Srpodrp zabijk z Kanady byl silnj ne velociraptor

0
75

Dromaeosaurus albertensis, v pekladu bhajc jetr z Alberty je tedy typovm druhem jedn z nejpopulrnjch skupin dravch dinosaur, proslavench rody jako Deinonychus nebo Utahraptor. Zrove pln stejnou lohu i u cel eledi Dromaeosauridae, do n spadaj miniaturn a ob dromeosauridi a mnoz z tch, kte jsou pbuzn rodu Dromaeosaurus, navc vykazuj pomrn robustn stavbu tla.

To plat i pro samotn rod Dromaeosaurus, kter byl sice zhruba stejn velk jako mongolsk velociraptor, byl ovem vrazn mohutnj. Nejasn je vyuit srpovitch drp na nohch u tohoto rodu, kter navc nebyly v podob fosili dosud objeveny.

Vzhledem k tomu, e dromeosaui jsou vd znm u cel stolet a jejich vtvarnou rekonstrukci nalezneme prakticky ve vech vtch knihch o dinosaurech nebo v mnoha muzejnch expozicch, bychom nejsp pedpokldali, e tento teropod je dobe znmm a detailn prozkoumanm zstupcem pozdn kdov severoamerick fauny. Opak je pravdou, protoe z dromeosaura znme kupodivu jen velmi malou st kostry.

Vytvoit vrohodnou repliku dromeosauho skeletu tak bylo mon a v nedvn dob na zklad anatomickch porovnvn a doplnn kosternch element od jinch dromeosaurin. Prvn fosiln exempl tohoto teropoda byl kadopdn objeven ji roku 1914 proslulm americkm paleontologem Barnumem Brownem, kter tehdy vedl vpravu Americkho prodovdeckho muzea ke kanadsk ece Red Deer.

Mstem nlezu byl souasn Dinosau provinn park v Albert a holotyp s oznaenm AMNH 5356 sestv z tm kompletn lebky o dlce 24 centimetr, sti spodn elisti, dvou jazylkovch kost, prvn zprstn kstky (metakarplu) a nkolika kost distln (spodn) sti nohy. Natst nejdleitj st kostry pro diagnostiku, tedy lebka, byla prakticky kompletn, chybla jen horn st enichu. V pozdjch letech byly na zem Alberty a sousedn americk Montany objeveny jet dal kostern fragmenty z nkolika jinch exempl dromeosaur, jednalo se o lomky lebky a zhruba tictku izolovanch zub.

Stejn jako u mnoha dalch dlouhodob znmch taxon tak dromaeosaurus se stal jakmsi odpadkovm taxonem, celkem bylo toti popsno jet sedm dalch domnlch druh tohoto rodu. Dnes jsou prakticky vechny povaovny za nomina dubia, tedy pochybn (a nejsp i neplatn) vdeck jmna. Je ovem ponkud paradoxn skutenost, e tak vznamn skupina teropod, jako jsou dromeosauridi, je pojmenovna po relativn mlo znmm a ve svch ekosystmech spe vzcnm druhu dinosaura. Dromeosaui byli men a stedn velc dromeosauridi s dlkou kolem dvou metr a hmotnost asi 15 kilogram.

Byli tedy skuten stejn velc jako zstupci rodu Velociraptor, jejich lebka, elisti i trup vak byly proporcionln mohutnj a pevnj. Lebka byla celkov siln a robustn stavn, rovn zuby s knickm prezem umoovaly dromeosaurovi lovit ponkud statnj koist, ne na jakou nejsp toili thleji stavn velociraptorini.

Dal vzkumy ukzaly, e dromeosau zuby byly zaiva vce opotebovan ne v ppad zub troodontida rodu Saurornitholestes, co naznauje, e dromeosaui pi lovu vce vyuvali svch zubatch elist ne charakteristickch srpovitch drp na druhm prstu kad zadn konetiny. Bylo tak odhadnuto, e dromeosaurus ml asi tikrt silnj stisk elist ne velociraptor, co je v dobr shod s ve uvedenou interpretac jeho potravn ekologie.

Vzkum zub tak ukzal miniaturn vrypy, kter svd o tom, e dromeosaui toili i na velkou zmtajc se koist a dokzali odolat vraznm silm a tlakm pi jejm zachycen a dren. Jin vzkumn studie zase ukzala, e se patrn jednalo o dravce s denn aktivitou.

V kad horn elisti ml dromeosaurus devt zub a podrobn vzkum jeho mozkovny umonil urit dokonce i polohu a vzezen nkterch pvodnch cv a nervovch svazk v okol mozku. Pestoe robustnj stavba kostry psob jako primitivn vvojov znak, dromeosaurus byl ve skutenosti vysoce specializovanm typem teropoda. Nen jist, jak dlouhou dobu tento dromeosaurid existoval, nejstar zatm znm fosilie maj st kolem 80 milion let (vk kampn), zatmco ty nejmlad mohou bt star jen kolem 69 milion let (vk maastricht).

Navc jsou k dispozici tak objevy fosilnch zub z horninovch sled souvrstv Hell Creek a Lance, jejich st tedy in asi 68 a 66 milion let. Ned se pitom pedpokldat, e jedin druh D. albertensis existoval celch 11 a 14 milion let, pravdpodobn se tedy jedn pinejmenm o dva nebo vce jinch druh v asov posloupnosti. Podle provedench fylogenetickch analz jsou nejblimi vvojovmi pbuznmi dromeosaura ran kdov rody Yurgovuchia a Utahraptor z americkho Utahu a Achillobator z Mongolska.

Podle jin analzy byl zase nejblim pbuznm dromeosaura rod Dakotaraptor a vzdlenjmi pbuznmi dal severoamerick rody Atrociraptor a Deinonychus. Dromeosaurus byl kadopdn velmi zajmavm dravm dinosaurem, a to nejen pro svj historick a taxonomick vznam meme ji pouze doufat, e se o nm i vce ne sto let po jeho objeven dozvme jet mnoho dalch zajmavost.

lnek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimra Sochy a byl redakn upraven. Pvodn verzi vetn bohatho odkazovho rejstku najdete zde.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno