Veker informace si poslme po Starlinku. Jin spojen z msta jejich psoben nen bezpen. Zchrani, o kterch jsme psali u v prvnch dnech po napaden Ukrajiny, jsou opt v bezprostedn blzkosti fronty. Krom zchransk pomoci dlouhodob zavdj v bojovch podmnkch nkter zlepovky a od zatku ruskho vpdu na Ukrajinu kol zdravotnick personl v taktick medicn. Uplatnn naly i nkter postupy a zlepovky, kter si zdravotnci osvojili pi asti ve vojenskch misch. Jak kaj, esk kutilstv m ohromn spch. Jednoduch, levn a blbuvzdorn een asto velmi ulehuj prci a zrychluj pomoc zrannm.
Zchrani Petr a Petr, se ktermi jsme natoili rozhovor ped odjezdem na Ukrajinu, zstvaj z bezpenostnch dvod v psn anonymit. Jejich aktivitu na pomoc zrannm vojkm stle podporuj lid ve veejn sbrce.
Co v souasn dob na Ukrajin dlte?
Aktuln jsme v prvn nemocnici od fronty, tzv. role 2 vojenskho traktu takov urgentn pjem jen pro vojky. Pracujeme hlavn na CCP, to je role 1 Casulty Collection Point (ukrajinsky медичний стабілізаційний пункт, v pekladu bod lkask stabilizace). Tam pomhme s oetovnm pivezench zrannch z nuly (nula znamen frontov linie, pozn, red.). Nejastj jsou konetinov zrann od stel a rapnel. ast jsou i porann oblieje vetn o od dlosteleckch grant. Napklad prstely tve skrz, kdy stela zstala nad kln kost.
Odtud u se sanitkami voz zrann do nemocnice ve mst. Je to asi hodinu cesty. Tam se zrann oet, a pak pevej do velk nemocnice v Dnipru, cca tyi hodiny jzdy.
Bn cesta, po kter zchrani pevej rann vojky.
V nemocnici se dl nronj chirurgie jako vyndvn rapnel ze zad, prstely bicha i devastujc porann nohou. Dle se objevila teba bradykardie (zpomalen srden frekvence pod fyziologickou mez, pozn.red.), i velmi vysok teplota s blouznnm jako projev infekce. Vyskytuj se i ppady otravy CO, kdy si vojci chtli ve sklep pitopit uhlm kyblku.
Kdy specilov jdou na njakou opravdu nebezpenou misi na zem neptele, tak jim drme pohotovost na toce, kdyby se jim nco stalo. Jinak tam jsou jen casevacy (neodborn transport zrannho z erven zny, pozn. red.) a prvn oeten dostvaj a na CCP. Ale my to dokeme u po cest, kdy tedy cesta nen pln rozbit.
Jak vypad v bn den?
N tm sestv ze dvou zdravotnk, dvou medik a dvou len podprnho tmu, bez kterho by to skoro nelo. Abychom mohli fungovat v na prci, tak se podprn tm mus postarat o ve ostatn kolem. Psobme nkde mezi nulou a jednikou, tedy asi osm kilometr od fronty. Pesnou lokaci samozejm uvst nememe, ale nkde mezi Bachmutem a Vuhledarem. Bydlme u jednotky specil v domeku, kter je zapjen od majitele se slovy hlavn a se sem ty ku**y rusk nedostanou. Bn den vypad tak, e si musme uvait sndani a vyrme pracovat.
Plnn pouzder injekcemi TXA
N podprn tm se bhem dne star o to, aby ve fungovalo. Zajist nkupy, piprav dv, aby bylo m topit, protoe u tden nejde elektina, kterou se topilo. pln pvodn se topilo plynem, ale ten tu u neproud, jeliko ve bylo tahno venkovnmi rozvody. Take jdeme pracovat, nkdy je poteba i pes noc. Bydlme kousek od CCP, take pokud hls z fronty vt poet rannch, tak nm doktor d echo a vyrme. Po veerech skldme nae pouzdra na TXA a pipravujeme se na dal den. (O injekci s ltkou TXA jsme psali kupkladu v tomto lnku)
Njakou dobu jste strvili ppravou sanitky a sestaven vybaven. Jak to zafungovalo na mst?
Ppravy vybaven zabraly asi dva msce. Nelze se pln na ve stoprocentn pipravit, ale mus bt naprosto sobstan, a to ve vem. Tedy nejen zdravotnick materil a vybaven, ale i energie, topen, jdlo a pit. Tady to nen jako nkde v Praze, e kdy m teba po tyech zsazch, tak si dojede na zkladnu doplnit materil. Take hlavn bylo, dobe nastavit sklad. Samotnou sanitku jsme museli eit dost narychlo, protoe pvodn pislben sanitky nakonec nebyly k dispozici. Co je naprosto stejn, e se nm podailo sehnat 44, protoe te dva dny pr a blto je tu naprosto neuviteln. To se vbec s dnm ternem, ani na rznch vojenskch tankodromech, ned srovnat. Bn tu je vidt zapadl technika klidn i metr do hloubky. Na na sanitce mme nov zimky a samozejm pipraven etzy. Snh tu nen, ale v blt funguj taky dobe.
Je nco, co vs pekvapilo?
Co ns pekvapilo, byla odezva na nmi vyvinut poln prostedky. My jsme nkter vci vymysleli tak, aby to bylo hlavn rychle. U se to nedalo napklad koupit ze zahrani. A tak piel bastlv koutek, a ten tu m ohromn spch. Obyejn lednika, s jakou jezd ei v lt do Chorvatska, s dodlanm termostatem, aby drel teplotu 39 a 40 stup Celsia na ohvn infuz. To jsme pvodn chtli hlavn pro sanitky. Nakonec ohv infuze i na CCPku, protoe autolednika funguje i na autobaterii a ppadn na 230 volt. A na genertor m mnohem men odbr ne dvoukilowattov teplomet, kterm ohvali dote. Plus samozejm pouzdro na TXA. U druh den, co jsme jim pedali prvn dvku, tak ho mli medici na linii kontaktu.
Pvodn metoda ohevu infuznch roztok pomoc teplometu. Na zemi metoda nov, za pomoci autoledniky s upravenm termostatem.
Co pro nkter nae kolegy bylo pekvapiv, je to, jak stran moc jsme zvisl na elektin. Na co vechno ji potebujeme. Pes den se d vyrobit genertorem. Nejdleitj je tady mt kabel na 230 V samecsamec, abys napojil cel dm. Vechna okna jsou zatemnn, take je pod tma. Tedy svtme i pes den. Zsadn je mt u sebe neustle elovku. Pes den s blm svtlem, v noci jen s ervenm. V noci mus bt kvli bezpenosti ticho, take elektina je mon jen z bateriovch zdroj. Nejdleitj je napjet Starlink a vyslaky, abychom mli spojen a informace. Telefony tu mus bt naprosto striktn v letovm reimu. A to i ty s ukrajinskm slem.
Zmnilo se nco od posledn nvtvy?
Od minula se tu zsadn ochladilo. Je takov hnusn vlezl zima a mezitm obas vyjde slunko. Pomalu tady zanaj njak vci fungovat. Obas je ovem otzkou, zda k hormu nebo lepmu.
