Rusk jadern zbran. Kterch bychom se mli bt?

0
245

Doby, kdy existovaly jen jadern bomby, dopravovan strategickmi bombardry bhem mnohahodinovch let nad zem neptele, jsou dvno pry. Jadern hlavice se podailo velmi rychle zmenit natolik, e se daj penet, ppadn vystelovat z dla nebo minometu.

eho se bt?

Podle dosahu se dl zbran na strategick (nad 1 000 km), operan a taktick (do 100 km). Pokud se bavme o zbranch nebo nosich s mezikontinentlnm dosahem, mus jeho hodnota pesahovat 5 500 km. Dopravu nuklernch hlavic na cl ve strategickm mtku zajiuje takzvan jadern trida, co jsou mezikontinentln balistick rakety ICBM (Inter Continental Ballistic Missile), patc armd, jadern ponorky vyzbrojen balistickmi raketami, patc nmonictvu a strategick bombardry s kiujcmi stelami, patc letectvu.

Tyto ti sloky, kad se samostatnou velitelskou strukturou, zajiuj, e nebudou vyazeny jedinm neptelskm derem a dokou odpovdt silou dostatenou k jeho spolehlivmu znien. Tato koncepce m symbolick akronym MAD (Mutually Assured Destruction, co mimochodem pesn vystihuje podstatu (mad je anglicky lenec). Jen cvok by zaal jadernou vlku konc znienm vlastnho nroda.

Novini, a nejen oni, pouvaj s oblibou frzi, e … i st jadernho arzenlu by staila na znien na planety. V tomto ppad mete bt v klidu. Za ti tvrt stolet existence jadernch zbran bylo provedeno pes 2 tisce jadernch vbuch, piem nejvt ml ri 50 Mt TNT. Ne, e by to njak prosplo ivotnmu prosted, ale na znien planety je to opravdu alostn mlo. Vechny stty maj momentln ve vzbroji zhruba 13 500 jadernch hlavic v rch od 1 kt do 1Mt TNT, z toho Rusko 6 475.

Mezikontinentln balistick rakety nesou jednu a deset jadernch hlavic. Pokud je jedna, m ri kolem 1 Mt TNT, pokud je jich vce, jsou schopn samostatnho manvrovn, ale maj men ri, jen kolem 100150 kt TNT. Podobn jsou na tom balistick rakety odpalovan z ponorek. Potem pouitch hlavic je mon upravovat dolet, respektive pi tocch na vzdlen cle mus bt poet nesench hlavic ni.

A se to pli nezdrazuje, zbranmi hromadnho nien jsou i chemick nebo biologick hlavice. V sovtskm svazu a potamo v Rusk federaci bel a b pomrn rozshl program vvoje biologickch zbran. Americk ministerstvo obrany v roce 2021 vyhodnotilo, e Rusk federace stle udruje program vvoje ofenzivnch biologickch zbran, m poruuje mluvu o zkazu biologickch zbran z roku 1972.

Lep situace je na poli chemickch zbran, jejich likvidaci poaduje mluva o chemickch zbranch. Na jejm zklad zlikvidovala Rusk federace sv zsoby do roku 2018, take momentln zbvaj ji jen Japonsko a USA, kter by mly sv zsoby zlikvidovat do roku 2022, respektive 2023.

Ty velk jsou bezpenj

Nicmn strategick jadern zbran a jejich nosie jsou pod bedlivm dohledem mezinrodnch komis, protoe jejich hlavice jsou schopn vymazat z mapy cel msta. Tak jejich odplen je pomrn sloit proces vyadujc souinnost nkolika lid a neptomnost jednoho z odpalovacch kl zajiuje, e k odplen nedojde. Bezpenostn systm je postaven tak, e jeden lovk neme raketu odplit, ani kdyby se obou kl zmocnil nsilm.

Doba letu na cl prostedk s mezikontinentlnm doletem je dlouh. Od hodin v ppad bombardr, po zhruba 40 minut u raket odpalovanch z ponorek. To dv prostor na protiopaten, ppadn na jednn, pokud dolo k selhn bezpenostnch mechanizm nebo jde o teroristick tok. Jin vc je soudnost vrchnho velitele a nejblich podzench.

Odpalovac vozidlo systmu Iskander-M

Z tohoto hlediska jsou mnohem nebezpenj taktick a operan prostedky. Pokud dojde k jejich rozvinut, je proces odplen mnohem jednodu. Doba letu na cl je vrazn krat, nepesahuje 10 minut a v ppad taktickch prostedk, napklad dlostelectva, jde o destky sekund. Pi jejich nasazen nezbv na jakkoli protiopaten dn as. Nejinnjm preventivnm opatenm je sledovn aktivit pi pprav a distribuci jadernch hlavic a grant.

Dobrou zprvou je, e USA i Rusko po skonen studen vlky vtinu nuklernch dlosteleckch grant a jadernch hlavic taktickch raket demontovaly. Navc taktick hlavice maj men ri a jejich inek nen tak velk jako v ppad ICBM. Dlosteleck projektily a hlavice taktickch balistickch raket se pohybuj v psmu od 1 kt po 200 kt tritolovho ekvivalentu. Krom toho nen hlavnm clem taktickch prostedk civiln infrastruktura, ale soustedn neptelskch vojsk a klov objekty, jako jsou letit, PVO nebo raketov zkladny.

Zan to u dl

Samohybn kanon 2S5 Gyacint re 152 mm

Monosti dopravy jadern munice zanaj u dlosteleckch systm. Nejlehm ruskm taktickm prostedkem schopnm pouvat jadernou munici je samohybn 152mm kanon 2S5 Gyacint. Ten byl uren primrn k protibaterijn palb konvenn munic. Ale um vystelovat i jadern granty 3BV3 s tritolovm ekvivalentem 1kt na vzdlenost 28 km.

Tento systm, zaveden do vzbroje ji v roce 1978, je postupn vyazovn. V dobch Sovtskho svazu byl povaovan dky svmu dostelu za znan inn. Podle odhad maj Rusov na skladech stle kolem 500 vozidel. Zbry z Ukrajiny ukazuj, e minimln st je stle v bojeschopnm stavu.

Samohybn kanon 2S7 Pion re 203 mm

Rusk armda m ve vzbroji i naim dlostelcm dobe znm 203mm kanony 2S7 Pion, respektive jejich modernizovanou verzi 2S7M Malka s vy rychlost stelby a modernjm systmem zen palby. Kanon 2S7 m dostel 37 km, v ppad dalekonosn konvenn munice a 45 km. Jadern grant 3BV2 m ri 2 kt a dostel do 30 km.

V bvalm eskoslovensku byl 2S7 Pion zaazen u 17. dlosteleckho oddlu velk mohutnosti v amberku. Na zklad Smlouvy o omezen konvennch zbran v Evrop byly rusk 2S7 Pion formln vyazeny z vzbroje a pevezeny k Sibiskmu a Dlnvchodnmu vojenskmu okruhu. st je dlouhodob uloena, ale podle zbr ze cvien se st stle pouv a na Ukrajin byly piony nasazeny na obou stranch fronty.

Samohybn minomet 2S4 Tulpan re 240mm

Dalm prostedkem, kter pouvala i SLA, byl samohybn 240mm minomet 2S4 Tulpan. Ten doke vystelovat 130kg miny s koncovm navedenm na vzdlenost 18 km. Krom toho je schopn vystelovat jadern miny s hlavic 3B4 nebo 3B11 s r kolem 2 kt. Rusk armda m k dispozici asi 450 vozidel 2S4 Tulpan z tohoto potu je dajn 390 v dlouhodobm uloen a zbytek tvo rezervu vrchnho velen pozemnch vojsk. Hlavnm kolem tchto minomet je nien uskupen iv sly protivnka.

Vechny ve uveden prostedky pochzej ze 70. let minulho stolet, ale na innost munice (obzvlt jadern) v cli to nem vliv. Novm hlavovm prostedkem, schopnm palby jadernou munic, je samohybn kanonov houfnice 2S19 Msta-S, re 152 mm, kter star systmy postupn nahrazuje. Vyrb se v nkolika variantch. Nejmodernj je 2S35 Koalicia, pravideln prezentovan na pehldkch na Rudm nmst.

Rusk samohybn houfnice MSTA-S

Vechny verze jsou vybaven mechanickm podavaem munice, zrychlujcm stelbu. Modernizovan verze 2S19 Msta-S jsou schopn vst palbu v reimu Multiple-Round Simultaneous-Impact (MRSI), co vyaduje vystelit prvn ti rny, pod rznmi nmry, v rozmez 15 sekund, aby granty dopadly na cl v rozmez nejve 3 sekund.

Krom klasick hloup munice mohou pouvat i munici s koncovm navedenm a jadern granty 3BV3. Obecn se uvd, e munice s koncovm navedenm maj Rusov kvli jej poizovac cen jen mlo.

Rakety a kiujc stely

Systm taktickch raket 9K79 Toka.

Dalmi pohrobky Sovtskho svazu jsou systmy 9K79(U) Toka (U Uluennaja), kter tak mla ve vzbroji i SLA. Tyto (operan) taktick balistick rakety s doletem 80 km, respektive 120 km verze Toka U, mohou nst jadernou hlavici 9M79 s nastavitelnm inkem 10100 kt TNT. Krom toho je k dispozici kazetov hlavice 9N123G, obsahujc 65 kus submunice s celkovou npln 60,5 kg chemickch nebo biologickch ltek. Pi palb na maximln vzdlenost dopadaj na cl po 136 sekundch letu.

Rusk armda m k dispozici kolem 200 odpalovacch zazen. Postupn jsou vak nahrazovna. toky balistickmi raketami 9K79 Toka s konvennmi hlavicemi jsou hlen z vodn fze rusko-ukrajinskho konfliktu. Jedna raketa mla dajn zashnout nemocnici ve Vuhledaru, ale vzhledem k tomu, e propaganda pracuje na pln obrtky na obou stranch, je teba brt tuto informaci s rezervou.

O stupe ve stl operan taktick systm 9K714 Oka, kter jsme mli tak ve vzbroji 311. tk dlosteleck brigdy v Jistebnici. Odpalovac a pepravn vozidlo bylo stejn jako u systmu Toka obojiveln. Balistick rakety mly maximln dolet 500 km a mohly nst jadernou hlavici 9N47B s tritolovm ekvivalentem 1050 kt TNT nebo termojadernou 9N63 s re 200 kt TNT.

Tento systm sovtsk armda oficiln vyadila z vzbroje na zklad smlouvy O likvidaci raket stednho a krtkho dosahu INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) podepsan v roce 1987. st raket s konvennmi hlavicemi vyvezena do zem sovtskho bloku. Po jeho rozpadu byly do roku 2003 postupn zlikvidovny.

Raketov komplet Iskander-M

Oba ve jmenovan systmy byly nahrazeny novm prostedkem 9K720 Iskander, kter byl s konvennmi hlavicemi nasazen proti klovm clm na ukrajinskm zem. To odpovd jeho pvodnmu uren. Dky sv pesnosti m niit pedevm velitelsk stanovit, prostedky PVO, letit a sklady munice. Rusk armda m kolem 140 odpalovacch zazen, kad nese dv balistick rakety 9M720 s doletem 500 km. Maximln rychlost rakety dosahuje 67nsobek rychlosti zvuku.

Hlavice rakety maj dajn prvky pro snen efektivn odrazn plochy, odhazovac modul radio-elektronickho boje (REB) a v terminln fzi letu jsou schopn manvrovat s petenm do 30 G, co usnaduje prnik neptelskou PVO. Hlavice maj inerciln navdc systm s koncovm navedenm podle globlnho naviganho systmu GLONASS (Globalnaja navigacionnaja systma). Kruhov odchylka od cle se pohybuje v du 57 metr.

Druh verze oznaen Iskander-K nese msto balistickch raket dvojici kiujcch stel 9M728 s udvanm doletem 500 km. Na rozdl od balistickch raket se stely pohybuj podzvukovou rychlost v mal vce, kolem 10 metr. Podle daj radiovkomru, palubnho potae a pijmae GLONASS kopruj tern a vyhbaj se pekkm.

Jak balistick rakety, tak kiujc stely systmu Iskander jsou schopn nst jadern hlavice re 50 kt TNT. Pesnost naveden vak umouje efektivn nien cl i konvennmi prbojnmi, ttivo-trhavmi nebo kazetovmi hlavicemi.

Vechny ve uveden prostedky maj vznam na bojiti. Jejich clem nejsou civiln objekty a dosahy zpravidla neumouj napaden jin ne sousedn zem. Na druhou stranu me jejich pouit velmi snadno vst k eskalaci jadernho konfliktu s pouitm vech prostedk jadern tridy.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno