Ohe se od nepamti adil k nejnebezpenjm zbranm, jene chybla vhodn technika, kter by plameny usmrnila danm smrem. A ve Velk vlce (19141918) se ve vt me dostaly ke slovu sofistikovanj pchotn plamenomety. V edestch letech za n ale byla usilovn hledna nhrada, kterou lze spatovat v zpalnch raketch, kter ovem maj mnohem del historii, nacistick Nmecko patilo bhem 2. svtov vlky k raketovm velmocm a vyvjelo snad vechny druhy raket, vetn zpalnch Wurfkrper r 30 a 32 cm.
Nstup modernch zpalnch raketomet
Ve vlce ve Vietnamu nasazovali pci armdy USA modernizovan druhovlen plamenomety M2, kter zskaly oficiln oznaen M2A1-7, ale dostaly se na vvojov vrchol a za hranici dalho monho rozvoje. Klasickm plamenometm kodili i kritici vyzdvihujc jejich nehumnnost. Ji v tomto obdob armda proto testovala nstupce se zpalnmi raketami, raketomety pod oznaenm XM202 s bezpenostnmi a logistickmi vhodami. Zazen ovem vykazovala takovou nespolehlivost, e konila v zlonch skladech, proto je znali spe jen vojent experti a fandov. Veejnou popularitu zskala a na zklad klasiky Arnolda Schwarzeneggera filmu Komando, novji dky potaovm hrm.
Raketomet, znm v armdnch kruzch jako M202 FLASH, ml nezamniteln hranat tvary. Z hranolovitho kontejneru se mohly samostatn vystelit tyi 66mm zpaln rakety M74 s npln 0,6 kg TPA (triethylhlink zahutn polyisobutylenem) na jednu raketu, hmotnost 5,2kg odpalovacho zazen vystoupala se stelami na12 kg. Zbra je stle vedena v inventch armd Spojench stt a Jin Koreje. Nen znmo, e by do njakho konfliktu zashla. Dle nkterch indici mli tento raketomet nasadit vojci USA v Afghnistnu, ale velen armdy to odmtlo s tm, e do zem nepevezli ani jeden.
Amerit marici zkou raketomet M202 v Jinm Vietnamu v roce 1970.
Vvoji novch plamenomet se vnoval i Sovtsk svaz. V polovin sedmdestch let zaadil do sluby RPO Rys (reaktivn pchotn ohomet Rys), a nahradil tak zastarvajc plamenomet LPO-50. Oproti nmu pinesl velk technologick pokrok. Jednorann raketomet re 110 mm dostelil zpalnou raketu s hlavic naplnnou 4 l napalmu do vzdlenosti a 200 metr. Hmotnost pipravenho zazen nepekraovala 13 kg, ke stabilizaci pi stelb slouila i dvojnoka. To tkopdn plamenomet s nplnmi zatkval plamenometka piblin 23 kg. Pitom mohl zatoit maximln na cca 40 metr vzdlen cl pouze temi tvteinovmi zlehy, pot musel doplnit paliva.
Rys o celkov dlce 1 440 mm vznikl dalm vvojem protitankovho grantometu RPG-16 na potku sedmdestch let a po designov strnce se podobal na sklonku osmdestch let sovtskou armdou pijatmu RPG-29. Oproti americk konkurenci se jednalo o ist vlcov tubus sloen ze dvou st fixovanch pkovmi uzvry, a to kontejnerovou se stelou a odpalovac s midly, dvojnokou a litou se spouovm strojm vytvejcm elektrick impuls s nslednou iniciac elektrickho palnku.
Vyuit mel a Rys
Bojovm ktem si RPO Rys proel ve vlkou zmtanm Afghnistnu v letech 1979 a 1989. Do boj se dostali tak jeho krat (920 mm) a leh (celkem 11 kg) nsledovnci, tedy modernj 93mm raketomety se zpalnmi hlavicemi plnnmi pyrogely (RPO-Z), raketomety s dmovmi hlavicemi (RPO-D) vytvejcmi vce jak 50 metr dlouhou kouovou clonu po dobu a 2 minut a na rozdl od starho pedchdce byly i termobarick (RPO-A).
RPO-A, znm jako mel, se uplatnil pi likvidaci neptele v tunelech a podzemnch zavlaovacch kanlech (zvan krzy), pi zajiovn vstupu do podzemnch kryt se osvdily RPO-Z. Naklonit se nad st kanlu a vystelit raketu bylo velmi rizikov, vojk mohl bt zastelen. Sovti proto asto pistupovali k improvizacm. mel s pivzanm motouzem ke spouti spustili na lan a na dno krytu, pot aktivovali spou zataenm provzku. Odplen termobarick stela zpsobila v podzem velmi niiv petlak.
RPO-A mel si odbyl kest bojem v Afghnistnu.
mel se me oproti starmu Rysu pochlubit del bojovou karirou, Rusm se osvdil i v boji proti separatistm v eensku. Zashl do obanskch vlek v Irku a Srii, dal konflikty budou nsledovat, ponvad se nachz ve vzbroji cca 17 stt, nkter z nich, nap. na, raketomet vyrb a dle .
Nasazuj ho ob strany v horkm konfliktu na Ukrajin. Rut vojci pouili raketomet se zpalnmi raketami RPO-Z proti ukrajinskmu kontrolnmu stanoviti v Milove ve vchodnm cpu Luhansk oblasti ji v roce 2014. Nutno podotknout, e jsou na obou stranch vyuvny pedevm termobarick hlavice. Stalo se tak i 7. dubna 2022, kdy ukrajinsk jednotka Azov z Nrodn gardy vyadila rusk stroj BMP-2 (bojov vozidlo pchoty) s pomoc RPO-A mel v Mariupolu v oblasti Doncku. Ukrajina ovem poctila zvlt v letech 2014 a 2015 nedostatek zbran a ze sklad vythla i raketomety RPO Rys, na veejnost se dostaly snmky, jak s nimi ukrajinsk jednotky trnuj.
Modernizovan mely a zpaln pchotn raketomety e stedu
Od roku 2018 proto Ukrajina vyrb a od roku 2020 nabzela i zahraninm zjemcm vlastn variantu melu RPV-16 (reaktivnyj pichotnyj vognmet) stejn re 93 mm. Do vlky s Ruskem vstoupili Ukrajinci s nkolika stovkami mstnch termobarickch raketomet, dodanch obrannm koncernem Ukroboronprom. Pomohl tak doplnit zsoby tchto lehce ovladatelnch zbran, uitench nap. pi dobvn opevnnch pozic neptele. RPV-16 se z velk sti podob starmu sovtskmu melu, zmny jsou patrn nap. na spouovm mechanismu.
Ukrajinsk varianta RPO-A mel
mely, nkter z nich vyroben na potku novho tiscilet, slou ji od let 2014 a 2015 i proruskm separatistm, stejn tak novj odlehen zazen MRO-A (mal reaktivn ohomet termobarick) re 72,5 mm, je ovem oficiln nebyla uvolnna k exportu. Pitom je zaznamenali aktivist na nkolika mstech v Srii v rukch proreimnch sil, na tomto bojiti nepmo nasadili termobarick raketomety i Rusov pi testovn bezosdkovho vozidla Uran-9 vybavenho RPO-M (tak jako mel-M, RPO PDM-A) re 90 mm, tedy variantou RPO-A melu. Jeho zmenenm vznikl opakovateln pouiteln Bur re 62 mm. Tento raketomet je se svoj celkovou dlkou 742 mm oznaovn za nejkompaktnj run termobarick raketomet, do sriov vroby ml vstoupit v roce 2014.
Kompaktn run termobarick raketomet Bur
I MRO-A vznikl dalm rozvojem RPO-A melu, jeho hmotnost nepesahuje 5 kg, pitom na dlku je jen o 2 cm krat ne vchoz model. Efektivn dostel sah pod 400 m. Rusov stle vyrbj i zpaln hlavice (MRO-Z) a dmov (MRO-D) s blm fosforem. Dal vvoj tchto zbraovch systm rozhodn nekon. f ruskch jednotek radian, chemick a biologick obrany Igor Kirillov informoval v roce 2021 veejnost o vvoji nov generace raketomet RPO-2 se zpalnmi raketami a o jejich mon kompatibilit s drony.
Vlastn cestu k nhrad plamenomet samozejm zkouela najt i na. Podnik China North Industries Group Corporation pipravil a sttn spolenost Norinco spustila v polovin 80. let vrobu FHJ-84 (nebo tak Typ 84) s originlnm uspodnm dvou strohch tubus re 62 mm nad sebou. Rakety o celkov hmotnosti 5 kg pln zbrojovky jako ty sovtsk/rusk pyrogelem a blm fosforem, v souasnosti by mla mt nsk lidov armda k dispozici i termobarick rakety. Zazenm (i modernizovanm) v omezenm mnostv disponuj tak srlansk ozbrojen sloky.
