Siln Gorila byla prvn dvousystmov elektrick lokomotiva SD

Historickm vvojem se na naich eleznicch stala jedna ne pli ikovn vc, kter urputn petrvv dodnes. Tk se to elektrifikace a jde konkrtn o to, e elektrifikovan trat na severn plce zem pvodnho eskoslovenska maj stejnosmrnou napjec soustavu 3 kV, ale na t jin stdavou 25 kV 50 Hz.

Jako prvn se u ns na eleznici zavdla napjec soustava stejnosmrn. Za potkem jejho vstupu na hlavn trat, kdy se ve druh polovin 20. let elektrifikoval prask uzel, stl francouzsk vliv. Ve velkm rozsahu to vak zaalo a v 50. letech, kdy vznikla hlavn elektrifikovan tepna z ierne nad Tisou (nenechme se zmst, e msto le zcela na jihu hranice s Ukrajinou) do Prahy, a dle do st nad Labem.

Ob soustavy, tedy stajnosmrn a stdav, maj sv vhody i nevhody. Obecn vhodnj je vak napjec soustava stdav, a to dky nim investinm i provoznm nkladm. Kdy se tedy v 60. letech zaalo s elektrifikac na jinm psu na republiky, dlo se tak u ns nov za pouit napjec soustavy stdav.

Ji ped samotnm zahjenm elektrifikace stdavou napjec soustavou vznikaly studie na unifikaci, tedy na pestavbu na severu realizovan stejnosmrn trakce na stdavou. Propoty vak ukzaly nemrn vysokou finann a asovou nronost takov pestavby, e z toho tenkrt selo. Ale v obou nstupnickch republikch je otzka unifikace na stdavou soustavu opt v kurzu.

Nejjednodum postupem z pohledu zadrtovn eleznic tehdy tedy bylo pokraovat v severn oblasti se soustavou stejnosmrnou a v jin oblasti se soustavou stdavou. To vak znamenalo urit problmy provozn s klasickmi jednosystmovmi elektrickmi lokomotivami. Stejnosmrn elektrick lokomotiva nebo stdav elektrick lokomotiva jsou omezeny na sv teritoria, jak u nzvy kategori napovdaj. A tak se pi pejezdu vlaku mezi soustavami musely lokomotivy pepahat.

Jeden z npad jak eit dotyk obou oblast dokonce potal s tm, e by se vlastn ani nesetkvaly v jednom mst (stanici), ale v neelektrifikovanm seku mezi hraninmi stanicemi obou oblast by byly vlaky petahovny lokomotivami motorovmi. V kadm ppad to moc dobr npad nebyl a v roce 1965 se jako stykov stanice realizovala Kutn Hora (hlavn ndra). Samozejm i zde se v procesu pepahn musej pout posunovac lokomotivy nezvisl trakce. Stykov stanice Kutn Hora se stala prvnm a po del dobu byla jedinm stykovm mstem.

Kutn Hora byla na hlavn trati mezi Prahou a Bratislavou. Ta mimo jin v jednom smru pokraovala dle do Vchodnho Nmecka (NDR) a ve druhm do Maarska. Rychlky se to tam jenom hemilo.

A prv pro nasazen na prestinch rychlkovch spojch na dan trati, jako byly Slovensk strela, Istropolitan, Hungaria, Pannonia a Balt-Orient, se potalo s prvn eskoslovenskou dvousystmovou elektrickou lokomotivou.

Dvousystmov, resp. obecn vcesystmov elektrick lokomotivy, jsou tm pravm eenm pro vozbu vlak pekraujcch hranice napjecch soustav. Mimo jin se ve stykov stanici uet i lidsk a strojov prce motorovch posunovacch lokomotiv, a potamo i velk mnostv nafty.

ada ES499.0 byla prvn dvousystmovou elektrickou lokomotivou eskoslovenskch sttnch drah. Na fotografii je druh vyroben kus/prototyp ES499.0002. Pro zkouky pi vysokch rychlostech na cerhenickm okruhu dostala lokomotiva ped eln okna ochrann me, protoe jin lokomotiva se pedtm na stejnm okruhu srazila s pedmtem pohybujcm se vzduchem, kter tam neml co dlat.

Gorila se stala ztlesnnm sly a krsy

Prvn eskoslovensk dvousystmov elektrick lokomotiva, uren k provozu na tratch se stejnosmrnou napjec soustavou 3 kV a na tratch se stdavou napjec soustavou 25 kV 50 Hz, dostala Krypnovo oznaen ady ES499.0. Zde si jenom eknme, e psmenem E se v Krypnov kdu znaily elektrick lokomotivy stejnosmrn (protoe u ns byly prvn) a psmeno S mly elektrick lokomotivy stdav, kvli kterm bylo zavedeno nedlouho po jejich vzniku prv kvli rozlien. Od roku 1988, kdy u ns veel v platnost nov systm znaen lokomotiv, se z ady ES499.0 stala ada 350.

Z pezdvek lokomotivy ady ES499.0, resp. 350, se asi nejastji pouv Gorila. Pro nkoho mon na prvn pohled divok pezdvka odkazuje na slu a mohutnost dan lokomotivy. Ostatn pat mezi nejvkonnj lokomotivy eskoslovensk vroby a v dob vzniku se o n hovoilo, e je nejvkonnj vcesystmovou elektrickou lokomotivou na svt. Dle se uvd pezdvky Krysa nebo Vysava. Krysa snad trochu podle vzhledu, nkdy se tak uvd v souvislosti s pevldajcm zbarven do eda prvnho prototypu, se kterm jezdil krtce ve svch zatcch.

ada ES499.0 byla prvn dvousystmovou elektrickou lokomotivou eskoslovenskch sttnch drah. Na fotografii je prvn vyroben kus/prototyp ES499.0001.

Na projektu lokomotivy ES499.0 zaali konstrukti plzesk kodovky pracovat v roce 1968. Zadn bylo nsledujc. Lokomotiva mla mt dva dvounpravov podvozky s uspodn pojezdu Bo Bo. Vrobce sice pvodn navrhoval podvozky estinpravov, ale ty obecn vce kod eleznin drze, zkrtka ji vce opotebovvaj, a tak s tm SD nesouhlasily.

Poadovala se maximln rychlost 160 km/h, pojezd a mechanick sti mly bt ovem dimenzovny a na 200 km/h. (Rychlost 160 km/h vak vlaky taen tmito lokomotivami dlouho na dnm seku trat jezdit nemohly, protoe prv nae trat to ped pslunou rekonstrukc neumoovaly. A tak lokomotivy ady 350 zanaly s touto traovou rychlost a od pelomu let 2000 a 2001.)

Celkov vkon traknch motor ml dosahovat hodnoty 4 000 kW. Lokomotiva m tyi hnac npravy, kadou s vlastnm motorem (to u vidme z kdovho oznaen pojezdu ve), take dostala tyi stejnosmrn trakn elektromotory s vkonem po 1 000 kW. Hmotnost lokomotivy byla zadna 84 tun, tzn. e pipadalo 21 tun na npravu. Dal parametry ze zadvac dokumentace u oelme.

Konstrukti se museli vypodat s tm, co je dosud mjelo. Dvousystmov lokomotiva znamen, e toho mus mt ve strojovn vce ne prost lokomotiva stejnosmrn nebo stdav. Ve se to muselo vejt do pedepsan hmotnosti i prostorov strojovny.

Lokomotiva ady 350 (pvodn ada ES499.0), Praha hlavn ndra, 1992

Co se te exteriru, dostala lokomotivn sk tehdy modern hranat tvary a lokomotiva platila (a stle plat) za velice vydaen estetick dlo. Ostatn pod nvrhem skn lokomotivy je podepsn akademicky mal a prmyslov designr Boris Duda.

Kvli aerodynamice designr Duda navrhl vrazn sklonn horn partie el, tedy tam kde jsou eln okna. Kdy to vidli papali z federlnho ministerstva dopravy, zalekli se tch tvar el tedy jejich markantnho sklonu tak siln, e je chtli nechat pepracovat. Jene to se u pipravovala i sriov vroba tchto lokomotiv, a tak se drazn pn soudruh z ministerstva setkalo s nepozenou.

Prvn prototyp (ES499.0001) vyjel z montn haly v roce 1973 a v roce nsledujcm piel prototyp druh (ES499.0002). Osmnct sriovch kus (ES499.0003 a ES499.0020) kodovka dodala v roce 1975.

Lokomotiva ady 350 (pvodn ada ES499.0)

Protoe vechny lokomotivy ady ES499.0 byly od potku pidleny bratislavskmu depu, zstaly i po rozdlen republiky slovensk stran. V barvch slovenskho elezninho dopravce je u ns samozejm stle vidme. Pestoe se pvodn plnovala ivotnost tchto lokomotiv na 20 a 25 let, tak dnes, v roce 2022, jsou po skoro pti destkch let sluby stle v pln sle. Z dvaceti vyrobench (vetn dvou prototyp) jich stle jezd osmnct, dv byly znieny pi havrich (v roce 1977 a v roce 1989).

Odvozen Gorila stejnosmrn

I kdy to s tmatem vcesystmovch lokomotiv nesouvis, musme zmnit jet stejnosmrnou elektrickou lokomotivu ady E499.2, resp. podle novjho a platnho znaen ady 150. Lokomotiva E499.2 konstrukn pmo vychz z lokomotivy ES499.0. Zjednoduen se d ci, e se zkrtka vyrbla bez elektrovzbroje stdav sti.

Lokomotiva ady 150 (pvodn ada E499.2)

V letech 1978 plzesk kodovaka vyrobila 27 tchto rychlkovch lokomotiv pro trat elektrifikovan stejnosmrnou napjec soustavou 3 kV. Na rozdl od pvodn ady 350 (ES499.0) zstaly zase vechny lokomotivy ady 150 (E499.2) po rozdlen republiky nov ustanovenm eskm drahm.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts