Tatry na Technetu: prvn trolejbusy v Rakousko-Uhersku vyjely roku 1904

V kad stati vnujc se potkm komern dopravy lid ve Vysokch Tatrch, dky kter se tam mohl rozvjet turismus, musme zmnit piveden eleznin trat spolenosti Koicko-bohumnsk drha do Popradu, kam se zaalo jezdit v prosinci 1871. Potom se zaaly navyovat ubytovac kapacity pro turisty, ze stvajcch mst pedevm v osad Star Smokovec, a postupn vnikaly a relativn rychle se rozvjely osady nov, jako trbsk Pleso, Nov Smokovec, Tatransk Lomnica a dal.

Do tatranskch letovisek se od vlaku pokraovalo nejdve koskmi fiakry, nic se strojnm pohonem tam zatm k dispozici nebylo. Ale u v roce 1895 byla pivedena odboka klasick (tj. normlnrozchodn a adhezn) eleznice ze stanice Studen Potok do Tatransk Lomnice. A hned nsledujcho roku zaala jezdit parn zubaka ze stanice trba do osady trbsk Pleso.

Turistick centrum Star Smokovec na dobov pohlednici

S hlavnmi novky z mnoiny turisticky etablovanch tatranskch osad to tedy bylo vyeeno, ale zaslouil Star Smokovec si stle musel vystait se slubami vozk. Ono to sice bylo dobr pro pracovn vyten vozk v blzkm okol, ale s narstajcm potem cestujcch bylo jen otzkou asu, kdy se i zde st dopravnch vkon pedeleguje na prostedky vyuvajc strojn prci, u kterch lze v jednom paklu pepravovat vt hmoty.

Rozdl v kapacit si meme ukzat na ji zmnn zubace na trbsk Pleso (u klasick loklky do Tatransk Lomnice by to bylo jet vraznj). Tak tedy do osobnho vagnu ve vlaku na jmenovan parn zubace mohlo nastoupit 50 a 60 cestujcch (zpravidla se tam jezdilo pouze s jednm vagnem), kosk fiakr pobral cestujc tyi. Je pravda, e tch fiakr tam za den (zkrtka za stejnou a dostaten dlouhou asovou jednotku) mohlo jet nsobn vce ne zubakovch spoj, ale to na poteb zavst modern dopravu nic zsadnho nemn. Pesto tam fiakry nezatracujme, dokonce jzdn na nich bylo levnj ne na t zubace.

Jedna ze stavebnch dominant ve starm Starm Smokovci

Take do Tatransk Lomnice jezdila od roku 1895 klasick parn loklka a do trbskho Plesa od roku 1896 parn zubaka. Tak stoj za zmnku, e oba spoje se zpotku provozovaly pouze v letnch sezonch. A jak to bylo se Starm Smokovcem? Prvn projekt eleznin trat z Popradu do Starho Smokovce je dokonce datovn u rokem 1884, ale nic z toho nebylo. V roce 1891 zase piel npad na elektrickou eleznici, kdy se uvaovalo i s vstavbou mal vodn elektrrny na Velickm potoku. Npad jist dobr, vsledky nebyly dn. Alespo zatm.

Ubhlo nkolik dalch let a projelo nespoet fiakr, kdy tu, v roce 1904, byla otevena trolejbusov linka Poprad Star Smokovec. Jednalo se o vbec historicky prvn trolejbusovou dopravu v celm rakousko-uherskm mocnstv, navc to byla linka takkajc mezimstsk. Jak se jet zbn seznmme s jej histori, nemla dlouhho trvn, nebo u v roce 1906 dolo k jejmu zruen.

Star Smokovec. V letech 1904 a 1906 byla mezi Popradem a Starm Smokovcem provozovna trolejbusov doprava.

Star Smokovec, ndra zkorozchodn elektrick eleznice, kter byla do osady pivedena v roce 1908.

Finlnm eenm veejn hromadn dopravy do Starho Smokovce se nedlouho pot stala zkorozchodn (1 000 milimetr) elektrick eleznice, zvan mstnmi elektrika, za kterou stli stejn podnikatel jako pedtm za linkou trolejbusovou. Elektrika zaala jezdit mezi Popradem a Starm Smokovcem v prosinci 1908. Potom byla tra prodluovna ze Starho Smokovce na zpad i na vchod (a ze Starho Smokovce byl mal eleznin uzel). Od roku 1911 vedly koleje elektriky jednak na zpad do Tatransk Polianky, jednak na vchod do Tatransk Lomnice. A od roku 1912 se elektrikou jezdilo a do trbskho Plesa, kam u z jihu vedla parn zubaka. Elektrika je pte veejn hromadn dopravy ve Vysokch Tatrch dodnes.

Prvn trolejbusy ve svt

Experimentln trolejbus Siemens-Halske, zkouen v roce 1882 v Berln, byl prvn vlatovkou v danm oboru, kterou sice jej tvrci dle nevyvjeli do stavu vhodnho k praktickmu pouit ve veejn doprav, ale minimln jejm pedvedenm podali dkaz, e dopravn prostedky tto kategorie mohou jednou fungovat.

Prvn experimentln trolejbus zkouen v roce 1882 v Berln vypadal ponkud primitivn v porovnn s vyzrlejmi trolejbusy, kter se zaaly objevovat od roku 1900 a pouvat k pravideln doprav cestujcch.

Sprvn as nastal a v roce 1900, kdy francouzsk inenr Louis Lombard-Grin zaal ve svm trolejbusu vozit cestujc u pleitosti svtov vstavy v Pai, konan na oslavu spch lidskho umu dosaench v uzavrajcm se stolet pry. Potom u se s tvrci trolejbus roztrhl pytel, co mlo na svdom i to, e v t dob vznikla ada rznch systm na sbr elektrickho proudu z trolej, ne se to nakonec ustlilo.

Trolejbusov linky, kter bychom spotali na prstech nkolika mlo rukou, vznikaly v tch ranch letech ped velkou vlkou pedevm v Nmecku, ale i ve Francii, v Itlii, ve Velk Britnii a v neposledn ad ve Spojench sttech.

V Rakousko-Uhersku vyjely prvn trolejbusy u v roce 1906 na lince Poprad Star Smokovec, o em pojednv dnen lnek. V roce 1907 se objevila trolejbusov tra mezi dolnorakouskm Gmndem a pilehlmi dnenmi eskmi Velenicemi.

A na zvr mal rna. Slovo trolejbus, resp. anglick trolleybus, se zaalo pouvat snad a v roce 1920. V Tatrch se pedtm tato vozidla oznaovala slovem elektrobus, nebo nejastji nejednoznanm a iroce objmajcm slovem omnibus.

Prvn trolejbusov linka v Rakousko-Uhersku

Popradt podnikatel Viliam Krieger a Vincent Matejka podali v noru 1904 dost ve vci zprovoznn a nslednho provozovn trolejbusov dopravy z Popradu do Starho Smokovce. Jak u vme, slovo trolejbus se tenkrt jet nepouvalo, ale to na funkci nemlo vliv.

Pan Krieger provozoval malou vodn elektrrnu a pan Matejka podnikal v ivnosti restauratersk. Asi proto, e oba byli zvisl na dostatench prtocch, si spolu docela dobe rozumli.

Koncese na trolejbusovou dopravu jim byla Krlovskm ministerstvem obchodu udlena 25. bezna 1904. Protoe jmenovan podnikatel byli v danm oboru novky a v zimnm obdob to nebylo s dopravou v horch jednoduch, dostali zatm koncesi tletou a povolujc pouze letn provoz v termnu vdy od 1. ervna do 15. jna.

Poprad. V letech 1904 a 1906 byla mezi Popradem a Starm Smokovcem provozovna trolejbusov doprava.

Stailo jen pipravit tra, to znamen vztyit sloupy a nathnout drty, a samozejm podit trolejbusy. Pipravit tra se v pohod zdailo, to nen jako stavt eleznici, tady zkrtka nen to elezo na zemi (a kdyby jenom elezo). Potebnou elektrickou energii zajiovala Matejkova elektrrna stojc ve Vek, kdy 500 volt stejnosmrnch pipravovala usmrovac stanice tamt.

Trojici trolejbus dodal Stoll z Dran. Aby se to nepletlo, tak dodan trolejbusy mly po tech npravch. V podstat se jednalo o dvounpravov tan podvozek s jednonpravovm nvsem, kter nesl sk, i pesnji kabinu cestujcch. Obsluhu trolejbusu tvoili minimln idi a pomocnk krotc sbra proudu. Pepravn kapacita inila dvacet cestujcch.

Jzdn d potal s ptic jzd denn od sedm hodiny rann do tvrt na osm veer. Ne vdy to mohlo bt dodreno, v detivm poas, kdy byly cesty rozmokl (na nich samozejm tehdy dn asfalt ani dlaba nebyly), se staly pro trolejbusy nesjzdnmi (a nejen pro n). Za optimlnch podmnek trvala jzda mezi Popradem a Starm Smokovcem, na trase dlouh necelch 14 kilometr, zdnliv pekvapivch 75 minut (lidsky eeno hoku a tvrt).

Star Smokovec. V letech 1904 a 1906 byla mezi Popradem a Starm Smokovcem provozovna trolejbusov doprava.

Je pravdou, e pedevm cestujc z vysokch vrstev dvali stle pednost fiakrm. A nejvy smetnka se dopravovala i hipomobilnmi vozy vlastnmi, vjimen se na cest objevil i automobil. Nakonec tm tradicionalistm se nelze snad ani divit. Ale hrdinm, kte se nebli trolejbus pout, se cestovn v nm urit lbilo. O to mn se lbilo pohonu fiakr na vstcnm kursu. Kon bvali na tchto potkvakch zpravidla neklidn, nkte se nevhali ani splait. Cesta toti byla zk a trolejbus s fiakrem se na jej funkn ku tko vmstnaly, zdali vbec, jak uvd nkter zdroje.

Nejvt problm nastal s arciknnou Izabelou, protoe u jejch ko se dokonce objevila optick alergie na trolejbusy. Jak vidli blc se trolejbus, tak se splaili. A jednoho krsnho dne skonila Izabela v pkopu. Stnost habsbursk lechtiny putovala na vysok msta.

A u nebyla koncese na dal obdob obnovena kvli tto stnosti, anebo provozovatel dost k jejmu obnoven pro jistotu ani nepodali, tak je jist, e s vyprenm pvodn koncese byla trolejbusov doprava v Tatrch ukonena. Ostatn v hlavch tchto popradskch podnikatel se tou dobou u asi rodil nov pln na zzen elektrick eleznice.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts