Jak se zrodilo Totaleinsatz, nucen pracovn nasazen pro tet i

Pro echy se zrodil Totaleinsatz, nucen pracovn nasazen pro nacionln socialistick Nmecko. Jeho koeny meme najt ji v prvnch dnech okupace. V eskch zemch v t dob existovala velk nezamstnanost, kterou zvyovaly desetitisce pomnichovskch uprchlk ze Sudet, polskho zboru Tnska, oblast zabranch Maarskem, ale i erstvch vyhnanc ze Slovenska a mladch mu demobilizovanch z armdy.

V patch nmeck armd pichzely do protektortu nborov komise skho ministerstva prce, snac se, zatm dobrovoln, zskat esk dlnky na prci v Nmecku. Tam prv v t dob zanala dky masivnmu zbrojen obrovsk vlen konjunktura, spojen vak s nedostatkem pracovnch sil. Nmet mui odchzeli na vojnu a jejich nahrazen enami nemohlo bt v ad obor stoprocentn. Pro sk prmysl (a stle vc i zemdlstv) se tak jedinou monost stvali zahranin dlnci.

Lgry pro zahranin dlnky byly pod nmeckou sprvou a panoval v nich psn reim. | foto: VH

Nbor, pes svoji formln dobrovolnost, ji od potku nepostrdal prvky ntlaku. Od konce dubna 1939 nezamstnanm napklad hrozilo, e pokud prci v Nmecku odmtnou, mohou bt zaazeni do pracovnch tvar. Ze strany nmeckch zamstnavatel pak asto nebyly dodrovny smluvn podmnky, co mnoz et zamstnanci eili odchodem zpt do protektortu. Ji v lt 1939 byl proto vydn tajn vnos, podle nho mohli bt ti, kte z pracovnho nasazen v Nmecku uprchnou, odeslni do koncentranho tbora. V t dob ji dobrovoln nbor narel na stle vt nezjem eskch dlnk.

Tlak na prci v i

Jet ped vypuknutm vlky, 25. ervence 1939, byly vydny dva zsadn pracovnprvn pedpisy, kter vraznm zpsobem mnily politiku zamstnanosti. Jednalo se o vldn nazen slo 190/1939 Sb., zavdjc pracovn povinnost pro mue ve vku 1625 let, a slo 193/1939 Sb., zizujc ady prce, kter mohly uchazee do prce pikzat i proti jeho vli.

V noru 1941 byla pracovn povinnost rozena na vechny protektortn obany ve vku 18 a 50 let. Podobn situace existovala s rznmi diferenciacemi ve vtin nacisty okupovanch zemch. Podle odhad pracovalo v lt 1941 v Nmecku na jeden a pl milionu zahraninch dlnk. Nbor probhal i v nmeckch satelitech, napklad na Slovensku.

Tbory pro zahranin dlnky, na nich byl od potku vlky nmeck prmysl stle vce zvisl, byly u vtiny velkch zvod. | foto: VH

To vak zhy pestalo dostaovat. Ji v lt 1941 muselo bt pikroeno k tzv. proesvn eskch podnik. lo o pomrn sloit skok kvalifikovan dlnci byli ady prce odebrni eskm firmm, aby jim vzpt byla nabdnuta prce v Nmecku, kterou ji nelo bez hrozby postihu odmtnout. Ke zven zjmu o zamstnn v i mly pispt tak umle udrovan hor sociln podmnky v protektortu platov hladina byla zhruba o tvrtinu ni ne v i, vldla zde hor zsobovac situace a rst plat byl zmrazen.

To vak sp pisplo k rostoucmu potu stvek a obavm piek nacistick e o zachovn vkonnosti esk ekonomiky. Prv to se pak stalo jednm z dvod von Neurathova pdu a povoln Reinharda Heydricha na jeho msto.

Atent

Ten krtce po pchodu do Prahy v jnu 1941 definoval zkladn teze sv politiky v protektortu. Jednou z hlavnch bylo odpolitizovn esk spolenosti a jej zamen na pracovn vkon. Dlnickou tdu si chtl zskat systmem socilnch opaten znmch jako politika cukru a bie (viz pedchoz dl serilu). Pro fluktuanty pak byly na jae nsledujcho roku v protektortu (stejn jako ji pedtm v i) zzeny pracovn-vchovn tbory.

Heydrich vak nezapomnal ani na vytvoen vhodnch podmnek pro odesln eskch dlnk do Nmecka. Vldnm nazenm . 10/1942 Sb. z 18. prosince 1941 byla rozena pravomoc pracovnch ad, kter nov mohly pikazovat uchazee o prci i mimo hranice protektortu. Bhem nkolika msc Heydrichovy vldy tak vzrostl poet eskch dlnk v i o vc ne ticet pt tisc.

Totln nasazen

Zsadn zlom vak pineslo jaro 1942. Dne 21. bezna Adolf Hitler jmenoval durynskho upnho vedoucho Fritze Sauckela (popraven jako vlen zloinec 16. jna 1946 v Norimberku) generlnm zmocnncem pro distribuci pracovnch sil. Sauckel vzpt s Heydrichem dohodl, e bhem jednoho roku bude do e nucen odeslno sto tisc eskch dlnk.

Prv vyhlka . 154/1942 Sb., nahrazujc nkter dvj normy, vetn vyhlky z prosince 1941, se stala podkladem pro realizaci tto mluvy. Nic na tom nezmnil ani atentt na Heydricha a jeho smrt. tyi dny po n, 8. ervna 1942, pijel Sauckel do Prahy a svj poadavek opakoval.

V nsledujcch dnech zaaly probhat akce smujc proti osobm vyhbajcm se pracovnmu nasazen. lo o tzv. akci R, pi n byly provdny policejn ztahy na rznch veejnch prostranstvch, ale i v restauracch a na plovrnch. Kontrola zamstnanosti probhala tak napklad pi vmn potravinovch lstk. V ad jinch zem se lov pracovnch sil odehrval za pouit jet mnohem drastitjch prostedk, take ji v lt 1942 se poet zahraninch dlnk v vce ne zdvojnsobil, na tm ti a pl milionu.

Ani to vak nestailo a bylo jasn, e tmto zpsobem nelze poadovanho sla doshnout. V z 1942 proto rozhodl ministr hospodstv a prce Walter Bertsch, nmeck len protektortn vldy, aby byl realizovn pvodn Heydrichv zmr, tedy povolvn celch ronk k vkonu pracovn povinnosti. Nejprve byly povolny ronky narozen 1921 a 1922, pozdji pak i ronky 19181920.

Ve vtch podnicch byly zizovny jdelny, poskytujc zvodn stravovn, aby byla co nejefektivnji vyuita pracovn doba. | foto: VH

Masov odliv pracovnch sil z eskch zem vak v roce 1943 zaal zpsobovat problmy v chodu protektortn ekonomiky. Ohrooval pedevm pro nacisty nesmrn dleit zbrojn prmysl a podle zprv nacistickch bezpenostnch sloek psobil i jako destabilizan faktor. Proud totln nasazench z eskch zem do Nmecka (ale i na dal okupovan zem) tak ve druh polovin roku 1943 postupn klesal. V t dob v Nmecku pracovalo na 287 tisc eskch dlnk.

Pesto se nasazen za hranicemi protektortu ve vt me tkalo jet ronku narozen 1924, jeho pslunci vak do e odjdli na asov omezenou dobu deseti msc. Do jara 1944 odelo na nucenou prci do Nmecka na 400 tisc ech. Do konce vlky toto slo v dsledku dalch opaten v souvislosti s totlnm vlenm nasazenm jet vrazn stouplo.

Zhruba ti tisce, co nen slo nijak mal, jich v dsledku bombardovn, pracovnch raz a nemoc pily bhem vlky o ivot. Zvrem snad jen poznamenejme, e mnoz mlad ei vyuili totlnho nasazen k tomu, aby poslili mstn hnut odporu v okupovanch zemch, nebo aby se dostali na stranu Spojenc. ada z nich se do vlasti vrtila v uniformch eskoslovensk zahranin armdy.

lnek je pevzat z webu Vojenskho historickho stavu a byl redakn upraven.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts