NASA na konci srpna otestuje let k Msci, pot tam pole astronauty

Start vc ne msc dlouh lunrn mise je naplnovan na 29. srpna. Monost startu se nabz od 14:33 SEL a potrv dv hodiny. Pokud se start poda, lo se po 42 dnech vrt na Zemi 10. jna. V ppad nespchu napklad kvli poas, plnuje NASA dal starty 2. a 5. z; na dal pokus pak mus dva tdny pokat.

Pln mise Artemis I

S vkou 98 metr jsou raketa SLS (Space Launch System) spolen s modulem Orion vy ne socha Svobody. Stroj ek na let k Msci v hangru v Kennedyho vesmrnm stedisku na floridskm mysu Canaveral po opravch, kter byly poteba po ervnovch testech. Bhem nich se objevilo nkolik technickch problm vetn niku paliva.

Nosi SLSpro misi Artemis I je po Saturnu 5 nejmohutnj raketou s vkou 98,1 m (Saturn 5 ml 110,6 m), kter me k Msci dopravit a 23 tun uitenho nkladu. Bhem startu a letu ze Zem vyvine SLS maximln tah 8,8 milionu liber, co je o 15 % vce ne u rakety Saturn V.

Pedstavitel NASA ve stedu na tiskov konferenci ujistili, e veker pote se podailo vyeit a testovn rakety je tm u konce. Upozornili vak, e se termn startu me posunout nejen z dvodu nestlho floridskho poas, ale i kvli jinm problmm, kter mohou vyvstat ped pemstnm rakety na startovac rampu. Finln zvazek pokusit se o start 29. srpna padne podle NASA nejdve tden ped tmto datem.

Cl: vrtit lovka na Msc

Program Artemis je zamen na przkum a vyuit zdroj ve vesmru, vetn Msce a v budoucnu i Marsu. M ambici dostat Ameriany opt na lunrn povrch.

Amerian stanuli na lunrnm povrchu naposledy v roce 1972 v rmci programu Apollo. Poslednm astronautem, kter stanul na lunrnm povrchu, byl v roce 1972 rodk z Chicaga Eugene Cernan, jeho pedkov pili do Ameriky z ech a Slovenska.

Pi programu Artemis by na povrch Msce mla poprv vstoupit tak ena. Pravdpodobn to bude Afroamerianka Jessica Watkinsov, kter tento tden poprv letla do kosmickho prostoru v rmci mise Crew-4.

Artemis I je prvn fz programu. Soust fze Artemis II m bt dosaen obn drhy kolem Msce s posdkou na palub vesmrn lodi. Astronauti v rmci Artemis III pak maj stanout na lunrnm povrchu. Podle dvjch odhad NASA se posledn fze uskuten nejdve v roce 2025.

NASA oznmila datum startu SLS ve stedu 20. ervence, tedy v den 53. vro prvnho pistn lovka na Msci. Jubileum pipomnl na Twitteru i posledn ijc astronaut historick mise Apollo 11 Buzz Aldrin. Svt byl 20. ervence 1969 svdkem jednoho z nejdleitjch spch lidstva lid vstoupili na Msc. Spolu s Neilem (Armstrongem) a Michaelem (Collinsem) jsem pyn, e jsem pi tch velkch skocch pro lidstvo zastupoval Ameriku, napsal 92let Aldrin.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts