Prvn letadlovka nebo bitva s Ameriany na spadnut. I u toho byli ei

V minulch dlech jsme lehce nastnili osudy eskch nmonk a moeplavc ve slubch zahraninch mocnost. Dnes se podvme, jak si nai pedci vedli pod vlajkou svho sttu, protoe a se nm to lb nebo ne, v 19. stolet esk zem tvoily nedlnou soust habsbursk monarchie.

Prkopnk nmonho letectv

Tebae mlo habsbursk soustt pstup k moi u od 16. stolet, na rozdl od panlskch pbuznch se rakousk rodov vtev nmonm aktivitm nevnovala bu vbec, nebo velmi nesmle. Nco se zaalo dt a v roce 1797, kdy Rakousko zskalo Bentky a s nimi i mstn tradin, by u dvno ne hrzostranou vlenou flotilu. Pesnji eeno se jednalo o necelou tyictkou malch plavidel, na nich slouilo osm set mu, a vechny lod dohromady nesly nco pes sto dl. Pesto i takov lostvo tvoilo v Jaderskm moi dominantn slu, dobe plnilo koly poben stre a chrnilo obchodn nmon trasy ped pirty.

Vdesk vlda si uitek Bentan uvdomovala, a tak dolo k zajmav symbize, v n Rakuan hrli roli investor a Italov hjili jejich zjmy. Po napoleonskch vlkch se csask flotila vypracovala na menho hre v rmci celho Stedomo a zdlo se, e budovn vlenho lostva je na dobr cest. V prvn polovin 19. stolet se vak na politick scn objevily mylenky risorgimenta (hnut za sjednocen Itlie) a pnov ve Vdni pochopili, e lostvo v ist italsk reii by v budoucnu mohlo dlat problmy.

O een se pokusil csa Ferdinand V. a v roce 1843 vyzval armdn dstojnky k pestupu do lostva. Mli tak nsledovat arcivvodu Friedricha, jen se k nmon slub pihlsil v estncti letech a u za ti roky se jako velitel fregaty Guerriera vyznamenal v bojch s Egypany u Sidonu (dnes Saida v Libanonu). Ve tiadvaceti letech Friedrich velel cel flotile a zahjil adu reforem. Zvil poet dstojnk, kadetm pidal rok studia v podob praxe na lodi a mnohem astji ne jeho pedchdci naizoval dlosteleck cvien. Vc toho nestihl, protoe v roce 1847 zemel na loutenku.

Schopn nstupce se bohuel nenael, tebae se jich v rychlm sledu vystdalo hned nkolik, a proto revolun rok 1848 nmonictvo zashl naprosto destruktivnm zpsobem. Z celkovho potu 5 000 mu zachovalo monarchii vrnost necelch osm set nmonk a dstojnk, kte po doplnn dobrovolnky z obchodnho lostva a vojky z nch oddl staili na obsazen dvou fregat, dvou korvet, ty ozbrojench brig, t goelet, kolesovho parnku a t tuct malch pobench plavidel. Takov sla u staila na blokdu vzbouench Bentek, kter jet zeslila, kdy na jae 1849 ped msto pithla armda marla Vclava Radeckho z Rade.

Kvli nedostatku tkch oblhacch dl Radeck hledal nov cesty a nael je v podob vzdunho bombardovn. Pitom na tom nebylo nic sloitho. Radeck jen vyuil experiment brat Franze a Josepha Uchatiovch, kte podnikali pokusy s bombardovnm pomoc asovanch bomb shazovanch z nepilotovanch horkovzdunch baln.

Pro pokus byl vylenn parnk Vulcano, kter se s trochou nadszky eeno tak stal prvn letadlovou lod na svt. Premirov pokus z potku ervence 1849 ml spch a patnctikilogramov bomba dopadla na italsk obrann pozice. Dal bomby vyputn o nkolik dn pozdji se ztily na arzenl a obydlen bentsk ostrov Lido, piem zashly nejen vojensk cle, ale i civilisty, kte se na nenadl nebesk kaz beli podvat. Pt pokus mlem dopadl katastrofou, protoe po zmn vtru se v ohroen octl samotn letadlov nosi Vulcano. Bombardovn Bentek skonilo, ale i bez nasazen letectva msto brzy kapitulovalo.

Bombardovn Bentek rakouskmi balny v ervenci 1849

Tebae italskou revoluci Rakuan potlaili, Bentky jako hlavn zkladna nebyly pro nmonictvo bezpen a nov vrchn velitel, najat dnsk admirl Hans Birch Dahlreup, to dobe vdl. Za novou bz zvolil Terst a po njakm ase stavebnm ruchem oilo tak ideln kotvit v ospalm msteku Pula v dnenm Chorvatsku. Dahlerupovy reformy se pochopiteln neomezily jen na budovn zkladen. Lostvo poslily nov lod, a u zakoupen v zahrani nebo postaven v domcch lodnicch.

Aby se poslil stle jet nepatrn pliv zjemc z vnitrozem, edn e se v lostvu stala nmina a monarchii vrn Italov dostali na zvldnut jazyka lhtu t let. Dahlerup tak kladl draz na dokonal osvojen nmonch dovednost a nejen vlen, ale i koln lod podnikaly cvin plavby a do Atlantskho ocenu. U toho zstalo i po Dahlerupov odchodu (1851) a krtce pot dolo k udlosti, kter mlem dostala Rakousko do kurizn a geograficky prakticky nemon vlky. A jak u to na moch chod, ani tentokrt u toho nechybl ech.

Spor o Maara

Kdy 23. ervna 1853 ve Smyrn (dnes Izmir v Turecku) pistla rakousk briga Hussar, nikdo neekal nic zvltnho. Zl tuen nemli ani ti dstojnci, kte si vyli do msta na vychzku poruk Auernhammer, kadet Otto von Hackelberg a lodn lka Josef Tom Hubna z Chlustiny u Zdic nedaleko Berouna.

Usadili se na nbe v honosn kavrn Bonifacia a ptelsky konverzovali s anglickmi civilisty z mstn lep spolenosti obchodnkem Oswaldem Werrym a editelem koly Frederickem Turretem. Krtce ped zpadem slunce do kavrny vpadlo snad a ticet maskovanch mu ozbrojench pistolemi, dkami a obuky. Kupodivu nelo o loupe a tonci se vrhli pouze na rakousk dstojnky.

Dv rny z pistole astn minuly poruka Auernhammera, jene vzpt beztak klesl k zemi po deru obukem do hlavy. Kadet von Hackelberg na tom byl jet h, terorist mu vrazili n do bicha a vythli ho ven. Bezvldnho Auernhammera ped stejnm osudem uchrnili Anglian Werry a Turret, kte porukovo lec tlo s pomoc idl, ndob a nk ubrnili a obrtili teroristy na tk.

Doktor Hubna ml na sob civil (lodn lkai v t dob uniformy jet nenosili), tonci si ho vbec nevmali, a tak bylo zejm, e lo jenom o atak na rakousk dstojnky. Doktor Hubna zrannho oetil, postaral se o transport na lo a velc poruk August von Schwarz nadil pipravit Hussar do bojov pohotovosti. Souasn se na behu vylodil oddl nmonk na obranu rakouskho konzultu a jedna eta ptrala po nezvstnm kadetovi von Hackelbergovi. Hledn skonilo docela rychle. Obsluha kavrny Rakuanm pedala kadetovu epici a na nbe se nael proboden zakrvcen kabt. Bylo zejm, e zrannho a dost mon brncho se mladho mue terorist prost hodili do moe. A pesn to se rno potvrdilo nlezem tla.

Kadet Otto von Hackelberg byl 23. ervna 1853 ve Smyrn zavradn.

Rakousk konzul Peter von Weckbecker vyzval tureck ady k inu. Moc prce s tm nebylo, protoe tonci svj in ne moc chyte veejn oslavovali v ulicch. Vesms se jednalo o mstn eky, jejich motivac k terorismu byly kdy ne zrovna srden, pak aspo nekonfliktn vztahy mezi Vdn a Istanbulem a v neposledn ad se jim nelbila nechutn dslednost, s n rakousk lostvo kazilo podnikn eckch pirt.

Krom ek se jaksi ndavkem mezi zatenmi octl jist Maar Martin Kszta a na nj mli Rakuan obzvl᚝ spadeno. Sice se toku na kavrnu asi nezastnil a policie ho sebrala proto, e se pipojil k vtznm oslavm, zato v letech 1848 49 bojoval v uherskm protihabsburskm povstn. Po porce revoluce emigroval do Spojench stt a na tku se v Terstu dopustil vrady. V roce 1852 obdrel americk obanstv, vzpt se parnkem Mimose peplavil z Bostonu do Istanbulu a do Smyrny picestoval dva dny ped njezdem na kavrnu.

Rakuan mli zkrtka dost dvod, aby milho Ksztu posadili na prvn lo a doma postavili ped soud. Turci rakouskmu zjmu rozumli a Kszta zskal bezplatn ubytovn v lodnm vzen. Pak se do vci vloil americk konzul Edward Offley, kter ctil povinnost se americkho obana zastat. Do karet mu hrl fakt, e ve Smyrn shodou okolnost kotvila americk alupa St. Louis a jej kapitn Duncan Ingraham poruka Schwarze podal o setkn se zadrenm. Schwarz dosti vyhovl, nicmn poadavek na Ksztovo proputn odmtl s poukazem, e Maar u sebe dn platn americk doklady neml (nala se jen dost o obanstv, nikoli pas), a tud ho za obana Spojench stt nepovauje.

Kdy Amerian nepochodili po dobrm, rozhodli se jednat z pozice sly. Druh den alupa St. Louis zvedla kotvy, zastavila asi 200 metr od Hussara a na rakouskou lo namila dla. Pestoe Amerian mli v rukou trumfy v podob bytelnjho plavidla, vtho potu mu, dl i jejich re, Rakuan se tak pipravili k boji. Atmosfra jet zhoustla, kdy poruk Schwarz 2. ervence zrna obdrel americk ultimtum. Do tvrt hodiny odpoledn ml vznnho Ksztu propustit, v opanm ppad ho Amerian osvobod nsilm.

Schwarz vak mezitm dostal posilu v podob dal rakousk vlen lod goelety Artemisia. Pedtm kiovala u beh Srie, a kdy se jej velc poruk Richard Barry v novinch doetl o atenttu ve Smyrn, pispchal na pomoc. Akoli goeleta nesla jen men dla, sly se pece jen trochu srovnaly a Barry se Schwarzem ukuli bitevn pln. Hlavn npor americkch kann ml nst vt Hussar, zatmco subtilnj, nicmn hbitj Artemisia se mla piblit k pdi St. Louis, kde Amerian dn dla nemli. Poruk Barry hodlal ze svch malch kann vyplit jednu salvu kartov munice, palbou puek americkou palubu doistit a nakonec provst abord, tedy bojem zblzka americkou lo obsadit. Krom toho se Schwarz rozhodl, e pokud se bitva nebude vyvjet dobe, nech Ksztu zastelit.

Smyrna v lt 1853. Americk alupa St. Louis a rakousk briga Hussar v bojovch pozicch

Jak Rakousko mlem vlilo s Amerikou

Pl hodiny ped vyprenm ultimta situace vypadala tak, e Artemisia kiovala ped St. Louisem, zatmco Amerian svou lo jet vc upevnili na kotvch, aby mohli co nejpesnji stlet. Rakout nmonci na Hussaru naopak uinili ppravy k co nejrychlejmu vyplut. Tak doktor Hubna se nleit pipravil a kontroloval chirurgick nstroje a zsobu obvaz.

K dn bitv vak nedolo. Pouhch nkolik minut ped vyprenm ultimta se u bok Hussara a St. Louis objevily luny s obma konzuly. Ctihodn pnov velcm dstojnkm pedali dokumenty, z nich vyplvalo, e nali kompromis. Zaten Kszta bude pedn neutrlnm (a notn pobavenm) Francouzm a na jejich vyslanectv ml setrvat do doby, ne se vci vyjasn.

St. Louis se vrtil na pvodn msto v pstavu a z kurizn vlky Rakouska se Spojenmi stty selo. Ppad ale zamstnval diplomaty jet nkolik tdn. Bhem t doby Ameriany pely choutky jednat z pozice sly, protoe do Smyrny dorazila rakousk kavalerie v podob fregat Novara a Bellona s korvetou Minerva. Americk kapitn se vydsil a na zdvoilou vzvu k nvtv velcho rakouskho kapitna Antona von Bourguignona poslal svho zstupce, kter potenciln protivnky pouze informoval o Ingrahamov velmi zvan nemoci. Bourguignon ml dost co dlat, aby se nerozchechtal, zvl᚝ kdy St. Louis skasal plachty a nejvy rychlost Smyrnu opustil.

A jak to vechno dopadlo? Amerian pedloili hodnovrn dokumenty dokazujc, e Kszta je opravdu obanem Spojench stt a rakousk ministr obchodu Karl Ludwig von Bruck po jednnch s americkm charge daffairs Johnem Brownem nadil, a si hnk b. Americk protjek na opltku souhlasil s tm, e pokud se Kszta jet nkdy kdekoli v Evrop objev, Amerian mu u pomhat nebudou a Rakuan si ho mohou teba nsiln unst. Kszta vc pochopil sprvn. Nasedl na prvn lo a odplul do Ameriky, kde jeho stopy miz.

Vrtme-li se k osudm doktora Josefa Hubny, v roce 1854 z nmonictva odeel a v ptch letech pracoval v armdnch jednotkch v Terstu, trskm Hradci a Mariboru jako plukovn a pozdji revizn lka. V roce 1878 odeel do penze a zemel ve Vdni v roce 1895 ve vku 79 let. Jeho rodina by o nm rda zskala jet bli informace, a pokud nkter ten tuto monost m, nech se zmn v komentch.

patn obchod inenra Rustona

V polovin 19. stolet rakousk nmonictvo stle tvoily devn plachetn lod dost podobn tm, na nich o dv st let dv dil Ruprecht Falck. Nejvtmi csaskmi jednotkami byly fregaty trojstov lod s plnm i barkovm oplachtnm, jednou adou dl v podpalub a s dalmi kanny na horn nekryt palub.

Vcepalubnky, kter tvoily zklad bitevnch flotil nmonch supervelmoc, Rakuan neprovozovali. Vjimku tvoila jen paroplachetn adov lo Kaiser z roku 1859 se dvma dlovmi palubami krytmi a jednou palubou otevenou.

Fregatm se podobaly korvety, rozdl spoval jen v men velikosti, slab vzbroji a vy rychlosti. Jet men byly dvoustov ozbrojen brigy (napklad Hussar), pvodn vymylen v 18. stolet v Anglii pro obchod s uhlm. Brigy nkdy splvaly s jet men kategori goelet (obas se v literatue oznauj jako ozbrojen kunery) a oba typy se v zsad odliovaly jen typem oplachtn.

Krom toho rakousk nmonictvo pouvalo rzn men poben plavidla, a hlavn mosk pln v prvnch letech vldy Frantika Josefa I. dobvala pra. A prv v oboru malch parnch lod se v roce 1859 pokusil prorazit podnikatel z eskho prosted, konkrtn John Joseph Ruston Anglian vlastnc lodnici ve Floridsdorfu u Vdn a strojrnu v praskm Karln (dnes Prask strojrna a. s.). Rustonovi k zakzce dost pomohla krtk vlka z roku 1859 mezi Sardinskm krlovstvm, Franci a Rakouskem, jejm vsledkem byla ztrta csaskch drav v severn Itlii. Frantiku Josefovi zbyly jen Bentky s okolm, a protoe bylo zejm, e se nejsp i toto zem stane clem italsk agrese, obrana pstavu se musela poslit malmi dlovmi luny.

Vechno probhlo tak rychle, e Ruston dostal zakzku bez vbrovho zen jen na zklad dobr povsti firmy a nezdroval se ani projekn prac, protoe ml jen realizovat nvrh schvlen u ped dvma lety. Ovem podmnky smlouvy, kter Ruston s errem 27. srpna 1859 podepsal, se jeho podnikn mlem staly osudnmi. Za zhotoven esti lun sice ml dostat zvratnou sumu 240 000 zlatch, avak kontrakt mu naizoval dodn prvn jednotky u za est tdn, vech esti do konce roku, penle za zpodn inilo 300 zlatch za kad zapoat msc a lun, do konce ron zruky Ruston musel v lodn pokladn v Bentkch deponovat 24 000 zlatch na financovn ppadnch oprav a jeden bod smlouvy dokonce naizoval, e pokud Ruston zeme, o dokonen zakzky se pod hrozbou likvidanch pokut postaraj ddicov.

Vroba probhala tak, e stroje se vyrobily v Praze, trupy ve Floridsdorfu a v rozebranm stavu putovaly eleznic do Terstu. Odtud to u nkladn lod nebylo daleko do Bentek, kde se provdla finln mont. A prv komplikovan doprava se ukzala Achillovou patou celho projektu. eleznice neuznala vojensk charakter zbo a msto dopravy zdarma Ruston platil bn komern tarif, soustky prvnho lunu doly do Bentek pokozen a musely se vyrobit znovu a bedny s druhm lunem dokonce kapitn nechal shodit do moe, aby plavidlu odlehil, kdy uvzlo na mlin.

Krom toho sttn sprva v Bentkch nezajistila skladit, ani msto pro kompletaci a Ruston jen za njem vhodnch ploch utratil 1 300 zlatch. Prvn lun nmonictvo pevzalo a tyi msce po termnu a posledn v kvtnu 1860. Rozmrzel Ruston jen za vechna penle a poplatky zaplatil 34 000 zlatch a psahal, e v budoucnu nechce mt s nmonictvem nic spolenho. Tm koketovn eskho prmyslu se zakzkami pro nmon sly na dobrch ticet let skonilo.

A jak vlastn luny s prostmi nzvy Kanoneboote NO 1 a NO 6 vypadaly? S vtlakem 75 tun mily na dlku ticet metr, a protoe ponor inil necel metr, daly se pout jen na pstupech k pstavu. Dvojinn parn stroj o vkonu 18,3 kW pohnl bon kolesa a luny dosahovaly rychlost a osmi uzl (15 km/h). Vzbroj tvoilo jedno osmatyicetilibern dlo na zdi s jednou sedmiliberkou na pdi a posdka se skldala z ticeti mu. Navzdory vem potm prat a rakout dlnci postavili dobr lod. Sice nikdy nebojovaly a Rakousko po dal vlce z roku 1866 o Bentky pilo, nicmn Italov luny provozovali cel desetilet a vyadili je a v letech 1896 a 1908.

Bitvy admirla Tegetthoffa

Pelom 50. a 60. let 19. stolet pro nmonictvo znamenal zvan nadje v lep ztky. Mohl za to nov vrchn velitel, jm nebyl nikdo jin ne mlad csav bratr arcivvoda Maxmilin. Po pravd eeno, v nmonch dovednostech se moc nevyznal a strategick mylen mu tak schzelo, ale svou Kriegsmarine miloval a uml pro ni zskat dost penz. O zbytek se rdi postarali jin.

Arcivvoda Maxmilin si v roce 1857 k cest kolem svta vybral fregatu Novara (na snmku v roce 1856), protoe jet nebyla pestavna na parn pohon a nebyla zvisl na zahraninch uhelnch stanicch. Spolu s nm obepluli svt i dva ei nmonk Eduard Plach ze Ctinvsi pod pem a lodn kapelnk Josef Rudolf Zavrtal z Polep u Litomic.

Vsledkem byly nov lod, kter se coby symbol sly a emeslnho umu prost musely pedvst v zahrani. Velmi proslula pedevm plavba fregaty Novara kolem svta z let 1857 59, kter se zastnil arcivvoda Maxmilin osobn a na palub nechybli ani dva et mldenci nmonk Eduard Plach ze Ctinvsi pod pem a lodn kapelnk Josef Rudolf Zavrtal z Polep u Litomic.

Jakkoli vak nmonictvo dlalo Habsburkm ve svt dobr jmno, jeho prioritou byl boj. Jene vstoupit do druh poloviny 19. stolet s bojeschopnm lostvem, to nebylo jen tak. Za vechno mohli Francouzi, kte bhem Krymsk vlky (1853 56) pi oblhn Sevastopolu poprv pouili lod se eleznm trupem v loze zoufale pomalch, le pece jen samohybnch plovoucch dlosteleckch bateri.

U za tyi roky francouzsk lostvo poslila pancov paroplachetn fregata La Gloire, kter u byla schopn operac na otevenm moi. Francouze okamit nsledovali Britov a pidvali se dal. Tiscilet ra devnch lod bhem pouhch nkolika let odkrela na smetit djin a pokud chtl nkdo na moi nco znamenat, musel postavit zbrusu nov lostvo. Sv by o tom mohli vyprvt teba panl, kte na vstavbu nov velk flotily nemli a po vyazen devnch lod ednci ve stavu lostva napotali 27 plavidel a 35 admirl.

Rakuan mli tst, e ne arcivvoda Maxmilin odplul do Mexika (1864) vstc csask korun (a poprav), postaral se o dost financ na to, aby se flotila aspo sten modernizovala. V bitv s Dny u Helgolandu v roce 1864 si nov vrchn velitel Wilhelm Tegetthoff musel jet vystait s eskadrou, jej jdro tvoily dv paroplachetn nepancov fregaty (mimochodem s eskmi nzvy Schwarzenberg a Radetzky), a snad i proto utrpl taktickou porku.

Nicmn o dva roky pozdji, v bitv u ostrova Lissa (dnes Vis v Chorvatsku), tvoilo jdro rakousk flotily sedm modernch pancovch lod, jejich rozhodnmu toku paprov silnj seskupen italskho admirla Carla di Persana neodolalo a ztratilo dva pancnky a 660 mu. Rakuan o dnou lo nepili by nkter utrply kody a napotali pouhch 38 padlch.

9. kvtna 1864 se stetla spojen prusko-rakousk flotila s Dny u ostrova Helgoland. V poped hoc fregata Schwarzenberg, na n zahynul nmonk Blsk, za n fregata Radetzky.

Podvme-li se na nrodnostn sloen rakousk flotily 60. let 19. stolet, jdro mustva stle jet tvoili Italov s Jihoslovany, novinku pedstavovalo veden rakouskmi dstojnky. Na palubch se vak dalo najt i nkolik mldenc z eskch zem. Napklad kadet Max Rottauscher ve svch pamtech tvrdil, e po bitv u Helgolandu zaujal bojov post msto jakhosi padlho nmonka jmnem Blsk a v bitv u Lissy na palub Tegetthoffovy vlajkov fregaty Ferdinand Max bojoval nmonk Filip Prochzka z Psku (1839 1929) nebo poruk Erwin Dubsk z Lysic u Blanska (1836 1909).

Pliv eskch nmonk do vlen flotily se v ptch letech zvil, nicmn stle nelo o nijak zvratn sla. Flotila u nemla ve veden sttu mocnho pmluvce, a tak se k budovn nmonch sil pistupovalo ponkud nedbale. Poetn stav v podstat zamrzl na dov tiscovkch mu, nmon akademie ve Fiume (dnes Rijece) produkovala sotva tucet kadet ron, co stailo jen k nhrad dstojnk odchzejcch do penze.

S lodmi to bylo podobn. Nov se stavly jen proto, aby se po technick strnce udrel krok se svtem, a v potu, kter ml jedinou ambici aspo sten reagovat na nmon zbrojen sousedn Itlie. V jedn oblasti techniky vak Rakuan vynikali by ne pln vlastn zsluhou a jako obvykle se v pozad udlost pohyboval ech. A nelo o nic menho ne o konstrukci prvnch torpd.

Jihoesk kov admirlem

Mylenkou na postaven jaksi bezposdkov samohybn loky prorejc trupy neptelskch lod se v 50. letech 19. stolet zabval penzionovan rakousk kapitn Giovanni Luppis. Kdy se na ocenech objevily prvn vlen lod se eleznm trupem, Luppis na p sv loky pidal nlo, kterou pi kontaktu s clem odplil kohoutek z pistole. O pohon se staral stlaen vzduch roztejc lodn vrtuli.

Luppis svj primitivn prototyp nmonictvu prezentoval na konci roku 1866, jene nepochodil. Jeho torpdo zvldlo urazit sotva dv st metr rychlost chze a do vody ho vhazovali svalnat chlapci, take se nedalo mluvit ani o pesnm men. Vynlezce vak sv mylence vil a obrtil se na Roberta Whiteheada anglickho inenra, kter ve Fiume vlastnil malou lodnici. Dotaen mylenky do konce se konstruknmu tmu trochu prothlo a bhem t doby Luppis zemel.

Nicmn Whitehead vytrval a v roce 1870 sestrojil funkn torpdo, kter rychlost 13 km/h spolehliv urazilo pes 600 metr. Souasn vymyslel torpdomet, tedy odpalovac trubku, z n se torpdo vystelilo pomoc stlaenho vzduchu. Vynlez vypadal nadjn, avak konzervativnm rakouskm vojenskm pnm se zase nelbil.

Robert Whitehead (vpravo) se synem Johnem a jednm z prvnch torpdovch model

Whitehead zkusil tst doma v Anglii a do Chorvatska se vrtil s tak tunou zakzkou, e ze zisku v poklidu rozil tovrnu a financoval vvoj vkonnjch torpdovch model. Ve vrob a neustlm vylepovn torpd pokraoval a do smrti v roce 1905, a pestoe se vrob torpd vnovali i jin, firma Whitehead si eln svtov postaven udrela. Krom toho, e si Rakuan pece jen dali ci a v roce 1877 s Whiteheadem navzali spoluprci, hlavn zisky pichzely ze zahraninch objednvek. Pro ciz mocnosti ovem Whitehead poteboval nkoho, kdo zanajc torpdisty nau s torpdy zachzet. A nael ho.

Kdy byl tyiadvacetilet vyuen kov a bocman (poddstojnk) kasematn pancov lod Lissa Petr Vchal z Milav u Domalic v roce 1873 proputn z csaskho lostva do civilu, ml oprvnnou povst neuviteln ikovnho mue. Prci nael prv ve Whiteheadov tovrn a v ptch letech coby torpdov instruktor podnikl nkolik sluebnch cest do zahrani. Pak se nejsp s fem nepohodl a dva roky pracoval u konkurence v italsk La Spezii.

V roce 1881 se zistajasna objevil na argentinsk ambasd v Londn s doporuujcm dopisem od Ital v ruce. Jihoamerian ho pivtali s otevenou nru, protoe prv hodlali njak torpda koupit a chlapk s Vchalovou kvalifikac se jim nramn hodil. Nutno podotknout, e je ikovn kov nezklamal. Osobn vykolil prvn argentinsk torpdisty a v jin Americe se nakonec usadil. Pednel na nmon akademii, psal uebnice a torpdov pruky, zlepoval nmon miny a jeho vlastn model torpda na Svtov vstav v Pai v roce 1889 zskal stbrnou medaili. Jihoesk ikula se zkrtka ve svt neztratil a za to dostal uniformu a plat argentinskho kontradmirla a estnou hodnost jefe de mechnicos torpedistas (asi neteba pekldat). Celm argentinskm nmonictvem uznvan mu zemel ve vku sedmdesti let v roce 1919.

Nejlep argentinsk torpdov expert pelomu 19. a 20. stolet don Pedro Vchal piblin v roce 1910

Vben dlek lkavch

Na zvr se jet jednou vrame k rakouskmu nmonictvu 70. let 19. stolet. Po bitv u Lissy se vvoj ubral smrem k vtmu mnostv m dl mohutnjch pancovch lod. Rakuan na trend reagovali stavbou t kasematnch pancnk (Lissa, Custoza a Erzherzog Albrecht) s tuctem hlavnch 240mm kann umstnch v bonch kasematch (pancovch komorch).

V 80. letech lostvo poslilo podobn trio ironclad (Tegetthoff, Erzherzog Rudolf a Erzherzogin Stefani) s hlavn vzbroj re a 305 mm, pro ni se nalo msto v otonch barbetch (pedchdc pancovch v) na horn palub. Dle se na scn objevily prvn pancov kinky, jejich primrnm kolem sice ml bt doprovod a vyztuen skupin torpdovch lun, nicmn mnohem lpe se uplatnily pi provozovn dlkovch plaveb.

Rakousk lod se objevovaly ve Spojench sttech, Brazlii, Indii, n i Japonsku, a to i s rostoucm potem eskch nmonk. Kdy napklad v roce 1874 vyplula na cestu kolem svta korveta Erzherzog Friedrich, funkci prvnho dstojnka plnil zmiovan hrdina od Lissy Erwin Dubsk z Lysic a jin Moravan, nmon prapork Otto Karsch z Brna, v roce 1885 dokonce zahynul pi nehod v newyorskm pstavu.

Rakousk ironclad Erzherzog Rudolf z roku 1889 se temi 305mm Kruppovmi kanny se ve sv dob adil mezi nejmohutnj rakousk nmon jednotky a ml pedstavovat protivhu italskm obrnncm tdy Duilio. Ty vak nesly jet vt ri 450 mm a o jedno dlo vc.

Ukzalo se, e prv dlkov plavby na esk mldence fungovaly jako nejlep nborov kancel. asto se stvalo, e nmonek pijel dom na urlb (dovolenku), k velkmu poten mstnch dam se v pardn vychzkov uniform proel po nmst a v hostinci sousedm vyprvl, co v dalekch krajch zail. Na nkter rekruty s dobrodrunmi spdy ml takov zjev pmo magnetizujc inek, na vojensk sprv se k nmonictvu hlsili dobrovoln a vbec jim nevadilo, e u lostva trv zkladn vojensk sluba o rok dle ne u pozemn armdy.

V nmonictvu vak zanajc dobrodruzi zaili nepjemn rozarovn, protoe ne se do posdky njak dlkov plavby dostali, ekal je opravdu tvrd vcvik. Pesto esk vliv zanechval v csaskm lostvu m dl zetelnj stopu. K marn u nerukovali jen jednotlivci, ale destky a pozdji a stovky mladk ron a odhaduje se, e ped rozpadem monarchie v roce 1918 oblkalo nmonickou uniformu asi 6 000 mu hlscch se k esk nrodnosti. A o nich si povme pt.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts