Jak si finsk letectvo podilo MiGy-21

Bhem zimn a pokraovac vlky prokzalo finsk letectvo, a pedevm jeho personl, vysok kvality. V prvnch povlench mscch po laponsk vlce, kdy finsk armda vyprovzela ze sv zem tu nmeckou, byla na zklad podmnek pedtm uzavenho pm se Sovtskm svazem innost finskho letectva znan omezen. I praktick letov vcvik stagnoval.

Nov podmnky pro povlen rozvoj Finska pak byly definovny na Pask mrov konferenci, kde se k 10. noru 1947 podepisovaly jednotliv mrov smlouvy. Konkrtn mrov smlouva s Finskem povolovala tto zemi, co se te vojenskho letectva, provozovat maximln edest bojovch letadel. Finsko vak nesmlo mt napklad dn letouny s vnitnmi pumovnicemi, preventivn dostalo i zkaz atomovch zbran.

Do prvn poloviny padestch let tvoily pte vzbroje finskho letectva nmeck sthaky Messerschmitt Bf 109G, kter se tam pouvaly od roku 1943. Proudov technika pila s uritm zpodnm v porovnn s vtinou evropskch zem. Od roku 1954 byly do vzbroje zaazeny britsk sthaky de Havilland Vampire, kterch pilo pouhch est kus plus devt ve verzi cvin dvoumstn. A od roku 1958 to byly lehk mal sthaky Folland Gnat, tak britsk provenience a dodan ve tincti exemplch.

Dvojice stroj de Havilland Vampire v barvch finskho letectva, dole je dvoumstn cvin verze (muzejn exponty).

Folland Gnat v barvch finskho letectva (muzejn expont)

De Havilland Vampire ani Folland Gnat nepestavovaly dn terno. Vampire ml koeny u ve druh svtov vlce, a tak ani pozdj verze nemohly na obloze edestch let pedvdt dn zzraky. A Gnat byl zase sthakou konstruovanou primrn pro chud zkaznky, nejvce jich mla Indie, a naopak u Krlovskho letectva (RAF) slouil pouze ve dvoumstn cvin verzi.

Gnat ml sice vynikajc obratnost, by ne takovou, jakou jsme u nho vidli ve havch vstelech. Jin vkony u za moc nestly a lo samozejm o letoun podzvukov. Ale je pravda, e v letu stemhlav byl Gnat schopen rychlost zvuku pekroit bez vtch problm (ml i pov kdlo), a proto se o nm nkdy meme dost jako o prvnm stroji finskho letectva, kter rychlost zvuku pekroil (vyloen za pochvalu to ovem povaovat nememe).

Fouga Magister v barvch finskho letectva

Od roku 1958 si finsk letectvo poizovalo i dvoumstn cvin letouny Fouga CM.170 Magister francouzskho pvodu. Protoe do ve zmnnho edestikusovho limitu bojovch letadel, nadiktovanho do mrov smlouvy sovtskou stranou, se nepotala proudov cvin letadla, podili si Finov typ Fouga Magister v bohatm potu osmdesti kus (18 z Francie a 62 z vlastn licenn vroby, kdy posledn byly dodny v roce 1967).

Byla zde jedna mal, ale pro Finy podstatn vhoda letouny Fouga Magister se daly v nouzi pout pro toky na pozemn cle. Zimn vlka ze sezony 1939/40 toti Finy stle straila a mrov spoluprce se Sovtskm svazem v obdob studen vlky dn intenzivn pocit bezpe zaruit nemohla, znamenala by spe snahu o kontrolu Finska ze strany velkho souseda. Proto Sovti nebyli pli nadeni finskmi nkupy proudovch letadel ze Zpadu.

Prvn sovtsk tryske ve finskch slubch

Prvn iniciativa ve vci nkupu sovtskch proudovch letadel vak pila ze strany samotnho Finska. Armdn topografov postrdali ve vzbroji finskch sil schopn fotogrammetrick letoun pro snmkovn zemskho povrchu, kter bylo nutn pro zhotovovn pesnch a detailnch vojenskch map. V roce 1959 Finsko objednalo dva Iljuiny Il-28 ve specilnch provedench. V roce 1960 piel bombardr Il-28 upraven na fotogrametrickou verzi a v roce 1961 przkumn Il-28R. Dal dva Il-28R byly dodny jet v roce 1966.

Iljuin Il-28R v barvch finskho letectva

Iljuin Il-28 byl v zkladn verzi sice taktick bombardr, ale Finov mli tedy stroje s pumovnic zaplnnou specilnm vybavenm, take vnitn pumovnice odporujc podmnkm mrov smlouvy nakonec nevadila. Asi v tom hrla roli i skutenost, e stroje dodval samotn Sovtsk svaz. Minimln ti finsk Il-28 se pouvaly i pro vlek vzdunch ter.

Ve vci finskch Il-28 vak panuj nap zdroji nkter nesrovnalosti. Obas se hovo o celkem esti kusech, co meme bezpen vylouit. V ppad ty stroj se zase nkdy uvd vechny tyi v przkumn verzi Il-28R, jindy se hovo o jednom bombardru Il-28 a tech przkumnch Il-28R. Ale bombardr Finov mt nesmli, take zde by se mohlo jednat prv o stroj pvodn bombardovac verze, ale modifikovan na fotogrametrick, jak u bylo ostatn zmnno.

Migy pro Finsko

A jet v roce 1960 Sovti Finm nabdli nadzvukov sthaky MiG-19 a vrtulnky Mil Mi-1 a Mi-4. Finsk delegaci byly na zkladn Kubinka pedvedeny ve vzduchu i na zemi MiGy-19 a cvin MiGy-15UTI. Ba co vc, plukovnk finskho letectva Lauri Pekuri (mimochodem prvn finsk pokoitel rychlosti zvuku na sthace Gnat) po pti cvinch letech na MiG-15UTI se sovtskm instruktorem sm sthaku MiG-19S vyzkouel.

MiG-19S eskoslovenskho letectva, muzejn expont ve Kbelch

Pekuri absolvoval na MiGu-19S osm let, jeho hodnocen tedy meme brt vn. Devatenctku pro finsk letectvo nedoporuil. MiG-19S ml proti vzdunm clm k dispozici pouze kanonovou vzbroj, co povaoval v t dob u za nedostaten. Tak maximln rychlost Mach 1,35 ho nemohla uspokojit, kdy vdl, e Sovti u maj dvoumachov MiGy-21 a Amerian F-104, a navc k nmonictvu zaazovali u prvn F-4 Phantom II. Dle to byli vdi s J 35 Draken a u Francouz se akort chystala do operan sluby Mirage III.

Pi snaze udat MiGy-19 se Sovti vyjadovali ve smyslu, e nov MiG-21, zaazovan do vzbroje sovtskho letectva od roku 1959, nen zatm jet vyzrl. Ale vycvien Finov jen tak na nco nesko a Pekuri vil, e jednou pijde den, kdy Sovti zaklepou na dvee s nabdkou jedenadvactek.

Sovty ke zmn nzoru rozhoupalo i to, kdy se Finov zaali zajmat nejnovj zpadn sthaky a hodnotit jejich vhodnost pro zaazen do vzbroje svho letectva. Ve vdsku si vyzkoueli SAAB J 35 Draken a potom ve Francii Mirage IIIC. A Pekuri si opt pipsal jedno mal bezvznamn plus, stal se prvnm finskm pilotem, kter pekonal rychlost Mach 2 (stalo se tak na typu Mirage IIIC).

vdsk sthaky Draken

Francouzsk sthaky Mirage III

Zrove zaalo pro Finsko krat dost kritick obdob vyznaujc se intenzivnjm zasahovnm sovtsk strany do jeho vnitnch zleitost, myleno intenzivnjm, ne bylo za studen vlky obvykl. Sovti chtli, aby stvajc prezident Kekkonena vyhrl i blc se dal volby (nakonec je vyhrl). A jako by to nestailo, vrcholila tak druh berlnsk krize a Sovti byli jet o to vce nervznj. Na finsk front se situace uklidnila v listopadu 1961. A mezitm se zaala pipravovat nabdka na dodvku MiG-21.

Konen jedenadvactky

V roce 1961 nabdli Sovti Finsku sthac letouny MiG-21F-13 a k nim zen stely K-13. Jak ji nzev verze napovd, MiG-21F-13 byl uren primrn jako nosi stel K-13, resp. K-13A. lo o zenou stelu vzduch-vzduch s infraervenm navdnm, kter vznikla zkoprovnm americk stely Sidewinder.

MiG-21F-13 mohl nst pouze dv tyto stely, a navc ml oproti MiGu-21F s dvojic 30mm kanon NR-30 redukovanou hlavovou vzbroj, a to u prvn vrobn srie na jeden kanon a pouhch 30 nboj (tj. na polovinu), ale potom u na nulu. Zkrtka pilot ml doma jednu enu… a dost, a v prci na letadle dv rakety… a dost.

Smlouva byla podepsna 1. nora 1962 a hovoila o dodvce 15 sthaek MiG-21F-13, t stovek stel K-13 a ty cvinch MiG-15UTI. Koncem roku jet piel dodatek navyujc poet jedenadvactek. Celkov poet MiG-21F-13 dodanch Finsku se uvd 22, z toho prvnch 10 piltlo do Finska v roce 1963. A rok pedtm cvin MiGy-15UTI. Letouny peltvali piloti sovtt.

MiG-15UTI v barvch finskho letectva

A pro sprky MiGy-15UTI, a ne dvoumstn cvin jedenadvactky. Odpov je jednoduch, sriov vroba MiG-21U, tedy dvoumstnch cvinch stroj vychzejcch z MiG-21F-13, snad jet ani nezaala. Samozejm prototyp ka u ltal, s vrobou se potalo, ale potom zde byla jet otzka, kdy budou k dispozici stroje pro export a kter zjemce jimi bude uspokojovn dve.

Nakonec si Finsko podilo dva cvin MiGy-21U v roce 1965. A o devt let pozdji nsledovala jet dvojice vylepench sprek MiG-21US.

MiG-21U v barvch finskho letectva

MiG-21F-13 v barvch finskho letectva

Sthac MiGy-21F-13 vak jet nebyly ureny pro operace za kadho poas a v noci. Takov plnohodnotn sthaky zskali Fini a v sedmdestch letech od vd. V prbhu tto dekdy si podili celkem 49 sthaek SAAB 35 Draken. Pouze st z tohoto potu vak byly plnohodnotn sthaky, uveden suma toti zahrnuje stroje rznch verz, vetn cvinch dvoumstnch a v tomto ppad i bez jakkoliv vzbroje.

Sedm finskch MiG-21F-13 se u v letech 1971 a 1973 dokalo pestavby na verzi fotoprzkumnou pro nov ustanovenou przkumnou letku TiedLLv (Tiedustelulentolaivue). A ze zbvajcch tincti stroj se staly pozemn klamn cle imitujc nov zskan MiGy-21bis. Dostaly tedy i jejich kamufl, v operan slub toti ltaly v prodn barv duralu. U tchto klamnch cl bylo demontovno vnitn vybaven, pedevm tedy motor, ale i dal. Ne snad, e by se to dalo k nemu vhodn pout, ale kvli snadnj manipulaci.

MiG-21F-13 v barvch finskho letectva (muzejn expont)

A jet lep 21 a nakonec jejich konec

I Sovti nakonec pili se svou trokou do mlna v kategorii letoun urench pro operace za zten viditelnosti, tzn. za kadho poas a v noci. V roce 1978 finsk letectvo zaadilo do sv vzbroje sthaky MiG-21bis. Sovti jich dodali celkem dvacet kus a k nim jet dv cvin sprky MiG-21UM.

MiG-21bis pedstavoval nejmodernj verzi pvodn typov ady jedenadvactek. V porovnn s MiGem-21F-13 ml MiG-21bis hodnotnj radarov vybaven. Dle vkonnj motor, ale zrove vt hmotnost, take na letov vkony to nemlo prakticky dn vliv. Hlavovou vzbroj bisky tvoil 23mm dvouhlavov kanon G-23 s dvma sty nboji. A tak musme vyzdvihnout bohat repertor extern zavovan vzbroje a msto dvou zvsnk pod kdlem tam ml tyi (po dvou pod kadou polovinou). Trupov zvsnk byl u obou verz uren pouze pro pdavnou ndr. MiG-21bis tak mohl nst tveici raket K-13A s IR navdnm. Radarov vybaven MiGu-21bis umoovalo pouvat i protiletadlov zen stely s RL navdnm.

MiG-21bis v barvch finskho letectva (muzejn expont)

MiG-21UM v barvch finskho letectva (muzejn expont)

V roce 1986 byly z vzbroje vyazeny posledn na fotoprzkumn proveden modifikovan MiGy-21F-13. S doznvajc studenou vlkou, od konce osmdestch let, u mlo Finsko vt volnost ve vbru vojensk techniky. Kdy jedenadvactky i drakeny nepokryt zastarvaly, piel as hledat jejich nstupce. V nov dob, kdy letadla nabyla na sloitosti a samozejm i na cen, to logicky znamenalo jednotnho nstupce. Posledn MiGy-21bis vyadilo finsk letectvo ze sv vzbroje v roce 1998 a posledn drakeny v roce 2000.

Novmi bojovmi letouny finskho letectva se staly v roce 1995 americk stroje z typov ady F/A-18 Hornet, a to na zklad objednvky z roku 1992. Postupn bylo nakoupeno celkem 64 stroj, z toho 57 jednomstnch F-18C a sedm dvoumstnch cvin/bojovch F-18D (u finskch stroj se nepouv pvodn typov oznaen F/A). A dnes u je rozhodnuto o jejich nhrad, za kterou si Fini vybrali F-35A Lightning II.

Letoun F-18C v barvch finskho letectva

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts