Fosilie evropskho dinosaura ukzala tajemstv sauropod ke

Konkrtn lokalita objevu dnes ji nen znm, ale je prakticky jist, e zkamenlina byla zskna ze sediment souvrstv Hastings Beds, pochzejcch z obdob ran kdy. Zajmav je, e tuto fosilii jet krtce ped svou smrt zkoumal i jeden z objevitel dinosaur, lka a amatrsk paleontolog Gideon Algernon Mantell (17901852).Soust Becklesovy zsilky byla tak fosilie kost jedn z pednch konetin dinosaura, a prv ty Mantell zkoumal.

Zmatky kolem fosilie

Pi jedn z pozdjch pednek materil formln pojmenoval jako nov druh rodu Pelorosaurus (dnes formln platn, ale ponkud problematick rodov jmno sauropodnho dinosaura z ran kdy zpadn Evropy), a sice P. becklesii. Mantell tak vzdal volbou druhovho jmna poctu mui, kter zajistil uchovn tto zkamenliny pro ely vdy.

Ilustrace z novinovho lnku z konce roku 1857, zachycujc Samuela H. Becklese, dcho vykopvky v Dorsetu. Beckles obdrel zkamenliny haestasaura o pt let dve z okol msta Hastings a poskytl je k vzkumu Gideonu A. Mantellovi, jednomu z prkopnk vzkumu druhohornch dinosaur. Pesn lokalita objevu u vak dnes bohuel nen znm.

A do roku 1888 vzbuzoval tento nlez jen minimln zjem vdeck obce, a to zejmna z dvodu, e setrvval v soukrom sbrce samotnho Becklese a k dispozici ostatnm badatelm byl pouze jej odlitek (kter byl pod sbrkovm oznaenm BMNH R28701 umstn v expozici Britskho prodovdeckho muzea). Prv tento expont ve zmnnm roce zkoumal britsk paleontolog Richard Lydekker (18491915), a akoliv zamnil msto jejho objevu za ostrov Wight, upozornil na zajmav exempl vdeckou obec.

O ti roky pozdji pak londnsk muzeum zakoupilo pro sv sbrky i samotnou fosilii. Aby vak zmatkm nebyl konec, v roce 1889 stanovil nov jmno pro fosilii tak americk paleontolog Othniel Charles Marsh (1831-1899), jeho Morosaurus becklesii ale pze ostatnch badatel nezskal. Ostatn sm Lydekker i v dalch letech referoval o tomto nlezu jako o druhu Cetiosaurus brevis.

Ubhlo dalch 40 let, ne piel nmeck paleontolog Friedrich von Huene (18751969) se sprvnm nzorem, e fosilie od Hastings pedstavuj ve skutenosti nov a dosud nepopsan rod sauropodnho dinosaura. Sm jej vak nijak nepojmenoval a referoval o nm jako o Gen. (?) becklesii, podle jeho nzoru se toti mlo jednat o neznmho zstupce skupin Camarasaurinae nebo Brachiosauridae. Teprve v roce 1990 pak americk paleontolog John Stanton McIntosh (1923-2015) doloil, e se skuten nejedn o zstupce stejnho rodu a druhu, jako taxon Pelorosaurus conybeari.

Jmno podle nelnka

Konen v roce 2015 trojice paleontolog Paul Upchurch, Philip D. Mannion a Michael P. Taylor definitivn prokzali, e se Becklesv sauropod li v mnoha anatomickch znacch od druhu P. conybeari a nen ani jeho sesterskm druhem. Stanovili proto nov rodov jmno Haestasaurus, a to podle jmna legendrnho starovkho anglosaskho nelnka (Haesta), od kterho odvozuje svj nzev i msto Hastings.

Holotyp druhu Haestasaurus becklesii byl objeven v ji zmnnch sedimentech souvrstv Hastings Beds (i Wealden Supergroup) pochzejcch piblin z pelomu geologickch vk berrias a valangin (st zhruba 140 milion let). Fosilie uloen pod sbrkovm oznaenm NHMUK R1870 zahrnuje st kostry lev pedn konetiny, vetn kosti pan, loketn a vetenn.

Exempl NHMUK R1868 byl soust stejnho bloku horniny a zahrnuje pirozen otisk sti ke v oblasti lokte sauropodnho dinosaura. V Becklesov sbrce se ve stejn zsilce nachzely jet fosilie metakarplnch kost (NHMUK R1869), ty ale vzhledem ke svm rozmrm nemohou nleet holotypu haestasaura. Vzhledem k omezenmu mnostv kosternmu materilu nen mon tohoto sauropoda s jistotou zaadit, pravdpodobn se ale jednalo o bazlnho (vvojov primitivnho) zstupce kladu Titanosauria a nebo spe o rovn bazlnho zstupce ir skupiny Macronaria.

Mohlo se tak jednat o jednoho z poslednch pevajcch vvojov primitivnch zstupc tto vznamn skupiny dlouhokrkch plazopnvch dinosaur. Mezi jeho nejbli pbuzn patil napklad severoamerick rod Camarasaurus, dle africk rod Janenschia nebo jihoamerick Tehuelchesaurus. Byl to velmi mal sauropod, dosahujcho dlky snad jen v rozmez 6 a 7 metr, pokud ml podobn tvar tla prv jako zmnn Camarasaurus.

Tomu nasvduj mal rozmry kost haestasaura, jako je jeho 59,9 cm dlouh pan kost (humerus), pouhch 42,1 cm dlouh kost loketn (ulna) a 40,4 cm dlouh kost vetenn (radius). Typov exempl druhu Haestasaurus becklesii byl tedy nepochybn velmi malm zstupcem sauropodnch dinosaur.

Poklad otiskl na kosti

Ale ji k samotnmu nejvznamnjmu aspektu tohoto taxonu, kterm je velmi kvalitn dochovan fosiln otisk ke. Ten byl zachovn izolovan spolu s fosiliemi kost pedn konetiny a m rozmry 21,5 19,5 cm. Pro paleontology se ukzal bt skutenm pokladem, o jeho hodnot se ale po dlouhou dobu prakticky nevdlo.

Vzhledem k tomu, e viditeln povrch upin je konvexn, nejedn se patrn o fosiln ki samotnou, ale spe o jej prodn otisk. Vzhledem k dob objevu fosilie se jedn patrn o vbec prvn nalezen fosiln otisky dinosau ke. Hypotzu o jejich pvodu a vzniku vyslovil ji ped vce ne stoletm obchodnk a amatrsk paleontolog Reginald Walter Hooley (1865-1923), kter je v roce 1917 oznail za spodn stranu nkdej pokoky a poviml si dokonce i drobnch vbk na nkterch upinch.

Mnohem podrobnj informace pak byly publikovny v letonm noru, kdy v periodiku Communications Biology vyla studie ptice vdc, kte k vzkumu fosilie vyuili modern metodu laserem indukovan fluorescence (LSF). Doslova si tak mohli prohldnout pokoku sauropodnho dinosaura v mnohem vtm detailu, ne se to povedlo komukoliv ped nimi.

Textura fosiln pokoky se do znan mry podobala t, kterou paleontologov znali ji dve u nkterch pozdn jurskch a pozdn kdovch sauropod, u nich byly rovn podobn deliktn fosilie zachovny (napklad Tehuelchesaurus benitezii, Diplodocus sp., Barosaurus sp., Apatosaurus sp. nebo embrya sauropod z argentinsk lokality Auca Mahuevo).

Rekonstrukce piblinho vzezen makronarijnho sauropoda druhu Tehuelchesaurus benetezii, ijcho v obdob pozdn jury na zem dnen Argentiny. Tento druh byl pravdpodobn jednm z nejblich znmch pbuznch evropskho haestasaura, i kdy byl celkov vt a il dve.

U haestasaura tvoily pokoku nepekrvajc se nejastji estihrann upinky o prmru od 7 do 35 milimetr. V jednom mst se vak vechny vrazn zmenovaly, co me znamenat, e se to byla oblast lokte, kde musela bt ke kvli vt ohebnosti tto sti konetiny volnj a prunj.

Co je ale nejvce zajmav, je objev u dinosaur dosud neznmch konch struktur v podob jakchsi vnlk i papil na samotnch upinch. Ty pedstavovaly mal vbky, pokrvajc za ivota dinosaura jeho ki a slouc u zstupc kladu Neosauropoda nejsp k elm maskovn nebo termoregulace. Je tak mon, e tyto struktury mly vce el najednou, zejmna pak zmnnou pravu tlesn teploty a k tomu i ochrann nebo signalizan zbarven.

O podobnch fyziologickch a etologickch rysech ivota rann kdovho sauropoda ale samozejm dosud nic podrobnjho nevme. Jak je u objev tohoto druhu obvykl, asto pinej vce novch otzek ne definitivnch odpovd. Pesto jsou pro ns ale velmi dleit, nebo posouvaj hranice naeho poznvn dvnho svta druhohornch dinosaur pokad o velk kus dopedu.

lnek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimra Sochy a byl redakn upraven. Pvodn verzi vetn bohatho odkazovho rejstku najdete zde.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts