Vdci se obvaj mon siln slunen boue, je by mohla udeit neekan

0
275


Slunen erupci stedn velikosti zaznamenala v lt 2015 observato Solar Dynamics patc americk NASA.


| foto: NASA, Reuters

Extrmn siln slunen boue zashla nai planetu ped 9125 lety a zanechala trval jizvy na ledu pohbenm hluboko pod Grnskem a Antarktidou.

Pi novm zkoumn tchto vzork ledu se zjistilo, e dve neznm boue je jednou z nejsilnjch solrnch erupc, jak kdy byly zjitny. Pokud by dnes zashla Zemi, ochromila by modern elektronick systmy.

Podle odbornho lnku v asopise Nature Communications nejpekvapivj zejm je, e masivn boue se, jak se zd, odehrla pi slunenm minimu, co je obdob bhem jedenctiletho slunenho cyklu, kdy jsou erupce na na hvzd obvykle mnohem mn ast.

Kvli tomuto neoekvanmu objevu se autoi obvaj, e niiv erupce mohou udeit, kdy je nejmn ekme, a e na dal velkou slunen boui nemus bt Zem pipraven.

Tyto obrovsk boue nejsou v souasn dob dostaten zahrnuty do hodnocen rizik, uvedl spoluautor studie Raimund Muscheler, kter je expertem Lundsk univerzity ve vdsku. Je nanejv dleit analyzovat, co by tyto udlosti mohly znamenat pro dnen technologii a jak se meme chrnit, dodal.

Zdrojem potenciln niivch solrnch bou jsou erupce ve slunen atmosfe, znm jako vron koronln hmoty. Mohou napklad vyadit z provozu elektrickou rozvodnou s na Zemi, automobily i komunikan zazen, vetn pota, mobilnch telefon nebo pager. Pokodit mohou i citliv sousti satelit.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno