Ponkud tajemn hvzda X3a by vlastn vbec nemla existovat, tedy aspo z obecnho pohledu souasnch teori. Jak se ale ukazuje, detailnj pohled na oblast jejho vzniku pomohl vdcm pochopit, pro mohla vziknout a pet v tak nehostinnm prosted. Sv poznatky astronomov zveejnili v asopise The Astrophysical Journal.
Obecn je okol ern dry povaovno za velmi nehostinnou oblast, kter se vyznauje vysoce dynamickmi procesy a intenzivnm rentgenovm a ultrafialovm zenm, uvd jeden z autor studie Michal Zajaek z Prodovdeck fakulty Masarykovy univerzity v Brn. A prv to je dvod, pro by v takovm prosted nemohla hvzda vzniknout.
A e tam opravdu vznikla a nebyla pitaena gravitac z jin oblasti, dokazuj podle vdc spektrln charakteristiky hvzdy X3a. Je mlad, ne je doba existence souasnho lidstva, co je z astrofyziklnho hlediska v podstat mrknut oka. Proto musela X3a vzniknout pmo v bezprostedn blzkosti ern dry.
Astronomov se tak zamili na oblast, kde tato doposud nejt잚 a zrove nejmlad hvzda, kterou se dosud podailo objevit pmo v srdci Mln drhy, vznikla. A tam objevili odpov.
Ve vzdlenosti pouhch nkolika svtelnch let od ern dry se nachz oblast, kter velmi pekvapiv podmnky pro vznik hvzd spluje. Tato oblast ve tvaru prstence plynu a prachu, je dostaten chladn a chrnn ped niivm zenm. Nzk teploty a vysok hustoty zajiuj prosted, kde mohou vznikat mrana o hmotnosti stovek Slunc. Tato oblaka se pak velmi rychle pohybuj smrem k ern de dky jejich vzjemnm kolizm, kter odebraj moment hybnosti. asov rozmez, ve kterm se tato mrana pibliuj k Sgr A*, kolabuj a vytvej hvzdy, odpovd velmi dobe st X3a, vysvtluje Zajaek.
V podstat je cel proces zaloen na tom, e se vytvo dostaten hust oblak, kter se vlivem vlastn gravitace zhrout a vytvo jednu nebo vce protohvzd. V asovch intervalech kratch ne deset let vznikaj v okol mlad hvzdy velmi hork chume plynu v dsledku jej nadzvukov interakce s okolnm plynem. Tyto shluky pak mohly bt v podstat pipojeny k hvzd X3a, co pisplo k jej vysok hmotnosti. Ve srovnn se Sluncem je X3a asi desetkrt vt a patnctkrt t잚.
Se svou vysokou hmotnost, kter se rovn piblin desetinsobku hmotnosti Slunce, je X3a obrem mezi hvzdami a tito obi se velmi rychle vyvjej a dospvaj. Mli jsme tst, e jsme tuto masivn hvzdu spatili uprosted cirkumstelrn mlhoviny ve tvaru komety prv v tomto zrodenm stadiu, upesnil Zajaek.
Vskyt velmi mladch hvzd v tsn blzkosti supermasivn ern dry je znm jako paradox mld.
Podobn prachov a plynn prstence lze nalzt i v jdrech jinch galaxi, kde tedy tak mohou bt velmi mlad hvzdy. Detailn pozorovn jader cizch galaxi vak byla dosud zcela mimo monosti i tch nejmodernjch teleskop, doplnil v tiskov zprv Vladimr Karas z Astronomickho stavu AV R v Praze. Plnovan pozorovn vesmrnho dalekohledu Jamese Webba a plnovanho Extrmn velkho dalekohledu v Chile by mohla pinst dal poznatky.
