V esk republice u byly nalezeny izolovan zuby ptakojetr, ale dn dal kostern fosilie, kter by bylo mon bezpen piadit. Chocesk ptakojetr je tedy v tomto ohledu zcela uniktnm objevem, ktermu by se nepochybn mlo dostat vce pozornosti.
Za zmnku urit stoj i skutenost, e tento taxon se stal u vcekrt objektem vdeckho zjmu zahraninch paleontolog, kte se snaili a stle sna zaadit kretornise co nejpesnji do pterosau systematiky. Pipomeme si nejdv ve strunosti, jak byla historie systematickho zaazen tohoto druhu.
Profesor Antonn Fri popsal nlez strun v roce 1881, kdy se jet domnval, e objeven fosilie patily jaksi primitivn form pozdn kdovho praptka (co vysvtluje tak vznam rodovho jmna Cretornis, znamenajcho v pekladu kdov ptk). V roce 1888 pehodnotil Friovo zaazen materilu britsk paleontolog Richard Lydekker, kter jej pejmenoval jako Ornithochirus (sprvn Ornithocheirus) hlavaci.
esk ptakojetr se tak stal domnlm zstupcem vvojov relativn primitivn eledi Ornithocheiridae, dnes spadajc do kladu Ornithocheiromorpha. Samotn rod Ornithocheirus, znm podle objev fosili ze zpadn Evropy a severn Afriky, il asi o 10 milion let dve ne esk pterosaur a v rozpt kdel dosahoval kolem esti metr. Pbuzn brazilsk rod Tropeognathus dokonce s rozptm 8,2 metru pedstavoval dosud vbec nejvtho znmho zubatho pterosaura.
Dnes u vak nicmn vme, e tmto pevn ran kdovm ptakojetrm ve skutenosti nebyl kretornis nijak blzce pbuzn. Od zatku 20. stolet se pak na tento taxon pohlelo jako na nomen dubium (pochybn vdeck jmno) s nejistm zaazenm. Teprve v roce 1997 se o reklasifikaci pokusila trojice paleontolog, kte v rmci sv prezentace na workshopu vnovanm evropsk vertebrtn paleontologii pisoudili eskmu objevu pekvapiv pslunost k eledi Pteranodontidae.
Ptakojetr od Chocn by se tak stal pomrn blzkm pbuznm populrnch severoamerickch pterosaur, jakmi jsou ob rody Pteranodon nebo Geosternbergia s a sedmimetrovm rozptm kdel. Ani mezi pteranodontidy vak Cretornis nejsp nepatil, co doloily pozdj vzkumy.
esk drak byl mld
V roce 2010 pak fosilie druhu C. hlavaci prozkoumal rusk paleontolog Alexandr Averjanov, kter usoudil, e se jednalo o zstupce eledi Azhdarchidae. Do tto skupiny pitom pat vbec nejvt znm ptakojeti, pedstavujc zrove nejvt ltajc ivoichy vech dob. Vdy napklad ob azdarchidi, jako byl severoamerick Quetzalcoatlus nebo rumunsk Hatzegopteryx, mohli disponovat rozptm kdel a kolem 11 metr.
Takto njak vypadal Hatzegopteryx podle vdeck rekonstrukce.
Cretornis byl vak malm ptakojetrem a s rozptm kdel asi 1,6 metru typov exempl navc pedstavoval mld. Podrobnj vzkum z roku 2015 vedl Averjanova a jeho eskho kolegu Borise Ekrta k pesvden, e se jednalo spe o neazdarchidnho azdarchoida (zstupce vtho kladu Azhdarchoidea, nespadajc ale do eledi Azhdarchidae). Autoi zmnn odborn prce se domnvali, e Cretornis nejsp spadal do kladu Neoazhdarchia, s jeho zstupci ml mnostv spolench anatomickch znak.
Ml to bt druh vvojov vysplej, ne jsou pslunci eledi Thalassodromidae, kam pat napklad brazilsk rod Tupuxuara s extrmn velkm lebenm hebenem. Za jednoho z nejblich pbuznch kretornise byl oznaen geologick mlad severoamerick rod Montanazhdarcho. Mohlo by se zdt, e situace se systematickm zaazenm eskho ptakojetra byla s tmto vzkumem v podstat vyeena.
Jet v roce 2018 vak byla publikovna odborn prce paleontologa Nicholase Longriche a jeho koleg, v n publikovan fylogenetick analza pinesla opt jin vsledek. Cretornis v n vyel jako zstupce eledi Nyctosauridae, skupiny ptakojetr z kladu Pteranodontia. esk pterosaur by pitom byl vvojov vysplej formou, ne je severoamerick rod Alamodactylus i rusk rod Volgadraco.
Jeho blzkmi pbuznmi by pak byly tak severoafrick rody Alcione, Simurghia a Barbaridactylus, formln popsan prv ve zmnn studii. Zajmav pitom je, e tito marot pbuzn kretornise byli vbec poslednmi znmmi ptakojetry, ijcmi krtce ped osudnou katastrofou na konci kdy. Objevili se tedy asi o 26 milion let pozdji ne chocesk ptakojetr, jeho fosilie datujeme do obdob vku turon, asi ped 92 miliony let.
Je pravdpodobn, e ani v tomto ppad jet vda neekla sv posledn slovo a systematick pozice rodu Cretornis bude nadle upravovna a zpesovna. Jednou se tak snad ji s jistotou dozvme, do kter ptakojet rodiny vlastn chocesk pterosaur patil.
lnek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimra Sochy a byl redakn upraven. Pvodn verzi vetn bohatho odkazovho rejstku najdete zde.
