Tatry na Technetu: pozemn lanovka na Hrebienok si nese vznamn primt

Seznam lnk ze serilu Tatry na Technetu:

Vznik nejstar slovensk lanovky, kter spojuje Star Smokovec s horskm letoviskem zvanm Hrebienok, pmo souvis s vstavbou tatransk zkorozchodn elektrick eleznice prochzejc prv Starm Smokovcem. Ke zprovoznn tchto dopravnch cest, kdy u eleznice lo zatm o tra mezi stanicemi Poprad-Tatry a Star Smokovec, dolo koncem roku 1908 v rozpt nkolika mlo dn od sebe. A v dalch letech se tato eleznice postupn nathla ze Starho Smokovce na jednu stranu do Tatransk Lomnice a na druhou stranu na trbsk Pleso.

Nkdy se uvd, e tam nejprve snad byly i npady s prodlouenm budovan adhezn eleznice mezi Popradem a Starm Smokovcem prv a na Hrebienok. Otzka adheze zde vak bud rozpaky, ale urit se mezi plny vyskytla i ozubnicov eleznice ze Starho Smokovce na Hrebienok. Nakonec vak byla dna pednost pozemn lanovce.

A u lanovky zase byly vahy se zzenm doln stanice pmo u ndra elektrick eleznice, co by eliminovalo vce ne 350 metr dlouh pesun pi pestupu mezi tmito dvma dopravnmi prostedky, kter je poteba absolvovat do doln stanice lanovky postaven ped Grandhotelem Star Smokovec.

Star Smokovec ped prvn svtovou vlkou

Abychom si strun piblili jmenovan msta, tak vzte, e Star Smokovec plat za nejstar osadu ve Vysokch Tatrch. K zaloen sdla dolo v roce 1793, tehdy jet pod jinm jmnem, kter se asem nkolikrt transformovalo a do nm znm finln podoby.

Netrvalo dlouho a tento shluk nkolika devnic se pomalu zaal stvat vchozm bodem vprav turist do hor, d-li se tedy oznaen turist pro tehdej dobrodruhy a nadence pout. Vedle toho tam vznikly i lzn, zpotku tak jen malink. Pozdji u to zanalo mt vt rozmry a ve druh polovin stolet pry se u o Starm Smokovci hovo jako o vznamnm tatranskm turistickm centru, samozejm v mtku t doby. Dynamice danho rozvoje pomohla Koicko-bohumnsk eleznice prochzejc Popradem, kter se tam dostala v roce 1871.

V t dob se turistickm centrem zan stvat i Hrebienok. V roce 1875 vyrostla nedaleko pozdj lanovkov stanice Ruenina chata, prvn turistick chata na Hrebienku. Pozdji pmo u Ri vznikaly dal objekty, ale postupn je nadvakrt vzal ohe. Historie tam v souasnosti stojc budovy se zaala pst v roce 1934 a pozdji dostala jmno Bilkova chata. Ale to jen jako zajmavost, od pvodn horn lanovkov stanice je toto kdysi pory tran msto vzdleno vzdunou arou asi 130 metr, po turistick cest 270, resp. 340 metr v zvislosti na stavu kolennch kloub, kter m vliv na vbr konkrtn trasy.

Pozemn lanovka Star Smokovec Hrebienok

Pozemn lanovka ze Starho Smokovce na Hrebienok, za jejm vznikem stli popradt podnikatel Viliam Krieger a Vincent Matejka a budapesk akciovka Phbus, byla uvedena do provozu 17. prosince 1908.

Technicky jde o jednokolejnou pozemn lanovku pro dva vozy jezdc proti sob, kdy v polovin trasy je situovna vhybna s tzv. Abtovmi vhybkami. Rozchod kolej je 1 000 milimetr. Pohon je ve stanici horn, jak se to u pozemnch lanovek z logiky vci nejastji dl.

Vhybna pozemn lanov drhy Star Smokovec Hrebienok

Doln stanice Star Smokovec byla postavena ve vce 1 025 m n.m., horn stanice Hrebienok ve vce 1 280 m n.m. Pvodn dlka trasy inila 2 019 metr a vkov rozdl 255 metr, maximln stoupn 15,5 %.

V roce 1970 byla pi rekonstrukci lanovky postavena nov budova horn stanice, dolo k posunu jejho umstn po smru trati. Trasa se tak zkrtila na 1 953 metr, piem nov stanice je ve vce 1 272 m n.m.

Pvodn lanovkov stanice Hrebienok stla pi hotelu, v roce 1970 byla postavena stanice nov a o nkolik destek metr posunut po trati vped.

Dodavatelem pvodn technologie lanovky Star Smokovec Hrebienok z roku 1908 byla firma Union z Vdn. Vozy vyrobil Ganz v Budapeti. Devn nstavba vozu pojala a 45 cestujcch. Z toho 30 nalezlo toit ve tech uzavench oddlech po deseti mstech k sezen, 15 cestujcch vzalo za vdk vesms otevenou, shora stechou zakrytou ploinou. Dle tam musel bt jet prvod, ovldajc brzdu. Mimo to ml vz jet brzdu bezpenostn samoinnou.

Pozemn lanov drha Star Smokovec Hrebienok. Pvodn vozy provozovan na lanovce v letech 1908 a 1950.

Pvodn uhersk vozy vydrely v provozu a do roku 1950. Od roku 1951 nastoupily vozy nov, i kdy ne tak docela. K jejich vrob byly toti pouity rmy voz pvodnch. Nakonec je pravda, e ty nov vozy psobily vzhledov v padestch letech ji trochu zptenicky, kdy si vzpomeneme, jak skvosty prmyslovho designu v eskoslovensku v t dob vznikaly. Ale zde lo jen o dva kilometry trat, o dva vozy a o ji do nebe volajc nhradu starch devk, take nem smysl z toho dlat afru.

Pozemn lanov drha Star Smokovec Hrebienok. Jeden z dvojice voz provozovanch na lanovce v letech 1951 a 1968.

Prvn velk modernizace

Impulsem k prvn velk modernizaci pozemn lanovky na Hrebienok se stalo mistrovstv svta v klasickm lyovn podan ve Vysokch Tatrch v roce 1970. Ve muselo jednak dobe vypadat, a to, co slouilo k doprav, muselo navc dostaovat kapacitn.

Velkou rekonstrukci lanovky realizoval od roku 1968 do roku 1970 podnik eleznin stavitelstv Bratislava. Za dodavatele technologick sti byla vybrna italsk firma Ceretti-Tanfani z Milna, nov vozy dodala Carozzeria Varesina.

Vozy se mohly pochlubit pepravn kapacitou a 128 lid v devti oddlech, by v bnm provozu se potom bralo pouhch 100. Oproti pvodnm vozm byly tyto ji samozejm vkov odstupovan, co je u pozemnch lanovek zkladnm atributem uivatelsk pvtivosti. Na obou koncch vozu se nachzelo jet oddlen stanovit prvodho, a proto vidme na boku jedenctero dve.

Pozemn lanov drha Star Smokovec Hrebienok. Vz od Carozzeria Varesina, dva vozy tohoto typu slouily na lanovce od roku 1970.

Modernizace v letech 1968 a 1970 se tkala i stanic po stavebn strnce. Jak u bylo zmnno, horn stanice vznikla zcela nov a jej umstn se zmnilo. Na fotce ve vidme stanici doln, jak zajist kad poznal, a i ona byla modernizac dotena. Kdyby ne kvli niemu jinmu, tak si to vydaly minimln nov del a vkov odstupovan vozy, kter se neobely bez delho a vkov odstupovanho nstupit.

A z dvodu posunut horn stanice ne, respektive tedy z dvodu z toho vyplvajc zkrcen drhy lanovky, se musela o nco posunout i vhybna, aby byla stle v polovin drhy, kde se vozy setkvaj. Zkrtka ta velk modernizace k roku 1970 se dotkla snad veho, vetn budovn novho kolejovho svrku.

Druh velk modernizace

Druh velk modernizace lanovky na Hrebienok se konala v roce 2007. Technologickou st lanovky dodal nadnrodn koncern Doppelmayr/Garaventa Group, souasn svtov ldr v oboru vroby lanovkov techniky. Cestujc si vak spe ne ukrytch technikli vimne opt samotnch voz, kter jsou tentokrt dlem vcarsk firmy Gangloff.

Pozemn lanov drha Star Smokovec Hrebienok

Vz vskutku futuristick konstrukce, kter se ovem ze vech typ na dan lanovce v jej historii me mnohm tradicionalistm jevit jako nejmn pohledn, pojme a 160 cestujcch v esti oddlech standardnch dimenz. Ten jeden prvod se u mezi nimi ztrat, kdyby tedy opt neml samostatn oddlen stanovit. Vz se vyznauje bohatm prosklenm, a to vetn stropu.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts