Na vesmrnou stanici m nov posdka, chyst se i sledovat rst rostlin

Ji v noru mla k ISS lett posdka ve sloen Samantha Cristoforetti, Robert Hines, Kjell Lindgren a Jessica Watkins v rmci mise Crew-4. Po ad odklad se nakonec vydala na svou cestu ve stedu krtce po devt hodin a padest minut stedoevropskho letnho asu. Tentokrt ji letu nestlo nic v cest, ani poas.

Pokud ve pjde podle plnu, pak lo Crew Dragon pojmenovan Freedom doraz k ISS ve tvrtek ve dv hodiny a patnct minut rno naeho asu. O hodinu a pl pozdji po nezbytnch kontrolch a ppravch pak nov posdka vstoup na palubu.

Posdku tentokrt tvo ti astronaut NASA a jedna astronautka z Evropsk kosmick agentury. Tato euronautka se jmenuje Samantha Cristoforetti, kter se k letm do kosmu dostala pes slubu v italskm letectvu. Do vesmru se podvala ji v roce 2014 a m na svm kont dokonce rekord v dlce pobytu astronauta ESA v kosmickm prostoru s hodnotou 199 dn a 16 hodin. Pi svm pobytu na ISS ukzala zjemcm, jak funguje vesmrn toaleta nebo jak vypad z ISS zatmn Slunce.

Dal enou v posdce je amerianka Jessica Watkinsov. Pro tuto geoloku to bude prvn let do kosmu a spolu s Cristoforetti maj pozici specialistky mise. Zajmav je, e Watkinsov bude prvn Afroameriankou, kter se dostane na ISS. Pot se s n tak jako se lenem posdky, kter by mla kolem roku 2025 dorazit na povrch Msce, a tak me brt misi Crew-4 jako zskvn zkuenost s pobytem v mikrogravitaci.

Lka Kjell Lindgren, kter se narodil na Tchaj-wanu, ji ve vesmrnm prostoru jednou byl a nyn m pozici velitele mise. Poprv letl na ISS lod Sojuz v roce 2015 a strvil na n tm pl roku. Astronautem je od roku 2009.

Posledn len posdky je pilot mise Robert Hines. Ten zanal jako americk vojensk pilot a zkuebn pilot NASA. Pro nj to bude prvn zkuenost s pobytem mimo Zemi.

Posdka bude na palub ISS mimo jin eit i nkolik vdeckch kol. Jednm z nich bude studie bezdrtov komunikace v rmci projektu ESA Compose-2. Ten m demonstrovat monosti bezdrtovch st pro podporu vdeckch experiment a zajitn pesnho zen a navigace voln letcch objekt. Jednm z tchto voln ltajcch objekt je Cimon, asistent uml inteligence, kterho ESA v souasn dob testuje na vesmrn stanici.

Zajmav tak bude test toho, zda lze v mikrogravitaci vylepit vrobou uml stnice na bzi proteinu.

Vvoj uml lidsk stnice pomoc svtlem aktivovanho proteinu zvanho bakteriorhodopsin by mohl nahradit funkci pokozench svtloivnch bunk v oku. Proces vytv implantty nanenm vrstvy po vrstv tenkho filmu. Mikrogravitace me zlepit kvalitu a stabilitu film tm, e omez agregaci a sedimentaci stic, ke kter dochz na Zemi, popisuje cle experimentu NASA.

Vedle toho budou astronaut tak testovat studentsk software pro ovldn Astrobee, jednoho z voln ltajcch robot vesmrn stanice. Tak budou vyhodnocovat rst rostlin v prbhu jejich celho ivotnho cyklu v rmci systmu XROOTS. Ten vyuv hydroponick (na bzi kapaliny) a aeroponick (na bzi vzduchu) techniky k pstovn rostlin bez pdy nebo jinch tradinch pstebnch mdi.

Aktualizace: Aktualizovali jsme informace o startu

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts