Nov protektortn vlda byla poslun koleko okupanho apartu

0
275

Zhruba v prosinci 1941 se vak situace zmnila. Dvodem bylo zejm upesnn Heydrichovch pedstav o postupn germanizaci protektortu, kter pilo na adu po zahjen konenho een idovsk otzky na eskm zem.

Svj vliv na to mly pravdpodobn i mezinrodn udlosti. Potkem prosince zatoili Japonci na Pearl Harbor a Spojen stty vstoupily do vlky. V reakci na to deklarovala dne 16. prosince 1941 eskoslovensk exilov vlda v Londn, e se nachz ve vlenm stavu s Nmeckem, Maarskem a jejich spojenci, a to zptn od zahjen akc smujcch proti zemn integrit eskoslovenskho sttu.

tok na Pearl Harbor, 7. prosince 1941

Nacist proto potebovali v Praze eskou vldu, kter by jmnem nroda mohla v budoucnu podobn aktivity exilu rozhoen odsoudit. K tomu pak tak skuten dolo v souvislosti s atenttem.

Distanc od okupant

Vldou tzv. Protektortu echy a Morava se po jeho vyhlen 16. bezna 1939 stala dosavadn eskoslovensk stedn vlda. (Po vyhlen autonomie Slovenska a Podkarpatsk Rusi a pijet pslunho stavnho zkona dne 22. listopadu 1938 se eskoslovensko stalo spolkovm sttem. Zemsk vldy v echch a v Zemi moravsko-slezsk vak nebyly ustanoveny a jejich pravomoci vykonvala v podstat stedn vlda.) Dolo k drobnm personlnm zmnm. Jednalo se vak jen o pechodn een.

Dne 27. dubna 1939 byla proto jmenovna vlda nov. Jejm pedsedou se stal generl Alois Eli, legion a vlastenec, kter a do svho zaten podporoval odboj a sm se jej aktivn astnil. Za kolaboranty nen mon oznait ani vtinu dalch tehdejch protektortnch ministr, aspo ne v tomto obdob.

Alois Eli, pedseda protektortn vldy v letech 193941

Vichni patili k politickm elitm prvn i druh republiky nebo se jednalo o odbornky. Nejmn pt z nich bylo ped okupac leny zednskch l, za co si okamit vyslouili nenvist eskch faisticko-nacistickch seskupen. Ta oekvala, e okupanti nebudou spolupracovat se zkorumpovanmi politiky a moc v protektort pedaj prv extrmn pravici.

K odboji mli blzko i dal protektortn ministi. Jednou z nejvtch blam okupan moci se v lednu 1940 stal tk ministra zemdlstv Ladislava Feierabenda, kter se o nkolik msc pozdji stal lenem eskoslovensk exilov vldy v Londn. Mnoz dal lenov protektortn vldy pedpokldali brzk zatek vlky a vtzstv Spojenc a svoje vldn angam povaovali za vlasteneck kol, kter jim umon na minimum snit negativn dsledky krtkodob nacistick okupace.

Ladislav Feierabend, ministr zemdlstv, kter se pozdji stal lenem eskoslovensk exilov vldy v Londn

Nmci ji od lta 1939 mli o odbojov innosti generla Elie adu dkaz, z taktickch dvod vak proti nmu doasn nezashli. Po porce Polska a pedevm Francie vak bylo zejm, e vlka bude mnohem del, ne se pvodn pedpokldalo.

Pestoe se o Eliov vld nkdy trochu pateticky hovo jako o vld hrdho mlen, byla s postupem doby nucena k ad stupk nacistick okupan moci. Mnohm z nich vak dokzala aspo doasn vzdorovat nebo jejich dopad sten mrnit.

Nov vlda

Nco takovho samozejm okupanti nemohli potebovat. Ve chvli, kdy ji nebylo nutn hrt hru na autonomii protektortu, se proto jednm z prvnch Heydrichovch kol stalo vytvoit vldu, kter bude pouze poslunm pevodovm kolekem v uplatovn nacistick okupan politiky v eskch zemch. A nejen to jmenovn tto nov vldy dne 19. ledna 1942 se mlo stt tak prvnm krokem sprvn reformy, kter zahj proces postupn germanizace eskch zem.

Atent

Ji v prosinci 1941 bylo rozhodnuto, e lenem vldy se stane Walter Bertsch, sk Nmec (pochzejc navc z zem Altreichu) a vysok dstojnk veobecnch SS, zastvajc do t doby msto vedoucho skupiny pro hospodstv pi adu skho protektora.

len protektortn vldy, ministr hospodstv a prce Walter Bertsch.

Pro nj bylo nov vytvoeno ministerstvo hospodstv a prce, nahrazujc dosavadn ministerstvo prce, obchodu a ivnost, do jeho kompetence byla pevedena ada agend spadajcch dosud pod ministerstva prce, financ a sociln a zdravotn sprvy.

Tm okupanti zskali napklad plnou kontrolu nad protektortn mnou a pennictvm, kter ve druh polovin vlky vedla k vrazn hospodsk exploataci eskch zem a tm plnmu znehodnocen protektortn koruny. Zrove nezakryt ukzali, e cena, kterou pro n esk zem maj, spov pedevm v jejich hospodskm potencilu.

Emanuel Moravec, ministr kolstv a lidov osvty protektortn vldy

Druhou vraznou osobnost nov protektortn vldy se ml stt Emanuel Moravec. Jeho jmno je dodnes symbolem nrodn zrady a nen teba jej dlouze pedstavovat. Rusk legion, mezi vlkami aktivn dstojnk eskoslovensk armdy, spojen s kruhem okolo Hradu, dsledn odprce mnichovsk kapitulace a zastnce i osamocen vlky s Nmeckem, kter po 15. beznu 1939 obrtil o sto osmdest stup a stal se nejhorlivjm zastncem spoluprce s okupanty.

Sv nzory mohl zatm it jen v protektortnch sdlovacch prostedcch. Nyn vak dostal skuten dleit posln. Jako ministr kolstv a nrodn osvty ml pivst eskou mlde do e. Jeho prvnm kolem proto byla realizace Heydrichova zmru na vybudovn jednotn dtsk a mldenick organizace, kter pozdji vstoupila do djin jako Kuratorium pro vchovu mldee v echch a na Morav.

Jmenovn Moravce ministrem se vak tak stalo patnou zprvou pro eskou krajn pravici, reprezentovanou pedevm eskm nrodn-socialistickm tborem Vlajkou a jejm vdcem Janem Rysem-Rozsvaem.

Jan Rys-Rozsva, hlavn pedstavitel eskho nrodn-socialistickho tbora Vlajky

Po odstaven ministra Jiho Havelky v dubnu 1941 se Emanuel Moravec stal terem slo 1 pro pomlouvanou kampa vlajkaskho tisku. Vlajkai velmi siln vili tomu, e pouze oni jsou oprvnni bojovat za prosazovn nacistickch idej. Moravec byl pro n arrivista a nechpali, pro, vzhledem k jeho minulosti, na nj okupanti vsadili.

Na jae 1942, kdy toky proti Moravcovi neustvaly, dolo na jeho nvrh ze strany nacist dokonce k doasnmu zastaven veejn innosti Vlajky. To byla tak jej labut pse. Na podzim roku 1942 bylo nkolik stovek pednch vlajka nasazeno na prce do Nmecka bez monosti nvratu do protektortu a v prosinci byl Rys-Rozsva spolu s nkolika nejblimi spolupracovnky posln do koncentranho tbora, kde pak zstal a do konce vlky.

Loutkov orgn

Dalmi novmi tvemi ve vld se stali ministr vnitra Richard Bienert, bval astnk protirakouskho domcho odboje z let prvn svtov vlky a v letech prvn republiky vysok policejn ednk, kter rezort pevzal po (pro Heydricha nepijatelnm) generlu Josefu Jekovi, a ministr zemdlstv Adolf Hrub, pedvlen poslanec agrrn strany. Ten pevzal svj rezort po eskm aristokratovi, hrabti Mikuli z Bubna-Litic. Jejich nominace byla chpna jako stupek prezidentu Hchovi.

V dalch tech ministerstvech ke zmnm nedolo. Ministrem financ zstal Josef Kalfus a ministrem dopravy Jindich Kamenick, oba povaovan za v podstat nepolitick odbornky. Pedsedou vldy se stal Jaroslav Krej, ped vlkou profesor stavnho prva Masarykovy univerzity v Brn. V pedchoz vld zastval post ministra spravedlnosti a zen tohoto rezortu si ponechal i ve vld, kter ml pedsedat.

Jaroslav Krej, ped vlkou profesor stavnho prva Masarykovy univerzity v Brn

Poet ministerstev klesl z deseti na sedm. Jak ji bylo zmnno, vlda nemla dle psobit jako kolektivn orgn, co vedlo k vrazn redukci adu pedsednictva. Na Heydrichv pkaz se ministi mohli navzjem schzet pouze k odbornm konzultacm, pi nich mezi sebou museli hovoit kvli Walteru Bertschovi nmecky. Zmr vytvoit skuten loutkov orgn byl spn realizovn.

lnek je pevzat z webu Vojenskho historickho stavu a byl redakn upraven.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno