Aktual.: 25.03.2026 17:03
Teherán – Írán odmítl americký návrh plánu ukončení války a předložil pět vlastních požadavků, kterými podmiňuje vyřešení konfliktu. Íránské státní televizní stanici Press TV to sdělil nejmenovaný vysoce postavený představitel íránské bezpečnosti. Agentura Reuters dnes nicméně s odvoláním na také nejmenovaného íránského činitele uvedla, že prvotní odpověď Íránu na americký návrh nebyla pozitivní, ale že ho Teherán nadále zkoumá.
Spojené státy tento týden předaly Íránu prostřednictvím Pákistánu patnáctibodový plán ukončení války. V něm mimo jiné požadují ukončení provozu íránských zařízení na obohacování uranu, zastavení financování proíránských ozbrojených skupin v regionu či vznik volné námořní zóny v Hormuzském průlivu.
Írán ale americké požadavky považuje za přehnané, odtržené od reality a nereflektující „americký neúspěch na bojišti“, sdělil íránský představitel stanici Press TV. Teherán proto prostřednictvím „spřáteleného zprostředkovatele“ předložil vlastní podmínky: úplné zastavení nepřátelských „útoků a vražd“ a ustanovení konkrétních mechanismů, které zajistí, že proti Íránu nebude zahájena další válka. Teherán také žádá „ukončení války na všech frontách“, tedy proti jeho spojencům v regionu, jako je například libanonský Hizballáh. Dalšími požadavky jsou poskytnutí válečných reparací a uznání íránské suverenity v Hormuzském průlivu. V pětici požadavků však není zrušení sankcí uvalených na Írán kvůli jeho jadernému programu.
Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.
Agentura Tasním, kterou kontrolují íránské revoluční gardy, dnes s odvoláním na zdroj z ozbrojených složek uvedla, že Teherán v případě pokračujících nepřátelských útoků zvažuje otevření nové fronty v úžině Báb Al-Mandab. V této strategické úžině spojující Rudé moře a Adenský záliv v minulosti opakovaně na proplouvající lodě útočili jemenští húsíjští povstalci, kteří jsou spojenci Teheránu.
Írán pohrozil ničením infrastruktury té země, která podpoří okupaci jeho ostrova
Írán má zpravodajské informace, podle kterých se jeho nepřátelé připravují na okupaci jednoho z íránských ostrovů, a to za podpory nejmenovaného státu v regionu. Na síti X to dnes napsal předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. V případě takovéto nepřátelské akce bude veškerá důležitá infrastruktura této země cílem nepřetržitých íránských úderů, dodal. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí podle agentury Reuters vyzval sousední země, aby se od Spojených států distancovaly. Uvedl také, že Teherán nemá v úmyslu s Washingtonem vyjednávat.
Server Axios minulý týden napsal, že americký prezident Donald Trump zvažuje okupaci íránského ostrova Charg, jenž slouží jako exportní terminál pro 90 procent íránského vývozu ropy. Americké ministerstvo obrany na Blízký východ již vyslalo několik tisíc příslušníků námořní pěchoty a námořníků na výsadkové lodi USS Boxer spolu s jejím expedičním útvarem námořní pěchoty a doprovodnými válečnými plavidly.
Některá média a agentury v uplynulých dnech tvrdily, že Ghálíbáf je v kontaktu s americkými vyjednavači, s kterými diskutuje možnosti ukončení nynějšího konfliktu. Ten ale tyto informace označil za nepravdivé. Trump opakovaně tvrdil, že USA s Íránem jednají, to ovšem různí íránští představitelé popřeli.
Podle Arakčího Spojené státy nedosáhly svých válečných cílů včetně rychlého vítězství a změny íránského režimu. Nedokázaly také ochránit země v regionu, přestože tam mají vojenské základny, dodal.
Ministr zahraničí v rozhovoru s íránskou státní televizí uvedl, že Teherán nemá v úmyslu vést s Washingtonem rozhovory, jeho země hodlá izraelsko-americkým útokům i nadále klást odpor. Prohlásil také, že výměnu vzkazů s USA prostřednictvím zprostředkovatelských zemí nelze považovat za vyjednávání. „(Íránská) islámská republika chce ukončit válku podle svých vlastních podmínek – tak, aby se to už nikdy neopakovalo,“ uvedl Arakčí.
Několik zemí Zálivu a Jordánsko dnes ve společném prohlášení vyzvalo Irák, aby okamžitě učinil kroky, které zabrání útokům iráckých proíránských milic směřovaných na jejich území. Tyto milice tvrdí, že na „nepřátelské cíle“ v Iráku a okolních zemích vyslaly desítky dronů a raket. Prohlášení podepsaly Kuvajt, Saúdská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Jordánsko, píše AFP.
WSJ: Írán pro jednání s USA určil podmínky, podle amerického činitele nereálné
Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na své zdroje. Nejmenovaný americký činitel označil podle WSJ podmínky Teheránu za nereálné.
USA podle médií předaly islámské republice patnáctibodový plán k ukončení války. Teherán ale veřejně tvrdí, že se žádné rozhovory s Washingtonem nekonají a mluvčí íránské armády ve dnes zveřejněném prohlášení uvedl, že USA vyjednávají jen samy se sebou.
Podle WSJ Írán také požaduje nový systém v Hormuzském průlivu, který by mu umožnil vybírat poplatky od proplouvajících lodí podobně jako to dělá Egypt v Suezském průplavu. Hormuzský průliv je důležitou trasou pro přepravu ropy a plynu. Teherán podle WSJ dále žádá záruky, že Izrael zastaví také útoky na hnutí Hizballáh v Libanonu, a že USA zruší všechny sankce, které na Írán uvalil mimo jiné kvůli jeho jadernému programu.
Spojené státy a Izrael začaly bombardovat Írán 28. února mimo jiné se zdůvodněním, že se mu snaží zabránit v získání jaderné zbraně. Teherán ale popírá, že by o to usiloval, a tvrdí, že jeho jaderné ambice jsou mírové. Americký prezident Donald Trump i izraelský premiér Benjamin Netanjahu také vyzvali Íránce, aby vyšli do ulic a svrhli teokratický režim, který podle Netanjahua představuje hrozbu pro Izrael. Írán v odvetě útočí na země v regionu, kde jsou americké základny, a na tamní ropnou infrastrukturu.
WSJ dnes také s odvoláním na své zdroje napsal, že během této války si íránské revoluční gardy upevnily pozice ve vedení země a v jednání s USA zaujmou tvrdší postoj než před tímto ozbrojeným konfliktem. I před ním totiž USA s Íránem jednaly o jeho jaderném programu. Arabští a američtí představitelé podle WSJ uvedli, že nový tvrdší postoj Teheránu ztěžuje návrat k jednání.
Spojené státy podle médií předaly Íránu, zřejmě prostřednictvím Pákistánu, plán k ukončení války. Diplomaté údajně diskutují o možnosti uspořádat jednání ve čtvrtek v Islámábádu.
USA podle mluvčího íránské armády vyjednávají jen samy se sebou
Teherán – Spojené státy vyjednávají jen samy se sebou a ne s Íránem. V dnes zveřejněném prohlášení to uvedl mluvčí íránské armády, který zároveň podle agentury AP zesměšnil americké pokusy dosáhnout dohody o příměří. Prohlášení Teherán vydal poté, co USA podle médií předaly islámské republice 15bodový plán k ukončení války. Válku na konci února rozpoutaly USA s Izraelem s deklarovaným cílem zabránit Íránu získat jaderné zbraně.
„Strategická síla, o které jste byli zvyklí mluvit, se změnila ve strategické selhání,“ řekl mluvčí íránské armády na adresu Američanů. „Ten, kdo o sobě tvrdil, že je světovou velmocí, by se z této šlamastyky už dostal, kdyby mohl. Nevydávejte svou porážku za dohodu. Vaše éra prázdných slibů končí,“ uvedl.
Zatímco Teherán veřejně prohlašuje, že se žádné rozhovory s Washingtonem nekonají, americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že se do jednání ze strany USA zapojili viceprezident J. D. Vance, šéf diplomacie Marco Rubio, prezidentův zeť Jared Kushner a Trumpův zmocněnec Steve Witkoff.
V noci na dnešek řada médií včetně deníku The New York Times (NYT), izraelské stanice Channel 12 či agentur Reuters a AP zveřejnila informaci, že USA předložily Íránu plán k ukončení války. Podle NYT dostal Teherán plán prostřednictvím Pákistánu, který se rovněž snaží uspořádat mírová jednání na vysoké úrovni.
Mezinárodní letiště v Kuvajtu zasáhly drony a způsobily požár palivové nádrže
Kuvajt – Drony na mezinárodním letišti v Kuvajtu zasáhly nádrž s palivem, na místě vypukl požár. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters s tím, že událost si podle místních úřadů nevyžádala žádné oběti. Během nynější války, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael, bylo letiště v Kuvajtu zasaženo opakovaně. Drony podle agentury AFP útočily také na Saúdskou Arábii. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že vypustily střely na Izrael, Jordánsko, Kuvajt a Bahrajn.
Kuvajtský úřad pro civilní letectví uvedl, že drony podle dosavadních zpráv způsobily pouze materiální škody. Letiště po incidentu aktivovalo nouzový plán a na místo požáru vyslalo hasiče.
Kuvajtská národní garda, která je součástí tamních ozbrojených sil, mezitím podle agentury AFP oznámila, že dnes brzy ráno zachytila šest dronů. O útocích dronů a raket informovala rovněž armáda, podle které na incidenty reagovala protivzdušná obrana.
Saúdská Arábie oznámila, že její obrana na východě země zachytila čtyři drony.
Íránské revoluční gardy k aktuálním úderům sdělily, že vyslaly rakety na Izrael a také americké vojenské základny v Kuvajtu, Jordánsku a Bahrajnu. Dodaly, že cíle v Izraeli byly zasaženy přesně naváděnými střelami a drony.
Spojené státy a Izrael zahájily údery proti Íránu 28. února s deklarovaným cílem zamezit Teheránu získat jadernou zbraň. Zažehly tím regionální konflikt, neboť Teherán a jeho spojenci v odvetě začali bezpilotními letouny, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale zasahují i civilní cíle v okolních arabských zemích. Teherán údery na okolní arabské státy odůvodňuje tím, že mají na svém území americké základny, které slouží k úderům na islámskou republiku.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}












