V rozvoji motorov trakce byly prvorepublikov SD mimodn spn

Motorov vz ady M290.0 Slovensk strela z roku 1936

Ve dvactch letech dvactho stolet zaaly eskoslovensk sttn drhy se zavdnm progresivnch trakc, mluvme o trakci elektrick a trakci motorov. Zatmco s elektrifikac to u naich sttnch drah v mezivlenm obdob nakonec nestlo ani za e, tak naopak v motorizaci si vedly navsost dobe.

Elektrifikovn byl v letech 1926 a 1928 prask eleznin uzel, navc ne kompletn. Nic vc se v tomto smru u ns do vlky nepodniklo.

SD tedy v dob prvn republiky elektrifikovaly 26 kilometr trat, vedle toho jet zddily dv mstn elektrick drhy postaven za Rakouska. Ale napklad Itlie mla pod proudem kolem 4 tisc kilometr trat, vdsko 3,5 tisce kilometr, Francie 2,8 tisce kilometr a Nmecko 2,5 tisce kilometr. A i v takovm Maarsku to bylo 250 kilometr. V eskoslovensku tak bylo elektrifikovanch pr trat soukromch (nap. treniansk nebo tatransk). Elektrifikace ve vtm stylu se na tratch SD rozebhla a v padestch letech.

Uveden sumy kilometr poskytuj pouze hrub srovnn, jinak by bylo teba uvdt procentuln podl elektrifikovanch trat v danch sttech. Opt hrubm odhadem uveme, e vude se to velo do 5 %. Ve velkm stylu to vak vzali ve vcarsku, kde bylo do zatku druh svtov vlky elektrifikovno 77 % trat. Dvod byl prost, vcai tm u eleznice eili absenci vlastnch zdroj uhl, co vrazn poctili bhem prvn svtov vlky, kdy pili prakticky o vechny dodvky tto komodity. Naopak nemli problm s vrobou elektiny v hydroelektrrnch.

Motorov vz M120.417 ze sbrek Nrodnho technickho muzea provozuj esk drhy. O vz se staraj zamstnanci z umperskho depa.

Zato v motorizaci eleznic zaujmalo eskoslovensko ped druhou svtovou vlkou druh msto na svt, pokud stavme ebek spnosti na potech provozovanch motorovch voz (ra motorovch lokomotiv v traov slub se teprve blila, ped vlkou se objevily pouze ve stopovm mnostv) a vychzme-li z nejastji prezentovanch dat. V Nmecku to tedy bylo necelch 700 kus a v eskoslovensku kolem 550 kus. Na prvn pohled se diference v potech motorovch drnch vozidel mezi obma stty me jevit markantn, ale vt Nmecko mlo v porovnn s eskoslovenskem jednak nkolikansobn poetnj obyvatelstvo a tak nkolikansobn vc parnch lokomotiv.

Rozvoj motorov trakce SD do roku 1939

SD zaaly zavdt motorovou trakci do bnho provozu ve druh polovin dvactch let. Osobn motorky se objevily nejprve na tratch loklnch, kde byly jejich vhody oproti osobnm vlakm s parnmi lokomotivami nejmarkantnj. Samozejm lo o penze, tedy o hospodrnost provozu. Bylo teba elit konkurenci tak se rozvjejc silnin autobusov dopravy (nakonec i samotn SD zaaly v roce 1927 pro jistotu provozovat silnin autobusovou dopravu).

Motorov vz M 120.301 s ppojnm vozem CDv52 na trati mezi Ostravic a Blou

Provoz parnch lokomotiv je toti obecn drah a vyaduje mnohem vce personlu. Jen pm obsluha parn lokomotivy je standardn dvoulenn, vedle toho motorov vz d pouze jeden lovk. Podobn disproporce ovem panuj i v technickm personlu zajiujcm cel provoz, drbu vozidel atd. Navc parn lokomotiva se nerozjede studen, je poteba s velkm pedstihem zatopit pod kotlem a vyrobit pru (lokomotivu zkrtka natlakovat), co trv nkolik hodin. Me se i dret njakou dobu v pohotovosti pod tlakem, co tak nen dn legrace. Motorov vozy tak nabzely mnohem vy operativnost a jejich jzdn dy mohly bt dky tomu o poznn hust.

Nsledujc tabulka ukazuje poty osobnch motorovch voz u SD v letech 1925 a 1932. V t dob se zanala nasazovat motorov trakce na loklkch. Data jsou pevzata z ednho vstnku vydanho 28. jna 1933 ministerstvem veejnch prac, konkrtn z kapitoly 15 let eskoslovenskch sttnch drah, kterou do vstnku pipravilo ministerstvo eleznic.

rok poty motorovch voz u SD najeto kilometr
dvounpravov tynpravov celkem
1925 1 1 6 520
1926 4 4 25 200
1927 2 6 8 259 557
1928 58 9 67 1 189 595
1929 84 14 98 3 123 997
1930 98 17 125 4 137 101
1931 126 21 157 5 657 305
1932 197 26 223 8 488 450

Do vzniku protektortu potom stoupl poet motorovch voz u SD na ji zmnnch a ctyhodnch asi 550 kus. Podl motorov trakce na objemu osobn eleznin dopravy u naich sttnch drah tehdy doshl 25 %.

Jejich vrobou se v mezivlenm eskoslovensku zabvaly podniky Tatra Kopivnice, koda Plze, KD, Krlovopolsk strojrna v Brn, Moravskoslezsk vozovka Studnka a eskolipsk Severoesk vozovka. Nejvce motork naim sttnm drhm do roku 1939 dodaly Tatra a koda.

A je tady dal zajmav vc, celkem se toti jednalo o a neuvitelnch 45 typ, resp. ad motork, by nkter si byly podobn jako vejce vejci. Je pravda, e tak velk typov rozmanitost klade na zajitn provozu vy nroky ne striktnj typov unifikace.

V dalch kapitolch si nkter z motorovch voz SD strun a pedevm obrazem pedstavme.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts