Sovtsk cesta od bojov drezny k obojivelnmu obrnnmu automobilu

Obrnn automobily (OA) byly rychl, levn a asto disponovaly znanou palebnou silou. Nkter typy mly i slunou prchodivost ternem. Prvn OA se pouvaly ji ped Velkou vlkou, ale zlatm obdobm jejich rozvoje byla 20. a 30. lta minulho stolet.

Prvnm sriov vyrbnm obrnnm automobilem v Sovtskm Rusku byl BA-27. Postupn vznikla cel ada typ, vetn spnch BA-10, jich bylo vyrobeno pes 3 300 kus. Posledn BA-10 bojovaly jet na konci druh svtov vlky. Epizodn, nicmn zajmavou konstrukc byly obojiveln obrnn automobily.

Konstrukn kancel OGPU

Vedle standardnch konstruknch kancel (KB Konstruktorskoje bjuro) arzenl a vrobnch zvod existovaly v Sovtskm svazu tak KB podzen Sjednocen sttn politick sprv OGPU (Objedionnoje gosudarstvennoje politieskoje upravlenije). Za tmto nic nekajcm nzvem se skrvala mocn organizace zamen na boj proti kontrarevolucionm a neptelm lidu, co mohl bt prakticky kad, kdo se znelbil stranickmu veden.

Ve sprech OGPU skonila ada zdatnch inenr a konstruktr. Aby tito vzdlan lid jen zbhdarma nehnili v lgrech, za penze dlnick tdy, byly vytvoeny speciln konstrukn kancele KB OGPU, kde mohli spnm vvojem asto nesmyslnch projekt prokzat loajalitu reimu a vyslouit si zmrnn trestu. V ppad nespchu je ekala vtinou poprava. Pracovn podmnky se od vzen nebo lgru prakticky neliily.

Jednou z mimodn aktivnch byla OGPU Leningradskho vojenskho okruhu, pi kter pracovala mal konstrukn kancel zabvajc se vvojem bojov techniky od lun pes automobily, tanky a po letadla. V roce 1931, tedy v dob, kdy byla hlavnm pepravnm prostedkem armdy eleznice, pili uvznn konstrukti se zajmavm npadem.

Pro nkladn automobil Ford AA sestrojili eleznin kola, ktermi bylo mon zamnit standardn rfky s pneumatikami bhem pouhch dvaceti minut. Vozidlo s patncti vojky na korb dosahovalo na kolejch rychlosti osmdesti kilometr v hodin. Konstrukti navrhovali vyuvat kyvadlovou pepravu vojsk pomoc tchto auto-drezn. Npad zaujal, ale v ponkud upraven podob. Peprava vojk nebyla tak akutn, take zstalo u tradinch vagon. Armda vak poadovala obrnnou verzi s vzbroj, protoe v n vidla prostedek schopn rychlho nasazen i v odlehlch oblastech, kam byl po silnicch patn pstup.

Na podzim byl hotov prototyp. Stavba trvala pouhch 36 dn. Z nkladnho automobilu byla sejmuta korba, kabina a sedaky. Pedn svazek per by zeslen pidnm pti list, zadn zstal beze zmn. Pancovan korba byla z plt silnch deset milimetr na ele, est na bocch a tyi na strop, navaench na helnky umstn z vnitn strany.

BAD-1 (Bojevaja Avto Drezina)

Vzbroj tvoily ti kulomety DT (Dgtarjev tankovyj), po jednom ve dvou otonch vch a jeden v elnm pltu. Osdka se skldala z velitele, idie a dvou kulometk. V zadnch dvech byly dv speciln ndoby s objemem patnct litr, plnn chemikli na vytven dmovch clon. Vozidlo dostalo oznaen BAD-1 (Bojevaja Avto Drezina).

Testy BAD-1 probhaly v jnu a listopadu 1931 v okol Leningradu. Vsledky byly hodnocen pozitivn. Vozidlo bylo pedan jednotkm pohranin stre. Zatkem roku 1932 vypracovala KB OGPU projekt vkonnjho vozidla BAD-2, kter bylo dokonce obojiveln. Jeho dal vvoj byl sven vojenskm konstruknm kancelm.

Obojiveln drezna

Npad na obojivelnost BAD-2 vychzel ze zkuenost s nasazenm BAD-1. V okol Leningradu byla ada vodnch ploch, kter pohyblivost BAD-1 vrazn omezovala. Mylenka byla odsouhlasena nelnkem OGPU Leningradskho vojenskho okruhu Medvdm. Jako zklad byl vybrn podvozek nkladnho automobilu Ford Timken. Vkresy byly pedan na zvod Bolevik, jeho konstrukn kancel je mla dokonit a postavit prototyp. Konstrukn prce a odpovdajc vpoty provdl kolektiv hlavnho inenra Obuchova. Prototyp byl hotov v dubnu 1932.

Korba automobilu BAD-2 pipomnala lun na kolech. Svaena byla z obyejn oceli tlouky tyi a est milimetr. Pestoe na prvn pohled vypadala jako samonosn, ve skutenosti byla pivaena a piroubovna na ebinovm rmu Fordu Timken. Vzbroj vozidla tvoil kanon B-3 re 37 milimetrv pedn vi a kulomety DT v zadn vi a elnm pltu.

K pohybu na vod slouil lodn roub trvale pohnn vstupnm hdelem posledn npravy. Vsledkem bylo, e roub se za jzdy otel a bhem plavby se toila kola zadnch nprav. zen na vod zajiovalo naten pednch kol. Pro jzdu na kolejch bylo mon standardn kola nahradit litmi elezninmi. Pro zven prchodivosti bylo mon ob zadn npravy opsat gumovm psem Kegresse. K oderpn vody z korby slouila run pumpa.

BAD-2 s nasazenmi psy Kegresse

Na podzim probhly na polygonu zvodu Bolevik zkuebn jzdy, kter ukzaly na adu konstruknch nedostatk. Objemn korba byla pinou patn ovladatelnosti vozidla pi plavb. Na behu zhorovaly dlouh pevisy prchodivost. Vjezd z vody byl mon jen v ppad, e beh ml pevn dno. Motor se asto pehval ji po ujet pr kilometr.

Proto Sprva pro mechanizaci a modernizaci Rud armdy (UMM – Upravlenije po Mechanizacii i Modrnizacii) 2. srpna 1932 vystavila objednvku na vyprojektovn a stavbu prototypu modernizovanho obojivelnho obrnnho automobilu BAD-3. Prce mly bt ukonen 1. listopadu 1932. Projektovn se vak prothlo, take UMM byla nucena objednat na rok 1933 vrobu 25 kus BAD-2. Jako vrobn vzor byl do Iorskho strojrenskho zvodu dopraven prototyp BAD-2.

Nicmn ani tyto plny nebyly naplnny. Jet v z hlsil komisa UMM, e do konce roku bude spolehliv vyrobeno nejmn 15 BAD-2, ale vzhledem k vytenosti zvodu jinmi zakzkami zstal BAD-2 jen v prototypu. 1. kvtna 1933 byly BAD-1 i BAD-2 pedvedeny veejnosti na pehldce na Urinskho nmst v Leningrad. Nsledn BAD-2 ped zraky divk i zahraninch pozorovatel pekonal eku Nvu. Dal osudy obou vozidel zstvaj neznm.

eln pohled na BAD-2 s elezninmi a silninmi koly

Prvn z ady PB

Kdy Iorsk zvod obdrel objednvku na vrobu BAD-2, pedstavoval nejvt problm pli sloit tvar korby. een se ujali konstruktr Emanujlov a zstupce nelnka konstrukn kancele Grigorjev, kte spolu s nelnkem KB Pomerancevem navrhli mnohem jednodu hranatou korbu, pipomnajc obrnn automobil BA-3. Nov vozidlo dostalo oznaen plovouc obrnn automobil PB-4 (Plavajuij bronaavtomobil).

Podoba s BA-3 vak byla jen zdnliv. PB-4 byl prvnm sovtskm obrnnm automobilem se samonosnou korbou. Vechny pedchoz OA mly klasick rm. Npravy PB-4 byly upevnn uvnit korby ke specilnm drkm. Kardan pohnjc lodn roub prochzel utsnnmi prchodkami. Pohon roubu byl stejn jako u BAD-2 trval.

Hlavn vzbroj byla soustedna ve vlcov vi, podobn BA-3, jen bez zadnho pevisu. Tvoil ji 45milimetrov protitankov kanon 20K a spaen kulomet DT. Pomocnou vzbroj byl druh kulomet DT v elnm pltu. Kvli absenci pevisu byla v nevyven, tk na pedek, take run oten bylo velmi namhav. Palebn prmr tvoilo 52 nboj pro kanon a 2 268 nboj pro kulomety (36 disk).

K pohonu slouil motor Ford 201CID se zdvihovm objemem 3 300 ccm a vkonem 30 kW pi 2 200 ot/min. Stejn jako na ostatnch sovtskch obrnnch automobilech byla rezervn kola umstna oton za prvn npravou, take zabraovala zachycen vozidla pi pejezdu nerovnost. Na zadn npravy bylo mon pro zlepen prchodivosti nasadit psy Overroll. Pro odsvn vody slouilo run erpadlo Alweier s vkonem 20 l/min.

Pro zven vtlaku byly na bocch devn plovky, chrnn ped prstelem jeden milimetr silnm plechem. Do vbavy osdky patily tyi korkov plovac vesty, uloen mezi zsobnky munice uvnit vozidla. Celkov hmotnost PB-4 dosahovala 5,28 tuny.

Do z 1933 dokonil Iorsk zvod ti prototypy, kter byly okamit podrobeny jzdnm a plavebnm testm na tovrnm zkuebnm polygonu. Pes pomrn dobr vsledky se ukzala i ada nedostatk. Na svarech korby se asto objevovaly praskliny, ktermi dovnit pronikala voda. Vojensk pejmac komise pevzala vozidla jen s vhradami a zkaznk, kterm byla UMM, je odmtl uhradit.

PB-4 v tankovm muzeu v Kubince (rok 2016)

Po dal srii zkouek provedench v prosinci tho roku, navrhli konstrukti adu zmn, kter mly bt aplikovan na sriovch PB-4. Zatkem roku 1934 uzavelo veden Iorskho zvodu s UMM dohodu o vrob deset kus PB-4. V noru byly dokonen ti upraven PB-4, kter proly v beznu a dubnu tovrnmi testy. V te dob navrhl nelnk KB Pomerancev nelnkovi UMM Chalepskmu proveden spolenho testu BA-3 a PB-4 na trase KolpinoMoskva. Na konci cesty se mly oba typy zastnit prvomjov pehldky na Rudm nmst.

Konvoj ty BA-3 a jednoho PB-4 vyrazil z bran zvodu 24. dubna veer. Do hlavnho msta, vzdlenho pes 700 kilometr, automobily dorazily 28. dubna. Pi tak dlouhm pesunu se u PB-4 objevily nedostatky, kter se pi pedchozch zkoukch v chladnch mscch neprojevily. Pedevm rychl pehvn motoru, pli vysok teplota v bojovm prostoru a mal pevnost drk listovch per v korb.

Technick zprva z ervna 1934 doporuovala provst dal testy, jednak s estiadovm chladiem z tanku T-37 s objemem dvacet litr a dle s klasickm chladiem Ford doplnnm dal chladic spirlou pod podlahou korby. V obou ppadech mlo bt navc pouito ejektorov odsvn teplho vzduchu. Krom toho bylo nutn upravit stanovit idie, protoe pi vystupovn neprothl nohu mezi volantem a sedakou, v zadn sti ve doplnit stlnu pro revolver, na pedn npravu namontovat gumov dorazy a zajistit vodotsnost korby.

Veker pravy i nsledn tovrn testy mly bt hotov do 1. srpna, vetn pedn vslednch zprv na UMM. Prce se vak prothly a dva modernizovan PB-4 ly ke zkoukm a v z a jnu 1934.

Nejlepm eenm byla nakonec kombinace obou zpsob. Pi jzd byl vzduch k chladii z tanku T-37 pivdn otvorem v pedn sti vozidla. Ped vjezdem do vody se uzavral hermetickm pklopem. Ve vod zajiovaly chlazen smyky na spodn stran, omvan vodou. Na elnm pltu byly doplnn aluzie umoujc pstup erstvho vzduchu do bojovho prostoru.

V jnu bylo do Iorskho zvodu dodanch 5 chladi T-37 a byla zahjena pestavba existujcch PB-4, kter byly po prav, zatkem roku 1935 pedan armd. Jedno vozidlo bylo rozebrno, aby bylo mon korbu podrobit ostelovacm testm. Podle dostupnch dokument bylo do konce roku 1934 postaveno est kus PB-4.

Pli mnoho nedostatk

Koncem roku 1934 byl jeden exempl PB-4 pepraven na zkuebn polygon v Kubince, kde byl podroben vojskovm testm. Najezdil 507 kilometr, z toho 200 po asfaltovm povrchu, 90 po trkovch cestch a 217 po polnch cestch. Pi jzd s otevenmi pklopy byla viditelnost z vozidla dobr, ale se zavenmi byla hodnocena jako nedostaten. Opt pily problmy s chlazenm. Pi jzd po silnici vela voda v chladii po deseti a dvancti kilometrech, pi jzd po poln cest ji po esti a osmi. Pitom byla teplota okolnho vzduchu jen deset a dvanct stup, tedy dn hork lto, ale uvnit vozidla bylo nesnesitelnch 45 stup, take osdka vystupovala zcela vyerpan.

Zven celkov hmotnosti proti BA-3 se podepsalo i na vkonech vozidla. Maximln rychlost na silnici nepekraovala 50 km/h, na polnch cestch 20 km/h. Dojezd klesl na 195 a 140 km. Vozidlo mlo pomalej akceleraci a zadn pevis omezoval monost pekonvn pekek.

PB-4 v tankovm muzeu v Kubince (rok 2016)

Pi plavb staila zsoba paliva na 5 hodin a 35 minut. Do vody dokzal PB-4 sjet i po bltivm behu se sklonem do 10o. Vjezd vak byl omezen na behy s pevnm podkladem a maximlnm sklonem 4o. Prud svah nedokzal PB-4 pekonat ani s psy Overroll nasazenmi na zadnch kolech. Rychlost plavby dosahovala pouhch 1,12 km/h. Kvli mal rychlosti a objemn korb bylo vozidlo ve vod prakticky neiditeln.

Pi plavb bylo mon v natoit v hlu maximln 15o na ob strany, jinak se vozidlo zaalo nebezpen naklnt a hrozilo zaplaven vodou. Bhem plavby nabralo vozidlo 240 litr vody, kterou nebylo mon kvli nefunkn pump oderpat. Po vjezdu z vody ji musela osdka vypustit specilnmi otvory na dn korby.

Zvren zprva podepsan nelnkem polygonu Vorobcevem a nelnkem zkuebnho oddlu Kulickm konstatovala: vozidlo vyaduje odstrann ve zmnnch nedostatk. Potom bude nutn pistoupit k opakovanm testm, aby bylo mon vydat konen rozhodnut, zda ho bude mon zaadit do vzbroje Rud armdy.

Vzhledem k vsledkm test byly ti automobily PB-4 pedan vojenskmu skladu .37, jeden byl veden ve stavu 5. mechanizovanho sboru a jeden zstal na polygonu v Kubince. Posledn zmiovan kus peil do dnench dn a je ho mon vidt ve sbrkch muzea.

Posledn z rodu

Zkuenosti z konstrukce a zkouek PB-4 vyuili konstrukti pi nvrhu modernjho obrnnho automobilu PB-7, kter byl dokonen na podzim 1936. Prce dil nelnk konstrukn kancele Iljiev, hlavnm konstruktrem byl inenr Drabkin.

Zkladem vozidla byl nkladn automobil GAZ-AAA, pouil se motor, pevodovka, npravy, zen a zadn provn a brzdy. Pedn provn bylo zesleno na 17 list, pedn kola brzdn nebyla.

Korba byla svaena z plt silnch 8, 6 a 4 mm. Kuelov v, umstn v zadn sti vozidla, mla sklon bonch plt 30o. Osdku tvoili ti mui. Do vozidla nastupovali dvma pklopy v pedn sti a jednm na vi. Posledn byl vybaven klapkou pro signalizaci pomoc prapork. Pstup k motoru umooval odklpc kryt na horn stran motorovho prostoru.

Vzbroj PB-7 tvoil zpotku rychlopaln leteck kulomet KAS (kadence 1 800 vstel/min), ale armda preferovala mont dvou kulomet DT (550 vstel/min), standardn zavedench do armdn vzbroje. K pestavb na kulomety DT dolo na jae 1937. Kulomety mly pi stelb vped pomrn omezenou depresi, jen -2,5o. Aby nedolo k zasaen kabiny, byl ped v trubkov omezova. Zato nmr dosahoval 23o, pokud stelec sedl a 37o pokud leel. Palebn prmr tvoilo 4 032 nboj.

K pohonu PB-7 slouil motor GAZ M-1 s vkonem 36 kW. Vozidlo s celkovou hmotnost 4,6 t dosahovalo pi jzd rychlosti 47 km/h. V ppad selhn akumultoru nebo startru bylo mon motor nastartovat pomoc kliky z msta idie. Dv ndre, umstn pod sedadlem idie a velitele mly objem po 51 litrech. Po pedchozch zkuenostech byl automobilov chladi nahrazen objemnjm chladiem z tanku T-37 a ventiltor dostal prodlouen lopatky. Chlazen pi plavb zajiovaly smyky ve spodn sti, omvan vodou.

Na vod PB-7 pohnl lodn roub. Na rozdl od pedchdc, bylo mon pohon zven odpojit, take se pi jzd netoil. K zen pi plavb slouila pedn kola doplnn dvma sklpcmi kormidly v zadn sti vozidla. Kormidla byla ovldan pomoc ocelovch lan. Oderpn vody z korby zajiovalo erpadlo s vkonem 25 l/min, pohnn od motoru.

PB-7 pi vjezdu do vody

Na jae a v lt 1937 proel PB-7 tovrnmi zkoukami. Celkem najezdil 1 986 km. Bhem zkouek byly prbn odstraovan nedostatky. Nsledn se vozidlo pesunulo k plavebnm zkoukm na ece Ioe, kter probhaly v listopadu 1937. Vozidlo bylo doveno na bojovou hmotnost, aby se mohla posoudit stabilita na vod. Plavby probhaly s nasazenmi psy Overroll. Rychlost plavby dosahovala 4,5 km/h. Dky tomu zajiovala pedn kola pi pm plavb dostatenou iditelnost. Zadn kormidla se pouvala jen pi ostejch obratech.

Zvren zprva konstatuje: krtk zkouky neumonily analyzovat PB-7 z takticko technickho hlediska jako bojovou jednotku, … ale na zklad namench zkladnch parametr je mon doporuit zaazen do vzbroje. Doporueny byly nkter zmny, napklad monost odpojen nhonu lodnho roubu zevnit vozidla nebo zeslen vzbroje pidnm tkho kulometu DK (Dgtarjev Krupnokalibernyj) re 12,7 mm.

Nicmn, vzhledem k pokroku ve vvoji obojivelnch tank s neporovnateln lep pohyblivost, vyhodnotila armda dal vvoj plovoucch obrnnch automobil jako neefektivn a veker prce ukonila. PB-7 byl v roce 1938 pedn Leningradskmu tankovmu uiliti, zajiujcmu vcvik budoucch dstojnk. Dal osudy vozidla jsou neznm. Do dnench dn se bohuel nedochovalo.

Realizace komplikovanho vozidla, s adou protichdnch poadavk, jakm obojiveln obrnn automobil bezesporu byl, navc na bzi komernho nkladnho automobilu, byla prakticky od zatku odsouzena k nespchu. Pesto pedstavuje zajmavou epizodu v historii obrnnch automobil.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts