Z prvnho praskho ndra a piveden eleznice obrozenci nejsali

0
285

Prvn prask eleznin ndra bylo oteveno v roce 1845, tehdy neslo prost nzev Praha (Prag), pozdji Praha sttn ndra (Prag Staatsbahnhof), dnes ho znme jako Praha Masarykovo ndra. Masaryku tedy oznaujeme za nejstar prask ndra, pokud tedy nepotme ndra Bruska (dnes Praha-Dejvice) z roku 1830 z pvodn Lnsk konspeky.

Po prezidentu Masarykovi nese pedmtn prask ndra jmno u potet, nebo chcete-li od roku 1919 se dvma pestvkami, jednou krat v dob protektortu (Praha Hybernsk ndra, 1940 a 1945,) a jednou del v dob totalitn (Praha Sted, 1953 a 1990).

Vznik Praskho sttnho ndra je pmo spojen s pivedenm prvn parostrojn drhy do ech, a to drhy olomoucko-prask.

Tomu vak u nco pedchzelo, vbec prvn parostrojn rakousko-uhersk eleznice vznikala jako soukrom podnik zaloen finannkem Salomonem Mayerem Rothschildem, byla to Severn drha csae Ferdinanda mezi Vdn a Bochn v Halii (Bochnia dnes le na jihu Polska).

Severn drha csae Ferdinanda se zprovozovala postupn od roku 1837, v roce 1839 byla vybudovna odboka tto eleznice do Brna a v roce 1841 do Olomouce.

Po roce 1840 nastala v Rakousko-Uhersku doba, kdy se do stavby eleznic vloil i stt. A zaal prv olomoucko-praskou drhou, m spojil s Vdn Prahu, a dle se z Prahy pokraovalo na Dn, co zase souviselo se spojenm do saskch Dran. Mezisttn dohoda mezi Rakouskem a Saskem byla podepsna v listopadu 1842, nmeckou st stavla spolenost Sasko-esk sttn drha.

Sttn ndra v Praze. Ndran budovy a koleje s nstupiti jsou za hradbou opatenou estic bran. Dle vidme pjezd vlaku smrem od Pardubic. A koleje mc z tohoto pohledu vpravo (je na nich samotn lokomotiva s tendrem) vedou na Negrelliho viadukt, jedn se o drhu smrem na Dn.

Rakousk Severn sttn drha tak zahrnovala eleznin tra z Olomouce pes eskou Tebovou a Pardubice do Prahy a z Prahy do Dna, a tak tra z Brna do esk Tebov.

Prce na drze olomoucko-prask zaaly v roce 1842. Vstavba cel asi 250 kilometr dlouh trat trvala piblin ti roky, astnilo se j a dvacet tisc dlnk (v plnch stavech se pracovalo v teplejm obdob roku; nebylo zajitno napklad dn ubytovn, spalo se zpravidla pod irkem). Celkov nklady se vyplhaly na 8 milion a 200 tisc zlatch konvenn mny, jeden kilometr trati vyel piblin na 33 tisc zlatch k.m.

Kdy u jsme vstoupili do svta financ, uveme pro zajmavost i jzdn z Prahy do Vdn: cestovn I. tdou vylo na 21 zlatek a 6 krejcar, II. tdou na 13 zlatek a 3 krejcary a III. tdou na 9 zlatek a 4 krejcary. A pedtm si obyejn kop nebo jin pomocn dlnk pi stavb trat vydlal denn pouhch dvacet krejcar, pitom pivo stlo 6 krejcar a chlb ve standardnm pevnm skupenstv 12 krejcar za bochnk. (Tehdy mla jedna zlatka edest krejcar, dlen zlatky na sto krejcar pilo a nkdy v nsledujc dekd.)

Dlnick platy se v t dob pohybovaly v rozmez 100 a 200 zlatek za rok, vidme tedy, e vypoten ron vdlek nekvalifikovanho dlnka pi stavb olomoucko-prask drhy odpovd doln oblasti uvedenho rozmez. Porovnvat to s uvedenmi cenami jzdenek pozbv smyslu.

Cesta na sever – smrem na Dn – ze sttnho ndra v Praze zanala Negrelliho viaduktem.

A to se ji dostvme k praskmu ndra. Otzka byla, zda ho situovat ve mst, tj. v prostoru uvnit mstskch hradeb, nebo zde byla jet alternativa poloit ho do prakticky pilehlho Karlna. Protoe se Karln v t dob hezky rozvjel, povolila Praha postavit ndra na svm zem, aby t radosti nebylo v Karln pli.

Prask ndra, tehdy mu tam domorodci kali tak dre nebo drait, bylo postaveno hned za mstskou hradbou mezi ulicemi Na Florenci a Hybernsk. Vstavba ndra probhala v letech 1844 a 1845, piem 21. srpna 1845 byl poloen tzv. zvren kmen, stalo se tak den po pjezdu prvnho oficilnho vlaku a zrove ve stejn den, kdy lokomotivm tohoto vlaku na ndra poehnal crkevn delegt.

Ale umstn ndra ve mst hned u hradby nezbvalo ne oetit i paprov. Praha stle patila mezi pevnostn msta, byla obehnna hradbou a brny v n se na noc zavraly (s bournm praskho mstskho opevnn se zaalo po roce1866). Muselo se tedy dat o povolen k proraen hradby a vyplnn zskanho otvoru estic elezninch bran, samozejm zavranch pevnmi vraty. Tolik bran bylo poteba z prostho dvodu, ndran zhlav se kvli prostorovmu omezen nachzelo vn hradeb.

Oficiln pjezd prvnho vlaku do Prahy, co doprovzela velk slva i za pispn dlosteleckch salv, se konal 20. srpna 1845. Byla tam hlava na hlav, davy se nemohly dokat technickho zzraku.

St
Slavnostn

Prvn vlaky v Praze, na prvnm obrzku ehnn lokomotiv, na druhm slavnostn pjezd vlaku s lokomotivami Olmtz a Prag

Ale toho dne vlastn pijely z Olomouce hned dva vlaky za sebou. Nejprve pedvoj s lokomotivou pojmenovanou Bhmen, na kter stl sm Jan Perner, otec prv otevran drhy a vrchn inenr c. k. rakouskch sttnch drah. Za nm u nsledoval slavnostn vlak taen dvojic lokomotiv pojmenovanch Olmtz (Olomouc) a Prag.

Ve skutenosti vak ten pln prvn vlak pijel do Prahy, tentokrt z Pardubic, zkusmo ji 4. srpna. Ale o tom se pli nemluv, aby neubral slvu sted dvactho. Nakonec pi tto zkuebn jzd se ani dn slva neorganizovala. I jmno jeho lokomotivy je pro ns neznm.

Sttn ndra v Praze krtce po svm oteven. Zamme se na dva nejvt stavebn objekty, vpravo je pvodn odjezdov budova se dvma vemi (ulice Hybernsk) a vlevo pvodn pjezdov budova (nron; ulice Havlkova a ulice Na Florenci). Tet velk objekt – restauran budova (nron; ulice Havlkova a ulice Hybernsk) tam jet nestoj. Budovy praskho sttnho ndra navrhl architekt Antonn Jngling, een samotnho kolejit vypracoval eleznin projektant a stavitel Jan Perner.

Pravideln osobn eleznin doprava mezi Prahou a Vdn zaala 1. z. Pvodn se potalo s dvma vlaky v kadm smru denn. Pily vak provozn problmy, technika nemla pli velkou spolehlivost, a tak krtce po zahjen dolo k redukci na jeden spoj v kadm smru denn. Nkladn doprava pvodn plnovan od 1. jna si jet njak as na sv zahjen musela pokat.

Podle smlouvy zajiovala dopravu na olomoucko-prask drze (spolenosti Severn sttn drhy) soukrom spolenost Severn drha csae Ferdinanda. Protoe vak vykazovala podle sttnch ednk relativn mal zisk v pomru k vysokm trbm, tak po nkolika mlo letech pevzal stt provoz drhy pod sv kdla.

Sttn ndra v Praze (pozdji Praha Masarykovo ndra)

Prvn kolejov vozidla olomoucko-prask drhy

Kolejov vozidla, kter zaala jezdit na olomoucko-prask drze vroce 1845 a v letech nsledujcch, byla vt dob modern konstrukce, piem o vagonech to plat bez jakchkoliv pochyb.

Zde si pedstavme pouze jeden typ lokomotivy, ale shodou okolnost ten, jakho byly vechny ti stroje nasazen pi velk slv 20. srpna 1845, tedy pi prvn oficiln jzd, resp. jzdch zOlomouce do Prahy.

Tyto lokomotivy byly americkho typu spojezdem skldajcm se zotonho dvounpravovho bnho podvozku vpedu a jednoho hnacho dvojkol. Hmotnost lokomotivy inila 15 tun, adhezn 9 tun. Tlak pry vkotli byl 5,5 atmosfry. Lokomotivy se vyrbly u Gnthera ve Vdeskm Novm Mst.

Prvn
Dvorn
Osobn
Osobn

Za pozornost stoj osobn vozy, dlouh a tynpravov, stavn tak podle americkho vzoru. Jednalo se o vrazn krok vped vporovnn se Severn drhou csae Ferdinanda.

Vprv ad si pedstavme vz, kter nebyl uren jen tak pro nkoho a zhlediska provozovn osobn dopravy byl tedy prakticky bezvznamn. Mluvme o luxusnm dvornm voze spohodlnmi rozmrnmi kesly, pracovnm stolkem, lkovou odpoinkovou sekc a vposledn ade soddlem pro doprovod spohodlnmi sedadly. Do Prahy vnm pijel pi oteven drhy na slavnostn akt arcivvoda Frantiek Karel.

Dle vidme klasick osobn vz se temi sekcemi, pro I., II, a III. vozovou tdu. Vozy vt dob samozejm nemly jet WC ani vytpn. Cestovn vzim tak pinelo jist skal.

Posledn zobrazen osobn vz zpozdj doby je zajmav svm pojezdem, je tynpravov, ale nem oton podvozky. Ob vnitn npravy jsou pevn, kdeto vnj jsou tzv. npravy Adamsovy, alespo tak je oznauje pradvn obrzek. Adamsova nprava se pi projdn oblouku nat, piem osa npravy smuje ke stedu tohoto oblouku.

Masarykovo ndra po roce 1990 obrazem

Praha Masarykovo ndra | foto: Ji Bernard, CC BY-SA 3.0

Masarykovo ndra je tzv. hlavovou stanic (nkdy meme slyet i oznaen koncov stanice), nem tedy dnou prjezdnou hlavn kolej, vechny koleje m kus. V centrech mst pin hlavov stanice urbanistick vhody. Jednu vhodu m i pro cestujc, mezi nstupiti nejsou podchody. Tra na most vpedu je z hlavnho ndra do Vtkovskch tunel, s Masarykovm ndram tento most nesouvis.

Praha Masarykovo ndra, rok 1990 | foto: FOTO:FORTEPAN / tm, CC BY-SA 3.0

V beznu 1990 se u podruh vrtil prvnmu praskmu ndra nzev Masarykovo. Ze stejnho roku pochz i ernobl fotografie. Devn prosklen zasteen prostoru mezi budovami Masarykova ndra, kter nesou sloupy z litiny, se objevilo u v roce 1862. Zleva pijd ulic Havlkovou tramvaj T3.

Praha Masarykovo ndra, rok 2009 | foto: Sludge G, CC BY-SA 2.0

Pvodn budovy Masarykova ndra jsou dlem architekta Antonna Jnglinga. Je tomu tak i u hlavn ndran budovy se dvma vemi, kterou na tto fotografii nevidme, nebo u velk pvodn pjezdov budovy, kter naopak snmku dominuje, protoe prosklen zasteen hala ji nem anci zastnit.

Lokomotiva 498.106 vyjd z Prahy Masarykova ndra u pleitosti oslav vro 150 let eleznice v Praze | foto: PetrS., CC BY-SA 3.0

V roce 1995 byla na Masarykov ndra vyfotografovna parn lokomotiva ady 498.1 pezdvan Albatros, resp. Jednikov Albatros. Albatrosy patily mezi nejrychlej eskoslovensk parn lokomotivy.

Praha Masarykovo ndra | foto: IngolfBLN, CC BY-SA 2.0

Praha Masarykovo ndra | foto: Felix Riehle, CC BY-SA 4.0

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno