Vdci se ptaj, zda byl tyranosaurus chytej ne impanz

Tma inteligence dinosaur tak bylo velmi rychle odbvno s poukazem na jejich relativn mal mozkovny a tak fakt, e vyhynuli (a byli tedy prv kvli sv nzk inteligenci evolun nespn). Tento zcela myln obraz druhohornch dinosaur se zaal hroutit ve druh polovin 20. stolet, kdy se v rmci tzv. dinosau renesance vznamn zmnilo chpn anatomie, fyziologie i evolun historie tto rozmanit skupiny suchozemskch plaz.

Ji v 70. letech minulho stolet ukzaly prvn vzkumy relativn velikosti mozkoven (a tzv. encefalizanho kvocientu EQ), e akoliv mnoz dinosaui mli skuten velmi mal mozky (co se tk zejmna sauropodomorf a tyreofor), etn teropodn dinosaui mli naopak mozky a pekvapiv velik.

Akoliv nelze s velkou pesnost odhadovat inteligenci pouze na zklad samotn velikosti mozku, d se pedpokldat, e dinosaui s nejvymi zjitnmi hodnotami EQ (jejich mozek byl relativn a osminsobn vt ne u stejn velkho krokodla) mohli bt stejn chyt jako dnen krkavcovit ptci. A to nen rozhodn mlo, kdy uvme, e napklad vrna novokaledonsk (Corvus moneduloides) um vyrbt nstroje a vyuvaj i zrcadla k zskn potravy, kterou pmo nevid.

Nepta teropodi, jako byl druh Bambiraptor feinbergi, Troodon formosus ale teba i nkte ornitomimosaui, tak mohli bt skutenmi gnii druhohornch ekosystm a to v dob, kdy i ti nejchytej savci mli inteligenci srovnatelnou napklad s dnenmi jetrkami. V prbhu doby byly vypracovny i dal zpesnn odhady EQ rznch druh dinosaur, kter v podstat potvrdily vsledky prvnch studi, publikovanch v dob dinosau renesance.

Inteligence Tyrannosaura rexe

Speciln u druhu Tyrannosaurus rex vzkum mozkovny v poslednch desetiletch zintenzivnil dky vyuit potaov tomografie a nyn u mme velmi dobrou pedstavu o umstn a orientaci mozku (i vychzejcch nervovch svazk) v lebce, o jeho relativn i absolutn velikosti u rznch exempl, o tzv. termostatu v tyranosau lebce i o citlivosti smyslovch stroj a dalch souvisejcch jevech u krle dravch dinosaur.

V poslednch letech u se vtina badatel shodne na tom, e tyranosaui byli v porovnn s jinmi obmi teropody i na pomry doby svho vskytu relativn inteligentnmi zvaty. Nebyli sice tak chyt jako nkte srpodrp deinonychosaui, pekonvali ovem prakticky vechny ostatn dinosaury i jin obratlovce ve svm okol. Zatm nejdle v optimistickm hodnocen tyranosau inteligence zael paleontolog Stephen L. Brusatte v roce 2018, kdy ve sv knize The Rise and Fall of the Dinosaurs: A New History of a Lost World i v nsledujcch rozhovorech pro tisk prohlsil, e tyranosaui mli tak velk pomr mozku k velikosti tla, e mohli bt inteligentn stejn jako souasn impanzi.

Tm by samozejm povili na nejinteligentnj dinosaury v cel historii jejich existence a museli bychom mnoho vc ohledn jejich ekologie, zpsobu ivota i evolunho vvoje pehodnotit. Paleontologick obec na Brusatteho vroky pli nereflektovala, ostatn byly povaovny spe za jist marketingov tah smujc ke knize nebo prost jen za uritou nadszku. Letos v ervnu ale vyla odborn studie, kter dv Brussatemu sten za pravdu tyranosaui a dal teropodn dinosaui mli bt podle n skuten inteligentn jako souasn vy primti.

Brazilsk neuroloka Suzana Herculano-Houzelov z Vanderbiltovy univerzity v Nashville (Tennessee, USA) se zamila na porovnn mnostv telencefalickch neuron (nervovch bunk v koncovm mozku) u souasnch i vyhynulch obratlovc. V ppad fosilnch druh byly pedpokladem pro dostaten vrohodn odhad dv informace pesn objem mozkovny (zskan za pomoci potaov tomografie a upraven na zklad odhadovan reln vpln objemu skutenou nervovou tkn) a dle hustota neuron v danm objemu mozku znm v rmci kladu, tedy vvojov skupiny, do kter dan organismus spad.

Autorka vyuila nedvno publikovanou databzi s daji o mnostv neuron v koncovm mozku recentnch ptk a vyhynulch plaz k odhadu mnostv neuron v koncovm mozku dinosaur, ptakojetr a nkterch dalch vyhynulch obratlovc. Zohlednila pitom tak pedpokldan pomr mezi objemem mozku a tla u endotermnch druh (tj. pta typ metabolismu) a ektotermnch druh (tj. plaz typ metabolismu). Zskan vsledky se ukzaly bt pinejmenm pekvapivmi.

U malho rohatho dinosaura druhu Protoceratops andrewsi byl poet nervovch bunk v koncovm mozku odhadnut piblin na pl miliardy. Tm by tento mongolsk ptakopnv dinosaurus pekonval napklad i dnen ploskonos opice Novho svta.

Vsledky tohoto spe teoretickho vzkumu nemus bt nutn pesn a u vbec ne konen, jsou ale velmi zajmavm pspvkem k tto dosud mlo probdan problematice. Z mnoha zde publikovanch dat vyberme alespo nkolik zajmavch pklad.

Tyrannosaurus rex ml v ppad ptaho a endotermnho typu nervov soustavy (mozek s odhadovanou hmotnost 355 gram) v koncovm mozku asi 3,4 miliardy neuron, co mrn pekonv poet neuron v mozku souasnho pavina (2,9 miliardy). Oproti tomu jen 72 gram vc mozek srovnateln velkho ceratopsida rodu Triceratops obsahuje dle odhadu autorky studie jen zhruba 172 milion telencefalickch neuron, co je jen lehce pes polovinu oproti mozku dnenho hlodavce kapybary (Hydrochoerus, 306 milion).

Mimochodem, zcela stejn poet neuron koncovho mozku jako v ppad kapybary m mt i ob sauropod Brachiosaurus (jeho mozek vil kolem 186 gram). A kdy u jsme u megafauny souvrstv Morrison dal sauropod Diplodocus ml v mozku o hmotnosti 57 gram asi 149 milion telencefalickch neuron, zatmco u tyreofora rodu Stegosaurus inil tento poet v ppad mozku o hmotnosti pouhch 23 gram zhruba 84 milion.

Tyto odhady jsou vak poplatn aplikaci plaz verze metabolismu, jej ptomnost u vech tchto taxon nen jist. V ppad ptaho typu ltkov vmny dominuje s ji zmnnmi 3,4 miliardy telencefalickch neuron Tyrannosaurus rex, zatmco velc alosauroidi Acrocanthosaurus (2,2 miliardy, 198 gram) a Allosaurus (1,9 miliardy, 175 gram) si vedou tak pomrn dobe. Mal rohat dinosaurus Protoceratops s 499 miliony neuron v mozku o hmotnosti 28 gram vrazn pekonv ptakojetra rodu Anhanguera (189 milion, 8 gram) i proslulho praptka archeopteryxe (54 milion, 1,5 gramu).

Akoliv byl jejich mozek podstatn men ne napklad u mnohem pozdji ijcho tyranosaura, tak jurt zstupci rodu Allosaurus mli dle novho vzkumu pomrn velk a vkonn koncov mozky. Podle autorky prce v tomto ohledu dokonce pekonvali i dnen asijsk zkonoc opice makaky.

Vznamnou roli zde samozejm hraje i celkov velikost mozkovny, zrove ale tak hustota nervov tkn. Mal rohat dinosaurus Protoceratops m kadopdn vc neuron koncovho mozku ne napklad ploskonos opice mirikina (rod Aotus) s potem 442 milion a 16 gram vcm mozkem. Ob teropodi alosaurus a akrokantosaurus jsou na tom zase lpe ne souasn asijsk opice makak (1,7 miliardy telencefalickch neuron pi hmotnosti mozku 87 gram).

Tyranosaurus je na tom pak ze vech zkoumanch dinosaur nejlpe jeho odhadovanch 3378 milion neuron v koncovm mozku in zhruba pesn o pl miliardy vc, ne kolik m souasn dospl pavin (rod Papio) ve svm 151 gram vcm mozku. Je to sice stle o poznn mn ne v ppad impanz (kolem 6000 milion neuron v mozku vcm zhruba 400 gram), i tak se ale jedn o naprosto neoekvan slo.

Podle autorky je tento vsledek dkazem fantasticky znjc monosti, e tyranosaui i dal ob teropodi byli ve skutenosti velmi schopnmi a kompetentnmi predtory s neobvykle vyvinutmi kognitivnmi schopnostmi a inteligenc na rovni dnench spoleenskch opic. A to ve v tle o velikosti slona a se schopnost relativn rychlho pohybu i velmi bystrmi smysly. Skuten dsiv pedstava, zejmna pokud jste preferovanm druhem koisti pro tyto ob teropod predtory. Me se snad jednat tak o vysvtlen fenomnu extrmn spnosti tyranosaur na konci kdov periody?

Vedlejm zjitnm je dle pravdpodobn doba dosaen pohlavn dosplosti a maximln dlky ivota, odvozen na zklad potu neuron v sti koncovho mozku zvan pl᚝ (pallium). Pro tyranosaura m init prvn daj 4 a 5 let a druh 40 a 49 let. V ppad prvnho uvedenho rozpt by se jednalo o pekvapiv vsledek, protoe bn se dosaen pohlavn dosplosti u druhu T. rex odhaduje a mezi 13. a 15. rokem ivota.

Druh daj nicmn me bt pravdiv, nejstar dosud znm jedinec (Sue) se toti doil asi 28 a 33 let. V drtiv vtin ppad se ale velc teropodi svho maximlnho fyziologickho vku nedovali, a to zejmna nsledkem nemoc a zrann, kterch v prbhu jejich divokho a nebezpenho ivota nebylo nikdy poskrovnu. Vsledky tohoto vzkumu se mohou jevit jako ponkud kontroverzn a nemus bt pln akceptovny ani odbornou paleontologickou veejnost, jsou ale pinejmenm vznamnm podntem k dalm vzkumm a snad i k pehodnocenm obecn uznvanch nzor na inteligenci a kognitivn schopnosti druhohornch dinosaur.

lnek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimra Sochy a byl redakn upraven. Pvodn verzi, vetn bohatho odkazovho rejstku, najdete zde.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts