Tatry na Technetu: prvn byla zubaka parn, po dlouh vakanci elektrick

Historie nejve poloen slovensk horsk osady trbsk Pleso se zaala pst v roce 1872, kdy nechal grf Jozef Sentivni postavit dva loveck sruby pi ledovcovm jezeru trbsk pleso. A nen nhoda, e se tak stalo krtce po piveden trat Koicko-bohumnsk eleznice od iliny do Popradu, na kter se objevila i stanice trba.

Kdy si Jozef zakladatel uvdomil, e vlastn dnm lovcem ani nen a m zcela jin pedstavy o trven volnho asu, dal jeden ze srub u v roce 1873 k dispozici turistick veejnosti. A tm to cel zaalo, cesta k budoucmu nejvznamnjmu turistickmu centru Vysokch Tater se zaala odvjet.

Prvn skuten turistick chata u trbskho plesa vyrostla v roce 1875, piem mecenem nebyl nikdo jin ne nm ji znm grf Sentivni, ktermu vlastn tamn pozemky do roku 1901 patily (tehdy byly prodny sttu). A tak se pro nov objekt pmo nabzelo jmno Jozefova chata, vdy si to ten lovk zaslouil. Postupn tam vznikaly dal a dal stavby. Od roku 1885 je osada trbsk Pleso vedena i jako lebn lzn.

Tra parn zubaky trba – trbsk Pleso, budovy v horn partii jsou osada trbsk Pleso.

Seznam lnk ze serilu Tatry na Technetu:

V roce 1886 byl zahjen provoz na parn ozubnicov eleznici mezi trbou a trbskm Plesem. trba je zde stanice na pten trati Koicko-bohumnsk eleznice, a a to me nkoho mst, tak eleznin stanice trba le pi osad Tatransk trba a samotn obec trba se nachz asi ti kilometry jin od n. Pro podek tak uveme, e osady trbsk Pleso a Tatransk trba se pozdji staly mstnmi stmi obce trba. To byla tedy prvn zubaka trba trbsk pleso. Jej provoz byl ukonen k roku 1933, kdy ji pro nerentabilnost nahradila doprava autobusov.

V jejch lpjch se v roce 1970 vydala stavba nov zubaky, tentokrt samozejm u s trakc elektrickou. Tato elektrick zubaka vyuvala zpadn technologii dodanou ze vcarska. Vlaky vcarsk provenience na n v letech 1970 a 2020 lapaly jako hodinky, navc tedy opt jako hodinky vcarsk. Kdy byl jejich provoz kvli rozshl modernizaci v roce 2020 ukonen, mnoh oko elezninho fanouka (nebo otouka, ert aby se v tom vyznal) nezstalo such.

Po rekonstrukci tam dnes je v podstat nov elektrick zubaka. Po njakm tom asovm prtahu nad pvodnm plnem se na ni rozjel pravideln provoz v noru 2022.

Jak jednotliv zubaky v prbhu let vypadaly a jak drn vozidla na nich jezdila, si ble ukeme ne.

Ozubnicov eleznice obecn

Ozubnicov eleznice umonily zavst eleznin dopravu tam, kde byla aplikace klasick eleznice, tj. eleznice adhezn, kvli sklonovm pomrm na trati vylouena. Jedn se tedy vesms o eleznice horsk.

Ale je pravdou, e prvn a v podstat jet primitivn ozubnicovou eleznici postavil u v roce 1812 anglick vynlezce John Blenkinsop na vcemn rovinatm podkladu z obav, e adheze lokomotivy nebude dostaten a neastn lokomotiva s nkladnm vlakem naloenm uhlm ani nehne. Kvli mal pevnosti tehdejch kolejnic toti musel zkonstruovat lokomotivu relativn lehkou.

Stejn vk stavby ozubnicovch eleznic zaal nkdy v edestch letech stolet pry a skonil jet ped prvn svtovou vlkou. To u se samozejm bavme o zubakch plnohodnotnch, ne vznikajcch z nouze jako ta prvn Blenkinsopova. V uvedenm obdob byla postavena vtina zubaek, potom u se nov objevovaly spe sporadicky.

Elektrick ozubnicov eleznice trba – trbsk Pleso byla zprovoznna v roce 1970

Ozubnicov eleznice se vyznauj technickou i provozn nronost, kter se napklad s pozemnmi lanovkami nad vbec srovnat. Asi nem smysl zde naret na fakt, e u vbec se ned srovnat s klasickou eleznic, protoe zubaka se stavla prv tam (a na vjimky), kde adhezn eleznice kvli sklonovm pomrm fungovat nemohla.

A nejen pozemn, ale i kabinov visut lanovky jsou tam, kde je to mon lep volbou ne ozubnicov eleznice. Nelze se tedy divit, e i rozvoj pozemnch a visutch lanovek s velkokapacitnmi kabinami stl za padkem stavby novch zubaek a mizenm ady tch stvajcch.

V prbhu vk vzniklo nkolik ozubnicovch systm (typ ozubnic), kter se potom oznauj zpravidla jmnem pslunho vynlezce. Znme napklad ozubnici Riggenbachovu, Strubovu, Abtovu, Locherovu atd.

Vysok Tatry, ozubnicov eleznice trba trbsk Pleso

Kdy byla na samm vodu zmnna doprava fiakry, neznamen to, e ve Vysokch Tatrch ve druh polovin 19. stolet jezdily vude. Jednak to chtlo rozumn sjzdnou cestu a omezen byl i poet clovch horskch osad, ve kterch se rodilo turistick zzem.

Parn zubaka postaven za csae pna

Parn ozubnicov eleznice ze trby do trbskho plesa byla uvedena do provozu 31. ervence 1896, necel rok po zahjen jej vstavby.

Tra o rozchodu 1000 milimetr byla koncipovna pro smen ozubnicov a adhezn provoz, vyadovala tedy typ lokomotivy s pohonem ozubnicovm i adheznm. Smen pohon na zubace m tu vhodu, e se tra obejde bez sloitjch ozubnicovch vhybek nebo se mohou realizovat ist pejezdy bez ozubenho elementu, jen je poteba tyto krtk seky stavt s rozumnm (nehorskm) sklonem.

Dlka trati inila 4,78 kilometru, z toho ozubnice Riggenbachova ebkovho typu byla aplikovna na celkov dlce 4,09 kilometru. Mezi doln stanic trba a vrcholovou stanic trbsk Pleso byla vkov diference 454 metr. Tra nemla v porovnn s jinmi prudkmi zubakami nijak divok stoupn, maximln se udv 12,7 % (7,2). Ale oblouky o malm polomru 100 metr ji meme pochvaln vyzdvihnout.

trba, dole stanice Koicko-bohumnsk eleznice, nahoe stanice zubaky do osady trbsk Pleso

doln stanice trba stla hned v sousedstv stejnojmenn eleznin stanice Koicko-bohumnsk eleznice. Ostatn tato spolenost pes svou dceru byla i provozovatelem zubaky (a njak as po vzniku eskoslovenska to pelo pod SD).

Vrcholov stanice trbsk Pleso vyrostla pobl behu samotnho jezera. Pozdji mezi n a behem jezera vyrostla jet stanice adhezn elektrick eleznice (Tatransk elektrick eleznice / TE, zvan tak elektrika) piveden do trbskho Plesa v roce 1912 ze smru Starho Smokovce (po zmn lokace tto koncov stanice TE se jej oputn budova stala soust stavebnho komplexu hotelu Solisko.

Stanice trbsk Pleso na parn zubace ze trby

Dvojici parnch lokomotiv se smenm ozubnicovm a adheznm pohonem vyrobila lokomotivka Floridsdorf. Za dob SD potom dostaly oznaen ady U 29.0. Ve stanicch vypadala lokomotiva ponkud piposraen, protoe byla zkonstruovna tak, aby po vtinu trasy nebyly kotel a kabina v plinm sklonu. tyi osobn vagony a dva nkladn vagony dodala budapesk firma Ganz, vechny vagony byly dvojnpravov. Do osobnho vagonu se velo 50 a 60 cestujcch.

Vlakov souprava se skldala zpravidla z lokomotivy a jednoho osobnho vozu, ppadn jednoho nkladnho vozu k tomu. Zubaka nejprve jezdila pouze v letnch sezonch, pozdji u celoron, i kdy tedy s ppadnmi vlukami pi snhovch kalamitch.

Parn lokomotiva a osobn vagon na zubace trba – trbsk Pleso

V roce 1932 byl provoz na parn zubace pro nerentabilnost ukonen a v roce nsledujcm nahrazen dopravou autobusovou. V roce 1936 byla tra demontovna.

Elektrick zubaka z roku 1970

V souvislosti s mistrovstvm svta v klasickm lyovn konanm ve Vysokch Tatrch v roce 1970 tam zaala s pedstihem na ad mst horen stavebn innost. Nco se do termnu stihlo (pozemn lanovka Star Smokovec Hrebienok), nco se nestihlo (visut kabinkov lanovka Tatransk Lomnica Skalnat Pleso). A prv dky jmenovan sportovn udlosti padla na rodnou pdu i mylenka na znovuvybudovn zubaky trba trbsk Pleso.

Dlo se nakonec podailo a v roce 1970 vela do provozu nov elektrick zubaka, opt s rozchodem 1 000 milimetr a s traknm naptm 1,5 kV stejnosmrnch. Tra byla postavena v dlce 4,75 km a ozubnicov systm, tentokrt systmu Von Roll (modifikovan Abt), byl v cel jej dlce.

Elektrick ozubnicov eleznice trba – trbsk Pleso

Ndra trbsk Pleso, vpravo kolejit zubaky, vlevo kolejit elektriky

I stanice musely bt postaveny samozejm nov. K doln stanici trba situovali i napjec stanici.

Vrcholov stanice trbsk Pleso se objevila na jinm mst, ne byla ta pvodn z parnho obdob. Logicky byla zvolena spolen s tak konenou stanic adhezn elektrick eleznice, kter pichz ze smru Star Smokovec. Kad z obou trat mla vlastn stanin kolejit.

Protoe domc vrobci trpli absenc zkuenost v danm oboru, byl vybrn dodavatel ze vcarska, kde se to zubakami jenom hemilo. Ti dvoudln elektrick jednotky vyrobila firma SLM Winterthur. Kdy se vcart technici na tyto vlaky pi ukonen provozu v roce 2020 dvali, nestaili se divit, v jak dobrm technickm stavu jsou. A to nemluvme jen o strojnch stech, za celou dobu provozu pr nebyly tyto jednotky ani jednou pestkny.

Nov zubaka zprovoznn v roce 2022

V letech 2020 a 2021 probhla zsadn rekonstrukce elektrick zubaky z dvodu morln zastaralosti a ji nedostaten pepravn kapacity. Bhem rekonstrukce dolo ke kompletn vmn cel trat a stejn tak vozovho parku za dnen ultramodern. Zrove byla tra zubaky pmo napojena na TE, co byl nakonec jeden z cl celho snaen.

Oznaenm pmo napojena je myleno, e nov elektrick jednotky dodan tam poprv v rmci tto rekonstrukce mohou pejdt mezi zubakou a adhezn trat TE jako by se nechumelilo. V podstat hranice mezi zubakou a elektrikou tmto padla, by samozejm dosavadn vozidla pouvan na TE na zubaku nemohou.

Nov adhezn-ozubnicov elektrick jednotky, kter dostaly oznaen ady 495.95, vyrobila vcarsk firma Stadler Rail. Celkem jich bylo dodno v roce 2021 pt kus. A pro takov mnostv? U od zatku se potalo s tm, e budou jezdit nejen na zubace, ale i na adhezn elektrice. Ostatn na TE zaaly jezdit u v roce 2021, na rekonstruovan trati zubaky zahjily oficiln provoz 16. nora 2022.

Nov elektrick jednotky pro rekonstruovanou ozubnicovou eleznici trba – trbsk Pleso zahjily provoz v noru 2022.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts