Ocelov lavina na spadnut. Jak by probhala rusk mobilizace

Jak se rusk mobilizace odliuje od t sovtsk, jak by probhala a mohla by rusk armd na Ukrajin skuten vytrhnout trn z paty?

Mobilizace v Sovtskm svazu

V sovtskch asech existovaly vojensk instituce pouze pro dobu mru, kter byly ureny k likvidaci bhem vlenho konfliktu. Ty doplovaly jednotky, kter fungovaly jak v mru, tak za vlky a do tetice vlen utven svazky.

Mrov jednotky mly rzn stupe bojov pohotovosti, a pedevm jasn urenou dobu dosaen mobilizan pohotovosti. Jinak tomu bylo u jednotek v zahrani, kter byly zpravidla na plnch stavech, vysok pipravenosti a mohly bt prakticky okamit nasazeny. Na zem SSSR se naopak potalo s veobecnou mobilizac. Jednotky vojenskch okruh dislokovanch v zpadn a jihozpadn sti SSSR ve vtin ppad potebovaly pouze jeden nebo dva dny k dosaen mobilizan pipravenosti, vojensk okruhy ve stedn a vchodn sti SSSR se skldaly z jednotek s mnohem ni mobilizan pohotovost a potebovaly k jejmu dosaen nkolik dn.

Rozdly byly i v typech jednotek, v okamit pohotovosti byly raketov a radiotechnick jednotky protivzdun obrany, sthac letectvo, przkumn, speciln a diverzn jednotky a vybran vlen lod. Zajmavost je, e vzhledem k velkm vzdlenostem pobytu vojk z povoln od msta nasazen (danm znanou rozlohou zem) byl psn regulovn podl vojk na dovolen a propustkch. Zatmco tak vojci z povoln obvykle bydleli ve vojenskch bytech pobl jednotek a v ppad nouze se mohli vrtit do kasren, vojci zkladn sluby potebovali na nvrat asto nkolik dn.

Problmy rusk armdy po rozpadu SSSR

V prvnch letech existence Ruska byly dva hlavn problmy s udrenm bojeschopnch ozbrojench sil. Prvnm byly obrovsk finann problmy a druh problm pedstavovali sami vojci. Zatmco v sovtskch dobch toti vtina vojk z povoln byli Rusov, tak branci pochzeli ze vech svazovch republik a v nov situaci nebyl dostatek prostedk k proveden odvod v dostatenm potu.

Velk st ruskch vojenskch jednotek byla proto v 90. letech bu rozputna, nebo petvoena na rzn typy zkladen uloen techniky. Podobn proces koneckonc potkal vechny armdy bval Varavsk smlouvy, tu nai nevyjmaje. V t dob ly v Rusku vechny vojensk prostedky na drbu jednotek, kter fungovaly v dob mru. Postupem asu vojensk vybaven, kter nebylo pouvno a dn udrovno, degradovalo a strlo. Zkladny, kter mly bt mobilizanmi msty pro brigdy a pluky, se stle vce podobaly pouhm skladitm, kde se vojensk technika uchovvala pouze jako rezerva pro stvajc jednotky nebo pro doplnn bojovch ztrt.

Rusk tanky T-72B3

Problmy vyvstaly v loklnch konfliktech, kterch se Rusko v 90. letech astnilo, kdy nasazen jednotky vdy postupn ztratily bojeschopnost. Stle poetn rusk armda se stle vce stvala kolosem na hlinnch nohou. Vudyptomn byla zrove ob korupce.

S konsolidac rusk ekonomiky a financ a se zmnou zahranin politiky na ofenzivnj zaala v prvnch letech 21. stolet postupn reorganizace armdy. V rmci reformy pedchozho ruskho ministra obrany Serukova pela armda z divizn na brigdn strukturu. Zpadn a jin vojensk okruh byl na mrov pomry pomrn dobe rozvinut, stedn a vchodn vojensk okruh na tom vak byl tradin mnohem he.

Po roce 2010 se v Rusku potalo s mobilizac v dob vlky mimo jin s osmncti mechanizovanmi a jednou tankovou brigdou a dle jednadvaceti dlosteleckmi, enijnmi a spojovacmi brigdami. Pozemn sly se tak vrazn odliovaly od nmonictva a letectva, kter byly i v mru prakticky na vlench stavech. Obrovsk mnostv ruskch tank, bojovch vozidel pchoty, obrnnch transportr, dlostelectva a dal vojensk techniky toti umonilo pozemnm silm vytvoit destky novch brigd.

ojguova mobilizan doktrna

V roce 2012 ministr obrany ojgu zastavil reformy svho pedchdce a v poslednch letech je prakticky zvrtil. Rusk pozemn sly se systematicky vracej od brigdn struktury k divizn, dvody mohou bt operan (otestovan v polnch cviench), ale tak prv mobilizan. Je snaz doplnit mrovou divizi na rmcovch stavech na vlen poty ne vytvet od nuly dal samostatn vlen brigdy. Zrove se ve vtch jednotkch lpe proms dobe vycvien profesionln vojci se zlonky, odvedenmi v rmci mobilizace. Jednotky tak maj zhruba stejnou bojovou rove a lpe se d pedpokldat, jak si na bojiti povedou.

Na rznch rovnch velen byly v rmci pokyn novho ministra vytvoeny nov typy mobilizanch stedisek. Podlhaj jim jak velitelstv armdy a nmonictva, tak ve vtm potu i jednotliv druhy vojsk na lokln rovni. Nov mobilizan stediska zahrnuj tak adu reformovanch zkladen a stedisek materilnho a technickho zabezpeen. Jednotky provdjc mobilizaci a jednotky skladujc vojenskou techniku tak tvo spolen zklad modernho ruskho mobilizanho systmu.

Sledovat a analyzovat rusk mobilizan systm je nesmrn obtn, ale zrove je to nezbytn pro sprvn posouzen schopnosti Ruska vst ppadn vojensk operace v dob vlky. Je pitom nutn pipustit, e po vech zmnch a reformch je dnes Rusko pipraveno na rozshlou mobilizaci lpe ne dve.

Krom jednotek, kter poskytuj mobilizan zzem nov vytvenm taktickm svazm a divizm, disponuj rusk ozbrojen sly celm systmem stedisek materiln-technickho zabezpeen, zbrojnic, sklad, tankovch zlonch zkladen, zlonch zkladen automobilov techniky a mnoha dalch podobnch jednotek. Jejich hlavnm kolem je skladovat zsoby materilu, raket, munice a dalho vojenskho vybaven pro systm doplovn mrovch jednotek a jednotek formovanch pro vlen stav.

Rusk armda tak navazuje na zkuenosti t sovtsk. A akoli je Rusko potem obyvatel proti Sovtskmu svazu polovin, stle plat, e skuten sla rusk armdy netkv ani tak v jej okamit bojov sle, ale ve schopnosti mobilizac vytvoit masivn tzv. druh sled, kter vznamn zmn situaci na bojiti.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts