STO OBJEV: Jak nahradit nohu? Nejstar protzou byl devn palec

Pirti, jak vme, maj devnou nohu. Jejich novovk vynlez to ovem nen, o tom by mohli vyprvt archeologov. V roce 1910 nali v hrob v italskm Capuu devnou, bronzem opltnou a emnky pipnanou nohu, jakou si kolem roku 300 p. n. l. mohl dovolit bohatec.

Meme jt do historie jet hloubji. V roce 2000 se v eckch Thbch nala mumie eny ijc nkdy v letech 950 a 710 p. n. l. Na prav noze ji zdobil uml palec z kombinace deva a ke, co mu dodvalo prunost.

O dalch protzch vyprvj starovk texty. Kupkladu vtec Hegesistratos si aby unikl z vzen uzl nohu a nahradil ji devnou. Stalo se v roce 484 p. n. l. man Marcus Sergius, astnk druh punsk vlky (218 201 p. n. l.), si za ztracenou ruku podil eleznou, spojenou se ttem. Bojoval dl.

Goethv Gtz

Ani stedovk se protzm nevyhbal, ale zajmav se to rozjelo v 16. stolet. O proslulost se zaslouil hlavn Gtz von Berlichingen, jemu v ervnu 1504 pi oblhn bavorskho Landshutu dlov koule (dajn z vlastnch ad) ustelila kus prav ruky. asem si vypomohl eleznou protzou, kter dky systmu zpadek, pruiny a tlatka ovldanho zdravou rukou hbala prsty.

V roce 1530 si podil lep protzu. Ta u hbala i klouby, mila 37 cm, vila 1,5 kg. Zvan Gtz s eleznou rukou mohl pst i bojovat. Po letech zaujal Goetha, kter o nm napsal hru. Konstruktr onch rukou zstal neznm, ale dochovaly se jako pklad protz pouvanch v 16. stolet. Sm Gtz v autobiografii tvrd, e znal ryte zvanho Kochle, jeho eleznou rukou se inspiroval.

Ale vme jin jmno. Do konstrukce uml ruky s pruinovm mechanismem se ve 2. polovin 16. stolet pustil francouzsk chirurg Ambroise Par, kter za vlek pracoval na bojitch a snail se pomoci zrannm vojkm. Dokonce se v pezdvce ruky La petit Lorraine dochovalo jmno emeslnka, kter ji podle Parho nkresu udlal.

Velmi v protzch pokroilo 19. stolet, o co se opt postarala hlavn vlen zrann. V roce 1818 berlnsk zuba Peter Bailiff propojil umlou ruku se svaly ramene a trupu. Dalo se j hbat bez pomoci zdrav ruky. O destky let pozdji na nj navzal italsk lka Giuliano Vanghetti. V roce 1865 americk lka Douglas Bly sestrojil nohu, pro kterou vyuil svch anatomickch znalost, a postienm nabdl vt monost pohybu.

Podobn impulz dodaly vlky 20. stolet, ale to u do protz konetin vstupovaly nov materily i konstrukce, vylepovala se funkce, vzhled, pohodlnost, pipojila se robotika.

Porcelnov zuby

Ti otaznky

  • MَEME NOHU Z CAPUA VIDT? Originl ne. Byla uloena ve sbrkch krlovsk vysok chirurgick koly v Londn, kde ji v roce 1941 zniilo nmeck bombardovn. Dnes je k vidn kopie.
  • VON BERLICHINGEN A SS? Byla po nm pojmenovna 17. divize tankovch grantnk SS, bojujc za druh svtov vlky na zpadn front. Ve znaku mla eleznou pst.
  • PROTZY V 21. STOLET? Pokud jde o oi a zuby, u se zapojuj 3D tiskrny. ance v nich oukvaj i nhrady rukou a nohou.

Zubn protzy se vyrbly u nejmn 700 let p. n. l., hlavn z lidskch a zvecch zub vetn slonoviny. Revolun podobu dostaly dky paskmu dentistovi Nicolasi Dubois de Chmant v roce 1791. Tehdy zskal patent na porcelnov zuby, i kdy vechny chybjc nahrazovaly jednolitou formou.

O vrobu jednotlivch zub se v roce 1808 piinil dal Paan, Giuseppangelo Fonzi. Vhodou porcelnu byla monost barvit ho do doucho odstnu, pesto se od nj postupovalo pes dal materily a k dnenm akrylm.

Umlma oima zatm nevidme, zstvaj sp kosmetickou zleitost. Svdectv o jejich pouit se nala u ve starovkch hrobech, ale za otce modern protetiky se povauje u zmiovan chirurg Ambroise Par, kter v 16. stolet vyrobil oi ze zlata, stbra, porcelnu a skla. Posledn jmenovan materil se osvdil nejvc a pouv se spolu s akrylem dodnes.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts