Princezna vt ne Drobna pila do patn doby. Postraili ji i atomem

0
62

V mezivlenm obdob vznikaly ob ltajc luny, s nimi se potalo pro transatlantickou leteckou dopravu cestujcch. Tu sice zahjila potkem tictch let nmeck vzducholo Graf Zeppelin (mezi Nmeckem a Brazli), ale letadla t잚 vzduchu nabzela oproti vzducholodm nkter vhody, napklad mnohem vy cestovn rychlost (piem s probhajcm technickm rozvojem se ty nky mezi cestovnmi rychlostmi letoun a vzducholod rozevraly).

V prvnch etapch dlkov leteck dopravy nad moskou hladinou stroji t잚mi vzduchu pedstavovaly ltajc luny nejvhodnj een. Letadla startujc z pozemnch leti by jim za tehdejho stavu techniky nemohla konkurovat.

Jednm dvodem bylo, e velk a tk letadlo potebuje dlouhou vzletovou a pistvac drhu. A to pedstavovalo ve tictch letech docela problm, protoe takov letit prakticky k dispozici ani nebyla. Naopak mosk hladina nabz plochu, jakou si dokete pt.

A druh dvod souvisel s bezpenost. Letadla nebyla obecn jet tak spolehliv a nouzov pistn ltajcho lunu nkde na moi poskytovalo nesrovnateln vy anci, e to nakonec vechno dobe dopadne a cestujc se dokaj zchrany. Naopak nouzov pistn klasickho pozemnho letounu na vodn hladin je vyloen problematickou zleitost, ale i kdy letoun na hladin zstane v konzistentnm stavu, tak tam zpravidla moc dlouho nevydr a stejn zam ke dnu.

S prvnm obm ltajcm lunem navrhovanm pro transatlantickou dopravu pili v roce 1929 Nmci. Dornier Do X, ve sv dob nejt잚 a nejvt letoun na svt, se vak pro tuto roli ukzal prakticky jako nepouiteln. Vc informac o dvanctimotorovm obru podv fotolnek: Ob Do X pi slavn cest mlem shoel. A ustl i dal nehodu.

Dornier Do X

Boeing 314 Clipper

Pravideln transatlantick leteck doprava mezi Spojenmi stty a Evropou a stroji t잚mi vzduchu zaala a v roce 1939. Podailo se to leteck spolenosti Pan American Airways pomoc tehdy modern eench ltajcch lun Boeing 314 Clipper, podrobnji o tom vypovd lnek: Boeing 314 spn zatoil na Atlantik a Churchill si ho oblbil.

Nejen Spolenost PAA zaala pouvat ji dv ltajc luny men ne ob. PAA je provozovala napklad na linkch karibskch (pozdji natahovanch a do Jin Ameriky) a od druh poloviny 30. let i na linkch tichomoskch, ale tam vude nebyl problm mt dlouh linky s potebnmi mezipistnmi na doplnn paliva. Tyto men ltajc luny ns vak v tuto chvli nezajmaj. Pro jednoduchost si definujme ohranien oboru zjmu zdola, kam posadme zmnnho severoatlantickho premianta Boeing 314 s maximln vzletovou hmotnost 38 tun (u Do X pesahoval tento parametr 50 tun).

Vt hnzdo obch ltajcch lun pro transatlantickou dopravu cestujcch se tak zaalo probouzet ve Francii. U v lednu 1935 poprv vzltl estimotorov Latcoère Lat 521, ale ne se stihl pipravit na svj primrn kol, vypukla druh svtov vlka a nic z toho nebylo. Zde si tak musme uvdomit jinou situaci Francie a Spojench stt, kter si octly ve vlce a v prosinci 1941, a tak jejich transatlantick doprava mohla v redukovan form fungovat i po z 1939, protoe stailo ukonit linku v neutrln destinaci (Lisabon).

Jestlie tedy nmeck tok pedstavoval stopku pro zamlen transatlantick lety Lat 521, v pln palb se to dotklo trojice o poznn modernjch francouzskch stroj Latcoère 631, Potez-CAMS 161 a SNCASE SE.200. Vechny tyto estimotorov stroje byly dokoneny a v roce 1942, a u to bylo v okupovan sti nebo ve Francii Vichistick (kam se stejn v listopadu 1942 Nmci nahrnuli). Nco z toho si Nmci vyzkoueli, ale projekty leely a do konce vlky vcemn ladem. Po vlce se na nich prce opt obnovily, ale v doprav se pouval jen typ Lat 631, a to navc nijak rozshle a jen do Afriky.

Lat 631

SNCASE SE.200

A kdy jsme se dostali do povlenho obdob, tak to u i zvonil zvonec konci velkch ltajcch lun v komern leteck doprav. Vlen a brzk povlen lta pinesla nebval rozvoj v konstrukci letadel a jejich motor, stejn tak se zaala stavt letit s dlouhmi vzletovmi a pistvacmi drhami. Piel tedy as vtrhnout do transocensk leteck dopravy se stroji pozemnmi, kterm se nemohou ltajc luny rovnat letovmi vkony a provoznmi nklady. Karta se tedy obrtila, pvodn vhody ltajcch lun byly ty tam a naopak ve he zstvaly jejich nevhody.

Pesto jet v t dob vznikl ve Velk Britnii ob ltajc lun Saunders-Roe SR.45 Princess. Dohodneme se, e vt a t잚 ltajc lun svt ve vzduchu nevidl, protoe americk Hughes H-4 Hercules, kter si jednou popoltl, piem doshl vky asi dvaceti metr, zkrtka potat nebudeme. Navc H-4 se stavl jako vojensk transportn, take me bt rd, e jsme si ho tady vbec pipomnli. Mnoz zde zajist podotknou, e ani princezna SR.45 nebyla dn slva, co je sice pravda, ale nco naltala, a to se j upt ned.

Saunders-Roe SR.45 Princess

Princezna, kter pila do patn doby

Na studijnch projektech novho velkho ltajcho lunu pro dopravu cestujcch zaala firma Saunders-Roe pracovat ji bhem vlky. V roce 1946 u n britsk ministerstvo zsobovn (Ministry of Supply) objednalo vvoj a stavbu t prototyp stroje, kter dostal oznaen SR.45 a jmno Princess. Ministerstvo zsobovn s tmito letouny potalo pro leteckou spolenost BOAC (British Overseas Airways Corporation) na linky do Spojench stt a pro leteckou spolenost BSAA (British South American Airways) na linky do Stedn a Jin Ameriky.

Byl zde ovem mal zdrhel ministert ednci svj neotel npad s dotenmi leteckmi spolenostmi vbec nekonzultovali. A ne se podailo vbec dostat letoun do vzduchu, co se stalo a v roce 1952, u dvno ztratila spolenost BOAC zjem o jakkoliv ltajc luny. A jak na tom byla spolenost BSAA? Ta se mezitm stala diviz BOAC, take tu u tak eit nemusme. Ale Saunders-Roe SR.45 Princess kvli tomu neopustme. Alternativn vyuit se pro nj mohlo nalzt v roli vojensk dopravn/transportn, by ani k tomu nakonec nedolo, pravdpodobn na zklad zkuenost posbranch bhem testovn prvnho prototypu.

Leteck vrobce Saunders-Roe je v oboru ltajcch lun znm, pinesl celou adu typ tchto letadel. Dokonce jeden exempl relativn malho jednomotorovho stroje Saro Cloud pouvaly i pedvlen eskoslovensk sttn aerolinie na sv lince Jadransk expres.

Ob SR.45 ml navzat pedevm na spchy tymotorovho pedvlenho typu jinho vrobce Short Empie. Asi tymi destkami tchto letadel obhospodaovala spolenost Imperial Airways linky rozprosten do rznch zkout britskho impria. Empire nepat vyloen mezi obry, rozpt kdla m 34,8 metru a vzletovou hmotnost 19,7 tuny, respektive 24 tun u pozdjho proveden. Tak Short se jet po vlce njak as ltajcmi luny zabval. Ob firmy, Saunders-Roe a Short, dokonce za vlky na studijnch projektech velkch dopravnch ltajcch lun spolupracovaly.

Saunders-Roe SR.45 Princess ml zvldnout bez mezipistn linku Southampton New York se 105 cestujcmi a 10 leny osdky a asi s osmi tunami nkladu v zavazadlovm prostoru. Od toho se odvjela i hmotnost a velikost stroje, kter k tomu musel pobrat dostatek paliva. Posute sami, rozpt 69,9 metru, dlka 45,11 metru a maximln vzletov hmotnost 156,5 tuny. Palivov ndre mly celkovou kapacitu 63 645 litr.

Saunders-Roe SR.45 Princess

Motorov instalace se skldala z deseti turbovrtulovch motor typov ady Bristol Proteus, a to ve speciln prav prv pro tuto aplikaci. V podstat se jednalo o est motorovch skupin. tyi vnitn se skldaly vdy z dvojice motor tvocch sestavu Coupled-Proteus 610, kdy motory pohnly protibn tylist vrtule. Vnj motory (tj. ty nejbli koncm kdla) u byly v jednoduch instalaci, ale zase mly monost reverznho chodu pro usnadnn zen letadla pi pojdn po vodn hladin.

Prvn prototyp dostal imatrikulaci G-ALUN a poprv vzltl 22 srpna 1952. Brzy vak vypluly na povrch problmy s novmi turbovrtulovmi motory Bristol Proteus, pesnji tedy v proveden pipravovanm speciln pro SR.45. Kvli tomu se nedolo toho roku k plnovan ukzce na leteckm dnu ve Farnborough, kam se vypravil a o rok pozdji. A prv i motory mly na svdom prodraovn ji tak drah legrace.

S prototypem G-ALUN se vykonalo celkem 46 zkuebnch let, co obnelo 100 letovch hodin. Potom se nechtn stroj pidal k dvojici svch mladch sourozenc, tak se z nho stala konzerva.

Vechny ti prototypy byly nakonec jako nechtn zakonzervovny. Nevdlo se, co s nimi lepho udlat, a vyhodit (poslat do rotu) je nikdo po takovm vynaloenm sil a obrovsk hromad proinvestovanch liber terlink nikdo nechtl. ekalo se, zda teba nkdo pozdji neprojev o takov stroje zjem a potom by se opt zprovoznily, respektive druh a tet kus by se zprovoznily poprv.

Nkolik npadnk se dokonce v prbhu asu objevilo. Npady mli mnohdy divok, ale z dnho nikdy nic kloudnho nevzelo. A pestoe byly stroje zakonzervovny, zub asu je stejn dobhl.

Mezi plny z ranku reaktivace uveme napklad monost na konverzi na leteck nosie st nosnch Saturn V pro NASA. To bylo v roce 1964, a kdy se pitom odhalovaly zabalen SR.45, zjistilo se, e jejich konstrukce je u fatln pokozena koroz. A mnohem divoej americk pln byl na stole u v roce 1958, kdy se uvaovalo o vyuit SR.45 pro stavbu experimentlnch letoun s jadernm pohonem.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno