Projekt Open Skies. Jak ei ltali fotografovat vojensk tajemstv

0
56

Ve svtle souasnch udlost na Ukrajin se projekt Open Skies jev jako zjeven z pln jinho svta. Mylenka o dvemezi svtovmi mocnostmi, iven monost se na vlastn oi pesvdit o skutenostech deklarovanch protistranou, vznikla u v roce 1955. Americk prezident Dwight Eisenhower tehdy nabdl Sovtm vzjemnou leteckou kontrolu a vmnu fotodokumentace vojenskch zazen. Sovti odmtli. Podle nkterch zdroj to bylo proto, e se u o americkch zkladnch nepotebovali dozvdt nic novho.

Projekt navzjem otevenho nebe se zpt vrtil na jednac stl a na konci studen vlky. Prezident George Bush st. v roce 1989 opril dvnou Eisenhowerovu mylenku, kter se na popud kanadskho premira Briana Mulroneye rozila z USA a bvalho Sovtskho svazu obecn na stty NATO a Varavsk smlouvy. Smlouvu o otevenm nebi (Open Skies)se podailo podepsat 24. bezna 1992. V innost ovem vstoupila a po dlouhch jednnch a 1. ledna 2002.

Nedaleko Pardubic se potkvm s panem tpnem Rukou, (major v. v.), kter v samm potku dostal projekt Open Skies v letectvu AR na starost. Pan Ruka psobil nejprve ve funkci inspektora dopravnho letectva 3. taktickho sboru a pozdji se stal inspektorem vojenskho dopravnho letectva AR

Logo letky Fotolet

Kdy se v polovin 90. let rozhodlo, e esk republika bude jednm se signat Open Skies (dle jen O. S., pozn. red.), bylo zejm, e se tohoto kolu mus ujmout nkdo z Fotoletu letky 36. smenho dopravnho pluku AR. Tito letci mli bohat zkuenosti s fotografickmi pracemi z palub letadel, kdy v 80. letech pomoc specilnch kamer monitorovali kupkladu kvalitu vody v pehradch nebo napaden les kdci.

Jak letoun pichz v vahu?

U Fotoletu byl letoun An-30. Mli jsme tak L-410 FG, ale byly mal kapacitou. V tom letadle (pouvanho k O.S., pozn. red.) muselo lett plno pozorovatel, diplomat a pilot z jejich strany a nae posdka. Dohromady to je v prmru 15 lid, kdeto L-410 uvezla ve fotografick verzi maximln est lid, vysvtluje pilot Ruka.

Fotogrammetrick specil An-30

Soust dohod Open Skies bylo, e na palub letounu, kter bude fotografovat n zem, musej bt zstupci obou stran, tedy armdn pedstavitel, diplomat, i jin specialist

Osdku letounu tvoilo est lid: dva piloti, navigtor, radista, palubn technik a opertor kamery. Dle pozemn obsluhu letounu zajiovalo pt technik s certifikac, tedy odbornk, kte byli oprvnni dan zazen rozebrat k ppadn kontrole a opt sloit a podepsat k letu. Letu O. S. se astnil i hlavn letov pedstavitel plus jeho doprovod, a tak protistrana, kter kontrolovala osdku, trasy, vky, snmkovn apod.

Ing. tpn RUKA (1960)

Pilot mjr. v. v.

Po gymnziu vumperku, kde ltal vaeroklubu, nastoupil do Koic na VVL a stal se dopravnm pilotem. Nastoupil kdopravnmu pluku do Monova, ale za dva roky byl pevelen kFotoletu do Hradce Krlov. Tam zastval funkce od KL (kap. letounu), VR (velitel roje) a po IBL (inspektor bezpenosti letu) a okusil krsy leteckho snmkovn.

Od roku 1993 nastoupil na Velitelstv leteck armdy do Hradce Krlov. Bhem psoben na velitelstv absolvoval kurzy v Institutu bezpenosti letu vPai. Po zruen velitelstv vHradci Krlov (1997) odeel na Velitelstv letectva AR do Star Boleslavi, kde vroce 2003 odeel do civilu a od roku 2004 ltal u Centra leteckho vcviku vPardubicch, kde cviil nov piloty pro zkladnu Praha-Kbely. Vroce 2018 ukonil leteckou kariru a odeel do dchodu.

Pilotoval letadla od vtro, trenr, L-29, L-410, An-26, An-30, An-70 (jedin vNATO) a neoficiln mnoh dal.

Na An-30 jsem ml vechny kvalifikace, byl jsem na n inspektorem, tak jsem byl uren velitelem generlem Klmou, e to (Open Skies v rmci letectva AR, pozn. red.) budu mt na starost a zodpovdat za to.. Jinak problematiku O. S. eil KO MO Praha (ad pro kontrolu odzbrojen ministerstva obrany), se kterm byla tsn spoluprce a tak z jejich ad byl vdy vedouc mise.

Samozejm lze namtnout, k emu bylo dobr fotografovn ternu z letadla, kdy v t dob ji byly k dispozici satelity, schopn doshnout mnohdy i lepch vsledk. Dvod je hned nkolik. Ne kad len O. S. disponoval a disponuje satelitn technikou. Dle v t dob nebylo pokryt satelit na orbit zdaleka tak hust jako dnes a navst satelit nad msto zjmu mohlo trvat pli dlouho. Pokud bychom zstali ist v rovin fotografickho snmku a pominuly technologie schopn vidt ve tm a pes mraky, do jist mry lo i o aspekt poas a mrakov clony, pod kterou se letadlo me dostat.

esk a nmeck tm OS v nmeckm Bonnu

Co vak hrlo mon nejdleitj roli, byla symbolika, budovn vzjemn dvry. Zskan materily jednm lenem O. S. mohl jen za cenu namnoen zskat jakkoli jin len. Kad si mohl v krtk asov lht vydat kopii nafocench prostor nad jakmkoliv zemm jinho sttu signat O. S., tedy i nad zakzanou znou vojenskho prostoru, jadernou elektrrnou, vojenskm letitm apod. Jak uvd Organizace pro bezpenost a spoluprci v Evrop el Open Skies nen poskytnut podklad pro omezen existujcho zbrojnho arzenlu ani omezit vojensk aktivity lenskch stran. Jde jednodue o podporu vt otevenosti a transparentnosti jejich vojenskch aktivit.

Zkuebn obdob

Jak ovem takovou vc uvst do praxe? Systm je dodnes takov, e rozhoduje rozloha danho lenskho sttu. V uritm zjednoduen se d ct, e kad len m pidlenou kvtu, tedy poet let, kter mus ron povolit nad svm zemm a stejn poet pak me uskutenit nad zemm jinho sttu. V ppad esk republiky to jsou tyi lety nad nam teritoriem a tyi lety naeho pozorovn mimo R. V ppad Spojench sttu, resp. Ruska, to bylo 42 let za rok.

Rusko provedlo svj prvn ostr pozorovac let v srpnu 2002 a Spojen stty v prosinci 2002. V roce 2008 ml projekt O. S. na kont u 500 let a mezi lety 2002 a 2019 u hovome o 1500 kontrolnch peletech. Ale to bychom hodn pedbhali. Zatm jsme ve zkuebnm obdob na konci minulho tiscilet, kdy se veker pravidla teprve nastavuj.

Pan Ruka ml ped sebou obdob, kdy bylo poteba sladit celou adu vc, a to jak z pohledu techniky, tak z pohledu personlu. Kad len posdky musel bt jednou ron tzv. notifikovn. Seznam musely schvlit protistrany a pokud by nkdo vypadl, nemohl bt nahrazen nikm bez tto notifikace.

Osdka eskho letounu An-30 projektu Open Skies na zkladn RAF ve skotskm Leuchars. Mjr. tepn Ruka vlevo.

Zaali jsme dlat cvin lety a clem bylo vzt pozemky z adu pro kontrolu odzbrojen MO a nauit je se dvat z letadla. Mnoz nebyli od letectva a letli poprv. Vezmte je do letadla a eknte, e toto je Praha. Uili se zakreslovat polohy do mapy, poznvat tern, msta, eky. Sledovali opertory, jak jim lape kamera, co se na n vlastn nastavuje, popisuje pln potky na konci roku 1994 a dodv: Udlala se parta asi dvaceti lid, kte mli notifikaci, zaali tomu rozumt a zaali to dlat.

Nesm vidt vc ne 30 30 cm

Letoun An-30 byl jedinm fotografickm specilem svho druhu v eskm letectvu. Speciln leteck fotoapart Carl Zeiss Jena LMK-1000 (jeho hodnota byla v t dob asi 60 milion K, pozn. red.) byl usazen v hydraulickm rmu v podlaze trupu, kter dokzal nejen vyrovnvat turbulence a nklon a pt stup, ale kamera mla i tzv. antismaz, tedy umla vyrovnat dopedn pohyb letounu v okamiku expozice, jak vysvtluje Ruka: Letli jsme teba 100 m/s, fotilo se jednou setinou, tak je to metr za setinu sekundy. Systm tedy hnul s kamerou. Kamera (fotoapart, pozn. red.) se pi expozici prost zabodla do toho msta.

Instalace kamery LMK-1000 v trupu An-30 na pracoviti opertora

Negativ z kamery ml velikost 23 23 cm a to, co se na nm pi letu zaznamenalo, podlhalo velmi psnmu pedchozmu kalibrovn. Kamera, kterou se to snmalo, musela mt deklarovan rozlien. Nesmla mt lep jak 30 centimetr. To bylo z dvod toho, e 30 centimetr sta rozliit tank, auto, letadlo, ale u nen poteba vidt, e hraj ragby se iatm nebo kulatm balonem. Pouvali jsme 90mm objektiv, pro kter byla kalibrovan vka 1850 metr na ternem. Museli jsme lett v, abychom to nevidli detailnji.

Leteck fotoapart LMK-1000 zabudovan v hydraulickm rmu v podlaze trupu letadla.

Vbr ohniskov vzdlenosti objektivu ml pm vliv na vku letu. Kvli mrakm jsme pouvali mal ohnisko. Nebyl problm lett v, mli jsme i objektivy s 300mm ohniskem, ale to byste musel lett teba 4 000 metr vysoko, a to u je pedpoklad, e naskou pod vmi mraky. Kolem 2 000 metr jsme se dreli zpravidla pod hladinou kondenzace.

Leteck fotoapart LMK-1000 zabudovan v hydraulickm rmu v podlaze trupu letadla.

Vka samozejm hraje roli nejen v rozlien fotografie, ale i v zachycen ploe. U 90mm objektivu stoupala zaznamenan rozloha s vkou nsledovn: Ze dvou kilometr je to prostor 5 נ5 km, ale kdy jsme letli na pti kilometrech, tak je to skoro 13 13 kilometr, co u je 169 km² na jednom snmku, vypotv pilot.

Kalibran ter na letiti Pardubice

Uveden vka (tzv. Hmin.) se stanovovala pomoc specilnho kalibranho tere, umstnho na letiti, kter se fotografoval bhem kalibranch let. Po vyvoln snmk se pedepsan maximln rozlien 30 cm zkostliv zkoumalo.

Kalibran ter

Pilotovn pro opravdov machry

Jak vysvtluje tpn Ruka, bylo za letu teba neustle dret vku minimln 1850 metr nad povrchem a koprovat tak tern. Tuto hodnotu jsme nesmli pi zapnut kamee podlett a zrove museli dodrovat trasu, kterou jsme mli z domova naplnovanou a schvlenou pozorovanou stranou. Takov pesnost si vyadovala pesnou pstrojovou pilot.

Kokpit letounu An-30

Vdycky jsme to museli plnovat IFR (let podle pstroj, aby v dan letov hladin dc letovho provozu zabezpeovali rozestupy od ostatnho provozu, pozn. red.). Zvolila se nejbli letov hladina na tom seku. Prost jsme zmili, e sek m 50 km, je tady jeden kopec. Take jsme dali kopec plus 1850 metr, vylo nm teba hladina 90, tak jsme cel sek letli v hladin 90, popisuje bval kapitn specilu An-30.

Mli jsme Control Navigation System, kter ovldal kameru. Mn la do kabiny na obrazovku indikace polohy na trati v jednotkch metr (vpravo vlevo) a kdy jede snmek. Take jsem jet do t doby mohl naklonit letadlo a srovnat. Cvaklo to, hned jsem zase mohl opravit. Ltali jsme s pesnost do dvacet metr. Na vku i smr. To nedokzal vbec nikdo z jinch zem. Italov ltali klidn i kilometr do boku (Italov pro O. S. vyuvali letouny C-130 Herkules, pozn. red.). Vechny parametry letu jsme museli udrovat run. Vdycky jsem pistl pln zpocen. Totln na hadry. Let trval teba tyi hodiny, ale vsledek zleel vdy na vech lenech posdky a jejich profesionalit, dopluje Ruka.

Schma Control Navigation System

Kad zem mla uren letit O. S., v esku to jsou Pardubice. Kdy na tomto letiti pistl letoun O. S., pozorovan strana si zkontrolovala plomby na krytech zznamovch zazen, aby bylo jist, e posdka nic nefotografovala pedem. Nsledoval briefing a schvalovn poadovan trasy. Pozorovan strana mla vdy 24 hodin na ppravu oblast, kter se mly fotografovat. Ve vojenskch prostorech se kupkladu musely zastavit stelby apod.

Pozorovan strana si tak mohla vydat kalibran lety nad kalibranm terem, aby se doloilo max. rozlien snmk. Samotn let probhal za ptomnosti obou stran na palub. Nafotografovan materil se po letu zapeetil a odeslal na zpracovn do fotolaborato na letiti otevenho nebe (u ns Pardubice).

esk letoun An-30 Open Skies na Fairford airshow

Oste sledovan byl i odlet: Pozorovan strana provedla kontrolu zapeetn idel. Vdy nkdo z jejich strany letl s nmi, aby po pistn v Pardubicch mohl stvrdit podpisem, e po pistn byly plomby na svm mst a my bhem letu nesnmkovali. Dalm omezenm let O. S. byla dlka letu, po kterou bylo dan zemi povoleno zaznamenvat. I to se dodnes d kvtami.

Deklarovan vzdlenost pro R byla 800 km od nasazen vchozho bodu trati do koncovho bodu trat. Vchoz bod trat i pracovn vku jsme doshli do pti minut. Pak probhl vlastn pozorovac let. Andula chodila dobe a nikdy nezklamala a poslouchala a do konenho bodu, kdy se vypnuly definitivn kamery.Celch 800 km jste kamery mohli mt teoreticky nonstop putn, vysvtluje pilot. Zrove dodv, e se fotografovaly se jen zjmov prostory, aby se nepltvalo filmy. Je pro srovnn, v ppad Ruska i Spojench stt byla tato vzdlenost 6000 km, co by reprezentovalo destky kilometr naexponovanch film!

Bjen stroj

Za zmnku jist stoj i stroj An-30. Poprv se pedstavil v roce 1974 jako sovtsk fotogrammetrick specil a pilot Ruka o nm hovo pouze v superlativech. An-30 vznikal z An-24 RV. Mla kdlo z An-26 s podvozkem s hydraulikou, motory z An-26, ale trup byl z An-24, s tm, e se dodlala ta vyven kapka vpedu. Zajmavost je tak fakt, e letoun ml celkem ti motory: An-30 m dva turbovrtulov, po 2800 k, a jeden proudov motor v prav gondole. Ten ml tah 880 kN, to je Delfn L-29! Pouval se na stoupn, na krtk drhy a na vysok teploty okolnho vzduchu. Na stoupn to dlalo +2 m/s a ralo 1 000 kg paliva na hodinu.

esk letoun An-30 Open Skies

Nae An-30 pochzela z Bulharska, kde byla zakoupena v jnu 1988 a ped plnnm kol O.S. prola v roce 1994 v kyjevskch zvodech Antonov generln opravou. Bhem druh poloviny 90. let si n letoun pronajmaly pozorovac tmy kupkladu z USA. Spojen stty jinak pro sv lety O. S. pouvaly stroj Boeing OC-135B.

Konec aktivn asti R

sporn opaten v resortu armdy tomu chtly, e se esk tm projektu Open Skies nikdy nedokal ostrch let s vlastnm letounem. Zstalo jen u ncvik. Aktivn ast s letounem v projektu Open Skies skonila pro eskou republiku rokem 2003, kdy byl fotogrammetrick specil An-30 vyazen bez nhrady. Pan Ruka odeel s kontem 9 200 naltanch hodin na armdnch strojch do civilu a ltal v pardubickm Centru leteckho vcviku, kde zauoval nov prstky vldn letky.

Poznal jsem zajmav msta. Na zpad jsem se dostal a nad Tich ocen. Poznal jsem zajmav lidi. Pl bych si, aby ten projekt nemu pomohl, ale nikdy jsem se nedozvdl, co se s vsledkem na prce stalo. Filmy se odevzdaly a nic jsme nevidli. Nikdo nikdy neekl bylo to dobe nebo jste to vyfotili blb, vzpomn.

Letov aktivity esk republiky v rmci Open Skies v letech 1994 a 2003.

esk tm O. S. ltal kupkladu ve Spojench sttech, v Nmecku, Beneluxu, Anglii, Rusku, ale teba v rmci Daytonskch dohod i nad Sarajevem. Phody z tto doby by vystaily na knihu. Zkladn podmnka letu O. S. bylo samozejm dobr poas, co se rozhodn jednou nepovedlo nad Skotskem a Angli. Vyvil to ovem zitek z pistn na letiti Manston na jihovchod Anglie. Manston bylo zlon letit v Evrop pro americk raketoplny. Jeho drha m ku 250 metr. To se nikde nevid.

Znak eskho tmu projektu Open Skies

esk republika je i nadle lenem projektu Open Skies, i kdy ho pln bez vlastnho letounu. Podmnky jsou stejn, ale ei mus ekat, e je do svho letadla vezme jin lensk zem. Meme si ovem vydat snmky, zhotoven jinou zem. Bohuel nejvt hri ji projekt opustili. V listopadu 2020 se z projektu sthly Spojen stty, nsledovan Ruskem v prosinci 2021. V projektu Open Skies nadle zstv 32 stt vetn esk republiky.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno