Rusk ohomety s termobarickou munic jsou hrozbou pro ukrajinsk cle

0
292

Pouvn ohn jako bojovho prostedku mlo nkolik milnk. Ji ve starovku existovaly pomrn sofistikovan mechanick vrhae zpalnch sms. O eckm ohni se traduje, e se nedal uhasit vodou. V n se zaaly pouvat zpaln prachov rakety s tyovm stabiliztorem. Na zatku 20. stolet se objevily prvn penosn plamenomety, kter se s drobnmi zmnami pouvaly a do konce studen vlky.

Nov principy

Za druh svtov vlky dolo k rozvoji raketovch zbran, pedevm nezench salvovch raketomet. Nmci pouvali Wurfrahmen 40, schopn odpalovat nezen ttivo-trhav rakety re 280 mm nebo zpaln re 320 mm. estice rm mohla bt umstna na polopsovm transportru Sd.Kfz.251/1 ve variant zvan Stuka zu Fuss. Amerian pispli k vraznmu zven innosti zpalnch zbran vynlezem napalmu, kter se mimodn osvdil v Tichomo proti Japonsku.

Nmeck raketomet Wurfrahmen 40

Napalm a jeho derivty se staly hlavn npln zpalnch leteckch bomb, enijnch fugas, penosnch i tankovch plamenomet a nezench raket. K irokmu nasazen dolo bhem konflikt v Koreji, Vietnamu, ale tak bhem arabsko-izraelskch vlek na Blzkm vchod. Neefektivn bylo plnn zpalnch sms do dlosteleckch grant, protoe mly mal vnitn objem.

Dal vrazn zven innosti pinesl vynlez prkovch a aerosolovch vbunin s kovovmi stekami v kapalnm palivu. Pi jejich zaplen dochzelo k prudkmu zven teploty a tlaku a navc k bleskovmu spotebovn kyslku v mst zsahu. Jejich hlavn vhodou je o d vy mrn energie uhlovodkovch paliv proti klasickm trhavinm. K objevu dolo paraleln na obou stranch ocenu. Sovti mluv o termobarickch, ppadn objemov detonujcch zbranch, Amerian pouvaj termn Fuel-Air Explosives (FAE).

Na modernm bojiti postupn ztrcely innost penosn i tankov plamenomety, protoe mly krtk dosah. Jak vojci, tak plamenometn tanky se museli k cli piblit na tak malou vzdlenost, e byli vrazn ohroeni odvetnou palbou. Navc v obou ppadech shoela st zpaln smsi pedtm, ne dopadla na cl. Proto se postupn zaaly pouvat pro dopravu zpaln smsi na cl nezen rakety, piem sms se zapalovala a po dopadu na cl. Tm byl zaruen dov del dosah a vrazn vy innost.

V souvislosti s tmito objevy a zjitnmi dolo na pelomu 70. a 80. let v SSSR k zaveden zcela novch zpalnch zbran a systm. Patil mezi n penosn reaktivn jednorzov ohomet RPO-A me (Reaktivnyj Pjechotnyj Ognmjot), kter si v Afghnistnu vyslouil od mudahedn pezdvku blova trubice.

estnctihlavov raketomet 9K57 Uragan (BM-27) re 220 mm

Dalm byl salvov raketomet BM-27 Uragan, re 220 mm, schopn pouvat termobarick nezen rakety 9M51 s bojovou hlavic 9N515 o hmotnosti 143 kg a dosahem 35 km.

Letectvo dostalo do vzbroje nov bomby ODAB-500 (Objomno Dtonirujuaja Aviacionnaja Bomba) a pozemn jednotky tk ohometn systm TOS-1 (Tjaolaja Ognmjotnaja Systma).

ada lid zamuje tk ohometn systm za raketomet. Filozofie nasazen je vak zcela odlin a svm zpsobem uniktn. Mnohem vce se podob nasazen plamenometnch tank. Zatmco raketomety vedou zpravidla nepmou palbu na vzdlenost pes 10 km, ohomet ml niit cle pmou stelbou na vzdlenost pod 4 km.

Kest ohnm

Konstrukc novho ohometu byla povena konstrukn kancel dopravnho prmyslu KBTM (Konstrucionnoje Bjuro Transportnovo Mainostrojitlstva) v Omsku. Konstrukn prce byly zahjen v souladu s takticko-technickmi poadavky ministerstva obrany v roce 1971. Hlavnm kolem systmu byla intenzivn palebn podpora vlastnch sil v bli taktick hloubce. Pedpokldan msto nasazen bylo pmo v prvosledovch jednotkch. Z toho dvodu se od zatku potalo s vyuitm tankovho podvozku, aby TOS dokzal dret krok s psovou technikou a osdka mla dostatenou pancovou ochranu.

Tm pod vedenm hlavnho konstruktra A. A. Ljachova postavil v letech 197879 zcela nov raketov ohometn systm, veden v dokumentaci pod krycm oznaen Objekt 634. Zkladem konstrukce se stal podvozek tanku T-72A. Samotn raketomety jsou bezzkluzov, ale dynamick rz plyn z raketovch motor, oprajcch se o korbu tanku, doke vozidlem podn zacloumat. Aby neutrpla pesnost stelby, bylo nutn na z doplnit dv hydraulicky sklpn opory.

Nstavbu tvoila ploch oton v s naklpcm svazkem ticeti hlavn pro nezen rakety re 220 mm (re shodn s raketometem Uragan) umoujc vst stelbu na viditeln cle, a do vzdlenosti 3 750 metr. Zamovn usnadoval systm zen palby zahrnujc laserov dlkomr, balistick pota a snma nmru. Nmr ve se nastavuje elektro-hydraulicky, odmr elektricky. Samotn rakety vyvinul a vyrbl nrodn vzkumn a vrobn zvod (Gosudarstevnnoje Nauno Proizvoditlnoje Predpriatie) GNPP Splav (esky Slitina) v Omsku.

V roce 1980 proel systm Objekt 634 sttnmi zkoukami a na zklad vsledk bylo vydno doporuen, zaadit systm do vzbroje Sovtsk armdy jako TOS-1 Buratino. Krom palebn jednotky je soust systmu nabjec a pepravn vozidlo TZM (Transportno Zaraajuaja Maina) postaven na podvozku nkladnho automobilu KrAZ-255B. To pev druhou sadu raket a je vybaveno jebem a adaptrem pro snaz pebjen, protoe jedna raketa je pes ti metry dlouh a v kolem 150 kilogram.

TOS-1 Buratino

K prvnmu bojovmu nasazen esti vozidel TOS-1 dolo v Afghnistnu v letech 198889. Systm prokzal vysokou innost. Jejmu zven napomhal tern. V zkch dolch mezi strmmi horami dochzelo k nkolikansobnm odrazm a nsoben inku tlakovch vln. Nezanedbateln byl i psychologick efekt explodujcch ohnivch koul, vtch ne mstn meita.

Druh vznamn nasazen pedstavovaly boje na Severnm Kavkaze v roce 1999, pedevm pi dobvn msta Komsomolskoje. Zde byla vyvinut nov taktika, kdy jeden TOS-1 Buratino podporoval etu ty tank T-72 nebo T-64, kter vyrely na zte v dob zahjen palby TOS-1, take vedly palbu na znan demoralizovanho protivnka krtce po ohnivm oistci. Komsomolskoje bylo zcela zdevastovno, co vyvolalo hysterick reakce ochrnc lidskch prv a odprc zbran s plonm inkem.

Nicmn z rznch dvod, ponaje utajenm, pes byrokracii, po zmatky po pdu elezn opony byl systm TOS-1 Buratino oficiln zaazen do vzbroje rusk armdy a v roce 1995.

Modernizace

Po zkuenostech s nasazenm TOS-1 Buratino v bojch v eensku a na zklad pokroku dosaenho pi vvoji nezench raket i termobarickch hlavic vznikl poadavek na vvoj modernj verze, vyznaujc se vy pohyblivost a pesnost palby. Navc vojci poadovali unifikaci palebnho a nabjecho vozidla, protoe v relnch bojovch podmnkch nedokzaly ternn automobily KrAZ dret krok s odpalovacm zazenm.

V roce 2000 vydalo velen vojsk radian, chemick a biologick ochrany spolen s vldou rusk federace poadavek na zdokonalen systmu TOS-1. Vedoucm projektu modernizace palebnho vozidla s krycm oznaenm Objekt 634B se stal A. M. amrajev, vedoucm modernizace nabjecho vozidla oznaenho Objekt 563 byl V. I. Miin, piem ml bt pro ob vozidla pouit shodn tankov podvozek.

Modernizace palebnho vozidla se zamila pedevm na snen vky, protoe mnohde vozidlo neprojelo, a zven pancov ochrany raketnice. eenm bylo odstrann horn ady hlavn, m se jejich poet snil z 30 na 24. Tm se podailo snit sten celkovou hmotnost, ale st tto spory pohltily nov rakety s vtm dosahem a mohutnj hlavic, kompenzujc vy innost men poet hlavn.

Zbytek el na vrub zven pancov ochrany raketnice, protoe pi bojch v eensku, kde TOS-1 Buratino podporovaly vlastn jednotky palbou z bezprostedn blzkosti, se stvalo, e raketnice byla prostelena dokonce i palbou runch zbran. Riziko exploze vlastnch raket bylo pomrn vysok, co by znamenalo fatlnmi nsledky minimln pro vozidlo a pravdpodobn i pro osdku a jednotky v bezprostedn blzkosti.

Nouzovm eenm bylo ponechn vnjch sloupc po tech hlavnch przdnch, take fungovaly jako pedstavn panc. Vsledkem tchto zkuenost byl poadavek, aby sk raketnice odolvala alespo palb prbojn munice 7,6239 mm pchotnch kulomet ze vzdlenosti 600 metr.

Mimodn pozornost byla vnovna zven pesnosti palby a inku v cli. Stedn kruhov odchylka od cle nemla pevyovat 10 metr pi stelb na maximln vzdlenost. Na to ji nestaily drobn pravy. Opertor dostal k dispozici nov optick zamova s gyroskopickou stabilizac. Systm zen palby byl doplnn o snmae nklonu vozidla a snma teploty raket v pepravnm kontejneru, protoe teplota prachovho zrna ovlivuje rychlost hoen a tm i dolet rakety. Dal daje poskytuje meteorologick stanice snmajc teplotu a tlak vzduchu, smr a slu vtru.

Pro men vzdlenosti dostalo vozidlo nov laserov dlkomr 1D14. Pvodn analogov balistick pota ustoupil digitlnmu s upravenm algoritmem vpotu. Aby nedochzelo k rozkvn nstavby v rmci vl na ozuben vnce ve, byla do jejho pohonu zaazena hydraulick brzda pro blokovn odmru. Hydraulick opry pro stabilizaci korby byly doplnn i na pedn st vozidla. Opry jsou ovldan samostatn a na zklad daj snmae nklonu umouj vyrovnat drobn nerovnosti ternu.

Modernizovan systm byl zaveden do vzbroje rusk armdy nazenm ministra obrany Rusk federace . 445 z roku 2003, pod pznanm oznaenm TOS-1A Solncepjek (slunen r). Kad palebn jednotka sestv z bojovho vozidla BM-1 (Bojevaja Maina) a dvou TZM-T (T-Tankovaja). Palebn prmr tvo 72 raket, 24 nabitch na BM-1 a 2 24 pepravovanch TZM-T. Vrobou byl poven zvod Omsktransma.

Vt a innj

Systm TOS-1A umouje vst pmou stelbu, piem pro vyhledvn cl slou optick zamova. Ale na rozdl od TOS-1 Buratino umouje i nepmou stelbu na zklad daj o odmru a nmru dodanch z velitelskho stanovit palebn ety. Doba pechodu z pochodov do palebn polohy nepevyuje 90 sekund.

Naveden nstavby na cl probh automaticky na zklad daj z balistickho potae nebo run. Selektor palby umouje stelbu jednotlivmi raketami, omezenou nebo plnou salvou. Rakety opoutj odpalovac zazen, po jedn nebo po dvou, v plsekundovch intervalech. Pi provch odpalech trv pln salva 6 sekund, pi jednotlivch 12 sekund. Doba letu na cl pi stelb na maximln vzdlenost je 35 sekund.

TOS-1A Solncepjek pouv dva typy nezench raket, star MO.1.01.04 je dlouh 3,33 metru a m hmotnost 137 kilogram, MO.1.01.04M je dlouh 3,72 metru a m hmotnost 217 kilogram. Zven hmotnosti jde pedevm na vrub vtho prachovho zrna prodluujcho dolet a na est kilometr. Bojov hlavice jsou tak dvou typ, klasick zpaln plnn sms na bzi napalmu a termobarick plnn sms kapalnho paliva (vtinou propylnitrt) a hokovho prku zvyujcho teplotu hoen.

Podle propaganch materil vrobce by mla pln salva zaruit znien iv sly na ploe 40 000 m2, tedy na kruhu s polomrem zhruba 115 metr. K doasnmu vyazen iv sly dochz na ploe 70 000 m2, co je kruh s polomrem 150 m. Vzhledem k niivm inkm termobarick hlavice dochz k efektivnmu nien nebo umlen i kryt iv sly.

Bojov hlavice obsahuje krom kontejneru s palivem kontaktn zapalovae a dv nloe trhaviny. Prvn slou k roztren obalu kontejneru a vytvoen aerosolovho oblaku paliva. Druh nlo pivd rozptlen palivo k vbuchu. Na rozdl od zaitho nzoru se sms nezapaluje, ale dochz k iniciaci, aby pomal pechod od hoen k explozi nesnioval inek zbran.

Transportn a nabjec vozidlo TZM-T je postaveno tak na podvozku tanku T-72. Na horn stran korby jsou namontovan dva rmy pro uloen palebnho prmru 24 raket (2 12). Rmy se pi peprav zakrvaj krytem poskytujcm stejnou balistickou ochranu, jako m raketnice BM-1. Mezi obma rmy je namontovan jeb s nosnost jedn tuny pro pekldn raket. Soust vybaven jsou adaptry pro nabjen raket do hlavn BM-1 a mstek po kterm mohou osdky obou vozidel pechzet z jedn korby na druhou.

Osdka vozidla TMZ-T je tlenn, velitel, idi a opertor. Dky mechanizaci je pro pebit vozidla BM-1 stanovena norma 24 minut. V nouzi je mon provdt pebit run, ale as je vce ne dvojnsobn. Pro vlastn obranu je vozidlo vyzbrojeno kulometem RPKS-74 s palebnm prmrem 1 140 nboj, temi pancovkami RPG-26 a bednikou grant.

Osdka obou vozidel systmu TOS-1A je ped inky chemickch a jadernch zbran chrnna petlakovnm vnitnho prostoru korby a filtroventilanm zazenm. Systm se uvd do innosti pstrojem pro radian a chemick przkum GO-27 v automatickm nebo poloautomatickm reimu.

Vypalte je z tch jejich dr

TOS-1A Solncepjek byl prezentovn na veletrhu pozemn vzbroje v Omsku v roce 2009, kde se setkal se zjmem zahraninch delegt, co pineslo i reln objednvky.

Momentln m TOS-1A ve vzbroji krom rusk armdy i Kazachstn, kter v roce 2010 objednal 3 vozidla, dodan o rok pozdji. Velkou objednvku na 18 systm podepsal v roce 2011 zerbjdn. Dodvky probhaly po esti kompletech od roku 2013 do roku 2015. zerbjdn objednal sv vozidla na modernjch podvozcch tanku T-90S s vkonnjm motorem. Ze zem blzkho vchodu, co jsou tradin uivatel sovtsk a rusk techniky, objednal Irk 12 vozidel a Srie neupesnn poet, ale existuj fotografie s kolonou minimln t komplet.

Dodvky do Irku byly zahjeny v ervenci 2014, kdy na letiti v Bagddu pistly transportn letouny Antonov An-124 Ruslan a pivezly ti kompletn systmy (ti vozidla BM-1 a est TZM-T). Tak v tomto ppad byly nstavby namontovan na modernjch podvozcch tank T-90S. Rut instruktoi provedli zacvien irckch obsluh zavren ostrmi stelbami.

Druh dodvka t komplet byla dopravena nkladn lod do pstavu Umm Quasr v kvtnu roku 2015. Na rozdl od ruskho originlu doprovzely palebn vozidla nov nabjec automobily na podvozcch KAMAZ 63501 Mustang s uspodnm 88. O msc pozdji dorazila stejnou cestou zbvajc st zsilky, navc doplnn velitelskm vozidlem na podvozku KAMAZ 6×6.

Nasazen v Irku proti pozicm Islmskho sttu bylo stejn spn jako v Aghnistnu. Zprvy z boj o batu islmskho sttu Jurf al Sakhr popisuj ponkud nadnesen vbuchy porovnateln s exploz jadern munice. Muslimskm teroristm kadopdn rychle dochzela chu bojovat. Nezanedbateln podl mly TOS-1A na dobyt Tigrtu na jae 2015.

Systm TOS-1A je prbn modernizovn. V roce 2013 byl oznmen vvoj dcho systmu na bzi kombinace inerciln a GPS navigace. Krom snaz navigace a rychlejho uren polohy vozidla systm umouje prbn sledovn vybranch cl, pedanch z nadzenho stupn a vbr nejvhodnj palebnch pozic na digitln map. Pitom bere v vahu relif ternu, nerovnosti a slep hly. Tm se zkracuje doba expozice vozidla neptelsk palb.

Co se tk nasazen zpalnch zbran s plonm inkem, Rusov prosazuj doktrnu, e jejich nasazen proti armdm zem, kter pouvaj bojov otravn ltky, ppadn podobn zpaln prostedky, je zcela legitimn. Nemluv o teroristickch organizacch typu Islmsk stt, Tlibn, al-Kida apod. Ovem nasazen reaktivnch raketomet proti civilnm clm je neomluviteln, dokonce i v ppad, e bojov technika neptele se pohybuje v zstavb.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno