Hydropln s proudovmi motory ml bt strategickm jadernm bombardrem

V prvnm obdob existence jadernch zbran, kdy se nachzely pouze ve form prostch pum, byl jedinm monm prostedkem pro jejich doruovn na cl bombardovac letoun. Ve Spojench sttech, kde se potstilo takov zbran uvst do praxe nejdve, zskalo tehdy letectvo (USAF, do roku 1947 USAAF) ve vci jadern vzbroje monopol.

Takovou situaci nelib neslo nmonictvo. Vzhledem k tomu, jak priorita se rozvoji jadernch monost dvala, se ctilo odstren. Nelo pouze o ztrtu prestie nmonictva (podle jeho nzoru), ale i o zven toku penz ze sttn pokladny ke konkurennmu letectvu na budovn a dren jadernho arzenlu.

A protoe se s tm nmonci nechtli smit, hledali cesty, jak si z jadernho kole tak njak podn sousto ukousnout. Proto piel na svt projekt vt letadlov lod tdy United States s dlkou letov paluby 332 metr a kou letov paluby 58 metr. Letov paluba byla hladk, lo postrdala ostrov (nstavba nc nad letovou palubou), a mly z n startovat zamlen palubn bombardry o vzletov hmotnosti a 45 tun, kter tedy nakonec nikdy nevznikly.

Celkem bylo v plnu postavit pt letadlovch lod tdy United States. Ale cel projekt dostal stopku v roce 1949, a to pt dn po zaloen klu prvnho plavidla. Udv se, e pnov z Pentagonu siln preferovali strategick bombardry B-36 provozovan USAF a nechtli utrcet za zkoprofilov druh velkch letadlovch lod, kter by se ke klasickmu konvennmu pouit moc nehodily.

Druh prototyp XP6M-1 na pomocnm podvozku (letoun nebyl obojiveln)

Hydropln jako strategick jadern bombardr

Touha nmonictva po vstupu do jadernho klubu vak byla nezmrn, a tak se zaal odvjet dal pokus. Velk hydropln v roli strategickho bombardru se nm nemus zdt jako moc dobr npad a dnen optikou ani nen, ale tehdy to tak marn nevypadalo. Hlavn vhodou byla nezvislost na letitch, m se eliminuje diskvalifikace tchto letoun z vlky pi znien velkch pozemnch leteckch zkladen.

Hydroplnu zkrtka sta ke startu vodn hladina a tu vm neme nikdo zniit. I kdy tak jednoduch to tak nen, bez zzem se neobejde ani hydropln. K tomu slou zkladny hydropln na pobe a dle speciln plavidla (zpravidla to jsou nosie hydropln) v roli malch pohyblivch zkladen. A prv u ltajcch lun v proveden strategickch bombardr mly bt plovouc zkladny dleitm prvkem, potalo se nejen s plavidly hladinovmi, ale i s ponorkami, ze kterch by hydroplny pi mezipistn erpaly palivo.

Umlcova pedstava nasazen ltajcho lunu Martin P6M-2 SeaMaster s pomocnm plavidlem kategorie AVD (Auxiliary, heaVier-than-air, Destroyer / Destroyer Seaplane Tender)

Nenaplnn pbh hydroplnu SeaMaster

V zadn na velk hydropln, kter bylo vypsno v dubnu 1951, se poadovala kapacita nesen vzbroje 30 tisc liber (13 600 kilogram), dolet 1 500 mil, tj. asi 1 300 nmonch mil (2 400 kilometr) a rychlost letu Mach 0,9 (1 080 km/h) v mal vce.

O zakzku se uchzely dv znm firmy: Convair (Consolidated Vultee Aircraft Corp.) a Martin (Glenn L. Martin Aircraft Co.). Dlem Convairu byl napklad ji zmnn ob bombardr B-36 Peacemaker. Obecn vt zkuenosti s ltajcmi luny mla firma Martin, ale nov poadovan stroj se s tmi pedchozmi nedal vbec srovnat. V kadm ppad nvrh z konstrukn kancele Martina oslovil zadavatele vc a tm se otevela cesta k ltajcmu lunu Martin P6M SeaMaster. Cesta nelehk a pln nebezpeenstv.

Protoe nmonictvo nechtlo riskovat, e rozpracovan projekt bude rozhodnutm z vych mst zase ukonen, hovoilo se oficiln o nmonm hldkovm letounu a nosii nmonch min.

Proudov ltajc lun Martin P6M-2 SeaMaster v akci na ilustraci

Dostt poadovanm vkonm znamenalo pout reaktivn motory. Na horn stran kdla se tak objevily tyi proudov motory, kdy zpotku uvaovan motory nporov byly z rozumnch dvod zavreny. Dv dvojice k sob pimknutch motor byly situovny relativn blzko trupu, co pozdji pineslo jeden problm pi zapnutm pdavnm spalovn hrozilo pokozen trupu, a tak byly u pedsriovch a sriovch stroj motory mrn vyoseny do stran. A kvli ochran ped nastm vodn tt byly motory situovny prv na horn ploe kdla a posunuty trochu za jeho nbnou hranu.

Prvn pedsriov exempl YP6M-1. Nelze si nevimnout mrnho vyosen motor do stran.

Prototypy dostaly oznaen XP6M-1 a prvn vzltl 14. ervence 1955. V prosinci stejnho roku se potom stala tragdie, prvn prototyp kvli porue v zen havaroval. Z neastn tylenn osdky nikdo nepeil. Letoun se dostal do takovch nezench manvr, a peten peshlo devt gek, a tak se ve vzduchu rozpadl. Kdy se potom zkouel prototyp druh, u kterho se ovovaly pravy na zen proveden kvli havrii prototypu prvnho, tak kvli porue v zen havaroval. Tentokrt to natst vichni zastnn peili, kdy opustili neovladateln letoun dve, ne se i tento ve vzduchu rozpadl.

Prvn prototyp XP6M-1 na pomocnm podvozku (letoun nebyl obojiveln)

Vech est pedsriovch exempl YP6M-1 SeaMaster

To vak nic nemnilo na tom, e nsledovala stavba esti pedsriovch stroj, kter v podstat tak slou ke zkoukm a vyladn typu ped zahjenm vroby letoun sriovho proveden. Pedsriov stroje nesly typov oznaen YP6M-1. Kdy postupn tyto stroje vstupovaly do testovacho provozu, zaalo nmonictvo s pestavbou ty starch lod a jedn ponorky, kter by potom slouily jako podprn plavidla.

A zatkem roku 1959 vzltl prvn sriov P6M-2 SeaMaster. Sriov stroje dostaly vkonnj motory Pratt & Whitney J75-P-2 o tahu 70,28 kN, tyto motory nemly pdavn spalovn. Prototypy a stroje pedsriov ltaly s motory Allison J71-A-6, kter dvaly tah 42,26 kN a s pdavnm spalovnm 57,83 kN.

Ltajc lun Martin P6M-2 SeaMaster m po pistn na pomocn podvozek, na kterm se dostane na beh.

Ltajc lun Martin P6M-2 SeaMaster na pomocnm podvozku vyjd na beh.

Osdka letounu P6M-2 SeaMaster byla tylenn. Zatmco pedsriov YP6M-1 disponovaly ocasnm stelitm s dlkov ovldanm 20mm dvouhlavovm kanonem pro vlastn obranu proti sthakm neptele, tak u sriovch P6M-2 se takov v podstat u zbytenost neobjevila, ale byla tam obrann zazen elektronick. Pro jadern dery se potalo s vzbroj jedn pumy Mark 28 nebo dvojic pum Mark 11. V ppad distribuce nmonch min mohl nst napklad 36 kus 504lb (228kg) min nebo 5 kus 1 800lb (817kg) min. Ale ta kla typ min, ze kterch bylo mon vybrat, byla velk a od jednotkov hmotnosti se potom odvjel jejich poet.

Nmonictvo pvodn plnovalo podit si 24 ltajcch lun Marin P6M-2 SeaMaster. Pozdji byla objednvka snena na 18 kus a nakonec na pouhch osm. Z osmi postavench P6M-2 se vak nakonec dostaly do vzduchu pouh ti. Nad celm projektem SeaMasteru se u stahovala mrana. Definitivn odzvonno bylo v srpnu 1959. To u se s nm navc ani jako s jadernm bombardrem nepotalo, americk nmonictvo si u myslelo na nco lepho, blilo se toti zavren vvoje balistick stely Polaris odpalovan z k tomu urench ponorek.

Je ovem tak pravda, e v dob ukonen programu SeaMaster se u na typ cviily adov osdky a k zahjen sluby zbvalo asi est msc.

Ale pro letoun kategorie tkho hydroplnu u u americkho nmonictva nebylo msto, kdy i jako dlkov nmon hldkov letouny se ukzaly po vce strnkch vhodnj klasick a phodn vybaven pozemn typy.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts