Starlink od SpaceX chyst druhou fzi konstelace a zavd limity

0
52

Starlink je rozshl s druic na nzk obn drze, kterou provozuje spolenost SpaceX a jejm prostednictvm poskytuje rychl internetov pipojen po celm svt, a to pedevm v mstech, kde je jinak patn dostupnost. Prvn druice pro projekt Starlink byly vyneseny u v noru 2018, ale tehdy lo pouze o dva velmi hrub prototypy.

V kvtnu 2019 nsledovala zkuebn mise, pi kter u bylo vyneseno 60 druic v pln velikosti, avak ne vechny byly funkn a nelo jet o finln verzi. Druice nebyly ureny pro aktivn provoz a zrovna nedvno dolo k deorbitaci posledn z nich (vtina byla deorbitovna u dvno, ale pr kus selhalo, a tak vydrely na obn drze dle).

Prvn ostr mise Starlink probhla v listopadu 2019 a raketa Falcon 9 pi n dopravila na obnou drhu prvnch 60 druic urench pro komern provoz. SpaceX nsledn zaalo vynet stle vce a vce dodatench druic, aby zajistilo sten a nakonec i globln pokryt (vetn polrnch oblast). Vstavba konstelace Starlink bude mt nkolik fz, piem te probh ta prvn, kter zahrnuje 4 408 druic ve vkch kolem 550 km nad zem.

SpaceX zskalo povolen pro zahjen vstavby st Starlink v roce 2018 a firma se tm zavzala, e polovinu druic pro prvn fzi konstelace vynese na obnou drhu do 6 let od udlen licence a zbytek nejpozdji do t let pot. SpaceX tuto prvn podmnku splnilo s velkou rezervou, nebo firma doposud vynesla pes 3 500 druic Starlink, z nich vce ne 3200 je funknch a stle na obn drze. Polovina prvn fze je tedy dvno hotov a i kdy m SpaceX na vynesen zbytku as a do roku 2027, stihne to pravdpodobn o dost dve. Chyb toti jen 1200 druic, kter SpaceX doke pi souasnm tempu vynst nkdy bhem ptho roku. Druice prvn fze konstelace jsou rozdleny do pti orbitlnch slupek (Group 1 a 5), piem doposud jsme vidli pouze starty pro prvn tyi slupky. Na prosinec ale je v plnu prvn mise pro Group 5. Tato polrn slupka se bude nachzet ve vce 560 km se sklonem 97,6 vi rovnku a po dokonen ji bude tvoit 172 druic.

SpaceX svou orbitln s rychle roziuje do novch region aktuln pibyly napklad Japonsko, Zambie, Jamajka nebo Amazonie i cel Austrlie. Firma navc vyn nov druice na obnou drhu rychlm tempem, ale i pesto firma v nkterch regionech zan naret na kapacitn limity sv st. Napklad v USA a Kanad je o Starlink velk zjem a zkaznk neustle pibv, avak poet druic na obloze nen mon zvyovat dostaten rychle.

To vedlo k tomu, e prmrn rychlost internetovho pipojen pes Starlink v posledn dob klesla v podstat ve vech zemch spolu s nrstem potu uivatel sluby. Statistiky spolenosti Ookla zaznamenaly meziron pokles rychlosti o 954 %. SpaceX kvli tomu u na svm webu uvd, aby uivatel oekvali rychlost stahovn v rozmez 20100 Mb/s, i kdy v minulosti firma uvdla rozsah 50250 Mb/s. Starlink je vak i tak vrazn rychlej ne konkurenn satelitn sluby a mnohdy pekonv i prmrn pevn pipojen. Dokonce i v esku a na Slovensku m Starlink v prmru dvakrt vy rychlost stahovn ne prmrn pevn internet:

Prmrn rychlost internetovho satelitnho a pevnho pipojen v rznch zemch ve 2. tvrtlet 2022

V nkterch regionech vak jsou druice Starlink obzvl᚝ peten, a tak se SpaceX aktuln muselo uchlit k zaveden datovch limit. Na pomry satelitnho pipojen jsou vak velmi tdr. Uivatel Starlinku v USA a Kanad budou mt od prosince k dispozici 1 TB (1000 GB) prioritnch dat kad msc, po jejich vyerpn budou mt data tchto uivatel ni prioritu, co se projev snenou penosovou rychlost a do dalho msce.

Zkaznk, kter pekro msn limit, si vak me pikoupit dodaten prioritn data za cenu 25 cent za 1 GB. Pozitivn tak je, e data penen mimo piku mezi 23:00 a 07:00 se nepotaj do limitu. Uivatel si tak me naplnovat stahovn vtho objemu dat na non hodiny a tm zabrnit pekroen msnho limitu. SpaceX navc uvd, e mn ne 10 % uivatel v souasnosti penese vce ne 1 TB dat msn, take vtinu lid by zaveden datovch limit ani nemuselo ovlivnit.

SpaceX tedy potebuje nadle navyovat celkovou kapacitu st Starlink, a tak neustle vyn nov satelity na obnou drhu a zrove u pipravuje druhou fzi sv konstelace. Pvodn ji mlo tvoit 7518 druic na velmi nzkch obnch drahch ve vce kolem 340 km, kter by vyslaly v psmu V msto souasnho Ka/Ku. SpaceX u m pro tuto st konstelace vyzen povolen, ale aktuln firma oznmila pravu svch pln. U del dobu toti pipravuje druhou generaci st Starlink, kter u bude vyuvat vt a vkonnj druice optimalizovan pro vynen pomoc ob rakety Starship/Super Heavy.

Obn drhy rznch druic. Satelity pro DVB-S televizn vysln – a) – najdete na geostacionrn obn drze, Starlink – b) – pak mnohem ble Zemi.

Pln SpaceX pro s druh generace zahrnuje 30 tisc druic ve vkch 340 a 614 km, z nich zhruba dv tetiny by pedstavovaly druice pro psmo V ve vkch 340360 km. Tato st nov konstelace by tedy plnila stejn el jako ji schvlench 7 518 druic z dvjho povolen. SpaceX nyn chce sladit tyto pekrvajc se plny a oznmilo, e po zskn licence pro provoz st Starlink druh generace zad o pravu souasnho povolen, m by dolo k vraznmu snen celkovho potu druic na obn drze. Firma to v oficiln komunikaci s adem FCC pmo neuvd, ale lze si to vyloit tak, e druh generace st by prost zcela nahradila pvodn plnovanch 7518 dodatench druic pro psmo V z povolen pro souasnou s Starlink. Po dokonen by tedy konstelaci Starlink tvoilo pouze 4408 druic prvn generace (msto pvodnch 11 926) a tak dalch zhruba 30 tisc druic druh generace. Tyto dv generace by byly njakou dobu provozovny soubn, ale lze oekvat, e s prvn generace bude asem zcela nahrazena pokroilejmi druicemi druh nebo teba i tet generace.

Druice Starlink druh generace (V2) jsou vrazn vt, t잚 a o d vkonnj ne ty stvajc. Elon Musk u dve prozradil, e druice druh generace maj dlku 7 metr a hmotnost kolem 1 250 kg. Nov dostupn dokumentace vak uvd rozmry tla druice 6,4 m 2,7 m se solrnm panelem o rozmru 20,2 6,36 m a celkovou hmotnost 2 000 kg (ale ta je mon zmrn nadsazena a ble realit je onch 1 250 kg). Oproti tomu souasn varianta v1.5 m hmotnost jen kolem 300 kg a rozmry tla 2,8 1,3 m (plus solrn panel m po rozloen 8,1 2,8 m). Druice V2 jsou primrn navreny pro vynen pomoc kosmick lodi Starship, avak jej vvoj pokrauje pomaleji, ne by si Elon Musk pl. SpaceX si proto pipravuje pdu pro potenciln alternativu a v dosti pro telekomunikan ad FCC zmnilo monost vynen druic Starlink druh generace pomoc rakety Falcon 9. Standardn 7metrov verze druic uren pro Starship by se vak nevela do aerodynamickho krytu Falconu, a tak SpaceX plnuje zmenenou variantu V2 mini. Podle dostupn dokumentace je technicky toton jako verze pro Starship, ale m zmenen rozmry tla 4,1 2,7 m (solrn panel m 12,8 4,1 m) a hmotnost kolem 800 kg.

Parametry druic Starlink prvn generace (F9-1), zmenen druh generace (F9-2) a druh generace v pln velikosti. Kliknutm tabulku zvtte.

Zatm vak nen jasn, kdy a jestli vbec tuto zmenenou variantu uvidme. Prvn start Starship se toti nezadriteln bl, take vynen druic V2 v pln velikosti by mohlo zat bhem ptho roku. Bude tedy opravdu nutn vynet druice V2 tak pomoc Falconu 9, kdy SpaceX stejn jet potebuje dokonit prvn fzi konstelace? Navc aktuln u byla ve Starbase spatena prvn vrka druic Starlink V2, kter by mohla bt urena pro vynesen v rmci druh orbitln mise Starship s prototypem kosmick lodi S25, kter je vybaven mechanismem pro vypoutn druic Starlink druh generace.

Text byl pevzat ze serveru ElonX. Ped vydnm byl redakn upraven. Originl najdete zde

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno