Ponechme stranou dosti podivn vyhlejc CGI dinosaury, zkladn problm je v nem jinm. Objevuje se ostatn i u mnoha jinch film, dokument a literrnch zpracovn. Nesed toti ona datace. Problm je v tom, e hlavn hrdina zmnnho filmu by se v ppad cesty asem do doby ped ptaedesti miliony let neobjevil v dob konc kdy, ale ji cel jeden milion let po jejm skonen (a tedy i po vyhynut tyranosaur a jejich souasnk). Katastrofick konec druhohorn ry (a s nm i vyhynut vech neptach dinosaur) toti nastal ped 66 miliony let, nikoliv ped 65.
A v letonm roce je to ji rovn desetilet, po kter je tato skutenost obecn znm. Ale hezky popoad. A do zatku 20. stolet a vzniku prvnch radiometrickch metod datovn neexistoval zpsob, jakm by bylo mon urit dobu, kter od tto vznamn udlosti uplynula. Zatmco od 16. stolet platil na dlouhou dobu pedpoklad, e svt byl stvoen v roce 4004 ped Kristem a biblick potopa svta nastala 2348 let ped Kristem (ppadn 2004 let ped Kristem), v roce 1739 publikoval francouzsk badatel Charles de Brosses del asov odhad vzniku Zem, a to v dlce trvn 42 000 let.
Vychzel pitom z mocnosti sedimentrnch vrstev, kter znal. Roku 1749 jeho krajan Louis de Buffon piel s slem 75 000 let, odvozenm na zklad pedpokldan doby chladnut Zem. A s nstupem radiometrickho datovn v minulm stolet ale bylo mon odhadnout pesnj st planety Zem, kter podle dnench poznatk in 4,56 miliardy let.
Prvn pokus o rekonstrukci kostry obho teropodnho dinosaura druhu Tyrannosaurus rex, jeho typov exempl byl objeven na zem Montany v srpnu roku 1902. V t dob se jet tyranosaurovi a jeho souasnkm pisuzovalo st o dlce trvn pouhch 3 milion let.
Kdy zaaly tetihory?
A jak byla datovna samotn hranice mezi kdou a paleognem? V prvn polovin 19. stolet se pouze vdlo, e je to obdob star ne kenozoikum, ale mlad ne paleozoikum obdob plaz pedchzejc e savc, ale nsledujc po e ryb a bezobratlch ivoich.
S pchodem 20. stolet u bylo jasn, e geologick as nen zleitost pouhch stalet a tiscilet, ale sp milion let. Nicmn jet v letech ped prvn svtovou vlkou byla doba poslednch dinosaur (jako byli ikonit Tyrannosaurus a Triceratops) odhadovna na pouh 3 miliony let. V t dob navc laick ani vdeck spolenost jet nebyly na tak odvn odhady pipraveny.
A jak byl tedy datovn konec druhohorn ry v dalm obdob? V roce 1913 britsk geolog a prkopnk radiometrickho men Arthur Holmes piel s rozumnjm, desetinsobn delm odhadem v dlce 30,8 milionu let. Nebyla to sice jet ani polovina sprvnho daje, ale rozhodn se jednalo o pokrok (kter bohuel v tto dob jet ponkud zapadl).
Britsk geolog Arthur Holmes (1890-1965), prkopnk radiometrickho datovn hornin. V roce 1913 Holmes ukzal, e konec obdob kdy je nutn datovat do mnohonsobn star minulosti, ne jak byla tehdy uznvna (msto obvyklch 3 milion let piel Holmes s datac 30,8 milionu rok). Snmek pochz pravdpodobn z roku 1912.
O dva roky pozdji pili dva dal vdci, Louis V. Pirsson a Charles Schuchert, ve sv A Textbook of Geology s dajem rovnch 30 milion let, piem vychzeli z dve publikovanch odhad.
Posun nastal a v roce 1917, kdy geolog Joseph Barrell publikoval pro konec kdov periody daj 54 milion let. Ji zmnn Charles Schuchert spolu s Carlem O. Dunbarem v roce 1933 uvedli v publikaci A Textbook of Geology v kapitole Historical Geology odhad rovnch 60 milion let, m u se piblili na 90 % skutenmu st tto hranice. Stejn daj publikoval i pvodem rusk geolog Maxim Konrad Elias v roce 1945 v rmci publikace Geological Calendar. Postupn pak dochzelo k dalm zpesnnm a k roku 1989 u inilo st hranice obecn uznvanch 65 milion let.
Hodnoty 65,0 milionu let u se pak dreli vdci i v prbhu 90. let minulho stolet. V roce 2002 bylo na zklad magnetostratigrafickch a geochronologickch vzkum v souvrstvch Hell Creek a Fort Union na zem Severn Dakoty stanoveno st rozhran K-Pg u na 65,51 ( 0,1) milionu let.
K dalm pravm dolo v letech 2005 s publikac Geologic Time Scale, v n se hranice K-Pg na zklad radiometrickho men definitivn posunula o pl milionu let do minulosti na 65,5 ( 0,3) milionu let. V roce 2008 pak byla hranice mezi kdou a paleognem stanovena s jet vt pesnost u na 65,8 a 66,0 milionu let s nejpravdpodobnj hodnotou 65,95 milionu let. A konen v roce 2013, tedy pesn ped desetiletm, geolog Paul Renne stanovil tuto hranici zatm nejpesnji na 66,043 0,043 milionu let. Vychzel pitom z radiometrick datace minerlu sanidinu argon-argonovou metodou a mimo jin potvrdil, e dopad planetky se odehrl pmo na hranici K-Pg, nikoliv (geologicky vzato) prokazateln dve nebo pozdji.
Vzorky tektit z Belocu na Haiti toti vykazuj st 66,038 ( 0,049) milionu let a od datace hranice K-Pg dle vzork z Montany se asov li nanejv o 32 tisc let. A to je z hlediska geologickho asu jen povstn mrknut oka, kter se snadno schov za statistickou i jinou chybu v men. Doba dopadu osudn planetky ped 66,0 milionu let byla od t doby jet nkolikrt potvrzena dalmi odbornmi pracemi, a to napklad i zsluhou astrochronologie.
Tedy na zvr jet jednou zopakujme konec druhohorn ry a s n i vyhynut neptach dinosaur nenastalo ped 65, ale ped 66 miliony let. Prv tehdy se zaal odvjet i n evolun pbh, zakotven v pekotn evolun radiaci vvojov primitivnch primt, jejich chvle nastala a po vyhynut dinosauch vldc pevnin.
lnek vznikl pro DinosaurusBlog Vladimra Sochy a byl redakn upraven. Pvodn text najdete zde spolen s dalmi novinkami ze svta paleontologie.
