Uml inteligence by mohla pomhat lidem, kte pili o schopnost mluvit. Vdci na Texask univerzit toti vyvinuli dekodr, jen umon takzvan neinvazivn ten mylenek. Zazen fungujc pomoc uml inteligence doke podle denku The Guardian pevdt mylenky na text pomoc snmku mozku z funkn magnetick rezonance (fMRI).
Dekodr byl schopen rekonstruovat e s neuvitelnou pesnost pouze pomoc snmk. astnci studie pitom poslouchali pbh, nebo si jej dokonce jen tie pedstavovali.
Doposud podobn zazen vyadovala zaveden chirurgickho implanttu, nov zpsob je vak neinvazivn a pin nadji, e vzniknou nov metody, jak vrtit e lidem, kte o schopnost mluvit pili, napklad v dsledku mrtvice i amyotrofick laterln sklerzy (ALS).
Neurolog Alexander Huth, kter studii vedl, poznamenal, e jej pesnost zazen velmi pekvapila. Docela ns okovalo, e to tak dobe funguje. Pracuji na tom 15 let, take bylo okujc a vzruujc, kdy to konen zaalo fungovat, uvedl.
Tento spch pekonv zsadn omezen fMRI, kter spov v tom, e tato technika sice doke zachycovat mozkovou aktivitu v konkrtnm mst, a to s neuviteln vysokm rozlienm, avak m asovou prodlevu, kter znemouje sledovn mozkov aktivity v relnm ase. Zpodn vznik proto, e fMRI mapuje neuronln aktivitu nepmo v nvaznosti na zmny v prokrven. Je to hlun a pomal zstupce nervov aktivity, ekl Huth.
Toto omezen ztuje schopnost interpretovat mozkovou aktivitu v nvaznosti na pirozenou e, protoe poskytuje zm informac rozloenou do nkolika sekund. Rozvoj takzvanch velkch jazykovch model, tedy takovch, na kterch je zaloen napklad chatbot ChatGPT spolenosti OpenAI, vak otevr novou cestu. Velk jazykov modely jsou schopny seln reprezentovat smantick vznam ei, co vdcm umonilo sledovat, kter vzorce neuronln aktivity odpovdaj etzcm slov s uritm vznamem, msto toho, aby se pokoueli st aktivitu slovo po slov.
Postup byl nron, kad ze t dobrovolnk musel strvit 16 hodin v pstroji magnetick rezonance a poslouchat podcasty. Dekodr se nauil piazovat k mozkov aktivit vznam pomoc velkho jazykovho modelu GPT-1, pedchdce modelu ChatGPT. Pozdji byli stejn astnci snmni pi poslechu jinho pbhu nebo pi pedstav, e vyprvj pbh, a dekodr byl pouit k vytvoen textu pouze na zklad mozkov aktivity. Piblin v polovin ppad se text shodoval, nkdy velmi pesn, se zamlenm vznamem pvodnch slov.
N systm pracuje na rovni mylenek, smantiky, vznamu, ekl Huth s tm, e zazen zachycuje nikoliv pesn slova, ale podstatu sdlen.
Napklad, kdy astnk slyel vtu Jet nemm idisk prkaz, dekodr to peloil jako Jet se ani nezaala uit dit. Jindy naopak slova Nevdla jsem, zda mm kiet, breet, nebo utct. Msto toho jsem ekla: Nech m bt! peloil jako Zaala kiet a plakat a pak jen ekla: kala jsem ti, abys m nechal na pokoji.
astnci studie tak sledovali krtk videa a zazen je pot na zklad jejich mozkov aktivity popsalo. V nkterch ppadech se stroj spletl, pote m zejmna s osobnmi zjmeny. Dekodr byl rovn personalizovan, take ml nesrozumiteln vstup pi pouit na jinm lovku. astnci tak mohli systm obelhat tm, e si pedstavovali zvata i jin pbh.
