Nmeck tank Leopard 2. Ulechtil potomek rodu Tiger se stal legendou

Tank Leopard, stejn jako Abrams, se zrodil na pelomu 60. a 70. let 20. stolet jako vsledek ambiciznho, ale nakonec nespnho spolenho americkho a nmeckho programu vvoje budoucho hlavnho bojovho tanku pro zpadn armdy MBT-70/Kampfpanzer 70.

Kdy se program zaal potkat s problmy, bylo stle zejmj, e se vozidlo nejen vrazn opozd, ale e bude tak extrmn drah a nadmrn tk. Na nmeck stran byl program zastaven v lednu 1970 po sedmi letech vvoje, piem nklady doshly 830 milion marek.

Amerian pokraovali v dalm vvoji koncepce, jeho vsledkem byl prototyp XM803, ne nakonec svou st projektu zruili ve prospch Abramsu.

Nmecko rovn hledalo alternativu a modernizovalo Leopard 1 (kter vstoupil do sluby v roce 1965) na rove poadovanou programem Kpz-70 s vyuitm komponent vyvinutch v rmci tohoto programu. Prvn kroky k tomu byly podniknuty ji v roce 1965, bezprostedn po vstupu Leopardu 1 do sluby, v podob programu nazvanho Vergoldeter Leopard (Pozlacen Leopard).

Na projektu pozlacenho Leopardu poznvme zvten podvozek Leopard 1 i s novou v nkde na pomez prvn a druh verze tanku Leopard.

Soubn s tm zahjila nmeck vlda vvojov projekt nezvisl na USA s nzvem Experimentalentwicklung (experimentln vvoj). Jeho hlavnm clem bylo otestovat rzn technologie Kampfpanzeru 70 v jinm technickm prosted, podobn jako u Pozlacenho Leopardu. Nakonec byla postavena a otestovna dv vozidla, ale nikdy se nepotalo s jejich nasazenm do vzbroje ani s vvojem plnohodnotnho tanku.

Poznatky zskan v rmci Experimentalentwicklung byly vyuity pi vvoji a stavb prvn generace 16 prototyp tanku Leopard 2 (16 podvozk a 17 v). Prototypy postavila spolenost Krauss-Maffei AG, kter byla v letech 1972 a 1974 opt vybrna jako hlavn dodavatel. Mly rzn motory, zaven a konfigurace zbraovho systmu, sestvajcho ze 105mm nebo 120mm kann. Re 105 mm byla testovna ve variant s drkovanm i hladkm vvrtem, 120mm dla byla vechna hladkostnn.

Patnct prototyp tanku Leopard 2 u nesl 120mm kann. Zkladn tvary se vak stle jet podobaly spe Leopardu 1.

Vozidla se zpotku snaila splnit poadavky Bundeswehru na hmotnost, kter byly pozdji na zklad analzy vlky na Jom Kippur zrueny. Analza toti prokzala, e siln pancovn je u hlavnho bojovho tanku cennj ne nzk hmotnost a zven pohyblivost. Aby byly splnny poadavky na ochranu, byla jako mezikrok pepracovna jedna z v (slo 14, znm tak jako PT 14 mod), co nakonec vystilo v to, co se pozdji stalo znmm jako prototypy druh generace, nazvan Leopard 2AV.

Leopard 2AV (Austere Version, nkdy nesprvn psno jako American Version) byl prototyp Leopardu 2 postaven pro srovnvac zkouky ve Spojench sttech s prototypy XM1. Zklady pro nj byly poloeny 11. prosince 1974, kdy bylo podepsno memorandum o porozumn mezi Nmeckem a Spojenmi stty ohledn vvoje obrnn techniky v 80. letech. V t dob ji Amerian zakoupili jeden prototyp Leopardu 2 (slo 7). Zajmav je, e ada technologi a npad z prototypu 7 Leopardu 2 byla k velkmu zneklidnn firmy Krauss-Maffei okoprovna pi vvoji XM1.

Jeden z pozdnch model, kter se dnes nachz v tankovm muzeu v Mnsteru u nese 120mm kann ve vi, kter se zan podobat vm produknm. Vimnte si velmi silnch stn kannu. Dnen kanny maj stny slab, co umouj nov slitiny i nov druhy vroby hlavn.

Testy v USA

Zkouky americkho a nmeckho tanku probhaly na Aberdeen Proving Grounds v Marylandu a vsledkem bylo, e akoli pohyblivost a palebn sla byly srovnateln, XM1 byl lpe chrnn ne Leopard 2AV. Po podivnm slouen vsledk zkouek byl proto XM1 prohlen za vtze, pestoe Leopard 2AV splnil vce jednotlivch testovacch kritri. Nmecko vsledky zpochybnilo, ale bezvsledn. Konen cl dvjho memoranda, dohodnout se na mnostv komponent, kter by vozidla obou stran sdlela, tak nakonec zcela selhal.

Po tchto testech se Nmecko rozhodlo pro 120mm hladk kann spolu s novm systmem zen palby EMES 15 (vyvinutm ve spoluprci spolenost Hughes a Krupp Atlas Elektronik) a v z 1977 schvlilo prvn sriovou vrobu 1800 kus tanku Leopard 2. Prvn zkuebn vozidlo bylo dodno 11. jna 1978 a Bundeswehr 25. jna 1979 oficiln obdrel svj prvn (tvrt vyroben) MBT Leopard 2.

Jeden z poslednch prototyp . 19 u se opravdu velmi podob produknm srim. Vimnte si mench rozdl na vi a jinho tvarovn pedn sti korby, zde vce podobnho americkm tankm M1 Abrams.

Prvn vrobn srii tvoilo 380 vozidel Leopard 2 vyrobench firmami Krauss-Maffei (209) a Maschinenbau Kiel (181), kter byla soust skupiny Krupp. Prvnch est vozidel z tto srie bylo dodno tankov kole v Mnsteru v roce 1979, sto vozidel bylo dodno v roce 1980, 220 v roce 1981 a zbytek prvn srie dorazil v beznu 1982 a nahradil tanky M48A2G v aktivnch jednotkch.

Tanky Leopard 2 z poten are se obvykle oznauj pouze jako Leopard 2, nkdy tak jako Leopard 2A0. Leopard 2A0 byl velmi dobe chrnn. Nepouval reaktivn panc, ale vtinu jeho ochrany zajioval pokroil systm vcevrstvch pancovch desek pokrvajcch korbu a v. Boky byly kryty silnmi pancovmi kryty, kde zejmna pedn st nabzela dodatenou ochranu v nejexponovanjm hlu stetu. Ochranu dle zvyovalo osm 76mm dmovch minomet Wegmann ve dvou skupinch po tyech, instalovanch na bocch ve.

Bojov hmotnost inila 55 tun a vozidlo vezlo tylennou posdku (velitel, stelec, nabje a idi). Podvozek se skldal ze sedmi pojezdovch kol a ty vratnch kladek. Psy tradin dodvala firma Diehl (model Diehl 570F). Tank pohnl turbodieselov motor MTU MB 873 Ka-501 o objemu 47,6 litru s vkonem 1500 kon spaen s planetovou pevodovkou Renk HSWL 354, co mu dvalo ctyhodn pomr vkonu k hmotnosti 27,27 k/t a umoovalo mu jet rychlost a 68 km/h (31 km/h pi couvn). Spoteba paliva inila piblin 300 litr na 100 km na silnicch a 500 litr na 100 km v nronm ternu.

Modernizace

Leopard 2A0 byl vyzbrojen vynikajcm hladkohlavovm kanonem Rheinmetall L/44, pohyblivm elektrohydraulickm systmem zen kanonu WNA-H22. Zbra mla systm zen palby EMES15/FLT-2 a byla pln stabilizovan. Byly pouity dva typy munice, podkalibern nboj APFSDS-T (DM33) a fragmentan vceelov nboj HEAT (DM12 MZ), oba od firmy Rheinmetall. Vozidlo neslo 42 nboj (15 v zsobnku na vi). Pro zlepen bojovch schopnost v noci bylo 200 vozidel z prvn vrobn srie vybaveno televiznm systmem PZB 200 se zesilovaem svtla, co bylo provizorn opaten ped pchodem pokroilejch een pro boj v noci.

VIDEO: Stabilizace kannu tanku Leopard

Vozidla prvnch sri (ped modernizac) lze typicky poznat podle vysokho snmae bonho vtru na horn sti ve, kter byl u pozdjch variant odstrann.

Druhou vrobn srii (Batch 2, bezen 1982 a listopad 1983) tvoilo 450 vozidel vyrobench firmami Krauss-Maffei (248) a MaK (202). Jednalo se o vozidla varianty Leopard 2A1. Oproti Leopardu 2A0 se liila adou prav, z nich nejvznamnj bylo pidn termoviznch zamova, kter nahradily mlo inn televizn systm PZB200 (byly pozdji nahrazeny i u starch tank). Zamovae pvodn navrhla spolenost Texas Instruments a v rmci americko-nmeckho programu vojensk spoluprce je vyrbla firma Carl Zeiss.

Mezi listopadem 1983 a 1984 byly vyrbny mrn upraven verze A2, do prosince 1985 pak A3 s novmi VKV vyslakami, novm maskovacm vzorem a odstrannm nkterch nepouvanch poklop.

Slavn 2A4

Pt vrobn srie (Batch 5, prosinec 1985 a bezen 1987, celkem 370 vozidel) znamen zaveden Leopardu 2A4. Tato varianta Leopardu 2 byla prvn vznamnou a skuten hlubokou modernizac vozidla. Hlavnm rozdlem oproti pedchozm modelm bylo zaveden digitlnho systmu zen palby a tak novho systmu potlaen ohn od firmy Deugra. V tto dob ji bylo vyrobeno 1800 vozidel v pti ve uvedench vrobnch srich. spch vozidla a poteba nahradit vozidla Leopard 1A4 10. tankov divize pimly nmeckou armdu pehodnotit pvodn poet, a tak bylo mezi lety 1988 a 1992 celkem ve tech objednvkch dodno dalch 325 vozidel varianty 2A4. Posledn Leopard 2A4 byl Bundeswehru dodn 19. bezna 1992, m vroba Leopardu 2 pro Nmecko skonila s 2125 vyrobenmi vozidly.

Do roku 1993 byly vechny nmeck Leopardy 2 zdokonaleny na standard 2A4, co z nj dodnes in nejrozenj model Leopardu 2.

Leopard 2A4 na cvien panlsk armdy (2014)

Exportn trhk

Leopard 2 byl spnm exportnm artiklem a byl vyrbn (bu v Nmecku, nebo montovn na mst) i pro nkolik dalch zem. Nejstarm zkaznkem se stalo Nizozemsko. V letech 1981 a 1985 bylo vyrobeno 445 kus Leopard 2 (technicky se rovnaj nmeck variant 2A2), sten v Nmecku a sten v licenci v Nizozemsku. Dalho vznamnho zkaznka pedstavovalo vcarsko, pro kter bylo v roce 1987 postaveno 380 vozidel Leopard 2A4 (35 v Nmecku a 345 v licenci v Thunu). Zajmavost je, e prv z tto vroby budou prvn dodan Leopardy 2A4 pro eskou armdu.

Licenn vroba Leopardu 2 probhala tak v ecku (170) a ve panlsku (219). Jedn se vak o modernj varianty. Celkov poet vyrobench vozidel Leopard 2 se tedy pohybuje kolem 3300 kus. Ostatn zem se rozhodly jednodue nakoupit vozidla Leopard 2A4 z nmeckch zsob, jde o Rakousko, Kanadu, Chile, Dnsko, Finsko, Indonsii, Norsko, vdsko, Polsko, Singapur a Turecko.

Tanky Leopard 2A4 finsk armdy pi cvien v roce 2006

Leopard 3?

Pokusy postavit nco lepho ne tehdy vyrbn varianty Leopard 2 lze vysledovat a do potku 80. let a programu Leopard 3. Program Leopard 3 byl jet soust takzvanho Halbgenerationenwechsel, nmeck vojensk koncepce, podle n byly v provozu paraleln dva MBT (jako u M47, M48, Leopard 1 a Leopard 2) a pouze jeden z nich se v pravidelnch intervalech modernizoval.

Program je z vt sti stle tajn a v minulosti o nm bylo publikovno jen mlo informac. Probhal v 80. a 90. letech 20. stolet a obsahoval velk mnostv nvrh na vylepen stvajcch vozidel Leopard 2. Nkter z nich byly radikln odlin, vechny vak nakonec neusply, protoe nepinesly vrazn vylepen oproti tanku Leopard 2 a jejich realizace by trvala pli dlouho.

Kdy se blil konec 80. let, panoval v Nmecku veobecn konsenzus, e z ve uvedench dvod je lep modernizovat stvajc konstrukci tanku Leopard 2 ne navrhovat zcela nov vozidlo. V dsledku toho byla cel koncepce Halbgenerationenwechsel zruena a bylo rozhodnuto, e pro nmeck ely bude v budoucnu pouvn pouze jeden typ hlavnho bojovho tanku, Leopard 2.

Za elem zven bojovch schopnost vozidla byl vytvoen program nazvan KWS (Kampfwertsteigerung zlepen bojov hodnoty). Program KWS a dal verze tanku Leopard 2 pinese druh a zrove zvren st lnku, kter vyjde v ter 9. srpna 2022.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts