Rozestavn nmeck letadlov lo Graf Zeppelin po sputn na vodu v prosinci 1938
Rok 1935 se stal zlomovm na cest ke druh svtov vlce. V beznu byla v Nmecku obnovena veobecn brann povinnost a vedle toho tam zaal proces intenzivnho zbrojen, protoe k emu by byli vojci s holma rukama. sk kancl Adolf Hitler tm v podstat roztrhal Versailleskou mrovou smlouvu z roku 1919, podle kter smly mt nmeck brann sly maximln 100 000 mu a dn tanky, tk dla, letadla a ponorky. Ostatn nejen tk ekonomick dopady tto smlouvy (zmime jen hyperinflaci v roce 1923 dvanou ekonomickmi historiky do pm souvislosti s vlenmi reparacemi) pedtm Hitler zneuil k zskn moci.
S nastartovanou militarizac pila chu i na letadlov lod. Legln cesta k nim se otevela v ervenci 1935, kdy byla podepsna Anglo-nmeck nmon smlouva. A kdyby Versaillesk mrov smlouva nebyla u tak trochu pas, jak prozradil pedchoz odstavec, tak by se dalo konstatovat, e nov nmon smlouva v danm oboru vrazn povolila uzdu nastavenou smlouvou mrovou. Jinak v roce 1935 tak dolo ke zmn nzvu nmeckho nmonictva z Reichsmarine, kter byl zaveden v dob tzv. Vmarsk republiky (Nmecko v letech 1918 a 1933), na Kriegsmarine.
Te mohl celkov vtlak vlench lod nmeckho nmonictva doshnout a 35 % celkovho vtlaku lod Krlovskho nmonictva (Royal Navy), stejn pomr byl definovn i v jednotlivch kategorich lod. I kdy ponorek, kter v t dob Britov v souvislosti s vvojem novch prostedk protiponorkovho boje myln povaovali za kategorii bez budoucnosti, mohli mt Nmci vce s tm, e adekvtn uberou v ostatnch kategorich, aby byl zachovn smlouvou dan celkov ptaticetiprocentn podl.
Kriegsmarine si na zklad uveden nmon smlouvy mohla podit a dv letadlov lod, pokud by se to nepestelilo s jejich vtlakem. V jnu 1935 oficiln zaal program vvoje nmeckch letadlovch lod, pozdji oznaench jako tda Graf Zeppelin, jak byla poktna i prvn z tchto lod a jedin z nich nakonec do velk mry postaven, le nikdy nedokonen. Pravdou ovem je, e teoretick projekn prce na letadlov lodi zaaly v Nmecku u v hloubce prvn poloviny tictch let.
Nedlouho ped vypuknutm druh svtov vlky Hitler roztrhal i Anglo-nmeckou nmon smlouvu. Vznikl pln Z na dal mohutnou vstavbu nmeckho vlenho lostva. Do roku 1948 mlo bt podle tohoto plnu postaveno mimo bohat ady lehch plavidel i deset bitevnch lod, ti bitevn kinky a tyi letadlov lod. Jene za vlky chybly vrobn i materilov kapacity, a tak z plnu Z mnoho nezbylo.
Vrame se k prvn letadlov lodi pro Hitlera. Jej kl byl zaloen na samm konci roku 1936 a lo byla sputna na vodu po dvou letech, 8. prosince 1938. Pi tomto aktu dostala jmno Graf Zeppelin po slavnm konstruktrovi vyztuench vzducholod, samotn slavnostn kest provedla konstruktrova dcera, hrabnka Hella von Brandenstein-Zeppelin.
Nmeck letadlov lo Graf Zeppelin nebyla nikdy dokonena. Snmek je z 8. prosince 1938, kdy byla sputna na vodu.
Asi je zbyten pipomnat, e kdy se takov lo spust na vodu, jet nebv zdaleka dokonena. Do zatku vlky potom byla hotov asi z 85 procent. Potom u ly prce hodn ztuha, dochzelo k jejich peruen a optovnmu sputn. Za velkm probuzenm a optovnm zahjenm prac stlo tak potopen bitevn lodi Bismarck v kvtnu 1941, kdy na zatku pmho etzce udlost vedoucho k jejmu neslavnmu konci stlo pokozen torpdem vyputnm prv z letadla startujcho z letadlov lod. Jinak vedle kapacitnch problm neprospvaly dokonen lod ani problmy kompetenn mezi Kriegsmarine a Luftwaffe, nejvtm nedem tyto problmy vyvolvajcm nebyl nikdo jin ne hloup samolib Hermann Gring.
pipravovanch nmeckch palubnch letadlech, nebudeme se ji do dnch vtch akc s lod Graf Zeppelin poutt, kdy se k nim navc nedostali ani Nmci za vlky. Pouze si jet eknme, e v prbhu projektovn znan narostla oproti specifikacm vyhovujcm dvojici lod tto tdy podle ji zmiovan nmon smlouvy, a e se nejednalo o moc poveden projekt. Lo dostala slab pancovn a kapacitu letadel, vztaenou ke sv velikosti, mla nevelkou.
A je zde jet jedna dleit vc, kter souvis prv s letadly pro n. Letadla mla startovat pomoc katapult pohnnch stlaenm vzduchem. Dva katapulty byly umstny paraleln na pedn partii letov paluby. Soust startovacho systmu bylo vt mnostv specilnch vozk, na kter se letadla posazovala u pi pprav na hangrov palub. Na vozcch se potom letadla dostvala vtahy na letovou palubu a po specilnch kolejnikch putovala na katapulty. Po startu letadel se vozky vracely na hangrovou palubu k dalmu pouit. Respektive takto to mlo bt, kdyby se ve podle plnu dovedlo do finlnho stavu.
Nedokonen nmeck letadlov lo Graf Zeppelin vyfotografovan v roce 1941 v pstavnm mst ttn
Pipravovan nmeck palubn letouny
Vvoj zcela novch konstrukc letadel pmo pro letadlov lod by v nmeckch podmnkch bylo zbytenm ttnm sil. A tak se Nmci pi jejich nvrhu zpravidla vydvali cestou konstrukc odvozench i pmo adaptovanch z ji vyvinutch nebo vyvjench typ obyejnch letadel, tedy a na jednu vjimku.
Znamenalo to pedevm upravit konstrukci kdel (aby se dala sklpt), mont zvsnch chyt pro katapult (ji vme, e se u nmeckch letadlovch lod potalo prv s katapultovmi starty letadel, co bylo na tehdejch letadlovch lodch neobvykl), dle mont pistvacho hku a s tm spojenou pravu konstrukce doten sti trupu a ppadn zeslen podvozku. U typ s pevnm podvozkem bylo mon tento podvozek v nouzi odhodit (odstelit), aby nebylo nouzov pistn na moskou hladinu tolik nebezpen.
Alespo k vrob prototyp a jejich testovn bylo dovedeno celkem pt rznch typ. A vzhledem k tomu, e pro n dn lo nakonec nebyla, tak je ta typov rozmanitost a moc bohat.
Nejprve byla v roce 1937 vypsna specifikace na letoun torpdov-bombardovac / przkumn. Firma Arado navrhla typ Ar 195 a firma Fieseler typ Fi 167, kter byl tou zmnnou vjimkou od nuly konstruovanou jako palubn stroj. Jednoznanm vtzem na zklad letovch zkouek prototyp se stal Fieseler Fi 167, by i zde dvouplon koncepce s pevnm podvozkem nebyla zrovna dobrm vkladem pro budoucnost.
Prvn nmeck palubn sthaka, Arado Ar 197, dojela nejen na protahovn stavby nikdy nedokonen letadlov lod, ale i na rychl zastarvn. Jednalo se toti opt o dvouplonk s pevnm podvozkem, co pedstavovalo zvlt pro sthaku nezanedbateln handicap.
Pipravovan palubn sthaka Messerschmitt Bf 109T, adaptovan z verze Bf 109E. Nmeck palubn letouny mly z letadlov lod Graf Zeppelin startovat pomoc pneumatickch katapult.
Dal typy se u do pranice hodily. V kategorii sthaek se pipravovala navalizovan stodevtka, typ oznaen Messerschmitt Bf 109T (psmeno T znamen Trger, letadlov lo).
Se svou trokou do mlna pili i z firmy Junkers, tkalo se to stemhlavch bombardr zvanch Stuka (akronym z Sturzkampfflugzeug). Nejprve se pracovalo na palubn verzi Ju 87C, kter vychzela z Ju 87B a potalo se s n snad jako s ist stemhlavm bombardrem podle svho vzoru, piem by na lodi slouila spolen s torpdovm bombardrem Fi 167. U pozdj navrhovan verze Ju 87E, kter zase vychzela z Ju 87D, u se potalo i s torpdovmi toky a przkumem, aby zastala i roli zastaralho Fi 167.
Letadlov lo Graf Zeppelin mla nst 43 letadel. V plnech pro rok 1939 se potalo s 10 sthakami Bf 109T, 13 stemhlavmi bombardry Ju 87C a 20 torpdovmi/przkumnmi stroji Fi 167.
V roce 1942 se u hovoilo o 15 sthakch Me 155 a 28 bombardrech Ju 87E. Uveden letouny jet pipraven nebyly, ostatn pln z roku 1942 potal s letadly a na dobu dokonen lod, kter nemohla pijt dve ne v roce 1943. Messerschmitt Me 155 se nedokal ani stavby prototypu, jednalo se o nedotaen projekt palubn sthaky (pozdji transformovan na jin kategorie pozemnch stroj, nejprve rychl bombardr a potom vkov sthaka proti hypotetick hrozb v podob americkho bombardru B-29, o jeho vvoji Nmci samozejm vdli).
Intenzivn zkouky palubnch letadel probhaly ve zkuebnm nmonm centru Luftwaffe, na zkladn v Travemnde na baltskm pobe. Od roku 1938 se testovalo pistn s hkem, kdy byl na betonov ploe (drze) namalovn obrys letadlov lod a na patinm mst usazen lanov brzdc systm. A od roku 1940 mli v Travemnde i pneumatick katapult, instalovn byl na velkm lunu ukotvenm v st eky Trave. Krom ve uvedench letadel se pi zkoukch pouvaly i dal typy, se ktermi se pro slubu na letadlovch lodch nepotalo, ale slouily prv k testovn danch systm (Heinkel He 50, Arado Ar 96).
Jet ne se ne alespo trochu ble podvme na jednotliv typy pipravovanch nmeckch palubnch letadel, vzpomeme na jednu zajmavost z tohoto oboru souvisejc s eskoslovenskm leteckm prmyslem.
Upraven Avia Bk.534 s pistvacm hkem
Po vzniku protektortu si Nmci nechali v roce 1940 v kunovick leteck tovrn adaptovat na palubn verzi ti Avie Bk.534 a dv Avie B.534. Otzka je, co tm zamleli, protoe ptistovky u byly za zenitem. Odpov je jednoduch, jen testy pistvacch a startovacch systm pro palubn letadla, ppadn vcvik pilot pi pouvn tchto systm. Ale pi zkoukch pistn pes zdrn systm dochzelo i k vytren hku. Nek se nm to lehce, ale to letadlo bylo zkrtka u zral na hozen pes palubu.
