Protitankový Javelin. Jak se z toho střílí, kdybyste to někdy potřebovali

0
54

Obsluha a střelba z Javelinu je jednoduchá, což výrobce uvádí mezi hlavními přednostmi zbraně. Nicméně jednoduchost je relativní pojem. Obsluha musí systém znát. Zpaměti nahmatat každý ovladač a vědět k čemu přesně slouží, vědět, co ukazují jednotlivé indikátory. Musí vědět, jak jednotlivé části složit, otestovat a uvést do chodu, vědět, co se zahazuje a co se používá opakovaně. Znát bezpečnostní opatření. Jinak je Javelin, ostatně jako každá zbraň, nebezpečnější vlastní obsluze než nepříteli.

Než vyrazíte

Pokud je obsluha dobře vycvičená a sehraná s dalšími na úrovni roty a praporu, dosahuje Javelin vražedné účinnosti a pravděpodobnosti zásahu kolem 94 %, při palbě téměř v celém rozsahu vzdáleností.

Systém má malé demaskující účinky. Palebné stanoviště je možné okamžitě po odpalu opustit, střela se na cíl navede sama. Případně je možné okamžitě po odpálení nabít novou raketnici LTA (Launch Tube Assembly) a přenést palbu na další cíl ještě předtím, než je první zasažen. Vycvičená obsluha musí být schopna provést tři odpaly během 90 sekund (po zchlazení čidla zaměřovače).

Vše začíná tím, že průzkumné jednotky musí zjistit, kde je nepřítel. Podle toho se rozvíjejí protitankové prostředky, včetně systémů Javelin. Pokud je dost času, provádějí se některé úkony ještě před přesunem do palebných pozic.

Výměna BCU

LTA se nabije zdrojovou jednotkou tak, že střelec položí LTA na zem do polohy, aby ploché strany krytek byly dole. Vezme nepoužitou zdrojovou a chladící jednotku BCU (Battery Coolant Unit), odstraní zástrčku, která chrání vnitřní nádobku s plynem, a na stavovém indikátoru zkontroluje stav baterie (černý bod signalizuje vybití). Pokud je v pořádku, nasadí ho na vodící kolejničky (na levé straně LTA) a posune dopředu tak, aby došlo k propojení pinů baterie, hrdla nádobky a BCU byla zajištěna západkou.

Hlavní vypínač CLU

Dioptrická korekce okuláru

Vložení baterie do CLU

Do řídící jednotky CLU (Command Launch Unit) vloží napájecí baterii BA-5590/U. Pro vložení baterie je CLU nutné položit na zem rukojetěmi vzhůru a odklopit kryt pouzdra baterie, které je na spodní straně CLU. Střelec spojí CLU s raketnicí LTA, otočením hlavního vypínače provede test BIT (Build In Test) a nastaví si dioptrickou korekci okuláru. Potom CLU odpojí, odloží do přepravního pouzdra a může vyrazit.

Upevnění LTA k batohu

Přenášení na dlouhou vzdálenost

Javelin se přenáší třemi způsoby. Při přesunech na dlouhé vzdálenosti, v podmínkách, kdy se nepředpokládá kontakt s protivníkem, se LTA přenáší připevněná vodorovně k nosným popruhům batohu na jeho horní straně. Důležité je upevnit raketnici tak, aby se pohodlně nesla a nemohlo dojít k poškození BCU nebo konektorů CLU. Při pochodu je potřeba počítat s tím, že takto nesený Javelin omezuje pohyblivost hlavně v zalesněném terénu.

Přenášení na krátkou vzdálenost

Při přesunech na kratší vzdálenosti, za podmínek, kdy se očekává kontakt s nepřítelem, ale ne bezprostředně, se LTA přenáší zavěšená na rameni, na nosném popruhu, a to buď vodorovně nebo svisle. Přední konec musí směřovat dopředu nebo k zemi. CLU se v obou případech nosí v transportním pouzdře.

Taktické přenášení

Poslední případ je taktické nošení, které se používá při přesunech do palebných pozic nebo mezi nimi v kontaktu s nepřítelem. V tomto případě se Javelin přenáší na pravém rameni už s nasazenou řídící CLU. Při přenášení je dobré CLU vytočit dolů, aby střelec lépe viděl. Je potřeba si uvědomit, že kompletní Javelin váží kolem 25 kilogramů. Když k tomu připočítáte hmotnost standardní výzbroje a výstroje, případně balistickou ochranu, věřte tomu, že budete zvažovat každý krok.

Při přechodu z pochodové do palebné polohy položí střelec LTA (s nabitou BCU) na zem tak, aby ploché strany krytek byly dole. Potom vyjme CLU z transportního pouzdra, uchopí ji za rukojeti a v poloze okulárem dozadu ji přisune ke konektoru CLU, nastrčí přední háky do ok na LTA a zadní konec zatlačí dolů tak aby zaklapla západka. Před prvním zdvižením kompletu je nutné se ujistit o spolehlivém upevnění CLU pootočení ze strany na stranu. Činnost je možné provádět podle situace v leže nebo kleče.

Kompletace vleže

Kompletace vkleče

Základ je správná poloha

Zbraň je připravena. Pokud je cíl v dohledu, může střelec Javelin aktivovat. Hlavní vypínač přepne do polohy NIGHT. To proto, že IR zaměřovač se chladí přibližně 2,5 až 3,5 minuty (podle okolních podmínek), které jsou nutné ke zchlazení čidla. První obrysy se objeví nejdříve po 30 sekundách.

Sejmutí přední krytky

Potom odklopí krytky okulárů denního a IR zaměřovače. Před palbou ještě musí sejmout přední krytku LTA. Zatažením za lanko střelec vytáhne zajišťovací kolík a krytku uvolní otočením proti směru hodinových ručiček.  Zadní krytka se nesnímá. Její střed prorazí spaliny raketového motoru.

Palba vsedě

Palba vkleče

Nyní může střelec zaujmout vhodnou střeleckou pozici. Z Javelinu se může střílet vsedě se zkříženýma nohama nebo pokrčenými koleny. V obou případech je nutné dbát na zapření loktů o stehna, protože při palbě na velkou vzdálenost vyžaduje Javelin nepatrné pohyby, aby cíl „nevypadl“ ze zaměřovače. Další možností je střelba vkleče na jednom koleni nebo na obou. Pokud je vedena střelba vstoje, je vzhledem k hmotnosti kompletu, vhodné najít místo, kde si střelec může opřít předloktí o vhodnou překážku, případně se za ní krýt. 

Vleže je možné LTA podložit krytkou a odlehčit rameni střelce.

Správná poloha při střelbě vleže

Nejlepší krytí nabízí poloha vleže. Navíc má výhodu v tom, že celý komplet je možné podepřít přední krytkou, takže nespočívá celou vahou na střelcově rameni. Na druhou stranu je komplikovanější přenesení palby do strany o větší úhel. Navíc je potřeba dbát na správnou polohu, aby nohy střelce nezasáhly výtokové plyny z trysky, protože by mu způsobily těžké popáleniny.

Ovladače na levé rukojeti

Nyní může začít vyhledávat cíle. Palcem levé ruky zvolí pomocí přepínače SGTSEL (Sight Selection) denní zaměřovač, který je k dispozici okamžitě a nabízí zorné pole 4,8° × 6,4°. Jde o přímou optickou větev, takže střelec vidí stejný obraz jako v dalekohledu se čtyřnásobným zvětšením. Ostatně CLU se tak může používat, jen 6,5 kg vážící dalekohled není moc praktický. Střelec tak může okamžitě začít vyhledávat cíle ve viditelném spektru.

Mezitím probíhá zchlazení čidla IR větve. Připravenost signalizuje zhasnutí oranžového indikátoru NIGHT v okuláru. Infračervený zaměřovač poskytuje černo-zelený obraz (studené objekty jsou černé) podobný obrazu v hledáčku starší videokamery s monochromatickým displejem.

Zobrazení “horkého” a “studeného” cíle

Pro vyhledávání cíle zvolí střelec přepínačem SGTSEL široké zorné pole WFOV (Wide Field of View). Zvětšení i rozměr zorného pole odpovídají denní větvi, takže v podstatě jen zmizí barvy a „rozsvítí“ se tepelně kontrastní objekty (běžící motory, technika ohřátá sluncem). Z obrazu „vystoupí“ i černé chladné objekty, které mohou být ve viditelném spektru zamaskované.

Typická IR stopa tanku a BVP

Palcem levé ruky, kolébkovým přepínačem FOCUS, střelec zaostřuje cíl. Tak zjistí, zda se nachází v dostřelu. Pokud cíl zaostřit nejde, je buď příliš blízko nebo příliš daleko. Cíl v palebném pásmu musí střelec před zahájením palby klasifikovat, tedy určit zda se jedná o kolové nebo pásové vozidlo, tank, OT/BVP, nákladní automobil, vrtulník nebo bunkr. Podle toho následně zvolí způsob útoku.

Zobrazení a záměrné značky WFOV a NFOV

Pokud má střelec vybraný cíl, přepne pomocí přepínače SGTSEL na NFOV (Narrow Field of View) úzké zorné pole 2° × 3°, s devítinásobným zvětšením. Přitom musí cíl držet uprostřed mezi záměrnými značkami, aby ho při skokovém „zoomu“ neztratil. Změnu zorného pole vidí na indikátoru NFOV. Navíc dojde ke změně záměrných značek. Kdyby cíl ztratil, postupným stlačováním přepínače zobrazení zaměřovače SGTSEL může dokola střídat režimy DAY-WFOV-NFOW-(SEEK)-DAY a proces opakovat.

Před zahájením palby musí střelec cíl identifikovat, tzn. určit přesný typ, a přesvědčit se, že nejde o přátelské vozidlo. To je důležité hlavně v oblastech, kde obě strany používají stejná nebo podobná vozidla, aby se předešlo ztrátám způsobeným „friendly fire“. Pokud je cílů více stanoví prioritu jejich ničení, většinou v pořadí: velitelská vozidla, tanky a BVP, vozidla PVO, ostatní vozidla.

Ovladače na pravé rukojeti

Nastavení jasu

Nastevní kontrastu

Jas a kontrast obrazu si upravuje křížovým ovladačem GATE ADJ/CTRS&BRT, palcem pravé ruky. Správně nastavený obraz zajišťuje vyšší pravděpodobnost zásahu cíle. Střelec musí v IR zaměřovači zkontrolovat a nastavit obraz cíle tak, aby ho senzor řízené střely dokázal bez problémů uzamknout. Je nutné si uvědomit, že vizuální a IR obraz cíle není identický a vizuálně snadno identifikovatelný cíl může být na určitém pozadí v IR spektru málo kontrastní.

Pokud nepřítel používá rušení nebo opatření na snížení IR stopy cíle, může střelec aktivovat levým palcem filtr, který zvýší citlivost, ale zhorší obraz. Zároveň se rozsvítí indikátor v hledáčku.

Střelba

Po identifikaci cíle stiskne střelec ukazováčkem levé ruky spoušť pro aktivaci (zchlazení) vyhledávacího senzoru. Při správné funkci je slyšet zvuk podobný vytažení korkové zátky z lahve.

Obraz WFOV, NFOV a senzoru rakety (SEEK)

Během asi 10 sekund je k dispozici obraz vyhledávacího senzoru řízené střely (rozsvítí se indikátor SEEK), na který může střelec nyní přepnout pomocí SGTSEL. Senzor starších verzí používá stejné devítinásobné zvětšení jako NFOV, novější verze mají dvanáctinásobné. V obou případech má senzor menší zorný úhel a zobrazuje plochu vymezenou konci záměrného kříže NFOV. Zároveň začnou blikat rohy uzamykacího obrazce, to znamená, že senzor je aktivní, ale nemá uzamčený cíl.

Nyní střelec „vidí to, co střela“. Pokud je to nutné podle charakteru a polohy cíle, může palcem pravé ruky přepnout mód útoku na přímý (přepínač ATTKSEL), což zkontroluje na indikátoru v okuláru (TOP). Přímý útok, se používá na bunkry, vrtulníky ve visu nebo tanky ukryté pod terénní překážkou (most, stromy, spodní poschodí budovy). Útok shora je nastavený defaultně.

Správné zarámování vrtulníku

Palcem pravé ruky a křížovým ovladačem GATE ADJ/CTRS&BRT „zarámuje“ cíl pomocí blikajícího uzamykacího obrazce. Obrazcem se rámuje „tělo“ cíle. To znamená, že okrajové a nepodstatné části se ignorují, například hlaveň tanku, křídla nebo rotory vrtulníku. U bunkrů se mřížka umísťuje tak, aby zarámovala střelecký průzor. Toto vyžaduje praxi, protože pokud střelec „rámuje“ cíl příliš „volně“, senzor se na něj nedokáže uzamknout.

Záměrný kříž

Po zarámování cíle střelec levým ukazováčkem znovu stiskne a podrží spoušť vyhledávače (spoušť odpalu je blokována spouští vyhledávače). V zorném poli se mu rozsvítí záměrný kříž, který umístí na střed cíle, respektive na bod, na který se má vyhledávací senzor uzamknout.

K uzamčení dojde automaticky během 2 až 3 sekund. Pokud ne, je třeba uvolnit levou spoušť, více „stáhnou“ ovladačem GATE ADJ/CTRS&BRT „rohy“ záměrného obrazce a pokusit se cíl znovu uzamknout místěním záměrného kříže. Jakmile je vyhledávací senzor uzamčen, mřížka a záměrný kříž přestanou blikat a trvale svítí. Nyní stačí ukazováčkem pravé ruky stisknout spoušť pro odpálení střely a raketa opustí LTA.

Cíl vzdálený 2 000 metrů zasáhne během 14 sekund. Po odpálení střely střelec uvolní obě spouště a pomocník (nebo on sám) může nabít novou raketnici LTA s nabitou zdrojovou jednotkou BCU a přenést palbu na další cíl. Palba ve dvojici je samozřejmě rychlejší. Druhý člen obsluhy navíc může pomoci s vyhledváním a identifikací cílů, odhadem vzdálenosti a stanovení priority jejich ničení.

Ve dne a za dobré viditelnosti je možné celý proces výrazně zkrátit. CLU se zapne jen do režimu DAY, takže není nutné čekat na zchlazení IR větve zaměřovače. Po vyhledání cíle a aktivaci vyhledávacího senzoru střely je možné s jeho pomocí cíl klasifikovat a identifikovat. Postup zarámování a uzamčení cíle stejný.

Vzhledem k celkové hmotnosti Javelinu je trojnožka velkou pomocí.

Při zaměřování cíle je nutné počítat s tím, že zorné pole vyhledávacího senzoru je úzké a cíl se při devítinásobném zvětšení snadno ztratí. Pokud k tomu dojde je možné přepínačem SGTSEL přepnout na široké zorné pole denního zaměřovače a cíl znovu vyhledat. V tomto zkráceném režimu musí střelec na výborné hodnocení hlásit při přechodu z pochodové polohy pohotovost k vyhledávání cílů do 12 sekund, ke střelbě do 30 sekund.

Tolik k obsluze. Zda je jednoduchá posuďte sami. Kromě toho musí střelec vědět, jak celý systém ošetřovat, jak postupovat při palbě za obtížnějších podmínek, za deště, sněžení, v mlze nebo pokud jsou cíle na málo kontrastním pozadí. Co dělat v případě závad, jako je přehřátí čidla, neodpálená střela a další. Ostatně manuál k Javelinu má 260 stran.

Javelin se “pronese”, každá LTA váží kolem 15 kg.

Trochu taktiky

Javelin je primárně určen k ničení obrněné techniky, ale v režimu přímého útoku je schopen ničit i vrtulníky ve visu. Schopnost uzamknout hlavici na „studené“ cíle umožňuje ničit i bunkry. Kvůli malému bořivému účinku kumulativní hlavice je nevhodný na ničení budov nebo prorážení otvorů ve stěnách.

Výběr palebného stanoviště Javelinu musí střelci umožnit napadnout cíl na hranici dosahu 4 000 metrů, aby byla maximálně zajištěna jeho ochrana před odvetnou kulometnou palbou. Při zahájení palby na vzdálenost pod 1 000 metrů klesá pravděpodobnost přežití střelce Javelinu. Protivník napadený na maximální vzdálenost je přinucen měnit pochodovou sestavu na bojovou pod palbou a roste zmatek v jeho řadách.

Rozmístění dvou družstev Javelinů

Javeliny se rozmísťují většinou ve větším počtu tak, aby se jejich palebné sektory překrývaly a dokázaly se vzájemně podporovat. To znamená, že pokud jeden střelec odpálil raketu a přesunuje se do záložního palebného stanoviště, kryje jeho palebný sektor obsluha druhého Javelinu. Při volbě palebného stanoviště se upřednostňují taková, která umožňují napadat cíle z boku. V takovém případě mohou střelci vést palbu diagonálně ke své pozici.

Křížová a hloubková palba

Při čelním napadení cílů se volí systém palby podle sestavy protivníka. Pokud jsou vozidla rozvinutá do bojové sestavy (vozidla vedle sebe) volí se křížová palba, protože omezený výhled z obrněných vozidel znesnadňuje detekci místa odpálení Javelinu. Střelci ničí nejprve vozidla na křídlech formace a postupují směrem k jejímu středu.

V případě napadení pochodového proudu (vozidla za sebou) se používá hloubková palba, kdy střelci na jedné straně ničí nejbližší cíle a střelci na druhé straně nejvzdálenější cíle. I v tomto případě se palba postupně přenáší směrem ke středu formace.

Pohled do okuláru

V okuláru je vidět obraz denní optické větve (DAY), IR zobrazení širokého zorného pole (WFOV), IR obraz úzkého zorného pole noční větve zaměřovače (NVOF) a obraz vyhledávacího čidla střely (SEEK). Jednotlivé režimy přepíná střelec postupně palcem levé ruky. Pomocí přepínače SGTSEL může dokola střídat režimy DAY-WFOV-NFOW-(SEEK)-DAY.

Kolem displeje je 14 stavových indikátorů rozdělených do 3 skupin.

Indikátory stavu (obsluha FGM-148)

Zelené (7) indikují správnou funkci:

  • DAY – indikuje zvolení denního zorného pole přepínačem SGTSEL, hlavní vypínač může být v poloze DAY nebo NIGHT.
  • WFOV (Wide Field Of View) – indikuje zvolení širokého zorného pole IR větve zaměřovače jednotky CLU, pokud indikátor bliká, zaměřovač dosáhl limitu ostření.
  • NFOV (Narrow Field Of View) – indikuje zvolení úzkého zorného pole IR větve zaměřovače jednotky CLU, pokud indikátor bliká, zaměřovač dosáhl limitu ostření.
  • SEEK (Seeker) – indikuje zvolení zorného pole vyhledávacího senzoru (střelec vidí totéž co střela) rozsvítí se do 3 sekund po stisknutí spouště vyhledávače.
  • TOP (Top attack) – pokud svítí je zvolen režim útoku shora, tento režim je nabízen automaticky.
  • DIR (Direct attack) – pokud svítí je střela v režimu přímého útoku, tento režim musí střelec nastavit ručně přepínačem ATTKSK (Attack Selection).
  • FLTR (Filter) – indikátor se rozsvítí po zapnutí filtru IR větve zaměřovače CLU.

Oranžové (2) indikují méně závažný problém nebo situace, které vyžadují zvýšenou pozornost střelce nebo kontrolu:

  • NIGHT (NVS not cool) – indikátor svítí, pokud je CLU v IR módu, ale detektor nebyl zatím zchlazen na potřebnou teplotu, po zchlazení detektoru zhasne.
  • Ikona (Missile not ready) – pokud indikátor svítí znamená to, (podle polohy ostatních spínačů) že nebyl ukončen test střely, nebyl zchlazen vyhledávací senzor, nebo nebyla přenesena data z CLU do střely. Blikající indikátor znamená, že elektronika střely je blízko přehřátí, v takovém případě se střela do 30 s zablokuje.

Červené (5) indikují stav nouze nebo nefunkčnost některé části systému, pokud svítí, není možné střelu odpálit:

  • Ikona MSL (Missile BIT failure) – svítící indikátor signalizuje, že BIT test objevil závadu na střele (tzn. je nefunkční), blikající indikátor znamená, že střelec stiskl spoušť, ale střela nebyla odpálena.
  • Hangfire – blikající indikátor znamená, že střelec stiskl spoušť, ale střela nebyla odpálena.
  • Ikona BCU (BCU battery) – blikající indikátor signalizuje posledních 30 s životnosti BCU. Pokud svítí je BCU vybitá.
  • Ikona CLU (CLU battery) – svítící indikátor signalizuje posledních 5 min. životnosti napájecí baterie CLU.
  • Ikona CLU (CLU BIT failure) – svítící indikátor signalizuje, že BIT test CLU objevil závadu (tzn. CLU je nefunkční).

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno