I na obn drze je teba myslet na odpoinek. Sovti byli pepracovan

Historie orbitlnch stanic

Stanice Saljut 5 se na svou kosmickou misi vydala 22. ervna 1976. Na rozdl od Almazu 2 u nenesla dn kanon a mla pr mench vylepen.

Prvn pilotovan lo, kter se vydala na cestu k nov stanici, se jmenovala Sojuz 21, posdku tvoili kosmonaut Boris Valentinovi Volynov a Vitalij Michajlovi olobov. Z kosmodromu odstartovala 6. ervence a ji o den pozdji se dostala do blzkosti Saljutu 5. Nejprve ve probhalo hladce, ale ve vzdlenosti asi 300 metr od stanice zaal opt zlobit sbliovac systm Igla. Natst Volynov byl na takovou situaci pipraven, pepnul na run zen a ob kosmick tlesa bez problm spojil. Kosmonaut peli do interiru Saljutu a zaali plnit naplnovan koly.

Pedasn konec mise

asem se ukzalo, e pracovn tempo je pro n pli vysok a zanaly se objevovat pznaky pepracovn. U olobova se k tomu pidaly jet zdravotn problmy. Dal kapkou byly udlosti ze 17. srpna. Toho dne nhle zhasla vechna svtla na stanici a ozvala se sirna. Po jejm vypnut kosmonauty obklopilo neekan ticho, co znamenalo, e nastala njak zvada v elektrickm systmu stanice. Aby toho nebylo mlo, v t dob byla stanice zrovna v oblasti, kde nemla spojen s dicm stediskem. Kosmonaut horenat pracovali, aby problm odstranili, ale trvalo to nkolik hodin, ne se jim podailo Saljut uvst zpt do funknho stavu.

Tato krizov situace velmi negativn zapsobila na olobovovou psychiku a stal se v podstat pro dal let nezpsobil. Tm vechna prce zbyla na Volynova, ale ani tomu se nevyhnuly zdravotn komplikace. Na palub panovala vyhrocen atmosfra, a dokonce koluje nepotvrzen informace, e jednou musel Volynov pohrozit olobovovi pistol, aby zaal poslouchat. Je ovem dost mon, e se jedn pouze o fmu. Pravdou je, e pistole se na palub nachzela, byla soust balku pro peit a kosmonaut ji mohli pout, napklad kdyby po pistn vylezli z kabiny a ohroovalo by je njak zve. Dal komplikac, na kterou si posdka stovala, byl pronikav zpach v interiru Saljutu.

Hromadn problm nakonec vystilo v rozhodnut, e let bude pedasn ukonen 24. srpna 1976. Pedstartovn ppravu musel zajistit sm Volynov, a navc se musel postarat o svho kolegu. Kdy u konen byli oba v Sojuzu a byl vydn povel k oddlen, zasekla se jedna zpadka a lo se odpojila jen sten. Kosmick lo musela absolvovat jet jeden oblet Zem spolu se stanic ne se ji pomoc instrukc, zaslanch z dicho stediska, podailo zcela odpojit. Pot ji pistn probhlo podle plnu a Sojuz 21 dosedl na poli asi 200 kilometr od kazaskho msta Көкшетау (Koketau). Mise tak msto plnovanch dvou msc skonila po 49 dnech.

Dal sovtsk vprava, pojmenovan Sojuz 22, k Saljutu neletla. Jednalo se vlastn o zlon lo z programu Apollo-Sojuz, kter byla upravena a jej posdka provdla hlavn snmkovn zemskho povrchu multispektrln kamerou a biologick experimenty.

Saljut 5 mla navtvit a kosmick lo Sojuz 23, kter odstartovala 14. jna 1976. Ano, mla, ale nepodailo se. Opt nastaly komplikace bhem pibliovn ke stanici, a i kdy systm Igla tvrdil, e ve je v podku, ve skutenosti se Sojuz pohyboval pli rychle a nesprvnm smrem. Nakonec musel bt sbliovac program vypnut. Nanetst se bhem operace spotebovalo znan mnostv paliva a nebylo jist, zda jej zbyl dostatek na dal manvrovn. Proto byla mise pedasn ukonena a kabina s kosmonauty pistla ji 16 jna, pot, co uskutenila 32 oblet Zem. Te ale nastalo podn drama, protoe kabina neplnovan pistla na hladin jezera Тенгиз (Tengiz) a sten se potopila. Po nron zchrann operaci se ji podailo dostat na beh a po tm 11 hodinch. Bylo to poprv, kdy sovtsk kosmick lo pistla na vodn hladin.

Nyn byl na ad Sojuz 24, kter odstartoval k Saljutu 7. nora 1977. Tentokrt se pes urit pote s daji o hlov rychlosti podailo lo se stanic spojit a kosmonaut Viktor Vasiljevi Gorbatko a Jurij Nikolajevi Glazkov se mohli vydat do interiru Saljutu. Nejprve vak museli ovit stav atmosfry na stanici, protoe pedchoz posdka si stovala na siln zpach. Glazkov s maskou na oblieji nabral vzorky vzduchu a otestoval je.

Ve bylo v podku a po sundn masek kosmonaut konstatovali, e dn zpach nen ctit. Mohli se tedy pustit do naplnovanho programu, kter byl opt nabit. Jednm z uniktnch kol byla vmna atmosfry stanice, kter probhla 21. nora. Kosmonaut souasn oteveli ventily ndr se stlaenm vzduchem a vpustn ventil, kterm mohl vzduch unikat ven ze stanice. Akce probhla bez komplikac a za pr minut se atmosfra v Saljutu vymnila.

Jednou pi prci zaili kosmonaut neekanou udlost. Ozvala se siln rna, jako by nkdo udeil velkm kamenem do plechu! Saljut zashl njak objekt, bu umlho, nebo pirozenho pvodu. Mohlo se jednat o steku takzvanho kosmickho smet nebo mal meteoroid. Natst pl᚝ stanice nraz vydrel a kosmick vprava mohla pokraovat beze zmn dle. Pvodn mla skonit 24. nora, ale kvli patnmu poas v plnovan oblasti pistn byla mise prodlouena o jeden den. Nakonec tedy kabina s kosmonauty pistla 25. nora a celkov let trval 17 dn, 17 hodin a 26 minut.

Nsledujc den byla ze Saljutu 5 odhozena schrnka, ve kter byly fotografick a filmov psy. Dorazila na zemsk povrch neporuen a cenn nklad peil prlet atmosfrou bez hony.

Nejprve se uvaovalo o tom, e k Saljutu polet jet jedna lo s posdkou, ale ne byla dokonena a dkladn provena, stanice spotebovala tm vechno palivo pro manvrovac motory. Protoe nen mon poslat kosmonauty na stanici, jej drha se ned dn ovldat, byl let zruen a Saljut 5 byl 8. srpna 1977 nasmrovn nad Tich ocen, kde se rozpadl.

Konec Almaz

Saljut 5 byl posledn orbitln stanic typu OPS (Almaz), vyputnou v programu Saljut. Nemuselo tomu vak tak bt. V druh polovin 70. let se pipravovaly dal stanice tohoto typu. Ta s poadovm slem tyi byla tm dokonena, ptka byla ve stadiu nvrhu. Program byl ale v ervnu 1978 peruen, stanice OPS-4 skonila ve skladu a nikdy na orbitu nevzltla.

Ani to vak nebyl pln konec Almaz. Ukzalo se, stejn jako u americkho programu MOL, e mnohem jednodu je k vojenskm elm vyut automatick druice ne stanice s lidskou posdkou. Proto se konstrukti rozhodli ji vyroben sti Almaz pestavt na stroje, kter by pracovaly samostatn, bez lidsk ptomnosti. Zrove vak byly koncipovny tak, e je ppadn mohla krtkodob navtvit posdka, starajc se o jejich drbu.

Projekt dostal oznaen Almaz-T a v jeho rmci se v letech 1986 a 1991 vydaly na obnou drhu ti exemple. Prvn z nich (Almaz-T) byl znien bezpenostnm systmem pot, co selhalo oddlen druhho stupn nosn rakety, dal dva (Almaz-T2, oficiln Kosmos 1870 a Almaz-1) se ji na orbitu dostaly a dlouhodob tam pracovaly. Fungovaly vak vhradn v automatickm reimu a dn posdka je nenavtvila. Pesto napklad na rusk Wikipedii najdeme Almaz-1 (kter je zde oznaen jako Almaz-1A, zejm aby nedolo k zmn za Saljut 2) v seznamu orbitlnch stanic a na jeho vlastn strnce je popsn jako automatick orbitln stanice.

Saljut 6

Samotn program Saljut pokraoval dle u jen stanicemi typu DOS. Dal exempl (DOS-5) byl vyputn 29. z 1977 a dostal oznaen Saljut 6. Konstrukti pi jeho stavb pouili to nejlep jak z pedchozch civilnch stanic DOS, tak i vojenskch OPS. I kdy na vnjm vzhledu to nebylo zas tolik patrn, jednalo se o tak vrazn inovovan stroj, e bv oznaovn za novou generaci. Asi nejvt zmnou bylo, e stanice mla dva stykovac uzly, take k n bylo mon pipojit dv kosmick lodi souasn. To sktalo mnohem vt monosti ne pedchoz Saljuty. V dob, kdy byla na stanici posdka a jej lo byla pipojena na jednom z uzl, mohla se ke druhmu pipojit bu nkladn lo se zsobami, nebo transportn lo s dalmi kosmonauty.

Jako prvn vprava se ke stanici vydala kosmick lo Sojuz 25 a jej posdka mla ped sebou velk plny. Ty vak velmi rychle vzaly za sv. Kosmonaut uskutenili celkem tyi pokusy o spojen se stanic, ale ani jeden nebyl spn. Protoe pi nich vyerpali tm vechno palivo, potebn pro manvrovn, musela bt mise peruena a lo s kosmonauty se vydala zpt na Zemi. Pesnou pinu nespchu se nepodailo odhalit, spekulovalo se, e jej zpsobila voda, kter pi deti, jet ped startem, zatekla pod aerodynamick kryt. Tam pozdji zamrzla a zablokovala zpadky, kter mly zajistit pevn pichycen lodi ke stanici.

Akoli problm nebyl zpsoben lidskm faktorem, ale technikou, vedl k rozhodnut, e v dalch vpravch mus bt vdy alespo jeden kosmonaut, co ji m za sebou kosmick let. Posdku dal vpravy Sojuz 26 proto krom novka Jurije Viktorovie Romannka tvoil tak Georgij Michajlovi Greko, kter ji absolvoval misi Sojuz 17, pi n pobval 28 dn na palub Saljutu 4. Kosmick lo odstartovala 10. prosince 1977 a ji druh den se spn spojila se Saljutem 6. Pro ppad, e by spojovac uzel mohl bt pokozen, se Sojuz 26 pipojil pes druh, kter byl umstn na zdi stanice.

Jednm z kol posdky byla kontrola stykovacho uzlu, kter zpsobil nespch mise Sojuz 25. Zhostil se jej Greko, kter 20. prosince po nezbytnch ppravch v novm skafandru Орлан-Д (Orlan-D) sten vstoupil do otevenho kosmu a provil uzel jak vizuln, tak i pomoc televizn kamery. Protoe neobjevil dn zvady, mohlo se pistoupit k dalmu kroku, kterm byla prvn nvtvn expedice.

Na prvn kosmickou nvtvu se vydala posdka kosmick lodi Sojuz 27 Vladimir Alexandrovi Danibekov a Oleg Grigorjevi Makarov 10. ledna 1978. Nsledujc den se bez problm pipojili k Saljutu 6 a vytvoili tak dva rekordy najednou. Poprv v historii byla na obn drze Zem spojena ti kosmick tlesa a zrove poprv byli ve stanici ptomni tyi kosmonaut najednou.

Dal prvenstv si pipsala tato vprava pi svm konci. Ke svmu nvratu na Zemi toti Danibekov a Makarov nepouili lo, kterou piletli, ale Sojuz 26. Poprv tak kosmonaut pistvali s jinm strojem, ne se kterm vzltli. Hlavnmi dvody byla nutnost uvolnit zadn stykovac uzel pro zsobovac lo a tak fakt, e ivotnost transportn lodi v kosmickm prostoru je omezen. Konkrtn Sojuzy tto generace ji mly stanovenou na 90 dn. Proto byl posdce na orbit ponechn erstvj Sojuz.

Prvn kosmick zsobovac lo

Aby tch prvenstv nebylo mlo, dal nsledovalo zhy. K Saljutu 6 se 20. ledna 1978 vypravila nov lo, pojmenovan Прогресс-1 (Progress 1, esky Pokrok). Ta sice vychzela z pilotovanho Sojuzu, ale jej el byl jin. Na sv palub nemla posdku, ale zato zhruba 1,3 tuny potravin, nhradnch dl, vdeckch nstroj a dalch zsob. Krom toho pivezla dal, nemn dleit nklad asi tunu paliva a okysliovadla pro motory Saljutu. Tm byla vrazn prodlouena ivotnost stanice na obn drze.

Nkres prvn kosmick zsobovac lodi v djinch Progress 1.

Prvn kosmick zsobovac lo v djinch se ke stanici pipojila 22. ledna. Nsledujc dni kosmonaut peneli zsoby do trob Saljutu a probhalo peerpvn pohonnch ltek. Vyprzdnn Progress pak poslouil jet dvakrt. Kosmonaut jej vyuili jako velk odpadkov ko a naskldali do nj ve, eho se potebovali zbavit. Navc nkladn lo vynesla stanici pomoc svch motor na vy drhu. Kdy splnil ve, co ml, 6. nora se Progress odpojil od stanice a pesn podle plnu o dva dny pozdji zanikl v zemsk atmosfe.

Pokud by se zde mla rozepsat kad nvtva transportn nebo zsobovac lodi, bylo by to jet na dlouho. Proto se omezme jen na pr zajmavch udlost, souvisejcch se Saljutem 6.

Nememe samozejm vynechat misi Sojuz 28, v jej posdce byl krom Alexeje Alexandrovie Gubareva prvn (a posledn) eskoslovensk kosmonaut Vladimr Remek. Byl to prvn lovk, kter se dostal do kosmickho prostoru a nebyl obanem SSSR ani USA. Start se uskutenil 2. bezna 1978 a spojen se Saljutem 6 probhlo nsledujc den. Posdka Sojuzu 28 pracovala na stanici tden, pak se 10. bezna vrtila do sv lodi a bezpen pistla asi 135 kilometr severn od msta Arkalyk.

Jet v dob, kdy byla prvn mezinrodn posdka na stanici, konkrtn 4. bezna, pekonala stl posdka rekord v dob strven v kosmickm prostoru. Ten ml do t doby hodnotu 84 dn, 1 hodinu, 16 minut a dreli jej amerit astronaut, kte jej doshli pi misi Skylab 4. Kdy nakonec Romannko a Greko 16. bezna opustili Saljut 6 a pistli v Sojuzu 27, ustanovili nov rekord v dlce 96 dn a 10 hodin.

Georgij Michajlovi Greko (na potovn znmce vpravo) byl jednm z rekordman, kte na kosmick stanici Saljut 6 strvili nejdel dobu. Na potovn znmce Sovtskho svazu z roku 1978 je se svm kolegou Jurijem Romannkem a v pozad prv se stanic Saljut 6.

Doslova hork chvle zaila 4. z 1978 dal dlouhodob posdka Saljutu Vladimir Vasiljevi Kovaljonok a Alexandr Sergejevi Ivanenkov. Z obvky na strop nad hlavnm ovldacm panelem zaal vychzet hust dm bloed barvy. Ivanenkov okamit vypnul vechna zazen, kter nebyla nezbytn a Kovaljonok zaal zdroj dmu hasit pnovm pstrojem. Por byl brzy zlikvidovn, a protoe stail napchat jen minimln kody, mise mohla pokraovat podle plnu.

Prvn peparkovn na obn drze uskutenila stejn posdka 7. z. Transportn Sojuz 31, kterm kosmonaut piletli, byl toti pipojen k zadnmu uzlu stanice, a ten bylo nutn uvolnit. Ptte se pro? Pouze tento uzel byl vybaven systmem, kter dokzal peerpvat palivo, okysliovadlo a kyslk ze zsobovacch lod do ndr stanice. A protoe za necel msc se mla k Saljutu 6 pipojit dal nkladn lo se zsobami, musel se Sojuz 31 pesthovat. Celkov zabral pesun zhruba 70 minut a probhl pro laika ponkud neobvykle. Kosmonaut nasedli do transportn lodi a vzdlili se asi 150 metr od stanice. Ta se na dlkov pokyn ze Zem cel pomalu otoila o 180 stup, pot se k n lo vrtila a znovu pipojila. Tm se zadn uzel uvolnil a stanice byla pipravena na plet zsobovac lodi.

Posdka pracovala na stanici do 2. listopadu 1978 a pot pistla v nvratov kabin Sojuzu 31. Vytvoila tak nov rekord, protoe jejich vesmrn mise trvala 139 dn, 14 hodin a 48 minut.

Dal posdku Saljutu 6 tvoili Vladimr Afanasjevi Ljachov a Valerij Viktorovi Rjumin, kter na obnou drhu dopravil Sojuz 32. Start probhl 25. nora 1979, spojen se stanic o den pozdji. Nsledujc vpravou k Saljutu ml bt Sojuz 33 s mezinrodn posdkou. Bhem pibliovacho manvru vak dolo k zvad na hlavnm motoru Sojuzu, let musel bt peruen a lo se vrtila na zemsk povrch pomoc zlonho motoru. Incident se musel dkladn vyetit a dal pilotovan lety ke stanici byly pozastaveny.

To zpsobilo dva problmy. Prvnm bylo, e ivotnost Sojuzu 32, kterm kosmonaut piletli, se pomalu, ale jist blila ke konci. Kdyby probhla mise Sojuzu 33 podle plnu, jeho posdka by se vrtila na Zemi starm Sojuzem 32 a novj stroj by nechala pro stlou posdku stanice. Druh problm byl v tom, e nejprve nikdo netuil, kde se stala chyba a nedalo se proto vylouit, e stejnou zvadu me mt i motor Sojuzu 32.

Nakonec bylo vybrno zajmav een. Sojuz 34, kter ml pvodn vynst na orbitu dal nvtvnickou posdku, odstartoval 6. ervna 1979 bez kosmonaut. Msto nich nesl asi 200 kilogram nkladu. K zadnmu stykovacmu uzlu Saljutu se pipojil 8. ervna, pot, co jej nkolik hodin ped tm uvolnila nkladn lo Progress 6. Sojuz 34 byl uren k tomu, aby na konci mise poslouil Ljachovovi a Rjuminovi k nvratu dom. Naopak do starho Sojuzu 32 kosmonaut naskldali vybran vsledky experiment a dal vci, kter se mly vrtit na Zemi. Lo se oddlila 13. ervna a po 108 dnech strvench na obn drze bezproblmov pistla v uren oblasti.

Dal zsobovac lo, Progress 7, pivezla mimo jin i zazen oznaen jako КРТ-10 (KRT-10). Tato zkratka znamenala Космический Радио-Телескоп neboli Kosmick RadioTeleskop o prmru 10 metr a jednalo se o prvn takov pstroj, umstn v kosmickm prostoru. Antna byla pi odletu progressu vysunuta ze stykovacho uzlu a po skonen men mla bt 9. srpna pyrotechnicky oddlena, aby byl uzel opt voln. To se vak nezdailo a Rjumin kvli tomu musel 15. srpna vykonat neplnovan vstup do volnho kosmu. Kdy se dostal na msto, zjistil, e nkolik prut antny se zaseklo do obvky stanice a pokud ji chce uvolnit, mus je pestihnout. Rjumin pruty petpal nkami a pot se do antny opel ty, kterou ml s sebou. Podailo se, antna se oddlila od stanice a zaala se pomalu vzdalovat.

Pekonvn rekord

To byl posledn neekan kol posdky ve sloen Ljachov a Rjumin, ped tm, ne 19. srpna ukonili svj pobyt v Saljutu 6 a zamili zpt na svoji rodnou planetu. V okamiku pistn mli za sebou celkovou dobu strvenou mimo zemsk povrch v rekordn dlce 175 dn a 36 minut. Protoe kvli technickm problmm je za celou tuto dobu nenavtvila dn dal posdka a nevidli proto dnho jinho lovka, jedn se zrove o dosud nepekonan rekord v dlce kosmick izolace.

Rekord v dlce pobytu pekonala hned dal vprava na Saljut. V posdce mli bt pvodn Leonid Ivanovi Popov a Valentin Vitaljevi Lebedv, ale necel msc ped startem se druh jmenovan pi cvien okliv zranil a musel bt nahrazen. Volba padla pekvapiv na Rjumina, astnka pedel vpravy. Posdka v novm sloen odstartovala 9. dubna 1980 kosmickou lod Sojuz 35 a na Zemi se vrtila a 11. jna. Oba kosmonaut strvili v kosmickm prostoru celkem 184 dn, 20 hodin a 12 minut.

Saljut 6 se v t dob pohyboval na obn drze vce ne ti roky a nkter jeho systmy byly na hranici ivotnosti. adu mench oprav sice u provedly dlouhodob posdky, ale nyn bylo zapoteb stanici provst cosi na zpsob generlky. K tomu byla urena speciln servisn mise, do kter byli po jistch zmnch nakonec vybrni Leonid Dnisovi Kizim, Oleg Grigorjevi Makarov a Gennadij Michajlovi Strekalov.

Protoe se letlo inovovanm Sojuzem T-3, mohli poprv od neastn vpravy Sojuzu 11 z ervna 1971 lett ti kosmonaut souasn. Start probhl 27. listopadu 1980 a pot, co se kosmonaut dostali do trob stanice, zaal nejenom odborn vzkumn program, ale tak servisn zsahy. Asi nejnronj byla vmna tveice hydraulickch pump v chladicm systmu. Ve se nakonec podailo, a tak mohla posdka Saljut opustit 10. prosince s pocitem dobe vykonan prce.

Posledn dlouhodob posdka Saljutu 6 odstartovala 12. bezna 1981 kosmickou lod Sojuz T-4. Jejmi leny byli Vladimir Vasiljevi Kovaljonok a Viktor Petrovi Savinych. Tm se mimo jin hned nsledujc den podailo opravit zvadu, kvli kter v noru pestalo fungovat naten jednoho solrnho panelu. Tak nali a opravili problm v elektrickm systmu, kter zpsoboval patn ukosten. Za dobu svho pobytu na stanici pivtali dv mezinrodn nvtvn vpravy, piem ta druh piletla poslednm exemplem starho typu Sojuzu s poadovm slem 40. K definitivnmu oputn Saljutu 6 dolo 26. kvtna 1981 dopoledne, kdy posdka nasedla do transportn lodi Sojuz T-4 a o pr hodin pozdji pistla v kazask stepi.

Poslednm objektem, kter se spojil se Saljutem 6, byla nkladn st lodi, kter podle pvodnch pln mla obstarvat dopravu kosmonaut i nkladu pro vojensk stanice Almaz. K tomu nikdy nedolo, ale nkter exemple byly vyuity pi bezpilotnch letech. Tato lo se jmenovala Транспортный корабль снабжения (transportn a zsobovac lo), ale vtinou se uvdla jen zkratkou ТКС (TKS). Tuto lo vynesla raketa Proton na obnou drhu 25. dubna 1981 a zskala oznaen Kosmos 1267. Mla dv zkladn sti Функционально-грузовой блок ФГБ (funkn nkladn blok FGB) a возвращаемый аппарат ВА (nvratov modul VA). Zatmco nvratov modul se 24. kvtna oddlil a bezpen pistl, funkn nkladn blok se 19. ervna pipojil k Saljutu 6.

Soulod pak obhalo kolem Zem a do 29. ervence 1982, kdy bylo po nkolika brzdcch manvrech nasmrovno do hustch vrstev atmosfry, kde sten shoelo a jeho zbytky dopadly do vln Tichho ocenu. Saljut 6 ml v t dob za sebou 4 roky a 10 msc (1 764 dn) na orbit, bhem kterch obkrouil nai planetu 27 785. Za dobu jeho innosti k nmu zamilo celkem 33 lod, ve dvou ppadech se vak nepodailo spojen se stanic. Rovnch 20 lod bylo typu Sojuz, 16 starho typu, zbyl 4 pak inovovan, oznaovan jako Sojuz T. Nkladnch progress se pipojilo 12 a vet uzavr jeden exempl transportn a zsobovac lodi TKS. Po dobu 683 dn byl Saljut 6 obydlen posdkou. Do interiru stanice se podvalo 27 kosmonaut, 6 z nich dokonce dvakrt.

Konec tetho dlu. Ve tvrt sti serilu o historii orbitlnch stanic se budeme vnovat konci programu Saljut a stanici Mir.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts