Ne spolenosti Microsoft a Intel ovldly dky sv spolen platform trh s potai, operan systm CP/M slouil koncem sedmdestch a zatkem osmdestch let minulho stolet v malch podnicch, kde se stal jasnm prmyslovm standardem. Ml dobe nalpnuto, avak jedno rozhodnut stlo za tm, e se nakonec neprosadil.
Zrod CP/M
CP/M byl textov operan systm vytvoen americkm programtorem Garym Kildallem ze spolenosti Digital Research. Zrodil se v roce 1974. Jeho zkratka pvodn vychzela z Control Program/Monitor, ale pozdji dolo ke zmn na pvtivj oznaen Control Program for Microcomputers. Nicmn i tak se spe logicky pouvala zkratka CP/M.
Tento jednouivatelsk a jednolohov operan systm pro mikropotae s osmibitovmi mikroprocesory Intel 8080/85 byl vyvinut po vzoru potae Altair 8800 a pedstavoval ran prmyslov standard mikropota. Hodn tomu napomohlo i uveden procesoru Z80 firmy Zilog na trh. Spolu udlaly revoluci a mly zsluhu na rapidnm poklesu cen mikropota v polovin 70. let.
Operan systm zaal Gary Kildall pvodn tvoit v Intelu, ale po neshodch ho vyvjel u pmo pod sebou, respektive pod svou spolenost Digital Research. Protoe vak existovaly mikropotaov sestavy rznch specifikac, Gary Kildall rozdlil systm na st technicky nezvislou a st technicky zvislou, kterou jako jedinou bylo nutn pizpsobit technickmu vybaven mikropotaov sestavy. Prvn zveejnn verze systmu CP/M byla verze 1.3 a verze 1.4 u umla pracovat s adiem disketovch jednotek IBM. Se vznikem pevnch disk vznikla verze 2.2. Tato verze se stala dokonce tou nejrozenj i v bvalm eskoslovensku, znm pod oznaenm Mikros. Nsledovala posledn souasn verze 3.1, kter um ovldat strnkovac pam.
Inzert na CP/M
Vhody CP/M
Vtina pota se systmem CP/M obsahovala 8bitov procesor Intel 8080 nebo Zilog Z80, a to i pesto, e spolenost Digital Research pozdji vydala 16bitovou verzi CP/M pro stroje s CPU Intel 8086, kter se jmenoval CP/M-86. CP/M se dodval jako hlavn operan systm se stovkami rznch model pota vech typ a velikost (nap. Cromemco, Kaypro, Amstrad, Osborne, Vector Graphic, Televideo, Visual i Zenith Data Systems).
Jin potae vetn nkterch domcch pota obsahovaly CP/M jako doplkovou monost, i kdy asto vyadovaly dal potebn hardware, aby ho bylo mon spustit. Kadopdn CP/M byl operan systm zaloen na administrtorsk konzoli, co znamen, e se s nm komunikovalo pomoc klvesnice a zadvaly se pkazy, kter vykonvaly poadovan kony. Operace se soubory se provdly pomoc jednoduchch pkaz, jako je PIP (nap. pro koprovn soubor) nebo sputn programu zadnm jeho nzvu.
Jednm z klovch prlom CP/M bylo zvldn zkladnch vstupnch a vstupnch loh se zkladnm hardwarem, piem aplikan software ponechal rozhran vtinou samotnmu operanmu systmu. To mlo tu vhodu, e aplikace pro CP/M nebyly nutn svzny s konkrtnm hardwarem, na kterm bely, a bylo mon je snadnji kompilovat mezi potai od rznch vrobc.
Mezi oblben aplikace pro CP/M patily WordStar (textov procesor), SuperCalc (tabulkov procesor) i dBase (databze). Jin programy, jako AutoCAD a Turbo Pascal, kter vznikly pro CP/M se a staly spnjmi a pozdji, pot, co byly portovny na MS-DOS.
CP/M v emultoru
MS-DOS se inspiroval u CP/M
V roce 1980 spolenost Microsoft vydala svj vbec prvn hardwarov produkt modul Z-80 SoftCard. Jeho pipojenm do potae Apple II bylo mon spoutt aplikace uren pro operan systm CP/M. Jeho slva tedy stoupala, eho si vimla i spolenosti IBM. Kdy zaala vyvjet svj osobn pota (IBM PC 5150) nejprve chtla, aby vyuval prv operan systm CP/M, ale spolenosti Digital Research se navrhovan podmnky dohody licencovn nelbily.
Proto se IBM obrtilo na spolenost Microsoft, kter j licencovala produkt s nzvem 86-DOS firmy Seattle Computer Products (SCP), se kterou pozdj redmondsk obr ji spolupracoval. Dky tomu se v srpnu 1981 z 86-DOS stal operan systm IBM PC-DOS a firma jej zaala dodvat s potaem IBM. Pozdji Microsoft 86-DOS od SCP koupil, a to za 50 000 USD. Nsledn systm pejmenovala na MS-DOS.
MS-DOS pitom nebylo nic jinho, ne klon systmu CP/M s nzvem 86-DOS. Jeho tvrce Tim Paterson (kter pro SCP pracoval) se inspiroval u CP/M, kdy si vypjil jeho architekturu a povahu pkazovho dku. Mimochodem, byl to prv Tim Paterson, kter byl i autorem modulu Z-80 SoftCard a s Microsoftem spolupracoval i na dalch projektech (naposledy v 90. letech v ppad Visual Basicu).
Promarnn pleitost
To, co spolenost IBM udlala, se pochopiteln Garymu Kildallovi nelbilo, a tak se snail brnit. Tehdy byly vlastn vbec poprv poloeny zklady konceptu ochrany autorskch prv. Nicmn Gary Kildall s IBM uzavel pouze dohodu o dodvn OS CP/M-86 jako voliteln sousti pota IBM. Jene v t dob u byl PC-DOS s IBM dodvn jako vchoz systm a stl mnohem mn ne CP/M-86 (cca 40 USD vs. 240 USD).
Promarnn pleitost licencovat CP/M spolenosti IBM je asto oznaovna za jednu z velkch tragdi v historii vpoetn techniky. Gary Kildall se toti dajn mohl stt miliardem, podobn jako Bill Gates, kdyby se s IBM dohodl. Avak kdy Kildall v roce 1994 tragicky zemel, nebyl zrovna chudkem jen ti roky ped svm skonem prodal spolenost korporaci Novell za 80 milion USD.
Pro nakonec vyhrl MS-DOS
Kdy Microsoft v roce 1981 uzavel dohodu s IBM o operanm systmu, vyjednal si i to, e IBM umouje nejen licencovat PC-DOS, ale tak tento systm prodvat pod svou znakou (MS-DOS) jinm tvrcm PC jako generick operan systm.
Brzy po startu prodej PC od IBM zaaly spolenosti jako Compaq a Eagle Computer prodvat podobn stroje jako IBM. Aby byly konkurenceschopn a licencovaly si prv MS-DOS od spolenosti Microsoft. Bhem nkolika let zaplnily trh pota stovky klon IBM PC a v roce 1986 se potae se systmem MS-DOS staly nejoblbenj platformou osobnch pota v USA.
MS-DOS tak nakonec nad CP/M jasn zvtzil, a to proto, e se svezl na spchu platformy IBM PC. Microsoft to pitom neml zadarmo, velmi tvrd toti bojoval, aby dostal MS-DOS na kad prodan PC.
Co se stalo s CP/M
V roce 1988 spolenost Digital Research vytvoila obdobu MS-DOS nazvanou DR-DOS, se kterou se Microsoftu snaila konkurovat. K dispozici bylo i grafick rozhran s nzvem GEM, kter se zpotku snailo replikovat rozhran znm z Macintoshe, ale pozdji spe konkurovalo Windows. Zatmco oba produkty si vyslouily u odborn veejnosti chvlu, ani jeden se neujal. dajn za to mohla protikonkurenn taktika spolenosti Microsoft.
Systmu CP/M, respektive DR-DOS, se nedailo i po prodeji Digital Research spolenosti Novell, kvli dominanci MS-DOSu na trhu. V roce 1996 koupila prva na aktiva firmy Digital Research od Novellu spolenost Caldera a dle pokraovala v prodeji DR-DOS. Dokonce zaalovala Microsoft, co vak bylo pozdji vyeeno mimosoudnm vyrovnnm. V roce 1997 Caldera vydala OS CP/M 2.2 jako open-source, aby na nm fandov mohli pokraovat v prci. I dky tomu lze CP/M dnes prostednictvm emultoru 8080 spustit v browseru.
V nkterch ohledech se CP/M stal jednm z praddek Windows, protoe jeho sousti jsou pevn spjat s Windows (nap. psmena jednotek i vyhrazen nzvy soubor) a tmto zpsobem CP/M nikdy z trhu zcela nezmizel. Jeho due tak ije dle v DNA produkt, kter kad den pouvaj miliardy uivatel po celm svt.
