ernomosk flota, kter dostala vchovn polek, nen jen sbrka lod

ern moe je prakticky vnitrozemsk. Spojen se svtovmi oceny zajiuj snadno kontrolovateln iny Bospor a Dardanely, ktermi se d dostat do Stedozemnho moe a teprve odtud pes Gibraltar do Atlantiku nebo pes Suez a Rud moe do Indickho ocenu. Z toho vyplv vznam i uren ernomosk floty.

Dlouh historie

ernomosk flota (MF) vznikla oficiln roku 1783 vnosem carevny Kateiny II. Velik, spojenm Azovsk a Dnpersk flotily po vtzn vlce proti Turecku. Bhem tto vlky Rusov dobyli ztracen zem, obsadili Krym a definitivn zskali pstup k ernmu moi. Na moi admirl Fjodor Fjodorovi Uakov porazil Turky v srii bitev a Rusov obsadili dleit pstav Anapa, kontrolujc pstup do Azovskho moe. V tme roce zaloili Sevastopol, kter se stal hlavn zkladnou floty. Bojov kest si flota odbyla bhem nsledujc rusko-tureck vlky, kde bylo Turecko opt poraeno.

Hlavnm kolem ernomosk floty je dlouhodob kontrolovat a brnit ernomosk pobe Ruska, pedevm proti vpadm Turecka, kter bylo a je nejvznamnjm protivnkem v oblasti. Tato loha zstala nemnn od dob carskho Ruska pes prvn svtovou vlku, obdob Sovtskho svazu a po Ruskou federaci.

Nejt잚 ranou pro ernomoskou flotu byl rozpad vchodnho bloku a Sovtskho svazu. Pila o podporu bratrskch nmonch sil Bulharska a Rumunska, kter chrnily zpadn st ernho moe od hranic s Tureckem. Na vchod se oddlily Gruzie, Armnie a zerbajdn, m na jednu stranu vzniklo nraznkov psmo, na druhou Rusko pilo o ropn pole a dal zdroje.

Z osamostatnn bvalch sovtskch republik byl nejcitelnj odchod Ukrajiny. Rusko ztratilo vce ne polovinu ernomoskho pobe. Plavidla floty byla rozdlena rovnm dlem mezi Ukrajinu a Rusko s tm, e Ukrajina si ponech jen necelou ptinu plavidel a zbytek pouije na vyrovnn svho dluhu vi Rusk federaci.

Mnohem hor byla ztrta hlavn zkladny MF v Sevastopolu, protoe v ernm moi nebyly jin pstavy, kde by mohlo kotvit vt mnostv velkch vlench plavidel, nemluv o jejich technickm zabezpeen a obsluze. Krom toho byly v Sevastopolu a pedevm v Nikolajevu lodnice, kde se stavly nejvt sovtsk jednotky vetn tkch letadlovch kink tdy Kijev (Projekt 1143) a Admiral Kuzncov (Projekt 1143.5). Nhrada nebyla snadn, protoe ostatn lodnice nemly se stavbou podobnch jednotek zkuenosti, co vedlo k prodluovn prac, viz napklad vlekl pestavba TAKR Baku na INS Vikramadytia v Severodvinsku.

V divokch 90. letech na tom byla MF opravdu zle. Rozestavn lod zstaly v ukrajinskm Nikolajevu, protoe se ob strany nebyly schopn dohodnout na rozumnm een. Ukrajina chtla nemrn stky za dostavbu, Rusko odmtalo uvolnit nkter technologie na vvoz, take eenm nebyl ani odprodej do zahrani. Nakonec skonily, a na vjimky, vechny ve rotu. Kvli nedostatku financ byly rychle vyazovan star jednotky, napklad ponorky Projekt 641 (v NATO kdu Foxtrot) nebo torpdoborce Projekt 61 (v NATO kdu Kashin) s protilodnmi stelami P-15 Termit (SS-N-2 Styx).

K jist nprav dolo v druh polovin 90. let, kdy se Rusm podailo dohodnout dvacetilet pronjem pstavu v Sevastopolu, vmnou za odpisy ukrajinskch dluh za dodvky ropy. Tm se Ukrajincm i Rusm znan ulevilo. Novorossijsk byl pro obsluhu vlench plavidel vybaven jen provizorn. Nicmn ob strany se potkaly se lendrinem a korupc, co vedlo k ad podivnch rozhodnut. Na rusk stran meme jmenovat napklad nesmysln a nakonec i nespn pokus o opravu pokozenho kinku Oakov Projekt 1134B (v NATO kdu Kara).

Rusk vojensk lod z ernomosk floty (rok 2013)

Momentln stav

Na rozdl od obecn zait pedstavy MF nejsou jen lod, ale jedn se o plnohodnotn svaz, kter je nmonm ekvivalentem skupiny armd (front) u pozemnch sil. Je schopn plnit celou adu kol od przkumu pes nien neptelskch hladinovch cl a ponorek, vsadkov operace, podporu tok nmon pchoty, obranu pobe, minovac a odminovac prce, radioelektronick boj (REB), zchransk prce, zajitn oprav techniky a po vcvik novch sil.

MF disponuje vlastnmi pobenmi przkumnmi prostedky a letectvem se tymi operanmi zkladnami. V organizan struktue jsou zalenn opravsk doky, zsobovac jednotky, jednotky poben obrany, vojensk nmon akademie, vojensk nemocnice, nmon muzeum, dokonce i umleck soubor a vydavatelstv novin.

MF m tyi operan nmon zkladny: Sevastopol, Feodosii, Donuzlav a Novorossijsk. Sevastopol je nejvt a pro Rusko prakticky nenahraditeln. Je zde kotvit pro vce ne 30 velkch lod, infrastruktura pro jejich zabezpeen, je zde umstn centrln komunikan uzel, sdl zde tb floty, je zde posdka nmon pchoty a arzenl. Obranu zajiuje 1096. protiletadlov raketov pluk momentln pezbrojovan ze systm 9K33 Osa (SA-8 Gecko) na 9K37 Buk (SA-11 Gadfly).

Letectvo MF m k dispozici tyi hlavn a jednu zlon zkladnu. Ze zkladny Belbek operuj letouny Su-27SM38. sthacho leteckho pluku. Na letiti Gvardjskoje jsou rozmstn bitevn letouny Su-25 a Su-24M s mnitelnou geometri kdel. Ze zkladny Kaa operuj protiponorkov veterni Be-12 ajka, transportn An-26, vrtulnky pro REB Mi-8PPA a Ka-27 se souosmi rotory, ppadn dal speciln letadla. Letit Saki je zkladnou 43. samostatnho bitevnho pluku nmonho letectva, vyzbrojenho letouny Su-30SM a Su-24M. Pleitostn zde dr hotovost sthac Su-27 od 38. sthacho pluku z Belbeku.

Rusk armda zahjila rozshl vojensk cvien na Krymu. (22. dubna 2021)

Pomrn siln jsou tvary 22. armdnho sboru poben obrany, tvoenho temi brigdami, vyzbrojenmi mobilnmi raketovmi systmy K-300P Bastion, P-800 Oniks a Bal s raketami Ch-35. Jeden prapor je vyzbrojen i balistickmi raketami Iskander. Specialitou je stacionrn komplex Objekt 100 Utes, s zenmi stelami P-6 s doletem a 650 km, brnc Sevastopol. 8. dlosteleck pluk m ve vzbroji samohybn houfnice a salvov raketomety. 126. brigda poben obrany organizan odpovd mechanizovan brigd a je vyzbrojena tkou technikou vetn tank.

Nmon sloka MF je tvoena 30. diviz hladinovch plavidel, 4. samostatnou ponorkovou brigdou, 197. brigdou vsadkovch lod, 41. brigdou raketovch lun, 68. a 184. Novorossijskou brigdou poben obrany, 183. zchrannm oddlem SAR (Search and Rescue), 9. brigdou zabezpeovacch plavidel. Do taktick podzenosti dostv MF i 810. gardovou brigdu nmon pchoty a 171. vsadkov prapor.

Hladinov pte floty

Hlavn silou MF Rusk federace jsou po ztrt kinku Moskva dva veterni z dob studen vlky, fregaty Projekt 1135 Burevestnik (V NATO kdu Krivak). Tato poetn tda, se 40 dokonenmi jednotkami, byla urena pedevm pro protiponorkov boj.

Fregata Ladnyj (v sovtsk nomenklatue Velk protiponorkov lo – boloj protivolodonyj korabl) byla sputna na vodu v roce 1980. Fregata Pytlivij, patc k modernizovan subtd Projekt 1135M (Krivak II) byla sputna o rok pozdji.

Hlavn vzbroj tchto plavidel tvo tynsobn vypoutc zazen pro protiponorkov zen stely URPK-5 Rastrub-B (SS-N-14 Silex). Prakticky se jedn o samonavdc torpdo, kter je do oblasti shozu dopraveno raketou, pod kterou je zaveno. Torpdo je primrn ureno k nien ponorek, ale umouje likvidaci i hladinovch cl. V tom ppad se mn profil letu. Maximln dolet je 90 kilometr.

Dalmi protiponorkovmi a protitorpdovmi zbranmi jsou dvanctihlavov raketov vrhae hlubinnch nlo RBU-6000 Smr s dostelem 5 800 metr. Systm je mon pout i k bombardovn pobe. Dle lod nesou dva tyhlavov torpdomety PTA-53 re 533 mm.

Protivzdunou obranu zajiuj dv dvojit vypoutc zazen pro zen stely Osa-MA-2, co je nmon verze systmu, kter pouvala i nae armda. Maximln dosah je 12 kilometr. Hlavovou vzbroj reprezentuj na fregat Ladnyj dv ve AK-726 s automatickmi dvojkanony re 76 mm, schopnmi niit pozemn i vzdun cle. Pytlivyj nese modernj AK-100 s vkonnjmi jednohlavovmi 100mm kanony.

Sevastopol v roce 2007. To bylo jet mon vydat se do pstavu na pronajat loce a zblzka si prohldnout celou ruskou ernomoskou flotu.

Dal ti fregaty pat ke td Admiral Grigorovi, co je vrazn modernizovan Projekt 1135.6R/M (v NATO kdu Krivak IV). Hlavnmi zmnami je omezen hlavov vzbroje, instalace vertiklnch vypoutcch sil VLS (Vertikal Launch System), modernizace senzor a komunikanch prostedk, snen efektivn radiolokan odrazn plochy a doplnn ploiny pro vrtulnk, jej absence byla u starch verz citelnm nedostatkem.

Hlavn vzbroj tvo osm VLS pro protilodn rakety 3M-54 Kalibr-NK, P-800 Oniks nebo 3M22 Zirkon. Na obranu proti vzdunm hrozbm je k dispozici 24 VLS pro zen stely systmu 9M317, co je nmon verze ji zmnnho systmu 9K37 Buk. Posledn instanc jsou v tomto ppad MANPADS 9K38 Igla (SA-18 Grouse)a ve AK-630Ms estihlavovmi kanony, zajiujc obranu i ped protilodnmi zenmi stelami.

Torpdomety byly omezen na dva dvojhlavov DTA-53-11356 standardn re 533 mm. Vrha RBU-6000 zstal na palub jen jeden, stejn jako dlov v A-190 s kanonem re 100 mm. Naopak pibyly tyi vrhae klamnch cl KT-216, hangr a ploina pro protiponorkov vrtulnk Ka-27PL nebo vrtulnk vasn vstrahy Ka-31.

Fregaty byly stavn ji po rozpadu SSSR. Admiral Grigorovi byl sputn na vodu v beznu 2014 a o dva roky pozdji zaazen do sluby. Sestersk Admiral Essen byla sputna na vodu v listopadu 2014 a do sluby zaazena v ervnu 2016 a Admiral Makarov byl sputn na vodu v z 2015 a do sluby zaazen v prosinci 2017. Nejmodernjmi posilami budou nov korvety Strogij a Merkurij, sputn na vodu v ervnu 2019, respektive beznu 2020.

Stny pod hladinou a dal lod

MF m k dispozici i ponorky. Vzhledem k rozmrm moe se jedn o dieselelektrick ton ponorky, primrn uren k boji proti neptelskm ponorkm a hladinovm plavidlm. Vechny jsou vyzbrojen esti torpdomety na pdi, nicmn st torpd je mon nahradit tymi stelami s plochou drhou letu Kalibr-NK.

Asi nejzajmavj je B-871 Alrosa, co je prototypov jednotka Projekt 877B Paltus, postaven pro zkouky pohonu pump-jet msto lodnho roubu. Ponorka je sice tich, ale slabinou je elektronika. Ostatn ponorky jsou Projekt 636.3 Varavjanka (v NATO kdu Improved Kilo).

Ukrajinsk armda u pstavu Beransk v Azovskm moi zniila ruskou vsadkovou lo Orsk. (24. bezna 2022)

Dal velk lod, vtlakem kolem 4500 tun porovnateln s fregatami, jsou vsadkov lod Projekt 1171 Tapir (v NATO kdu Alligator). Tato plavidla BDK-69 Orsk byla do sluby zaazena ji v roce 1968, Nikolaj Fienkov v roce 1975. Nejstar jednotka BDK-65 Saratov, zaazen do sluby v srpnu 1966 byla 24. bezna 2022 potopena bhem vlky s Ukrajinou.

Lod mohou pevet 300 vojk a 20 tank nebo 425 vojk a 40 BVP. Vsadku jsou schopn poskytovat palebnou podporu 122mm raketometem BM-21 Grad a dvojhlavovm 57mm kanonem.

O generaci mlad a o tisc tun vtlaku men jsou tyi vsadkov lod Projekt 775 (v NATO kdu Ropucha), stavn v polskm Gdasku. Lod tto tdy jsou schopn pevet 10 tank a 300 vojk nebo jinou kombinaci nkladu odpovdajcch rozmr a hmotnosti. Pro podporu vsadku m posdka k dispozici 2 raketomety Grad, dv ve AK-257 s dvojhlavovmi kanony re 57 mm.

Pravda je vak takov, e pro vsadek z lod pmo na beh je nutn vybojovat absolutn vzdunou nadvldu, co se mlokdy poda. Zrove je nutn mt dostaten hlubok pedmost, aby byly vsadkov lod spolehliv mimo dostel polnho dlostelectva.

Zdaleka nejpoetnj kategori lod jsou korvety. Tch m MF ve vzbroji 16 a jsou zaazen do 41. brigdy raketovch lun, 68. brigdy poben obrany a 184. Novorossijsk brigdy poben obrany. Rusk nomenklatura rozdluje korvety na protiponorkov MPK (malyj protivolodonyj korabl) a raketov MRK (malyj raketnyj korabl).

est MPK Projekt 1124 (v NATO kdu Grisha) nenese protilodn S. Jejich hlavn vzbroj tvo vrhae RBK-6000, dva dvojit torpdomety, skluzy pro hlubinn nloe a dlov v AK-725 s dvojkanonem re 57 mm. Pro vlastn obranu nesou PL systm Osa a v AK-630 s estihlavovm kanonem re 30 mm. Tyto jednotky pochzej z 80. let.

Z dernch korvet jsou nejzajmavj dv jednotky Projekt 1239 Sivu (v NATO kdu Dergach), kter jsou kombinac katamarnu a vznedla. Dky tomu dosahuj rychlosti a 53 uzl. Navc nesou mohutnou vzbroj osmi protilodnch zench stel 3M80 Moskit, jednoho dvojnsobnho vypoutcho zazen PLS Osa, dlovou v AK-176 a dv ve AK-630.

Sovtsk a potamo rusk korvety se obecn vyznaovaly silnou vzbroj. To platilo i pro star jednotky. Projekt 1241 Molnija (v NATO kdu Tarantul) z pelomu 80. a 90. let vyzbrojen tymi protilodnmi zenmi stelami P-15 Termit (SS-N-2 Styx) s doletem 80 kilometr. Nkter jednotky byly pezbrojen tveic 3M80 Moskit.

Plat to i pro tyi nov jednotky Projekt 21630 a 21631 Bujan (M), zaazovan do sluby od roku 2018. Korvety jsou vybaven VLS pro osm zench stel Kalibr nebo Oniks, desetihlavovm raketometem DP-65, dlovou v A-190 s automatickm 100mm kanonem a hybridnm PL systmem Pancir-M s dvma estihlavovmi 30mm kanony a tymi zenmi stelami Hermes-K.

Tento vet nen konen. MF dostv nov raketov luny Projekt 22160 Bujan, kter vtlakem i vzbroj odpovdaj korvetm. Vlastn ti velk a dv poben minolovky, przkumn plavidla a rychl luny, pt tanker, dv opravsk lod, zsobovac lo, zchrann lod, remorkry a ti lod pro hydrografick przkum.

Kink Moskva

MF pila 14. dubna 2022 o svou vlajkovou lo kink Moskva. To byla citeln ztrta, u kvli jmnu lodi, ale i technicky a takticky. Pestoe to nebyla nejmodernj jednotka, byla zdaleka nejvkonnj a nesla mohutnou vzbroj a vkonn przkumn systmy. Navc byla vybavena pro pobyt admirla a jeho tbu a nesla spojovac prostedky pro velen operacm celho nmonho svazu.

Hlavn dernou silou kinku Moskva bylo 16 odpalovacch zazen pro protilodn zen stely P-1000 Vulkans s doletem tisc kilometr a bojovou hlavici s hmotnost 500 kilogram. Krom toho byla Moskva zkladem protivzdun obrany ernomoskch operanch svaz. Byla vyzbrojena osmi revolverovmi vypoutcmi zazenmi zench stel S-300F Fort (SA-N-6 Grumble), s horizontlnm dosahem a 150 kilometr a vkovm 10 a 27 tisc metr. Navdc systm postaven na radaru 3R41 dokzal sledovat a est cl a navdt na n souasn a 12 raket.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts