Prvn protiletadlov dlo nasadili Nmci ji v roce 1870 u Pae

U od chvle prvnho vlenho pouit ltajcch apart se u vojk objevila tendence stlet do vzduchu. Pravdpodobn poprv se stlelo na vzdun cl (myleno aerostat) v roce 1794. Pi bitv u Fleurus bhem tzv. vlky prvn koalice mli Rakuan vystelit ze dvou polnch dl na upoutan francouzsk pozorovac balon Entreprenant. Samozejm bez jakhokoliv spchu, dokonce vyvstv otzka, zda Francouzm vbec dolo, e jim nkdo stl po balonu.

Ke stelb na balony dochzelo i bhem americk obansk vlky, kdy se nejastji jako pouit zbran pi tto innosti uvdj puky. Stejn jako zmnn rakousk pokus to vak byla z nouze ctnost. Pchod prvn skuten protiletadlov, pesnji zatm protibalonov zbran se vak blil.

Ve druhm pololet 1870, s pesahem do ledna roku nsledujcho, zuila prusko-francouzsk vlka. A bhem n, od 17. z 1870 a do 26. ledna 1871, leela Pa v nmeckm obleen. Protoe ani myka nemla anci proklouznout, pouvali obleen obrnci ke spojen s vnjm svtem balon.

Balony plnn svtiplynem a zen jednm vzduchoplavcem nosily potu (vetn vojenskch zprv), cestujc dvojho druhu (vznamn osobnosti nebo jen majetn zjemce, kte si zaplatili drahou letenku), ale tak potovn holuby zajiujc dleitou zptnou vazbu. Balony logicky zpt do msta neltaly, co mimo jin znamenalo, e sevenku hromadili nevyuit vzduchoplavci, piem v Pai se zrove museli cviit dal a dal, co natst nebylo nic sloitho.

Prv do souvislosti balon opoutjcch pes nmeckou uzvru nebohou Pa se dv prvn systematick pouit protiletadlov palby. O mal innosti klasickch polnch dl proti vzdunm clm vdli i v essensk zbrojovce Krupp. A tak v listopadu zkonstruovali prvn protiletadlov dlo v historii.

Za prusko-francouzsk vlky 1870/71 se v obleen Pai vyrbly balony, ktermi se dopravovala ven pota a cestujc.

Pprava balonu ke startu z obleen Pae za vlky 1870/71

Prvn vzorek Kruppova kanonovho vynlezu jet nebyl instalovn na hipomobilnm podvozku, jak tato dla ukazuj znm vyobrazen. Mon ho brzy dostal, v kadm ppad ho mly exemple dal. U Kruppa vyrobili celkem pt takovch protibalonovch kanon.

A jak pedmtn zbra vypadala? Zbrojovka Krupp opatila sv upraven lehk 37mm dlo lafetou, kter umoovala velk nmr a kruhov odmr. Cel toto zazen instalovala na ploinov vz taen komi (tedy krom prvnho vzorku), a to nejen kvli peprav, ale potalo se i se sthnm balon (tj. rychl pemstn na vhodnou palebnou pozici).

Vkov dosah stelby se udv 700 metr. Primitivn zamovac zazen bylo tvoeno hledm a mukou. Pi samotn stelb staila obsluha jednoho mue.

Dlo Krupp proti balonm pouvan pi oblhn Pae na podzim a v zim 1870/1871 (voln vyobrazen na vtvarnm dle bez ambice na vrnost podn)

U vojk vak moc naden tato nov zbra nevyvolala, pi obsluze bhem stelby byla tkopdn a ani pohyblivost pi pesunech v ternu nijak neoslnila. Na svm kont potom m podle nkterch zdroj minimln jeden sestelen balon.

Prusk korunn princ Friedrich Wilhelm Nicolaus Karl von Hohenzollern si do svho denku o tto zbrani napsal: Krupp z Essenu nm poslal vzorek protibalonov zbran, jak ji sm nazv. V, e pouitm tohoto jeho vynlezu lze zashnout a zniit balony startujc z Pae. Zde se meme jenom dohadovat, e dn kladn emoce ta vc u Fridricha nevyvolala, protoe byl zapishl pacifista (oni ho snad museli do tch vlek poslat z domova za trest).

Podvejme se jet strun na vvoj protiletadlovch kanon ped prvn svtovou vlkou (tma si zaslou samostatn rozshl lnek, kter tak jednou pijde).

Protiletadlov kanony ped Velkou vlkou

Po prusko-francouzsk vlce obor protiletadlovch dl na vce ne ti dekdy usnul. Pokud pomineme zkuebn stelby proti balonm provdn klasickmi polnmi kanony, tak vyloen speciln protiletadlov, resp. tehdy jet stle pesnji protibalonov kanon pedstavila nmeck firma Rheinmetall v roce 1906. Ten byl instalovn na automobilu, jednalo se tedy o kanon samohybn. Zstalo vak pouze u jednoho prototypu.

Protiletadlov (protibalonov) 5cm kanon Rheinmetall instalovan na automobilu. Vznikl jeden prototyp, pedstaven byl v roce 1906.

Jak se zvyovaly vkony letadel t잚ch vzduchu prvnch prkopnk, a tyto neozbrojen stroje se obas zastnily i vojenskch cvien, otevela se ped protiletadlovmi kanony monost stelby prv proti letadlm t잚m vzduchu, tak jak to u tohoto druhu zbran bn chpeme.

Do roku 1914 zkonstruovali v Nmecku jet nkolik typ protiletadlovch kanon, a to taench i samohybnch (asi je zde zbyten upesovat, e stelba se mohla vst pouze ze stojcho vozidla). A byla to pedevm essensk firma Krupp, kter nesla ezlo ldra v oboru.

Kruppovo dlo proti letadlm (balonm) instalovan na automobilu, rok 1910

Nakonec se Nmecko stalo jedinou zem schopnou v pln vnosti nasadit protiletadlov kanony do boje od prvnho dne vlky. Mlo je toti zaazen u v regulrn slub, by zatm v potech nevznamnch (na zatku vlky ani tch vzdunch cl pli mnoho nebylo).

Vvoj vak zaal i v dalch zemch. Jmenujme pedevm Francii, kterou meme s dosaenmi vsledky ped prvn svtovou vlkou pasovat na druh msto za Nmeckem. A dle to byly Velk Britnie a Spojen stty americk. Byly to tedy zem s nejrozvinutjm prmyslem. Brzdu samotnho rozvoje protiletadlovho dlostelectva v tchto zemch tak nepedstavovala rove technick vysplosti vrobc, ale nezjem vojk.

A podobn jako u jinch novch druh zbran, dolo potom v letech prvn svtov vlky k velkmu rozvoji i u protiletadlovho dlostelectva.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts