pesnch potenciometrech, kter vyuval linern filozofii stelby. Tedy e ve je nemu mrn, a byla nalezena piblin poloha, kam stlet. Ale protoe linern filozofie nen pesn, vypotv se chyba. Druh st systmu opravovala tu jeho prvn, linern st. J jsem navrhl spojovac pota, kter vypotval korekci.

Pepis nahrvky rozhovoru se Svobodou z 15. listopadu 1979

V roce 1946, u v Praze, dokonil Svoboda zvry svch studi z analogov vpoetn techniky Computing Mechanisms and Linkages (Vpoetn mechanismy a prvky). Vyly anglicky, nsky, rusky i v mnoha dalch jazycch. Kdy chtl tuto uniktn monografii pedloit jako habilitan prci na katede matematiky VUT, odmtli ji. Byl nepjemnm konkurentem.

Na Elektrotechnick fakult VUT vedl nepovinn pednky nazvan Stroje na zpracovn informac. Tmto zpsobem si pipravoval odbornky pro dal vzkumy. V Praze-Vokovicch ve fililce Zbrojovky Brno postavil prototyp kalkulanho drovae, kter zaala tovrna nyn u Aritma Praha vyrbt jako T-50.

eskoslovensk prototyp drovacho kalkulanho stroje Aritma

Za tento vynlez, kter doploval soustavu drnottkovch stroj, dostal Svoboda v roce 1955 Sttn cenu Klementa Gottwalda. Mezitm mu Eduard ech, editel nov vzniklho stednho stavu matematickho, nabdl, aby si zdil laborato matematickch stroj, z n pozdji vznikl stav matematickch stroj SAV. Svoboda tam zaal stavt z rel a elektronek prvn eskoslovensk slicov pota SAPO (Samoinn pota).

SAPO tisce metr spojovacch drt a kontakt, 1958

Nebyl lenem KS a jeho komunistit odborn mn zdatn kolegov mu hzeli klacky pod nohy. Pesto SAPO, kter ml uniktn architekturu, v noru 1958 dokonil. Potom rozpracovval dal, dokonalej zazen EPOS 1 (Elektronick potac stroj). Nesvoboda v komunistick zemi pinutila Svobodu, aby hledal monost novho tku z republiky.

Stedn elektronkov pota EPOS 1

Pleitost se naskytla v lt 1964, kdy on i jeho syn zskali povolen k pednkm ve vcarsku, zatmco manelka mla zstat jako rukojm doma. Nakonec odjeli vichni do Jugoslvie, odkud se dostali do Rakouska a pak pes Frankfurt do Kalifornie. Spolu s nm postupn uprchli do USA i dal jeho ineni s rodinami. Nejdv nastoupil Svoboda k firm General Electric ve Phoenixu v Arizon.

V roce 1966 mu nabdla profesuru Kalifornsk univerzita v Los Angeles, jedna z nejprestinjch vysokch kol. V Kalifornii, zvlt v Silicon Valley, oze elektronickch laborato a firem, se usadilo mnoho jeho eskch k. Vichni se opt schzeli s milovanm uitelem, debatovali o potach i o ivot, vzpomnali na domov.

Na univerzit zaloil Svoboda laborato pro logick navrhovn pota, vyvinul nkolik vysoce originlnch a rychlch algoritm pro aritmetick operace a vnoval se i paralelnm potam. Po tkm infarktu v jnu 1977 odeel do dchodu a pesthoval se k synovi do Portlandu ve stt Oregon. Syn Tom, spn skladatel, psobil na tamn univerzit jako profesor hudby. Antonn Svoboda zemel v okamiku, kdy pozoroval vbuch sopky St. Helens ve stt Washington, vzdlen osmdest kilometr.

lnek je pevzat z eskoslovenskho kninho projektu Djiny sebevdom a byl redakn upraven.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts