Rusko donutilo spolupracovat rivaly. Vesmrn internet OneWeb vynese SpaceX

0
224

Kdy na konci nora Rusko zahjilo invazi na Ukrajinu, stalo se jednm z dsledk tto nesmysln vlky zruen start ruskch raket Sojuz s druicemi zpadnch zem. Nyn z toho me nejvce tit spolenost SpaceX. Dvodem je to, e firma Elona Muska je v souasnosti jedinm zpadnm poskytovatelem stednch a tkch raket, kter m dostatenou volnou kapacitu na obslouen zkaznk, jejich druice mly bt pvodn vyneseny sojuzy.

Jednm z prvnch, kdo tto monosti vyuil, jebritsk spolenost OneWeb. Ta buduje satelitn konstelaci, kterou bude po dokonen tvoit 648 druic poskytujcch internetov pipojen po celm svt. V roce 2015 OneWeb uzavel dohodu v hodnot pes miliardu dolar s evropskou spolenost Arianespace ohledn zajitn vynesen vech 648 druic pomoc raket Sojuz.

Od nora 2020 pak bylo na obnou drhu spn dopraveno 428 druic OneWeb a spolenost oekvala, e zbytek bude vynesen do letonho srpna. Problm je, e rakety Sojuz se vyrbj v Rusku a evropsk spolenost Arianespace zajiovala starty pro OneWeb ve spoluprci s ruskmi partnery. Drtiv vtina mis OneWebu dokonce startovala z kosmodrom v Rusku a Kazachstnu.

Kdy tedy v noru Rusk federace vpadla na Ukrajinu a ostatn zem nsledn na Rusko uvalily vemon sankce a rozvzaly vtinu partnerstv s ruskmi organizacemi, mlo to za nsledek, e Evropa i OneWeb pily o monost vyuvat rusk rakety Sojuz pro sv mise a musely zat hledat alternativy.

Problm byl v tom, e relnch alternativ pro rusk Sojuz moc nen. OneWeb pi hledn nhrady dajn zvaoval americk, evropsk, indick a japonsk rakety, ale zejm doel k zvru, e jedinou rozumnou alternativou jsou rakety Falcon od SpaceX. Ostatn nosie jsou toti bu jet ve vvoji, nebo nemaj volnou kapacitu pro mise OneWebu, s ktermi plny provozovatel nepotaly.

Pokud by si tedy chtl OneWeb nechat vynst sv zbyl druice teba na novch raketch Ariane 6 nebo Vulcan Centaur, dokonen konstelace by to odloilo o nkolik let. Jedinou monost tak byla firma SpaceX, kter m dky astm startm dostatenou flexibilitu pro vynesen druic OneWebu v rozumnm asovm horizontu.

SpaceX a OneWeb jsou vak konkurenti, protoe chystan sluba OneWebu je velmi podobn tomu, co nabz konstelace Starlink. Otzkou tedy nebylo, zda SpaceX doke vynst druice OneWebu, ale zda budou tyto firmy ochotny spolupracovat. SpaceX vak u v minulosti ukzalo, e nem problm vynet druice pro spolenosti, kter nabzej sluby konkurujc Starlinku. Pkladem jsou teba mise pro SES, Viasat, Iridium nebo Kepler.

Polemikm je vak nyn konec, protoe spolenost OneWeb 21. bezna oznmila, e uzavela smlouvu se SpaceX ohledn vynen svch druic na obnou drhu. Neil Masterson, CEO spolenosti OneWeb, k tomu ekl: Dkujeme SpaceX za podporu, kter potvrzuje nai spolenou vizi ohledn neomezenho potencilu vesmru. Dky tmto startm jsme pipraveni dokonit vstavbu pln flotily naich druic a poskytovat rychl a bezpen pipojen po celm svt.

OneWeb navc pr nepovauje SpaceX za pmho konkurenta, protoe ob firmy cl na jin zkaznky. OneWeb se plnuje zamit pedevm na opertory, firmy a vldy, zatmco Starlink je nabzen pmo jednotlivcm. Jde tedy pr o velmi odlin sluby.

OneWeb bohuel odmtl poskytnout podrobnosti o podmnkch nov oznmen smlouvy se SpaceX, take vme jen to, e prvn start probhne nejdve v lt tohoto roku. Nevme, jak raketa bude pouita, odkud bude startovat, kolik druic bude vyneno najednou, kolik start smlouva zahrnuje, ani jakou si SpaceX tuje cenu. Na nkter z tchto otzek se vak d odpovdt nebo alespo o nich lze docela dobe spekulovat. Z oficilnho oznmen napklad lze vyvodit, e v plnu je vce ne jeden start, i kdy celkov poet neznme. A i kdy prohlen neuvd konkrtn raketu, je dost pravdpodobn, e druice OneWebu vynese Falcon 9, jeliko m vce ne dvojnsobnou nosnost ne Sojuz, take jet silnj Falcon Heavy by asi moc nedval smysl.

Sojuzy obvykle vynely 3436 druic OneWeb usazen ve specilnm vypouti. Nabz se tedy otzka, zda bude OneWeb nyn chtt vynet vce druic najednou, a tm vyut vy nosnost Falconu 9. Na tuto otzku neznme definitivn odpov, ale osobn se piklnm sp k tomu, e OneWeb v zjmu rychlosti a jednoduchosti prost pouije existujc vypoute pro 36 druic. prava vypoute by toti vyadovala dodaten vvoj a testovn, co by zabralo as a penze a zbyten mohlo vst ke zven rizika selhn. Vynen pouze 36 druic najednou tedy sice mon bude tak trochu pltvnm penzi i schopnostmi Falconu, ale je to jistj a bezpenj varianta.

Relativn nzk hmotnost druic OneWeb by mohla znamenat, e prvn stupe rakety bude moct pistvat na pevnin, co je pnosn pro SpaceX z hlediska snaz logistiky a zrove to je pjemn bonus pro divky ivch penos. Druice OneWeb jsou provozovny na polrnch orbitch s inklinac 86,4 , na kter me SpaceX startovat z kalifornsk rampy SLC-4E nebo z floridsk SLC-40. Zatm vak nevme, zda budou pro mise OneWebu vyuvny ob tyto rampy, nebo jen jedna. Druice se vak vyrbj na floridskm ostrov Merritt, co je kousek od Mysu Canaveral, kde se nachz rampa SLC-40. V zjmu zjednoduen logistiky by tedy mon mlo smysl provdt starty pouze z Floridy, ale to je jen moje spekulace. Snad se v nsledujcch tdnech a mscch dozvme vce podrobnost o dohod mezi OneWebem a SpaceX.

Problmy s naviganmi druicemi i teleskopy

OneWeb nen jedin subjekt, ktermu zpsobilo problm zruen start sojuz. Evropsk organizace ESA a Arianespace plnovaly na nsledujcch pr let celou adu mis, kter by tuto raketu vyuily k vynesen vdeckch, komernch i vldnch druic. Jde o navigan druice Galileo, teleskop Euclid nebo vdeck druice EarthCARE a Sentinel 1C. Dle ml Sojuz vynst vdsk mikrosatelit MATS, tyi japonsk druice GRUS, korejskou druici CAS500-2 a japonsk demonstran satelit StriX-1.

Vechny tyto nklady jsou nyn v nepjemn situaci, jeliko budou pravdpodobn potebovat najt alternativn nosi. Evropa by pochopiteln nejradi chtla sv druice vynst vlastnmi raketami Ariane 6 a Vega-C, ale ty zatm stle ekaj na svj prvn start a nedostaten voln kapacita tchto novch raket by znamenala zdren vynesen zmnnch druic klidn i o nkolik let. Napklad pesun pionn druice CSO-3 ze Sojuzu na Ariane 6 vedl ke zpodn startu minimln o rok.

Nen proto divu, e se zanaj ozvat hlasy volajc po tom, aby alespo nkter z druic, kter mly pvodn lett na Sojuzu, byly vyneseny raketami SpaceX. Prvn vlatovkou je evropsk spolenost OHB, kter vyrb druice naviganho systmu Galileo. OHBm zrove meninov podl ve spolenosti Arianespace, kter provozuje evropsk rakety Ariane a Vega a tak a do ukrajinsk invaze spolupracovala s Ruskem na startech nkterch sojuz.

Pvodn pln byl takov, e tyi druice Galileo polet letos na dvou evropskch sojuzech a dal ti pry by vynesla nov raketa Ariane 6 v letech 2023, 2024 a 2025. editel OHB Marco Fuchs vaknyn nabd k tomu, aby Evropa zakoupila ti starty Falconu 9. Tato raketa SpaceX by vynesla prvnch est druic Galileo, a tm by se zabrnilo odkladm plynoucm ze zruen start sojuzu a nepipravenosti Ariane 6, kter je stle ve vvoji.

Umleck pedstava rakety RFA One

Dal druice Galileo by pak podle Fuchse mohla vynet raketa RFA One vyvjen nmeckou spolenost Rocket Factory Augsburg, kterou jist ne nhodou vlastn prv OHB. Raketa RFA One m mt nosnost 1350 kg na nzkou polrn obnou drhu a poprv by mla startovat koncem tohoto roku. Stejn jako u vech novch raket je tu vak znan nejistota ohledn termn.

A u ale bude v budoucnu vynet druice Galileo Ariane 6 nebo RFA One, Evropa se v krtkodobm horizontu nejsp nevyhne pesunu alespo nkterch svch druic na Falcon 9. Jedinou dal alternativou toti nejsp je zamchn s harmonogramem mis Ariane 6 napklad ve prospch co nejbliho odbaven mis Galileo. Ale tm si Evropa moc nepome, protoe to lze provst pouze na kor jinch mis Ariane 6, kter by tm pdem potkaly dlouh odklady.

SpaceX je rozhodn nejrozumnj alternativa, protoe jde o osvdenou, spolehlivou a zrove levnou raketu. Otzka ale je, zda bude pesun evropskch druic na americkou raketu schdn z politickho hlediska.

Text byl pevzat z portlu ElonX. Ped vydnm byl redakn upraven. Originl najdete zde.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno