Finsku elcmu sovtskmu toku pomhaly nkter stty i dodvkami letadel

0
109

Ped druhou svtovou vlkou byla Rud armda po strnce kvantitativn natolik silnou, e dn jin na svt j nesahala ani po onuce. A nelo pouze o onuce, napklad i tank ml Sovtsk svaz vce ne vechny ostatn stty dohromady. Ale zmnku o tancch zde mme jen jako zajmavost, tmatem dnenho refertu jsou letadla a zimn vlka.

Tak tedy i letadel mli Sovti ped druhou svtovou vlkou tisce a tisce. A by potom do zimn vlky, kter zaala 30. listopadu 1939, vrhli pouze malou st svch leteckch sil, stle se jednalo o dva a pl tisce letadel vech druh. Mluvme o celkovm potu letadel k prvnmu dni vlky od vech tvar k operaci vylennch, tedy ne v jeden okamik se ve vzduchu nachzejcch. A samozejm, jak u bylo nepmo naznaeno, ne vechna letadla byla bojov, ofenzivn.

Bombardr DB-3

Pokud se podvme na typovou skladbu, tak z bojovch letoun to byly nsledujc sthaky Polikarpov: dvojplonk I-15 a pedevm vylepen I-15bis, dle jednoplonk I-16 a v dan skupin jako nejmodernj jeden z nejlepch sthacch dvojplonk historie I-153. A rozshlou mnoinu bombardr tvoily rychl dvoumotorov Tupolevy SB, dlkov dvoumotorov Iljuiny DB-3 a tk tymotorov Tupolevy TB-3.

A s m se mohli Finov brnit zlovolnmu toku ze strany svho obho souseda? Krom odvahy a odhodln toho moc nemli, finsk armda disponovala na zatku vlky celkem 173 letadly v aktivn slub (plus 43 stroj zlonch), z nich bylo 114 bojovch. Ale z tch bojovch byla st notn zastaral.

Fokker D.XXI byl standardn sthakou finskho letectva, s n vstupovalo do zimn vlky. Finov jich tehdy mli asi tyi destky. Pevaha leteckch sil agresora, tj. Sovtskho svazu, byla drtiv.

Finsk svastika

Finov pouvali znak svastiky na svch letadlech od roku 1918, kdy jim vdsk hrab Eric von Rosen daroval prvn letadlo, na kter nechal namalovat svj osobn symbol tst modrou svastiku. A ta se zhy stala na zklad rozkazu generla Mannerheima z vdnosti k drci letounu oficilnm vsostnm znakem finskho letectva. Odtud byl pozdji jen krek k podobnmu oznaen finskch tank a pbuzn techniky. Tato svastika tedy nem ideologicky nic spolenho se svastikou pozdji zneuitou tet .

Jako pnosn meme tedy potat snad jen dva typy sthac Fokker D.XXI a lehk bombardovac Bristol Blenheim. Konkrtn mli Finov na samm zatku vlky 41 Fokker D.XXI (z toho se vak nachzelo sedm kus v oprav) a 18 Bristol Blenheim Mk.I.

Vtinu z uvedench Fokker D.XXI, konkrtn 35 kus, si vyrobili Finov sami v licenci. Letoun ml smenou konstrukci, a tak to pro mstn leteck prmysl, kter nebyl nijak extra rozvinut, nepedstavovalo dn vt problm. A kvalitn devo pro samonosn celodevn kdlo tamn lesy pmo nabzely, stailo ho jen uznout (a pak samozejm kvalitn zpracovat).

Fokker D.XXI se stal nejspnj sthakou zimn vlky (myleno s nejvtm potem sestel neptelskch letadel), co je celkem logick, kdy dal typy pily a v jejm prbhu a navc zdaleka ne vechny z dolch letoun se stihly do bojovch operac zapojit.

Dodvky letadel bojujcmu Finsku

Agresivn chovn Sovtskho svazu nemohlo nechat ani seversk Finsko chladnm, bylo teba zvit obranyschopnost ohroen zem. Samozejm jednoduch to nebylo, mal zem s nepoetnm obyvatelstvem znamenala mal zdroje.

Jet ped zimn vlkou byla podepsna objednvka na dal srii licennch Fokker F.XXI. Domc leteck prmysl se vak s touto zakzkou vypodal a po zimn vlce ukonen k 13. beznu 1940.

U na jae 1939 zaali Finov pokukovat po novch sthakch za velkou lou. A hned se obrtili s dost na Rooseveltovu administrativu, jestli by jim Amerian co nejrychleji njak stroje neprodali. A asi pt tdn ped vypuknutm zimn vlky pila od Amerian kladn odezva. Finsk stran nabdli 44 sthaek Brewster Buffalo, kter by odklonili ze zakzky pro americk nmonictvo. Letouny potom zaaly pichzet a v prbhu zimn vlky a dn v n operan nasazen nebyl.

Finov vak neekali se zaloenma rukama, shnli, kde se co dalo. Zde opt musme konstatovat, e na to moc asu nebylo (co tenkrt samozejm nemohli vdt), nebo vlka nakonec trvala jen ti msce a tinct dn. I kdy se zdaleka ne vechny stroje dodan v souvislosti se zimn vlkou do n stihly zapojit, tak velk uplatnn naly o nco pozdji ve vlce pokraovac (do pokraovac vlky bylo o neutralitu usilujc Finsko vmanvrovno nejprve formln Nmeckem 22. ervna 1941 a nsledn stejnho dne i prakticky Sovtskm svazem, a to konkrtn dlosteleckm ostelovnm a bombardovacmi nlety).

Gloster Gladiator vdsk dobrovolnick leteck jednotky F 19

Ale jet ne se ve Finsku objevily prvn darovan nebo zakoupen letouny uren pro finsk letectvo, pila vskutku inn a komplexn pomoc ze sousednho vdska. Komplexn zn sice nadnesen, byla to toti mal dobrovolnick leteck jednotka F 19 (Flygflottilj 19), ale kompletn vybaven materiln i personln.

vdov piletli do Finska 10. ledna 1940 a z bojovch stroj povali sthac dvojplonky Gloster Gladiator a lehk bombardovac dvojplonky Hawker Hart.

Uveme si tedy seznam letadel objednanch Finskem bhem zimn vlky. Jen mjme na pamti, e ne vechna letadla z objednanch pot pila do uzaven pm. V seznamu navc nejsou uvedena letadla mn vznamn, a ten vznam klasifikujeme z pohledu kategorie, zastaralosti nebo kvli stopovmu mnostv v objednvce.

Ve Spojench sttech bylo objednno 44 sthaek Brewster Buffalo (jsou to ty ji zmnn ve, ale objednvka byla podepsna a v prosinci 1939). V dalch zemch byly objednny nsledujc sthaky: ve Velk Britnii 30 kus Gloster Gladiator Mk.II a 12 kus Hawker Hurricane Mk.I, ve Francii 30 kus Morane-Saulnier M.S.406 a v Itlii 10 kus Fiat G.50.

Ale nejednalo se pouze o sthaky, z tch ostatnch jmenujme pedevm objednvku na 12 britskch lehkch bombardr Bristol Blenheim Mk.IV, minimln dalch 12 stroj verze Blenheim Mk.I poslali Britov jako pomoc z vlastnho rozhodnut.

Zimn vlka 1939 – 1940, erpn paliva do bombardru Bristol Blenheim Mk.IV finskho letectva

Zimn vlka 1939 – 1940, sthaka Morane-Saulnier MS.406 finskho letectva

A jen jako zajmavost meme jet zmnit objednvku na est proklat lehkch francouzskch sthaek Caudron C.714, kter vak nakonec nebyla naplnna.

Z vtu typ letadel je zejm, e Finm nebylo nabzeno to nejlep, co se v danch zemch vyrblo. Nakonec je to znm a opakovan fakt, ale protoe se bojovalo proti sovtskm letcm, kte obecn nijak nevynikali, a sovtsk sthaky tak nebyly dnou pikou, tak na funkci to nemlo vliv.

Tak zde me vyvstat otzka, zda pro ta letadla byli k dispozici piloti. Byli. Jednak i ve Finsku mli vc vycviench pilot ne letadel, stailo jen krtk pekolen. A dvojplon Gladiatory putovaly k nkterm primrn przkumnm letkm, take piloti tam byli i rdi, e u se nemus vrhat do akce na jet zastaralejch strojch. A pili dobrovolnci, napklad z Dnska, Maarska nebo i piloti z Itlie, kte zajiovali pechod finskch letc na fiaty, se pitom nevhali vrhnout do ostr akce.

Zimn vlka 19391940, sestelen sovtsk bombardr Iljuin DB-3

Dle si strun pedstavme dodvky jednotlivch typ sthaek finskmu letectvu realizovan v souvislosti se zimn vlkou.

Gloster Gladiator ve finskch slubch

Z dodanch letoun odvedl bhem zimn vlky nejvce prce typ, u kterho by si to lovk na prvn pohled ani neodvil odhadnout. Ano, byl to Gloster Gladiator, jedin dvojplon sthaka z uvedench. Stla za tm prost skutenost, e stroje pily nejdve – vech ticet mezi 18. lednem a 16. norem 1940. Za zmnku tak stoj, e deset z nich bylo dodno jako dar, tedy bez finannho protiplnn.

Operan slubu zahjily letouny Gladiator2. nora. Bhem zimn vlky na nich fint piloti zskali 45 vzdunch vtzstv, vlastn ztrty inily 12 letoun. Pro pozdj vlku pokraovac tyto stroje ztratily perspektivu , finsk letectvo u mlo relativn dostatek vkonnjch sthaek. Jet se daly pout k przkumu a samozejm jako cvin. Doslouily v roce 1945.

Zimn vlka 19391940, vlcovn snhu na finskm letiti

Fiat G.50 ve finskch slubch

U ped zimn vlkou Finov objednali v Itlii 25 sthaek Fiat G.50. Do vypuknut vlky dn nedorazila, ale rychle dolo k objednvce dalch 10 stroj stejnho typu.

Do 13. bezna bylo dodno 30 stroj. Fint letci pedtm absolvovali krtk intenzivn vcvik v Itlii, kde se alespo trochu ohli. A potom zpt do zimn vlky. Do boj v zimn vlce mohlo zashnout tak deset Fiat G.50, piem zaznamenaly jedenct vzdunch vtzstv, ale jeden fiat byl znien v boji a jeden pi havrii.

Ve vtm stylu si to vak vynahradily ve vlce pokraovac a staly se relativn snad nejspnjmi sthakami finskho letectva. Rozvnn italsk autor Nino Arena pe ve sv knize I caccia a motore radiale Fiat G.50, e na jeden sestelen finsk fiat pipad 33 fiaty sestelench sovtskch letadel.

Jinak se vak ned ci, e Fiat G.50 platil ve Finsku za vyloen oblben typ. Italsk stroj ml trochu technick problmy v teskutch mrazech, kter se vak podailo nakonec do velk mry eliminovat.

Brewster Buffalo ve finskch slubch

Pr dk si zaslou i americk sthaky Brewster Buffalo, kter jinde kad povaoval prvem za neperspektivn, ale ve Finsku se proti Sovtm naopak velice osvdily.

Brewster Buffalo byl primrn palubn sthakou, v tto kategorii prvn americkou jednoplonou. Ale vyrbly se i exportn pozemn verze. Ji vme, e letouny pro Finsko pochzely z odklonn objednvky americkho nmonictva, pro kter u ostatn byly vcemn nepotebn. Vrobce je pouze pi finalizaci denavalizoval, co znamenalo odstrann pistvacho hku apod.

Sthaka Brewster Buffalo finskho letectva (pokraovac vlka 1941 a 1944)

Do konce zimn vlky dorazilo do Finska pouze est stroj a asi nikoho nepekvap, e do akce je u nenasadili. Zbytek piel v nsledujcch tdnech. Letouny potom ltaly celou pokraovac vlku, co je u tohoto typu hodno obdivu. Finov byli zejm slunej oddl, na jedno sestelen finsk Buffalo pipadalo 26 sestelench letadel sovtskch.

Zajmav je, e ve Finsku se pro tyto letouny nepouvalo jmno Buffalo, ale piloti jim kali prost Brewster. Pouvali i nkolik pknch pezdvek, napklad Perla nebe.

Morane-Saulnier M.S.406 ve finskch slubch

V noru 1940 dostalo finsk letectvo 30 francouzskch sthaek Morane-Saulnier M.S.406. Bhem zimn vlky bylo na tomto typu dosaeno 16 sestel. O d vy poty sestel na n opt ekaly za vlky pokraovac. V letech 1941 a 1943 zakoupilo Finsko dalch 57 letoun M.S.406, a to od Nmc z francouzsk koisti. Paradoxem potom je, e stroje tohoto typu potom finsk letectvo pouvalo proti Nmcm bhem laponsk vlky (z 1944 a duben 1945).

Po roce 1941 vak u byl M.S.406 i pro vchodn frontu notn zastaral. A tak Finov pipravili vlastn modernizaci, m vznikl typ Mrk-Morane. Modernizace spovala pedevm v monti sovtskch koistnch motor Klimov M-105P. Sovtsk motor byl mnohem vkonnj ne pvodn star francouzsk, dolo tedy i k vraznmu nrstu letovch vkon sthaky (stoupavost se zvila skoro trojnsobn). Pvodn se potalo s modernizac ty destek stroj, nakonec to vak v roce 1944 potkalo pouze tyi kusy.

Morane-Saulnier M.S.406 finskho letectva (rok 1942 / pokraovac vlka 1941 a 1944)

Hawker Hurricane ve finskch slubch

S pozenm sthaek typu Hurricane Finy je to velice zajmav, ale na druhou stranu jejich vznam pro finsk letectvo byl prakticky nulov.

Kdy se Finov nedlouho po vypuknut zimn vlky obrtili na Velkou Britnii s urgentn dost na nkup modernch sthaek, jejich typ nespecifikovali, dodali jim Britov ji ve zmnn dvouplonky Gloster Gladiator. A tak to chtla finsk strana zkusit podruh a lpe, 9. ledna tedy podala o 30 a 60 sthaek Hawker Hurricane.

Britov, kte u byli ve vlce s Nmeckem, by zatm ve vlce tzv. podivn, sezli poadovan mnostv kvli vlastnm potebm na pouhch dvanct stroj. Skupina finskch pilot absolvovala v noru ve Velk Britnii rychl pekolovac vcvik. Piloty nsledn ekal etapov pelet s hurricany do Finska. To se nakonec podailo pouze s deseti letouny, ale do konce vlky zbvalo jen nkolik mlo dn. Dva z letoun se pi mezipistnch pokodily a Finsko je u nikdy nedostalo.

Bhem zimn vlky se hurricany na frontu u nedostaly. A za vlky pokraovac se tak moc uplatnit nemohli. Bylo jich mlo, chybly nhradn dly. Na svm kont maj pt sestel. Ale stejn tolik finskch hurrican se ze vzdunch boj nevrtilo a dva m na svdom protiletadlov dlostelectvo.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno