STO OBJEV: Tik tak. Kdo zapinil, e dodnes honme as?

0
75

Ne snad e by dvn pedkov nechtli vdt, kolik je hodin. K nejstarm micm zazenm zejm patil do zem zaraen kolk odpotvajc as stnem putujcm zrove se sluncem. asem se kolk vyvinul v impozantn obelisky, kter Egypan stavli u kolem roku 3500 ped nam letopotem. Od nich je pevzali ekov a man.

Dvn historie slunench hodin je svzna i s nou. Mly samozejm jist problm: co dlat v noci nebo kdy se nebe zathlo?

Za dokonalost pokulhvaly i vodn hodiny. Meze mly astrolby, odvozujc mstn as z postaven hvzd, nebo pespac hodiny, by se staly dodnes oblbenm symbolem ubhajcho asu.

Stedovk do toho, hlavn dky Arabm, pece jen vnesl nov ruch mechanick hodiny pohnn systmem zva a ozubenho kola. V Evrop se od 13. stolet vyuvaly zejmna pro kostely, kltery a veejn svtsk budovy. O prvenstv se dohaduj Francie a Anglie.

Konen do ruky

Jmna vtiny z tch, kte asomry dl posouvali k dnen podob, dvno zapadla, ale pr jich zstalo. Pedevm Peter Henlein, norimbersk zmenk, mnohmi povaovan za otce malch penosnch hodinek. Za tyletho pobytu ve frantiknskm kltee, kam se v roce 1504 schoval ped trestem za ast v tragick rvace, se setkal s adou vzdlanc, od nich zvdl o orientlnm pokroku v matematice, astronomii a hodinstv.

V roce 1505 sestrojil prvn penosn hodinky, vyuvajc v t dob u znm vynlez kovovou pruinu. Prv on zejm piel na npad, jak ji zmenit do velikosti pouiteln pro kapesn strojek, kter jet vylepil. Henleinovo dlko, pozlacenou mdnou kouli o prmru mlo pesahujcm 4 cm, tvoily dv polokoule. Po jejich rozeven se objevila men koule hodinek, nesoucch nejen msk slice, ale u i arabsk. Pruinov strojek mohl bez nataen pracovat 12 hodin.

A jet nco: na vnitn stran jedn z vnjch polokoul bylo vyryto 1505 Peter Henlein Nrnberg. V roce 2014 experti potvrdili, e rytina z t doby skuten pochz. Henlein takovch hodinek vyrobil jet nkolikero, ale troufl si i na vt kousek vn hodiny pro hrad Lichtenau.

Vynlezce kapesnch hodinek Peter Henlein

Galileovo kyvadlo

Z potk mechanickch hodin je tu jet jedno jmno, kter nem bt zapomenuto: nizozemsk fyzik, matematik a astronom Christiaan Huygens. Mezi ptele jeho otce patil Galileo Galilei a je mon, e tak se Huygens seznmil s mylenkou, na kterou Galileo piel pi pozorovn houpajc se lampy v kostele: kad jej vkyv trval stejn dlouho bez ohledu na dlku vchylky. Princip kyvadlovch hodin sice popsal, ale nechal ho jen na pape.

Ti otaznky

  • CO BYL GNMON? Slunen hodiny v podob obelisku. Meme si ho prohldnout teba na vatiknskm nmst sv. Petra, kam dal v roce 38 starovk gnmon z Egypta pevzt csa Caligula.
  • POD JDOU? Penosn hodinky, kter v roce 1505 sestrojil Peter Henlein, stle mohou jt. Ped pti lety byly ocenny na 50 a 80 milion dolar.
  • JEN HBAT RUKOU? S npadem, jak jednodue nramkov mechanick hodinky natahovat, piel v roce 1875 vdesk hodin De Lohr: sta kvat rukou.

A byl to prv Huygens, kter pouit kyvadla rozvinul a nkolikero takovch hodin od roku 1657 postavil. Ve stejnou dobu se zabval i malmi pruinovmi hodinkami, kter doplnil o setrvank. Patent na n zskal v roce 1675 a staly se zkladem kapesnch hodinek pouvanch a do 20. stolet. Samozejm vylepovanch, od 19. stolet mimo jin o vyuit elektrick energie.

Dal novinku vnesl v roce 1929 Amerian Warren Alvin pouitm kemennho krystalu. Ohromujc revoluci v pesnosti zaznamenal v roce 1946 Amerian Willard F. Libby atomovmi hodinami se zpodnm menm ne sekunda za 300 tisc let.

V polovin 20. stolet se pidaly elektronick hodiny pohnn bateri tak malou a asem i natolik levnou, e od 60. let zcela ovldly hodinkov trh. Dr ho dodnes navzdory obasnm nostalgickm nvratm k ist mechanickm hodinkm.

100 div

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno