V rumunsk druhovlen sthace byla i stopa eskho kapitlu

Nejznmj ze t rumunskch leteckch tovren, zaloench v mezivlenm obdob, byla Industria Aeronautic Romn, prezentovan zkratkou IAR. Leteck tovrna IAR vznikla v Braov v roce 1925, a to za vznamnho angaovn francouzskho kapitlu.

Rozvoj tovrny probhal pozvolna. Zanala s opravami letadel, v roce 1927 se pustila do licenn vroby francouzskch typ Potez 25 a Morane-Saulnier M.S.35. Dvoumstn jednomotorov dvouplonk Potez 25 byl bojov vceelov stroj z roku 1925, jednoduch a spolehliv a dky tomu i po svt velice rozen. Cvin M.S.35 ml koeny u v roce 1915, ale pro vcvik byl jet snesiteln.

Prvn vlastn typ, sthac dolnoplonk IAR CV 11, vznikl v roce 1930, ale skonil pouze v prototypu. Prototypovch pspvk nsledovalo jet nkolik. Mezi n se propaoval prvn sriov typ tto tovrny, sthac IAR 14, by jeho sriov vroba se konala ve stopovm mnostv. Dal vlastn sriov typy pily a v roce 1937, a to cvin IAR 27 a przkumn a lehk bombardovac IAR 37, kter se rozvjel do dalch verz (ale s novm typovm slem IAR 38 a IAR 39) s vkonnjmi motory.

Nyn trochu odbome, v Rumunsku vzniklo vojensk letectvo u v roce 1913. Patilo tak mezi prvn zem nevelmocenskho typu na svt, kde se nco takovho pihodilo. Rumunsk letectvo zanalo se stroji francouzskmi, stejn tak vtina jeho letoun bhem prvn svtov vlky byla francouzsk, a to docela bohat ada typ, k tomu se nco podilo od Brit. Francouzi si v Rumunsku, a tedy i ve vzbroji jeho letectva, dreli zsadn vliv i ve dvactch letech. Snaili se o to i v letech tictch, ale tam u se to dailo o poznn mn.

A tm se dostvme k typm polskm, kdy v roce 1934 Rumunsko nakoupilo 49 sthaek PZL P.11 a dalch snad a 95 kus potom dala licenn vroba v tovrn IAR. Nsledoval vylepen typ PZL P.24, v pti kusech dodan z Polska a v ptadvaceti opt z vlastn licenn vroby. A prv typ PZL P.24 byl vyuit pi vvoji nov rumunsk sthaky IAR 80, kter se v dob svho vzniku, v roce 1939, mohla smle rovnat nejlepm sthakm svta. Pozdji u to bylo sice hor, ale za vlky se neztratila.

PZL P.24 v rumunskch barvch

A ne se na sthaky IAR 80 podvme, ek ns jet jedna odboka. My se z nich snad nevymotme.

Poldina hu v Braov

Tvrd oky v leteckm prmyslu vdy pedstavovaly motory. Tovrna IAR vyrbla pro sv i licenn typy letadel motory licenn, ale nkter jejich dly (nap. hdele) se musely nakupovat od subdodavatele, od kladensk Poldovky.

Aby nebyl rumunsk zbrojask prmysl zvisl na dovozu stejnch dl letadlovch motor, co by mohlo pinst problmy v dob vlenho konfliktu, bylo rozhodnuto vystavt novou tovrnu na jejich vrobu v Braov, kde se nachzela leteck tovrna IAR. Po dohod s eskoslovenskou stranou byl ke dni 24. z 1936 zaloen podnik Forja Poldi-IAR (forja = kovrna). Podle oznmen rumunsk vldy z ervence 1936 ml init kapitlov podl eskoslovensk Poldiny hut na rumunskm podniku 60 %. Kapitlov ast Poldovky vydrela i po vzniku protektortu a pokraovala potom i bhem vlky.

Tovrna Forja Poldi-IAR byla postavena relativn rychle. Zaala postupn s vrobou vtiny dl pro typovou adu (pichzely postupn vkonnj proveden) licennch hvzdicovch trnctivlc IAR K14, co byl pvodem francouzsk motor Gnome-Rhne Mistral Major 14K. Tyto motory se montovaly prv do letoun IAR 80, ale i do licennch PZL P.24 a tak do domcch IAR 37 a IAR 39.

Rumunsk sthaky IAR 80. Zde zeteln vidme jednu z horch strnek tchto letoun, a to dlouhou a zrove relativn mohutnou st trupu ped pilotem, kter kvli tomu patn vidl vped, hlavn na letitn plochu pi pojdni, startu a pistn.

Rumunsk sthaka IAR 80 se povedla

Polskou sthaku PZL P.11, kter byla celokovovm jednoplonkem, musme v prvn polovin tictch let klasifikovat jako velice modern stroj. Dlouho to vak vydret nemohlo, podvozek byl pevn a koncepce hornoplon, navc se vzprami. A nemohl to zmnit ani nsledn vkonnj typ PZL P.24, protoe jeho koncepce byla stejn.

V leteck tovrn v Braov s do finle se blcmi tictmi lty pemleli, jak co nejjednodueji nabdnout rumunskmu letectvu modern vkonnou sthaku. Tedy celokovov dolnoplonk se zatahovacm podvozkem. A tak vzali trup PZL P.24 i s ocasnmi plochami a trochu to konstrukn upravili. Jako zcela nov potom navrhli kdlo se zatahovacm podvozkem. Tak vznikla rumunsk sthaka IAR 80.

Prototyp IAR 80 poprv vzltl 12. dubna 1939. Pestoe ml jet zcela stejn typ (myleno stejnou, tj. stejn vkonnou verzi s 870 k) motoru jako rumunsk PZL P.24E (psmenem E se znaila rumunsk licenn verze, jin P.24 mly napklad jin motor), byl o 80 km/h rychlej. A pitom byl prototyp IAR 80 o 450 kilogram t잚 ne PZL P.24E. Zde vidme, co dl vt aerodynamick istota, pedevm zatahovac podvozek, ale i dal vci jako ist kdlo bez vzpr atd. Prototyp ml jet otevenou kabinu, sriov stroje u uzavenou, co je mimo jin nakonec tak aerodynamicky vhodnj.

V roce 1939 IAR 80 rozhodn svmi vkony pekvapil, co souvis s tm, e vznikl v Rumunsku, tedy v zemi leteckm prmyslem nijak nevynikajc. Letoun byl i pjemn na pilot, kdy pozdji sriov stroje zkoueli piloti nmet, tak nechybla slova chvly.

Dodvky sriovch stroj rumunskmu letectvu spadaj do let 1941 a 1943. Jednalo se o nkolik verz IAR 80 a IAR 81, sriov vroba dala nsledujc poty jednotlivch verz (najdou se i zdroje s vymi poty, zde se budeme dret pot nich), IAR 80 – 50 kus, IAR 80A – 90 kus a IAR 80B – 31 kus, co dl celkem 171 kus sriovch IAR 80. A dle IAR 81 – 50 kus, IAR 81A – 29 kus, IAR 81B 50 kus a IAR 81C 38 kus, to je celkem 167 kus IAR 81. Z uvedench sel vyplv, e bylo vyrobeno minimln 338 letoun typov ady IAR 80/81.

Replika rumunsk sthaky IAR 80

Stroje verz IAR 81 vznikaly jako stemhlav bombardry. Rumunsk letectvo mlo sice pislben dodvky nmeckch Junkers Ju 87, ale protoe si Nmci dvali na as, nezbylo ne zalovit ve vlastnch vodch a pijt se stemhlavmi bombardovacmi verzemi ady IAR 81. Letoun ml pod trupem vklopnou vidlici (aby puma po odhozen ve stemhlavm letu nabrala trajektorii mimo okruh vrtule) pro 250kg pumu a dva zvsnky pod kdlem pro 50kg pumy.

S tm, jak zaaly konen pichzet Ju 87, zaaly zrove od uritch vrobnch sel vychzet z tovrny IAR 81 opt jako sthaky, stejn tak se pouvaly i ty ji dodan. A protoe zvsnky pod kdlem mohly nst msto 50kg pum nevelk stolitrov pdavn ndre, staly se po demonti vklopn vidlice z nkterch IAR 81 sthaky s delm doletem. Vidlici obecn piloti IAR 81 nemli rdi, protoe zvyovala aerodynamick odpor, navc pro sthaku byla vyloen zbyten.

Jednotliv verze se liily pedevm vzbroj, ale prvn sriov verze IAR 80 mla i slab verzi motoru a nkdy je v tomto smyslu hanna jako podmotorovan. (Prvnch dvacet letoun mlo motory o vzletovm vkonu 930 kon, zbylch ticet z prvn padestky u 960 kon. Vechny ostatn IAR 80/81 potom 1 025 kon – ani to u nebylo po roce 1941 zdaleka ke chluben, ale natst ml stroj relativn nzkou vzletovou hmotnost, tak si s tm vcemn vystail).

Ale abychom nezapomnli na hlavovou vzbroj. Prvn sriov verze IAR 80 se tymi 7.92mm kulomety je v tomto ohledu hodnocena velmi slab. O poznn lpe na tom byla IAR 80B, kter ke tveici 7,92mm kulomet jet pibyly dva kulomety re 13,2 mm. Ovem nejlpe na tom byla IAR 81C se dvma 20mm kanony a tymi 7,92mm kulomety, u n se tak nejastji zmiuje role dlkov sthaky s dvojic pdavnch ndr (ale musme se na to dvat optikou letadel vchodn fronty nebo zem osy v Evrop, protoe napklad americk sthaka mustang by se tomu jenom zasmla).

Rumunsk pilot sthaky IAR 80

Jedinm uivatelem typu IAR 80/81 se stalo rumunsk letectvo. tvary tmito letouny vyzbrojen bojovaly na vchodn front a tak zajiovaly protivzdunou obranu sv zem, pedevm ropnch rafineri v Plojeti, kter patily mezi vznamn cle americkch strategickch bombardr. Kdy u jsme u t vchodn fronty a nechceme zapomenout, e Rumunsko vstoupilo v ervnu 1941 do vlky na stran tet e, nesmme zrove zapomenout na jet jednu oklivou vc, e v roce 1940 Rud armda vtrhla Rumunsku do Severn Bukoviny a Besarbie.

V kadm ppad v srpnu 1944 probhl v Rumunsku sttn pevrat, pi kterm byl sesazen marl Ion Antonescu, v podstat tehdej nekorunovan vldce Rumunska a nmeck spojenec, a pln moc zem pela (ale jen tak na ti roky) do rukou odstrkovanho krle Michala I.

Do pvodn polohy pevrcen Rumunsko se dalo na stranu spojenc a vyhlsilo tet i vlku. Tm se zrove stup rumunsk armdy z vchodu na zpad zmnil v postup stejnm smrem. V sestav 2. ukrajinskho frontu se rumunsk armda dostala i na nae zem. A nad zemm protektortu tak zakonili svou bojovou innost i piloti letadel IAR 80 a IAR 81.

Nejlep rumunt sthai ltali samozejm na nmeckch Messerschmittech Bf 109, ostatn kte satelitn ne. Ale ani rumunt piloti slabch domcch sthaek IAR 80/81 si nevedli nejh, by ztrty zajist tak mli. Zmime alespo jednoho rumunskho sthacho pilota, jmenoval se Dan Valentin Vizanty a na svm kont m celkem 16 sestel, z toho ti na obstaronm hornoplonku PZL P.11 a tinct na IAR 81C.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts