Naše tanky po roce 2025? Variant je na stole více. Třeba i známý Abrams

0
217

Ačkoli se před patnácti lety zdálo, že velkým počtům těžké techniky v Evropě jednou provždy odzvonilo, aktuální trend je právě opačný. V mnoha světových regionech vládne napětí, které dává tušit, že tank ještě zdaleka není odepsaná entita, tím méně v regionu střední Evropy. 

Armáda České republiky v současné době provozuje 30 modernizovaných tanků T-72M4 CZ, dalších několik desítek nemodernizovaných T-72M/M1 ještě ze ZTS Martin má ve skladech jako výcvikovou a mobilizační zálohu. Přestože se v současné době modernizační snahy ministerstva zaměřují zejména na bojová vozidla pěchoty, jak uvedla nová ministryně, kromě mechanizovaných jednotek bude nutné přezbrojit také 73. tankový prapor.

Tank T-72M4 CZ

V polovině 90. let zadalo ministerstvo obrany přípravu modernizačního programu tanků T-72 s předpokládaným počtem 350 upravených strojů. Stroje dostaly zejména nový motor a systém řízení palby, které měly zvýšit jak jejich pohyblivost, tak jejich ofenzivní schopnosti. 

Zatímco k nárůstu pohyblivosti přes zvýšení hmotnosti díky silnějšímu motoru opravdu došlo, systém řízení palby nedoplnila modernizace výzbroje, což slibný modernizační program deklasovalo.

Tank T-72M4CZ během příprav na Dnech NATO v Ostravě

Situaci lakonicky komentoval uznávaný polský odborník na obrněnou techniku Jaroslaw Wolski: „Český T-72M4 CZ je velmi dobrým příkladem, jak neprovádět modernizační programy. Češi se rozhodli ponechat staré dělo 2A46 a mírně modernizovaný stabilizační systém 2E28M. Výsledkem byla ztráta většiny výhod z implementace velmi dobrého a velmi drahého systému řízení palby Turms-T. Pravděpodobnost zásahu cíle první ranou má být od 65% – 75%. Pro srovnání, PT-91M dosáhl v testech pravděpodobnosti 74% – 82%. Výrobce německého tanku Leopard 2A4, který je technicky na úrovni poloviny osmdesátých let, uvádí pravděpodobnost zásahu první ranou 75-85% na 2000 metrů, přičemž s vyškolenou posádkou se tato hodnota blíží 95%.“

Kvůli razantním škrtům v armádním rozpočtu nejenže nebyl celý program dokončen, ale počet vylepšených strojů klesl na 140 a nakonec na pouhých 30 kusů, které dodnes používá 73. tankový prapor 7. mechanizované brigády.

České tankové vojsko po roce 2025

V roce 2018 zadalo ministerstvo obrany Vojenskému technickému ústavu tvorbu studie Rozvoj tankového vojska AČR po roce 2025. Autoři si kladli za cíl popsat současný stav 73. tankového praporu, trendy rozvoje tanků ve světě v souvislosti s poučeními proběhlých konfliktů, představit typy, které se v současné době vyrábějí a varianty, které pro přezbrojení našich tankových sil přicházejí v úvahu.

Dynamická ukázka modifikovaného pancéřového bojového tanku T-72M4 CZ

Autoři v dokumentu jasně konstatují, že tank T-72M4CZ je na hranici modernizačních možností a jeho další rozvoj by znamenal výměnu jeho konstrukčních celků v tak rozsáhlém měřítku, že by vlastně šlo o tvorbu zcela nového stroje. Pro budoucnost našich tankových jednotek nastiňují několik možných variant budoucího vývoje:

  1. Ponechat současný stav s tím, že po vypršení technické životnosti současných strojů bude tankové vojsko jako takové zrušeno
  2. Opět modernizovat současné tanky, a to ať již v počtu, který nyní armáda provozuje, nebo všechny stroje včetně těch, které má ve skladech (dohromady cca 110 ks)
  3. Pořídit nové MBT („hlavní bojové tanky“) ve variantách pro vyzbrojení jednoho nebo dvou tankových praporů
  4. Pořídit nové MBT spolu s lehkými tanky a nasadit je buďto v samostatných jednotkách (prapor MBT a prapor lehkých tanků) nebo je zkombinovat v jedné jednotce

Abrams a ti druzí

Studie Rozvoj tankového vojska AČR po roce 2025 uvádí pro srovnání několik typů tanků provozovaných v armádách NATO i mimo něj. Jsou to německý Leopard 2A7, americký M1A2 Abrams, britský Challenger 2, francouzský Leclerc, italský C1 Ariete a turecký Altay. Z tanků, které jsou nebo brzy budou v provozu mimo NATO uvádí dokument ruské tanky T-90 a T-14, izraelský stroj Merkava Mk. 4, jihokorejský K2 Black Panther a nakonec japonský Type 10.

V této souvislosti byl velmi zajímavý rozhovor, který před několika týdny poskytla médiím Phebe Novakovicová, ředitelka americké společnosti General Dynamics, vyrábějící tanky M1 Abrams. V interview, které se týkalo zejména polských snah o nákup 250 abramsů, uvedla, že existuje řada dalších států, kde General Dynamics cítí zájem a mezi nimi explicitně zmínila také Českou republiku. 

Z vyjádření nebylo zřejmé, jestli Českou republiku spojuje přímo s tankem M1, nebo obecně s výrobky společnosti General Dynamics. Zde je nutné upozornit, že americká firma, zastupovaná v České republice zbrojařským koncernem Czechoslovak Group, soutěží v tendru na nová BVP s typem ASCOD.

Původní M1 Abrams z 80. let vážil 54 tun a chráněn byl kompozitním pancířem typu Burlington. Výzbroj původní verze tvořil 105mm kanon M68, nicméně od varianty M1A1 dostal Abrams nový 120mm kanón s hladkým vývrtem M256, licenční verzi kanónu Rh-120 německé firmy Rheinmetall. 

Dispoziční řešení tanku Abrams. Munice je uložená v zadní části věže.

Kanón je nabíjen manuálně ze zásobníku, umístěného v zadní části věže. Zásobník je vybaven speciálními panely, které v případě exploze munice usměrňují výbuch ven z vozidla a umožňuje tak posádce přežít i jinak katastrofální poškození tanku.

Nejnovější verze M1 se mohou navíc k původním impozantním hodnotám pasivní ochrany (vylepšené mj. pláty z ochuzeného uranu) chlubit ještě reaktivním pancířem systému TUSK pro boj v zastavěných oblastech, testovány jsou i systémy aktivní ochrany. 

Hlavní pohonnou jednotkou amerického stroje je turbína Honeywell AGT1500 o síle 1 500 koní, propojená s automatickou převodovkou Allison. Díky ní může Abrams uhánět rychlostí až 72 km/h po zpevněném povrchu a 48 km/h v terénu. 

Mnohem menší hluk plynových turbín v nízkofrekvenčních hladinách způsobuje, že jimi vybavené stroje nejsou na větší vzdálenost na rozdíl od běžných velkoobjemových spalovacích motorů prakticky vůbec slyšet. Američtí tankisté toho mnohokrát při spojeneckých cvičeních využili k získání významné taktické výhody. 

Legenda tanku Abrams vznikla v operaci Pouštní Bouře, kde americké tankové jednotky doslova smetly irácké síly. Zajímavostí je, že právě vítězství amerických tanků nad iráckými nepřímo přispěly k mimořádnému tankovému rozvoji v Číně, která byla jedním z hlavních dodavatelů tankové techniky režimu Saddáma Husajna.

Irácké tanky Abrams

Cenou za postupné vylepšování ochrany M1 byl pochopitelně nárůst hmotnosti z 54 až na 62 tun, což se však díky přebytku výkonu a úpravě převodovky na jízdních vlastnostech stroje v podstatě neprojevilo. Po původním tanku M1 a vylepšeném M1A1 byl třetím hlavním (a prozatím posledním) modelem M1A2. 

Liší se zejména schopnostmi systému řízení palby. Velitel tanku dostal k dispozici systém, který mu umožňuje operovat v režimu tzv. „hunter-killer“, kdy velitel pozoruje bojiště a označuje cíle nezávisle na střelci a hledá nové cíle pomocí pokročilých optických systémů včetně nové nezávislé termokamery, zatímco střelec se může věnovat cíli předešlému.

Německý louskáček na Armatu

Pokud se bude rozhodovat o nových typech MBT pro naši armádu, bude mezi prvními zvažovanými variantami zcela určitě také německý Leopard 2. Z nových variant jde samozřejmě zejména o Leopard 2A7 s novým 120mm kanónem s délkou 55 ráží. 

Rheinmetall nabízí modernizační paket MBT Revolution pro starší tanky Leopard 2. V budoucnosti půjde tanky vybavit novým kanónem ráže 130 mm.

Ve studii VTÚ je několikrát zmiňován také kanón ráže 130 mm L/51, který vyvíjí německý Rheinmetall v reakci na projekt nového ruského tanku T-14 („Armata“). Munice nového 130mm kanónu má podle slov výrobce dosahovat až o 50 % vyšší průbojný účinek a výrobce ho nabízí pro program společného německo-francouzského tanku MGCS. 

Protože však soutěží s francouzskou firmou Nexter, která již před časem představila kanón ráže 140 mm, plánuje Rheinmetall nabídnout svůj nový 130mm typ také současným uživatelům strojů Leopard 2. Vývoj totiž probíhal s maximální snahou o možnost zasazení nového kanónu do stávajících tanků, proto je celý nový systém velmi kompaktní a jeho hmotnost narostla přes mnohem větší výkon pouze o 300 kg (z 2 700 kg na 3 000 kg).

Tank Leopard německé armády

Možností pořízení tanků Leopard 2 je i pronájem, který nabízí Evropská obranná agentura ve spolupráci s výrobcem typu, německou firmou Krauss-Maffei Wegmann. Stroje by se pronajímaly jednotlivým armádám na minimální dobu deseti let, přičemž se počítá se společnými výcvikovými i opravárenskými kapacitami zapojených armád. O program předběžně projevily zájem Švédsko, Rakousko, Španělsko a Řecko.

Tank Ariete italské armády během závodu v Bavorsku

Teoreticky je možné uvažovat i o typech C1 Ariete (Itálie) a Leclerc (Francie), oba s hmotností kolem 55 tun. O dost těžší (75 tun v posledních verzích) je pak britský stroj Challenger 2. Žádný z těchto typů s však již nevyrábí a jakkoli francouzská firma Nexter, výrobce tanku Leclerc, deklaruje připravenost v případě zájmu znovu zprovoznit výrobní linku, v případě českého zájmu by se spíše jednalo o použité stroje z výzbroje daných armád.

Tank Challenger 2 při střelbě. Vozidlo je v přední části vybveno přídavným explozivním pancířem a v zadní představným mřížovým pancířem proti kumulativním hlavicím pancéřovek RPG.

Korejský dvojboj

Jedním z nejnovějších bojových tanků na světě je jihokorejský K2 Black Panther. Do výzbroje jihokorejské armády byl zaveden v roce 2014 a koncepčně vychází ze svého předchůdce, tanku K1, který je zase derivátem amerického M1 Abrams. Technické kvality tanku K2 se projevily při výběru strategického partnera pro turecký tank Altay, který je vzdáleným technickým příbuzným tanku K2.

Jihokorejský tank K2 Black Panther vystřeluje kouřové clony při cvičení

Jihokorejský stroj je osazen 120mm kanónem Rheinmetall Rh-120 L/L55, vyráběným v licenci, věž tanku přitom umožňuje pozdější výměnu až za kanón ráže 140 mm. V seznamu munice nechybí kanónové protitankové řízené střely KSTAM, které útočí na nepřátelský tank shora, a to až na vzdálenost 8 km. 

Tank je zároveň vybaven špičkovým systémem řízení palby s velmi vysokou pravděpodobností zásahu první ranou. Stroj pohání německý motor MTU s výkonem 1100 kW, podvozek je vybaven hydropneumatickým pérováním s možností změny světlé výšky podvozku (až o 400 mm) a změny náklonu podvozku v obou osách, což výrazně zvyšuje jeho průchodnost terénem.

Jihokorejský tank K2 Black Panther před broděním

K2 se už několikrát objevil na evropských akcích obranného průmyslu. Před tím, než Polsko zveřejnilo záměr nakoupit 250 tanků Abrams, se o něm spekulovalo jako o typu, který nahradí ve výzbroji polské armády starší typy tanku Leopard 2. Jakési kontakty mezi jeho výrobcem a českými zbrojaři již údajně také proběhly. Naposledy se K2 předvedl v Norsku, které uvažuje o nových strojích.

Izraelská karta

Zmínit musíme také páteřní typ izraelské armády, tank Merkava. Stroj vznikl jako odpověď na výkonné sovětské T-62 a T-72, jimiž byly vyzbrojovány některé armády na Blízkém východě. Vyznačuje se unikátní pokročilou pancéřovou ochranou, která si klade za cíl maximálně ochránit posádku. 

Dosud nejmodernější verzí zavedenou do výzbroje byl typ Merkava Mk.4 Windbreaker s aktivním systémem ochrany Trophy a modulárním pancířem.

V průběhu let se kolem série Merkava vytvořila aura neporazitelnosti, podpořené řadou blízkovýchodních vítězství a umocňované mýty o zákazu exportu. Tank ve skutečnosti nabízen byl, nikoli však na zbrojním trhu, ale vždy jen vybraným zemím.

Lehké tanky?

Jak je uvedeno výše, dokument, který zřejmě předznamená vývoj našich tankových jednotek po roce 2025, uvádí i možnost zkombinovat nové stroje s kategorií lehkých tanků. Lehké tanky zažily svou hvězdnou hodinu na začátku druhé světové války, později však byly odsunuté těžšími a výkonnějšími typy nejčastěji do role průzkumných strojů. Přestože už však nepatřily mezi pilíře moderních armád, nikdy nezmizely, známá je třeba řada francouzských lehkých tanků AMX, sovětský plovoucí tank PT-76 nebo americký výsadkový tank M551 Sheridan.

Letoun C-130 vysazuje lehký tank M551 Sheridan za pomoci systému výsadku v malé výšce LAPES (Low Altitude Parachute Extraction System).

V posledních letech zažívají lehké a střední tanky renesanci. Obě tyto kategorie se dnes přitom překrývají a často splývají s kategoriemi lehkých stíhačů tanků nebo vozidel palebné podpory. Spojuje je kanónová výzbroj, vysoká míra pohyblivosti a relativně slabá pancéřová ochrana. 

Mnoho států dnes tento typ strojů kupuje zejména z důvodu rostoucích cen vojenské techniky. Pokud stál v roce 1965 tank Leopard 1 prvních výrobních sérií 250 tisíc dolarů (2,2 milionu v přepočtu na dnešní ceny), nejmodernější varianta, označená Leopard 2A7, stojí již 16 milionů dolarů.

Rychle stoupají také ceny protitankových řízených střel, které právě kdysi velmi rozšířená vozidla palebné podpory/stíhače tanků nahradily. Zatímco standardní 120mm náboj M829A3 do kanónu tanku Abrams stojí zhruba 9 000 dolarů, jedna protitanková střela amerického systému FGM-148 Javelin stojí dvacetinásobek. Moderní lehké tanky už přitom jsou schopné používat i standardní tankovou munici, a to jak na Západě, tak na Východě.

Řez 120mm náboje M829A2

V Číně, která na lehké tanky spoléhá tradičně, vzniklo jen v poslední době několik zajímavých projektů, nejznámější z nich je zřejmě ZTQ-15 (Type 15) státní zbrojovky Norico. Rusko naproti tomu představilo několik prototypů, postavených na bázi již tak silně vyzbrojeného bojového vozidla pěchoty BMP-3. 

Úspěch na mezinárodním trhu zažívá i výsadkový stíhač tanků 2S25 Sprut-SD a jeho modernizované varianty, o kterých uvažuje Indie, která potřebuje stroj pro vysokohorské prostředí právě jako protiváhu čínskému ZTQ-15.

Na západě jsou lehké tanky zpravidla postavené na bázi zavedených bojových vozidel pěchoty. Nejčastěji jsou vyzbrojené zjednodušenými a odlehčenými kanóny ráže 105 mm, které samozřejmě vzhledem k ráži nemohou dostatečně efektivně bojovat s tanky a tak fungují nejčastěji jako vozidla palebné podpory. 

Existují však také typy s kanóny ráže 120 mm a přestože musí být výkon takových zbraní snížen, aby energii, vzniklou při výstřelu byla schopna absorbovat jejich slabší konstrukce, s moderní municí jsou tyto stroje schopné bojovat i s velmi silně pancéřovanými cíli.

Obrněnec CV90 při testování nových BVP pro českou armádu na Libavé. (27. května 2021)

Nejznámějšími západními typy lehkých tanků jsou LT-105, postavený na bázi BVP ASCOD a zejména CV90120-T, lehký tank, vzešlý ze švédského bojového vozidla pěchoty CV90, vyzbrojený výkonným 120mm kanónem RUAG. Oba stroje jsou schopné nést kanóny obou ráží a oba soutěží v tendru na nová BVP české armády. V každém případě je nutné si přiznat, že lehké tanky jsou provozovány a nasazovány do boje zcela odlišným způsobem než plnohodnotné hlavní bojové tanky.

Harmonogram českého výběru

Podle dokumentu Rozvoj tankového vojska AČR po roce 2025 by měl být právě v těchto dnech proces výběru nového tanku pro českou armádu zahajován s tím, že zadávací dokumentace by měla vzniknout do května příštího roku. Ještě do konce roku 2023 by měl být vybrán další postup (patrně tedy vítězný typ tendru) a od září 2024 by měla běžet výroba jeho ověřovací série. Podnikové, kontrolní a vojskové zkoušky by měly probíhat do listopadu 2027, mezi lety 2027 a 2032 pak poběží sériová výroba.

Samozřejmě tento harmonogram byl navržen v roce 2019, mezitím se změnila vláda, republikou prošla epidemie koronaviru a změnil se jak finanční rámec, tak priority. Z posledních vyjádření ministryně obrany Jany Černochové (ODS) však jednoznačně vyplývá, že si je důležitosti přezbrojení 7. mechanizované brigády novými tanky vědomá, a to ať už půjde o jakoukoli z navrhovaných variant.

Dá se předpokládat, že do roku 2027 vojákům z Přáslavic vydrží poslední kusy T-72M4CZ a starých verzí T-72 ze ZTS Martin je ještě plný sklad. Protože se však ve stejné době bude rozhodovat také o páteřním typu letounu pro vzdušné síly, což bude volba ještě mnohem nákladnější, bude zajímavé sledovat, jak vláda oba tendry (které navíc samozřejmě nejsou jediné) ufinancuje.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno