Zdrcujc der. Jak vznikl a jak skonil rusk raketov kink Moskva

Vojensk nmonictvo Sovtskho svazu VMF (Vojenno Morskoj Flot) bylo od zatku studen vlky v nezvidnhodn situaci. Zatmco zpadn zem mly postaven vlastn letadlov lod nebo dostaly njak z vlench pebytk, VMF tuto kategorii zcela postrdal. Msto toho se utrcely nesmysln stky na stavbu tkch kink tdy Stalingrad (Project 82) s dlovou vzbroj.

Nov zatky

Pitom bylo od druh svtov vlky jasn, e doby dlosteleckch souboj jsou minulost, protoe palubn letouny dokou rozhodnout nmon bitvu dvno pedtm, ne se formace lod dostanou na dostel. Krlovnami mo se staly letadlov lod se svmi bojovmi skupinami CVBG (Carrier Vessel Battle Group), zajiujcmi protiletadlovou a protiponorkovou ochranu, ppadn dal pomocn sluby.

V povlenm obdob dolo k rozvoji dvou, resp. t technologi, kter mohly jinak neochvjnou pozici letadlovch lod ohrozit, a to letounovch stel, raket a jadernch hlavic. Oba nosie dokzaly za jistch podmnek proniknout i vrstvenou protivzdunou obranou a jadern hlavice dokzaly pi troe tst zniit letadlovou lo, ppadn dal lod svazu, nebo alespo rozvrtit obranu natolik, aby se dala letadlov lo dorazit konvennm derem.

Situace VMF se trochu zlepila s nstupem Nikity Chruova, kter extrmn podporoval rakety a jakkoliv zbraov systmy na nich zaloen. Za jeho vldy se podailo prosadit stavbu prvnch specializovanch raketovch kinkt dy Groznyj, Project 58(v NATO kdu Kynda). Tyto lod s plnm vtlakem 5 570 tun nesly pro boj s CVBG dv ptinsobn odpalovac zazen (OZ) systmu P-35 (SS-N-3 Sepal) s doletem 250 km. Jdrem protiletadlov obrany byl systm M-1 Volna (SA-N-1 Goa), co byla navalizovan a modernizovan verze S-125 Nva (SA-3 Goa).

Dky sv mohutn vzbroji a bojovnmu vzhledu vzbudily nov kinky v zahrani znan rozruch, navc podporovan neuritmi prohlenmi sovtsk propagandy o jeho bojovch monostech. Popravd, lod mly mal akn rdius (jen kolem 3 600 mil) a hmotnost nesen vzbroje zhorovala nautick vlastnosti. Citelnm nedostatkem byla i absence hangru nebo alespo ploiny pro vrtulnk.

Dalm technologickm krokem vped se staly kinky Project 1134B (Kara), kter byly na rozdl od svch pedchdc pohnn plynovmi turbnami msto parnch. Plynov turbny maj vhodu v tom, e z podpalub zmiz kotle i se svm technologickm zzemm. Plynov turbny umouj rychl zven vkonu, jsou tich a maj nejlep mrn vkon. Na druhou stranu vyaduj kvalitn reduktory, protoe maj vysok otky, zvyuj infraervenou (IR) stopu plavidla a maj vy spotebu paliva, respektive nejspornj jsou na vrcholu vkonov kivky, co s sebou pin jist omezen. Vzbroj byla zamena pedevm na boj proti ponorkm.

Nvrat ke kinkm se silnou protilodn vzbroj byl vyvoln jednak pehodnocenm monost plavidel Project 1134 a tak spnm zaazenm raketovch kink USS Long Beach (CGN-9) a USS Bainbridge (CGN-25) s jadernm pohonem do ad US Navy (USN). Po rznch tahanicch bylo v SSSR rozhodnuto o stavb konkurennch jednotek tdy Kirov, Project 1144 Orlan. Jedn se o monstrzn plavidla s plnm vtlakem tm 25 tisc tun a mohutnou vzbroj tvoenou bateri 20 nadzvukovch protilodnch zench stel P-700 Granit (SS-N-19 Shipwreck) s doletem 500 a 600 km (podle verze) a vertiklnmi vypoutcmi achtami VLS (Vertical Launch System) pro protiletadlov zen stely S-300F Fort (SA-N-6 Grumble) s dosahem 70 a 90 km podle verze, a s dal vzbroj menho kalibru.

Rusk kink Moskva. ernomosk flota v Sevastopolu v roce 2007

Za vm jsou penze

Takto velk lod jsou samozejm velmi drah a ani centrln zen ekonomika si nemohla dovolit jejich stavbu v neomezen me. Nakonec byly postaveny jen tyi jednotky, kter mly plnit lohu vlajkovch lod jednotlivch flot, ppadn nmonch svaz. Jadern kinky mly bt doplnny menmi jednotkami, pohnnmi plynovmi turbnami.

Natst konstrukti Projektu 1134B (Kara) celkem sprvn odhadli, e ist protiponorkov kink je luxus a dve i pozdji dojde na doplnn vzbroje protilodnmi zenmi stelami. Mli zpracovanou i druhou variantu vzbroje s P-120 Malachit. Stely P-120 vak byly podzvukov a mly dosah pouhch 75 km, take admiralita celkem oprvnn namtala, e pro kink je takov vzbroj slab a poadovala instalaci odpalovacch zazen S P-500 Bazalt (SS-N-12 Sandbox).

Systm P-500 byl pokraovnm vvoje zench stel P-5 a P-6. Dolet pesahoval 500 km, podle verze a st jednotlivch stel, protoe asem dochzelo k postupn degradaci paliva. Letov vka s novm radiovkomrem byla jen 30 m, co usnadovalo pekonn neptelsk PVO. Pro saturaci stle dokonalej obrany CVBG bylo mon provst tok a osmi stelami souasn.

Rusk kink Moskva v Sevastopolu (23. ervence 2021)

Protoe cle pro P-500 leely daleko za radiolokanm (RL) horizontem musely jejich vyhledn zajistit dlkov letouny Tupolev Tu-95RC nebo palubn vrtulnky Kamov Ka-25C. Stely potom byly naprogramovan podle zjitnch daj pro let do prostoru cle. Koncov naveden zajiovala aktivn RL hlavice, kter se v ppad ruen dokzala navst na jeho zdroj. Pro zpracovn dat byl poprv v SSSR pouit digitln pota.

Stely toily koordinovan, kdy jedna vedouc ve vt vce vyhledvala cl a ostatn ji nsledovaly v mal vce v pasivnm mdu. V ppad jejho sestelen zaujala jej msto dal. Bojov hlavice byly bu konvenn s hmotnost 750 kg nebo jadern re 350 kt TNT. Klov uzly byly chrnn pancem. Tyto vkony se projevily na velikosti a hmotnosti stel. S Bazalt byla macek s dlkou pes 12 m a hmotnost pes 6 tun.

Nov kinky tdy Slava, Projekt 1164 Atlant mly mt vtlak do 10 000 t. Jejich primrnm kolem byl boj proti neptelskm CVBG a sekundrnm obrana bastion, co byly operan oblasti ponorek s balistickmi raketami, odkud mly napadat neptelsk zem. Mezi dal koly patila PVO nmonch svaz, plnn funkc vlajkovch lod operanch uskupen a dal.

Pro sporu asu a financ pouili konstrukti prakticky nezmnn trup kink Project 1134B (Kara). Hlavn vzbroj mlo pvodn tvoit 12 protilodnch S Bazalt ve vodorovnch OZ a jeden kompletn systm protiletadlovch S S-300F Fort. Ped finalizac nvrhu se podailo dky ikmo umstnm OZ zvtit poet S na 16, tedy dv kompletn salvy. Mohutn roury odpalovacch zazen jsou jednm z charakteristickch rys kink.

Krom toho bylo na palub msto pro vrtulnk Ka-25 nebo Ka-27, pro vyhledvn hladinovch cl a ponorek. Z Projektu 1134B (Kara) byly zachovny protiponorkov vrhae RBU-6000 a torpdomety re 533 mm. Protiletadlovou vzbroj doplovala zataiteln OZ pro S Osa-M(SA-N-4 Gecko) a jako posledn instance ve s estihlavovmi rotanmi kanony AK-630. Hlavovou vzbroj mly pvodn tvoit dv ve AK-100, ale nakonec byly nahrazeny jednou v AK-130 s kapalinou chlazenm automatickm dvojkanonem re 130 mm.

Stavba zan

Projekn prce skonily v srpnu 1974. Ale bylo nutn pokat, a doky v Nikolajevu opust posledn pt jednotka Projektu 1134B, kink Petropavlovsk, co se prothlo na dva roky. Kl prvn jednotky, pojmenovan Slava, byl zaloen a 5. listopadu 1976. Na vodu lo spustili v ervenci 1979 a dokonena byla v prosinci 1983. Sedm let stavby je i na sovtsk pomry dost. Hlavnm dvodem bylo zpodn vvoje dlovch v AK-130 a PL systmu S-300 Fort.

Celkem mlo bt postaveno deset jednotek, ale dokoneny byly jen tyi. Stavba se protahovala, tet jednotka ervona Ukrajina (pozdji Varjag) se stavla neuvitelnch 10 let. Cel projekt nakonec pohbil rozpad komunistickho bloku a osamostatnn Ukrajiny, na jejm zem leely nikolajevsk lodnice. Kink Slava byl v roce 1995 pejmenovan na Moskvu. astnil se operac v Srii, obsazen Krymu a nakonec byl 14. dubna 2022 potopen zsahem dvou protilodnch zench stel RK-360 Neptun.

Neptun

Systm R-360 Neptun je modernizac pvodn sovtskho systmu Ch-35 (SS-N-25 Switchblade), kter byl zaazen so vzbroje v roce 2003. Sovti jej vyvinuli jako protivhu americkho AMG-84 Harpoon. Svm vzorem se inspirovali natolik, e se Ch-35 na zpad pezdv Harpoonski.

Kadopdn se paprov nejedn o dn zzrak. Stela je pomrn lehk, protoe zmrem bylo, aby byla pouiteln pro vyzbrojen letadel, pobench systm a malch jednotek. Celkov hmotnost S je 870 kg, z eho 150 kg pipad na bojovou hlavici. Pomrn velkho maximlnho doletu 300 km bylo dosaeno pouitm dvouproudovho motoru. Dan je podzvukov rychlost.

Systm Neptun, stejn jako pvodn Harpoon i Ch-35 byl uren pro boj s menmi plavidly o vtlaku kolem 5 000 tun, co odpovd fregat. Potopen kinku Moskva s vce ne dvojnsobnm vtlakem je jednoznanm spchem. Nam pspvkem je, e odpalovac zazen se montuj na podvozky Tatra 815-7 s uspodnm 8×8.

Trup tdy Slava, pevzat z kink Project 1134 (Kara), vykazuje dobr nautick vlastnosti, emu napomhaj pevn kly a dva pry ploutvovch stabiliztor. Jako konstrukn materil byla pouita ocel. Trup m po cel dlce dvojit dno a na kritickch mstech zeslenou obvku. Pancovn chrn jen kritick sti, velitelsk sl, sklady munice a paliva. Nstavby byly pro snen tit z hlinkovch a hokovch slitin.

Pohonn soustava systmu COGAG (Combined Gas And Gas) je s kinky Project 1134 (Kara) podobn jen zdnliv. Lo m dva rouby, kad z nich je pohnn jednotkou M-21. Pro plavbu ekonomickou rychlost se pouv plynov turbna M-70 s vkonem 7 350 kW umstn pro snen hlunosti na dvoustupovm amortiztoru. Pi plavb v bojov oblasti, kde se oekv vyuit maximln rychlosti, se spoutj dv plynov turbny M-8KF s vkonem po 20 220 kW uloen na jednostupovch amortiztorech.

Novinkou je vyuit zbytkovho tepla spalin s teplotou kolem 400 C k vrob pry pomoc vmnk tepla. Zskan pra pohn parn turbnu o vkonu 4 400 kW urenou pro plavbu ekonomickou rychlost. Dky tomu stoupla innost jednotky M-21 asi o 12 % a bonusem bylo snen signatur plavidla v IR spektru. Nezbytnou dan je komplikovanj konstrukce a vt nroky na velikost strojoven, kam bylo teba umstit celkem est plynovch a dv parn turbny s pslunmi pevodovkami a spojkami. Maximln rychlost kink je pes 32 uzl, dosah je pi plavb ekonomickou rychlost 18 uzl kolem 7 500 mil.

Krom mohutn baterie S Bazalt se Projekt 1 164 Atlant vyznauje silnou PVO, tvoenou osmi revolverovmi OZ systmu S-300F. asto kladenou otzkou je, pro revolverov OZ, kdy VLS je leh a m zhruba 2,5krt men nroky na prostor, nemluv o celkov jednoduchosti. Nevhodou VLS jsou velk vezy v palub, kter sniuj celkovou pevnost trupu a komplikuj jeho rozdlen na vodotsn oddly. Tm, e Sovti pevzali trup z kink 1134B, nemli pli na vbr, protoe by museli celou vnitn strukturu pedlat a pepotat.

Charakter nstaveb byl krom OZ Bazalt uren i senzory plavidla, pedevm radiolokanm komplexem Flag. Ten je tvoen pehledovm radioloktorem dalekho dosahu MR-600 Voschod a 3D radarem stednho dosahu MR-710M Fregat-M. Jejich daje zpracovv systm Pojmaspolen pro oba RL.

Rusk kink Moskva v Sevastopolu (14. bezna 2014)

Fregat-M m na hlavnm storu dv antny otoen zdy k sob. Voschod m jednu rozmrnou antnu, kter musela bt umstna na pomocnm storu pod rovn antn RL Fregat-M, aby se mohla otet o 360 o. Maximln dosah na vysokoletc cle je 500 km. S klesajc vkou cle kles dosah a na rove RL horizontu. Rozhodovac procesy usnaduje bojov velitelsk a informan systm Lesorub-1164. Pro spoluprci s dalmi jednotkami disponuj kinky systmem na penos dat More-1164.

Obranu lodi zajiuje komplex pro veden elektronickho boje (EB) Kolco, zahrnujc systmy pro radiotechnick przkum Ograda a Start, radiolokan ruie Gurzuf A a Gurzuf B, smrov rdiov zamovae Rumb a dal systmy. Z hlavovch prostedk nesly kinky zpotku pouze dva dvojit 140mm oton vrhae klamnch cl ZIF-121 komplexu PK-2M . Pozdji byly doplnn osmi pevnmi desetihlavovmi vrhai PK-10 re 122 mm.

Urujc je nejslab lnek

Hlavnm prostedkem PVO byl zmnn systm S-300F Fort. Rakety systmu Fort maj dlkov dosah 75 a 90 km podle verze, vkov 25 m a 25 000 m a jsou schopn niit cle pohybujc se rychlost 35 1 200 m/s. Samotn raketa je 7 m dlouh a v 1 665 kg, z eho 130 kg pipad na bojovou hlavici. Nmon verze systmu S-300F umouje napadat krom vzdunch i hladinov cle.

V prvn fzi jsou rakety na cl navdn povelov. V terminln fzi se pouv sledovn cle zenou stelou TVM (Track Via Missie). To pracuje tak, e stela sleduje cl aktivn RL hlavic, daje odesl na lo, kde se zpracuj a oprava se odele zpt na raketu. Vhodou je znan spora hmotnosti, protoe pota je na palub lodi. Navc jsou rakety vrazn levnj a dky vkonnjmu potai je mon vyuvat sofistikovanj trajektorie. Nevhodou je monost zaruen penosovho kanlu. Mimochodem, obdobn princip se pouval pi zen nosnch raket kosmickch lod.

Navdc radar 3R41 Volna je komplikovanou konstrukc s hmotnost 30 tun a jednou otonou antnou, vyuvajc elektronick vychylovn paprsku ve vertikln rovin. Souasn doke vst palbu na est cl a na kad z nich navdt dv rakety. Systm je vkonn, ale jeho slabinou je sektorov radar, kter m zorn pole jen 90 o 90 o, co je pi hromadnm deru, s clem zahltit PVO, nedostaujc.

Kink Moskva: 1. Sklad, 2. Strojovna navijk kotevnch etz, 3. Ubikace mustva, 4 a 5. V AK-130 s podpalubnm zsobnkem, 6 a 7. Ve AK-630M s podpalubnmi zsobnky, 8. Vrha klamnch cl, 9. Protiponorkov vrha RBU-6000, 10. Kajuty dstojnk, 11. Kajuta vlajkovho dstojnka, 12. Mstek, 13. Periskop s optickou hlavic, 14. RL Lev pro zen palby ve AK-130, 15. Navigan kajuta, 16. Optick hlavice bojovho slu velen, 17. RL Argon pro navdn S Bazalt, 18. Navigan RL Vajga, 19. Pehledov RL Fregat M stednho dosahu, 20. Stabilizovan hlavice TV sledovacho systmu, 21. Antna systmu Korvet pro komunikaci s przkumnmi prostedky, 22. Kajuty dstojnk, 23. OZ S Bazalt, 24. RL Vympel pro zen palby AK-630M, 25. Antny systmu EB Kolco, 26. Antny aktivnch rui Gurfuz A a B, 27. RL Voschod dlouhho dosahu, 28. Jeb, 29. Systm Struna pro doplovn paliva a zsob na moi, 30. Kryty odpalovacch zazen S-300F, 31. Antna navdcho RL 3R41 Volna, 32. Vrtulnk, 33. Strojovna vleenho sonaru Platina, 34. Vleen sonar Platina, 35. Strojovna kormidla, 36. Sklad leteck munice, 37. Ndre leteckho paliva, 38. Torpdomety, 39. Posty obsluhy PL systmu S-300F, 40. Palivov ndre, 41. Revolverov OZ S-300F, 42 a 43. Zadn elektrocentrla, elektrosek, 44. Zadn strojovna s turbnami pro plavbu vysokou rychlost, 45. Energetick a zchrann sek, 46. sek ovldn aktivnch ploutvovch stabiliztor, 47. Pedn strojovna s turbnami pro plavbu ekonomickou rychlost, 48. Pedn elektrocentrla, 49. Bojov informan stedisko, 50. Hlavn velitelsk stanovit, 51. Kryt hydrofon, 52. Sklad munice RBU-6000, 53. Posty obsluhy systmu Bazalt, 54. Sklady 130mm munice, 55. Posty hydroakustik, 56. Antna sonaru v hydrodynamick hruce, 57. Kotevn etz, 58. Ploina vrtulnku, 59. Stanovit zen let vrtulnku, 60. achty vsuvnch OZ PL systmu Osa-M, 61. Antny systmu zen palby Osa-M, 62. Salutn kanon, 63. Vrha klamnch cl

Protiletadlov systm Osa-M m horizontln dosah 0,5 a 10 km a vkov 25 a 5 000 m. S jsou odpalovan z vsuvnch OZ umstnch v rozch hangru ped ploinou pro vrtulnk. Toto een nen nejastnj, protoe ob OZ mohou vst palbu jen smrem dozadu. Boky kryje vdy jen jedno, protoe druhmu brn v palb konstrukce hangru. Pro kad OZ je v podpalubnm zsobnku 20 S. Systm Osa m nevhodu v tom, e doke postelovat jen jeden cl a limitem je i dlouh doba pebjen OZ (25 a 35 sekund podle polohy OZ v okamiku ukonen palby).

Posledn rove PVO pedstavuje est v AK-630M s estihlavovmi rotanmi kanony AO-18 a kadenc 5 000 ran/min. Na lodi jsou celkem ti dvojice v, kad s vlastnm systmem zen palby MR-123 Vympel. Jedna dvojice je na pdi. Dal dv na bocch na rovni pomocnho storu, ped komnem. Vechny ti maj omezen palebn sektory, protoe jim v palb brn nstavby.

Projekt 1164 Atlant je povaovn za vyvenou konstrukci s mohutnou vzbroj, kter tvo 18 % celkovho vtlaku lodi, co je jedna z nejlepch hodnot. Jene vechno nco stoj. Zpadn analytici kritizuj hlinkov nstavby, mnostv holavch materil a slabou rove damage control. A zd se, e osud kinku Moskva potvrzuje, e maj pravdu, i kdy v tomto ppad sehrla svou roli i nhoda a smla nebo tst zle na hlu pohledu.

Kdo za to me?

Z vtu by se mohlo zdt, e kinky Projekt 1164 Atlant disponuj tm neproniknutelnou PVO. Jak ukzal konflikt na Ukrajin, nen to pln pravda. Otzkou je, jak moc jsou pinou zsahu technick limity systmu PVO a jak moc rove vcviku posdky. Kolem potopen se samozejm vyrojila spousta zaruench teori a zprv. Do toho se ob strany pedhnj v tom, kter vymysl dtintj le.

Z dostupnch fotografi je zejm, e tvrzen o zsahu dvojic S Neptun je pravdiv. Vstupn otvory po zsazch jsou viditeln na levoboku, na rovni pomocnho storu, pod kterm je umstna strojovna pomocnch pohon, akumultorovna, stanovit zchrannch drustev a strojovna ploutvovch stabiliztor. Vyazen zchrannch drustev a nedostatek energie by mohl bt jednou, nikoli vak jedinou pinou ztrty lodi.

Zasaen kink Moskva na snmku z 18. dubna 2022

Podl levoboku lodi je nkolik oouzench mst, kde dochzelo k nikm koue. Posledn jsou a na rovni hangru. To by mohlo naznaovat, e nebyly uzaven prchody ve vodotsnch pepkch nebo alespo kanly vzduchotechniky. To mohlo vst k zatopen vodotsnch oddl na levoboku a nsledn ztrt stability plavidla.

Por zjevn zuil jen v trupu, nstavby zasaeny nebyly. Stejn tak zejm nedolo k sekundrn explozi munice. V opanm ppad by byla ztrta lodi mnohem rychlej.

Pedmtem debat je, pro dolo k zsahu a jak byli Ukrajinci spn? Nikde se neuvd, kolik S odplili. Lze pedpokldat, e palbu vedlo plnou salvou minimln jedno vozidlo, kter nese tyi OZ. Vzhledem k hodnot cle se ned vylouit ani vt poet.

To, e na dostupnch zbrech nejsou vysunut OZ protiletadlovch systm Osa, svd k domnnce, e lo plula jako na pehldce se zkladnm stupnm bojov pohotovosti. Vzhledem k blzkosti pobe a krtkmu letovmu asu S Neptun ji posdka zejm nestihla zareagovat. Tuto teorii podporuje i poloha radaru 3R41 Volna, ale ten mohla vypnout posdka pi opoutn lodi.

Debaty se vedou tak ohledn rozkazu k oputn lodi. Pravda je takov, e jsou doloen ppady, kdy se do pstavu vrtila plavidla v mnohem horm stavu. Proto si ada analytik klade otzku, jak moc posdka bojovala za zchranu sv lodi a zda nevydal kapitn Kuprin rozkaz k jejmu oputn pedasn, co bude bezpochyby pedmtem vyetovn.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts